Vysoké nad Jizerou, Excerpce pro MČAD 1998-2002

VYSOKÉ NAD JIZEROU, viz též HELKOVICE, STARÁ VES, TŘÍČ, SKLENAŘICE, o.Semily
Obr.: Titulní strana : Památník vysockého Krakonoše, 1886 kopie kART
CČAD s. 33, 44, 45, 46, 49, 51, 56, 68, 85, 93, 94, 99, 289, 292, 308, 310, 318, 354, 362, 374, 385, 390, 391, 392, 396
Obr. CČAD s.49: Nejstarší dochovaný plakát ochotníků z Vysokého nadJizerou k inscenaci hry
Loupežníci na Chlumu,1845.
Obr.CČAD s. 59: Plakát ochotníků z Vysokého nad Jizerou, V. K. Klicpera: Divotvomý klobouk,1 1.12.1853.
Obr.CČAD s.93: Výjev z veselohryJaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, výprava K. V. Muttich, Vysoké nad Jizerou,1916.
Obr.CČAD s. 105: Popelka, dětské přeředtavení ve Vysokém nad Jizerou,1908.
Obr.CČAD s.108:Cesta kolem světa za osmdesát dní v provedení ochotníků z Vysokého nadJizerou,
kde se hrála ve třech nastudováních. Toto je z roku 1926. V roli Audy Božena Šádková.
Inscenace počítala i s dětským divákem.
Obr. DČD/III. s. 470, 465, 466: Výjev z veselohry J.Vrchlického Noc na Karlštejně. Krakonoš,Vysoké nad Jizerou, 1916.
Obr. DČD/II. s. 305: Rukopisná cedule k ochotnickému představení hry Loupežníci na Chlumu. Patrně Vysoké nad Jizerou, 1845. Muzeum Vyoké nad Jizerou.
Obr. DČD/II. s. 305, 301, 302, 306: Postavy z Pastuší hry s betlémem. Vysoké n.J. 19.stol.
Obr. DČD/II. s. 328: Mapka rozšíření lidových her na Vysocku počátkem 19.stol. Muzeum Vysoké n.J.

KRAKONOŠŮV DIVADELNÍ PODZIM, národní přehlídka venkovských divadelních souborů, viz BČAD č. 1006
Město má nepochybně jednu z nejstarších divadelních tradic u nás. Nejstarší období však opředeno legendami. Po hrách náboženských hrály se od r. 1786 hry se světským námětem. Hrálo se v horské chalupě oddělené loktušemi (oponou) na dvě části. Úspěšné hry opakovány, dokud byl o ně zájem, některé po celý rok. Bez kulis se hrálo až do roku 1812, kdy pořízeno papírové malované jeviště Karlem Ronem. Později pořízeno plátěné jeviště, malované opět K. Ronem. 1818 hrána první opera.
Od roku 1798 se hrálo v dřevěné radnici, ta však r. 1834 při požáru města vyhořela i s celým divadelním zařízením. 1836 založil ponocný Vlk novou divadelní společnost, která hrála v hostinci U Zemanů, ale po zákazu jedné z her nastalo znechucení a ochotníci přestali hrát. Divadelní zařízení koupilo r. 1850 město. Činnost obnovil nový ředitel farář a spisovatel J. A. Kouble.
Spolek divadelních ochotníků "Přemysl" - Založen 1871, začaly se hrát ve větší míře operety a opery. V r. 1880 zřízeno nové jeviště, výtvarně pojaté malířem Brzobohatým z Liberce. 1876 velké oslavy 100. let divadelní činnosti.
Pěvecko-divadelní jednota "Krakonoš'' - R. 1882 se spolek Přemysl spojil se zpěváckým spolkem Krakonoš do spolku s uvedeným názvem. V nové radnici pořízeno nové jeviště. Po několik sezón se hrála "Cesta kolem světa", která vysocké divadlo proslavila po celých Čechách. Ještě v roce 1907 se hrála 19x, r. 1914 11x a několikrát v roce 1926. Soubor často zajížděl do okolních míst a zval k hostování jiné soubory.
Spolek měl v roce 1892/47 členů, v roce 1910/60, 1914/71. V roce 18975 ;9 založen fond pro postavení divadla, pracky fungoval od r. 1904. 1912 bylo divadlo v radnici z bezpečnostních důvodů uzavřeno. 1913 přislíbilo obecní zastupitelstvo finanční pomoc, jestliže spolek do tří let postaví divadlo. V r. 1914 bylo znovu povoleno na radnici hrát.
V roce 1924 se na radnici hrálo naposledy, pak se hrálo v sokolovně. 1925 otevřeno samostatné divadlo, jehož majitelem byla Pěvecko-divadelní jednota Krakonoš. Obnovena bohatá činnost včetně loutkového divadla. 1936 oslavy 150. výročí ochotnického divadla. V roce 1944/120 členů. Během osvobozovacích bojů v květnu 1945 budova divadla poškozena.
Divadelní soubor Osvětově besedy Vysoké nad Jiz. - Od r. 1948 Krakonoš začleněn do Osvětově besedy ve Vysokém. Ve městě pořádány Národní přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů.
Divadelní jednota Krakonoš - opět od r. 1991. (Votoček)
Nečásek, Sv.: Památník 150leté činnosti divadelní ve Vysokém nad Jiz., 1936
Kubát, Mir.: Divadlu vysockému na mnoho mil rovno nebylo. Kruh Hradec Králové, 1986 Památník k oslavám 180 výročí vzniku ochot. divadla ve Vysokém nad Jiz.
Lukáš, Václav: Vysoké nad Jizerou, 1992
Metelka, Metoděj Cyril: Z dějin ochotnického hnutí. Ochotnické divadlo 1961, č.12
Metelka,Metoděj Cyril: Hrálo se tu od nepaměti. Amatérská scéna 1985 č.4-5
Lhota, Ladislav: Velký svátek ochotníků ve Vysokém nad Jiz. Amatérské scéna 1986 č.10
Černý, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu Hradec Králové, 1995 č. 9

19.st.: Pastuší hra s Betlémem, (s. 305)
Hra o narození Páně, (s. 311)
Velikonoční hry, (s. 312)
poč. 19. st.: lidové hry se světskou tematikou (s. 328)
DČD I.
1812: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 180, 181)
1836: Ustanoven ochotnický spolek na družstevně podnikatelské základně (s. 293, 296)
40. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
1842: Schiller: Vilém Tell - překl. kaplan F. Neťuka (s. 298)
pol. 40. let: F. Škroup: Dráteník 11x (s. 306)
DČD II.
1916: Vrchlický: Noc na Karlštejně (s. 465, 466)
DČD III.MAŘATKA, František: Památník vysockého Krakonoše, Vysoké n. Jiz. Vysoké n.J., Krakonoš 1886, 66 s.,Čer.
* V roce 1784 velké změny ve městě. I v duchovním životě. Vše staré v tomto městě
záhadně končí, v oblasti církevní i náboženské. Končí dokonce i matrika narozených.
Je to změnou diecese, Vysoké patři nyní pod Litoměřice.
Pozor na Jana Petrušku (11.5.1762-15.12.1819), bývá spojován se sousedským divadlem. Není pro to jediný doklad. Petruška byl zastáncem "pravidelného" "regelmässig", též "řádného" divadla. Ale začínal (1786) tzv. "pokojovým" divadlem s místními mladými lidmi, "mládenci". Nebyl podučitel, byl to soukromník a "jen uděloval nějaké malé vědomosti v čtení,psaní a počítání" (F.B.Mikovec, Lumír 5, 811).
Takových tady bylo v pohorských vesnicích mnoho. Jinak všechno je legenda, musí se to prověřovat. Jakási kočující divadelní společnost tu v okolí existovala, prý kolem 1809,
je možné, protože bylo zapotřebí si přivydělat. Od r. 1798 hraje Petruškův soubor na
radnici.
Chci jenom zdůraznit, že nepatří do lidového sousedského divadelnictvi stejně jako Věnceslav Metelka z Pasek. Je třeba tuto postavu znovu prohlédnout. To, co o něm psal Josef Skrbek (Písmák Jan Petruška, Pojizerské listy 54,1944, č.74 75) není všechno tak, zejména ne učitelství. Zkrátka

POZOR!!!!!!
Půstit se do dějin vysockého divadla bude dnes velká práce, je to všechno obstaveno legendami. Ale zase bez podrobného studia jim ty krásné legendy nebourat a nebrat. Třeba studium ukáže, že tomu tak bylo. Ale všechno je to opřeno o staré práce. A pozor na tamější dějepisce, ti žijí v legendách už hotových. Skutečnost je zajímavější a nic jim na slávě a významu neubere.
Podobnou osobností, jako vysocký Petruška, je svým způsobem Josef Hejzlar z Nového Hrádku nad Metují (1822-1891), J.Š.Kubín, Romantické povídky z českého obrození, Úvod, 9n, Praha 1947.. (Ron)

Město má jednu z nejstarších divadelních tradic u nás. V 16./17.?/století zde hráli jezuité česky náboženské hry. 1786 /7?/ se hrály hry se světským námětem. Zakladatelem zdejšího divadla se považuje písmák Jan Petruška. Za své návštěvy bratra v Praze, jenž mu již dříve posílal ke čtení české knihy, viděl ve Stavovském divadle Thámovu hru Břetislav a Jitka. To ho uvedlo na myšlenku, hrát i ve Vysokém divadlo. V horské chalupě rozdělil dvěma loktušemi /oponou/ místnost na dvě části a prvními herci byli školáci, které učil. První hrou byl Bruncvík. Úspěšná hra byla každou neděli opakována. O vánocích se hrála Meluzina a Jenofefa, hrály se i starší náboženské hry. 1793 hráli Josef Egyptský, O umučení Páně, Kníže Honzík, Narození Páně, Bruncvík. 1798 se divadlo přestěhovalo do vysocké radnice, a to už s o dvanáct let staršími žáky-zkušenými herci. Zde sehráli O malíři, Smíření dvou bratrů, Čert se utrh, Živé hodiny /P.Šedivý/, Jan Dolínský aneb krevní právo. Představení se často opakovala, některé hry se hrály po celý rok. Hrálo se zdarma, později se vybíralo vstupné. Každý kus se opakoval, dokud byl o něj zájem. Bez kulis se hrálo až do 1812, kdy bylo pořízeno papírové malované jeviště výtvarníka - ochotníka Karla Rona. Výtěžek dávali na fond postavení pevného jeviště. 1818 se hrála původní hra Tharsia z Týru /A.J.Zíma/. Téhož roku se hrála i opera Čarodějná citera, představení řídil purkmistr Nigrin. Poté si ochotníci pořídili plátěné jeviště, namalované opět Ronem. Sláva vysockého divadla se rozšířila, takže návštěvníci dojížděli z celého kraje. 1830-4 hrávali o prázdninách i studenti. 1834 při obrovském požáru města shořela i radnice s celým divadelním zařízením. 1836 založil ponocný a ředitel divadla Vlk novou společnost, která pak hrála v hostinci U Zemanů. 1837 došlo k obnovení divadla a nastoupila další generace herců. Oblíbenými autory byli Tyl, Štěpánek, Klicpera. 1850 nastaly rozbroje pro zákaz jedné z her,kterou sice provedli, ale ochotníci se pak rozhodli přestat hrát. Vybavení divadla obec 1850 odkoupila, zaplatila za divadlo pohledávky a stala se jeho vlastníkem. Novým ředitelem byl místní farář,spisovatel J.Kouble. Podařilo se mu sestavit opět dobrý soubor. 1871 zal. spolek divadelních ochotníků Přemysl. V téže době vznikl zpěvácký spolek Krakonoš. 1868 se zde hrála tehdy velmi populární opereta Josefa Illnera Kvas krále Vondry XXVI. 1870/1?/ zal. první skutečný spolek Přemysl. 1872 zde ochotníci provedli Čarostřelce, 1879 V studni. 1880 bylo zřízeno v nové radnici nové jeviště, výtvarně pojaté malířem Brzobohatým z Liberce /Javorin??/. 1882 se spolky Přemysl a Krakonoš spojily v Pěvecko - divadelní jednotu Krakonoš. 1885 dávali opět V studni. Po několik sezón se zde potom hrála Cesta kolem světa, jíž se vysočtí proslavili po celých Čechách, ještě 1907 se hrála 19x, 1914 11x a několikrát ještě 1926. 100.výročí vysockého divadla se slavilo 1886 /Javorin 1876, patrně omyl??/ tak, že byla postavená dřevěná aréna na místě, zvaném Sokolovna. Zde se potom ještě několikrát hrálo, poté byla zbourána. Hrál se Vrchlický K životu a ukázky z her souborového repertoáru. Repríz bývalo 10, i více. Pro představení se tiskly programy. Jeden 1885 napsal Antal Stašek, který v souboru jako student také hrával. Soubor často zajížděl do okolních míst a zval k hostování jiné soubory. 1897 valná hromada Krakonoše rozhodla, že herecký adept musí složit přijímací zkoušky a navíc zaplatit povinnou půjčku 5 zlatých anebo 2 zl. a zbytek splácet. 1899 zal. fond pro postavení divadla, ale to bylo otevřené až 1925. 1914-18 řada ochotníků padla ve válce. Soubor však hrál i v obtížných podmínkách války hry, povzbuzující národní vědomí. Konaly se oslavy 125. výročí ochotnického divadla, poté bylo provozování her v radniční budově z technických důvodů zakázáno, což činnost souboru až do 1918 ochromilo.Činnost jednoty po tomto roce opět bohatě ožila,především díky otevření nového divadla 1925. Byla mnohostranná, včetně loutkového divadla. Její zásluhou se v kraji tehdy vytvořilo mezi občany bohaté divadelnické zázemí. 1936 se konaly oslavy 150.výročí ochotnického divadla. 1938-45 se členové se účastnili protifašistického odboje, někteří se nevrátili z německých koncentračních táborů.I za těchto podmínek se dále hrálo, např. 1940 bylo uvedeno 11 her, 1941 7 , 1942 5, 1944 5. Během osvobozovacích bojů byla poškozena budova divadla. Po 1945 se pořádaly ve městě Národní přehlídky vesnických a zemědělských DS. Vysocké ochotnické hnutí má dobře vedený archiv a kroniku. (JM)
Ve službách Thalie II.s.348, Stoletá tradice...I. s. 31, Javorin s. 307
1786 - 1793 uváděl písmák Jan Petruška hry Brunclík, Jenovefa, Narození, Josef Egyptský, od 1798 do 1812 divadlo v radnici, 1815 v papírových kulisách, od 1831 s plátěnými oponami Isidor a Olga, Jan Kopidlanský, Aubryho pes, Panošovo šelmovství, Blaník, Loketský zvon, operety Hvězdíčkovo děvče, Kouzelná citera, Čertův mlýn 1834 znovu požár, 1836 - 1850 nepřetržitě představení, 1850 konflikt Klášter s.Tomáše zakázán, Jan Hus uveden v Jilemnici, “sláva vysockých ochotníků roznesla se i dále a z mnohých míst učiněno jim nabídnutí k pohostinským hrám.” 1870 založen spolek Přemysl, Žižkova smrt uvedena 7x, zpěvácký spolek Krakonoš uvedl Dráteníka, Žádný muž a tolik děvčat, Velkovévodkyni z Gerolštejnu, V studni, Plavci na palubě. 1880 postaven nový stánek umění, konkurence spolků,
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 180-5 Fr.Mařatka kDÚ
Z poloviny 18.st./?/ pochází odtud Hra o narození Páně, shodující se v mnohém s podobnou hrou boskovskou.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1849 zákaz z Prahy přivezené hry E.L.Svěráka Klášter sv. Tomáše byl důvodem výbuchu nespokojenosti občanů. Nahradil i Jan Hus, s nímž soubor nabyl popularity i mimo město. Následkem stálých sporů v místě vznikl 1870 nový soubor Přemysl. Hrál i v Železném Brodě /1871/.1872 si pořídili vlastní jeviště a hrál např. i Dráteníka, Žádný muž a tolik děvčat /Suppé-Böhm/… /JM/
TÁBORSKÝ, str.102-104.
1786 založena pěvecko-divadelní jednota KRAKONOŠ. (Zahrádková)
Stráž Severu, 1946,č.24,s.2, č.38,s.4, č.140,s.2, č.146,s.3
40.léta 19.stol. pašijové hry-Hra o Dorotě panně
NASKOVÁ,Růžena: Jak šel život. Praha, Čs.spisovatel 1965 s.25
1916 SDO
KOHOUT, Eduard: Divadlo aneb Snář. Praha, Odeon 1975. s.150

DIVADLU vysockému na mnoho mil rovno nebylo. Sborník k dvoustému výročí ochotnického divadla v Podkrkonoší. Uspoř. Mir. Kubát. Hradec Králové, Kruh 1986. 84 s., fot.na příl. KK, kART
PAMÁTNÍK 150leté činnosti divadelní ve Vysokém n.J. Red. Sv.Nečásek.
Vysoké n.J.,Pěvecko-divadelní jednota Krakonoš 1936.123 s. KK
PAMÁTNÍK vysockého "Krakonoše".Na oslavu stoleté památky vzniku ochotnického divadla ve Vysokém n.J..Poř.F.Mařatka Vysoké n.J., nákl.Jednoty 1886. 65 s.,il. OA Semily, UK,KKPAMÁTNÍK k oslavám 180.výročí vzniku ochotnického divadla ve Vysokém n.J. Vysoké n.J., Přípravný výbor oslav při MNV ?r.?s. ?SČDO
METELKA, Metoděj Cyril: Z dějin ochotnického hnutí. Ochotnické divadlo 1961, r. 7, č. 12, s. 285 - 286. kART
METELKA, Metoděj Cyril: Hrálo se tu od nepaměti. Amatérská scéna 1985, r. 22, č. 4 - 5, s. 21, kART
MZ: 20 let divadelního kroužku DPM Vrchlabí. Amatérská scéna 1972, r. 9, č. 9, s. 21 - 22. kART
LHOTA, Ladislav: Velký svátek ochotníků ve Vysokém nad Jizerou. Amatérská scéna 1986, r. 23, č. 10, s. 10. kART
SLÁDEK, Čestmír: Vlastenci, kteří nikdy nezapadli. Práce 50, 1994, č.příl.č.33, příl. Péčko, příl.s.7. BibDÚ
STRNÁDKOVÁ, Jitka: Historie ochotnického divadla na Vysocku. (diplomová práce) Ústí n. L. Univerzita J. E. Purkyně - Pedagogická fakulta, 1995.
ÚMDOČ 1922: Pěv.div. j. Krakonoš
1997 Divadelní spolek Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou studuje se souborem Theatre Sans'Lien z francouzského Trouville společné představení Moliérovy komedie Jeho urozenost pan měšťák. Soubory zahájily spolupráci v rámci partnerství mezi městy Trouville a Vrchlabí.Hru nacvičovaly oba soubory doma ve své mateřštině. Francouzští divadelníci uskutečnili1998 týdenní soustředění ve Vysokém.
Zemské noviny, 08.04.1998
VYSOKÉ NAD JIZEROU (1300 obyv., okres Semily): Inscenace Molierovy komedie Měšťák šlechticem je výsledkem roční spolupráce ochotnického spolku Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou a francouzského Theatre Sans Lien (Divadlo bez pouta) z města Trouville v Normandii. Světová premiéra se konala v říjnu 1998 na 29. ročníku Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém. Představení (obě strany hrají ve svém jazyce) bylo jedním z výsledků několikaleté partnerské spolupráce mezi oběma městy. (Kutnohorské noviny, 16.12.1998)
DS, název není znám (Dotazník ÚLK 1999.)

1980 KDP: DS Krakonoš SKZ:Hejralovi: Na pobytí u Krakonoše1982 KDP: Hubač: Dům na nebesích
1984 KDP: Kolár: Komedyje vo dvouch kupcích a židoj Šilokoj
1986 KDP: Tyl: Strakonický dudák (Rež. Karel Palouš j. h. )
Vodseďálek,Kopecký: Nová komedyje o Libuši a dívčí vojně v Čechách
1987 JH: Vodseďálek,Kopecký: Nová komedyje o Libuši a dívčí vojně v Čechách
1989 KDP: Voskovec, Werich: Slaměný klobouk
1992 KDP: DS Krakonoš: Procházka: Klíče na neděli
1993 KDP: Kopecký: O umučení a slavném vzkříšení pána a spasitele našeho Ježíše Krista
1994 KDP: Woody Alen: Nepijte tu vodu
1996 KDP: Nepil: Oldřiška
1997 KDP: LS Schmoranz: Začarovaný les
1998 KDP:Krakonoš Theatre Sans‘ Lién: Moliere: Měšťák šlechticem – Le Bourgeois gentilhome
DT, JH: Ayckbourn: Kdes to byl(a) v noci
1999 KDP: Drda: Dalskabáty, hříšná ves

1991 ŠP: Krakonoš Brüstl: Bramborový den

Loutkáři: Loutkové divadlo Krakonoš
První ochotnické představení bylo v tomto městě sehráno v r. 1787. Koncem 19. stol. se ochotníci spojili s pěveckým spolkem pod názvem Krakonoš. V roce 1924 zahájilo činnost loutkové divadlo, které je součástí ochotnického souboru dodnes. Přibližně 15členný kolektiv sehraje ročně asi 10 představení. (HS)
Novák, s. 44

Adresář 93: DS Krakonoš, LS