AS 2000, č. 4. Vít Závodský
ZA HUMNY BRNA SE RODÍ FESTIVALOVÁ TRADICE
V poklidném, turisticky oblíbeném městečku Veverská Bitýškanedaleko Brněnské přehrady čtyři roky pracuje agilní amatérský soubor Prkno. Toto nekulaté výročí si připomněl rozverným večerem, na němž vzápětí po příjezdu z hannoverského EXPA s chutí vystoupila vynikající instrumentalistka a zpěvačka Iva Bittová. Krátce poté již potřetí uspořádal červnové setkání ochotnických divadel Na prknech.
U zrodu úspěšně se klubající tradice stojí jako všestranný a obětavý dobrý duch rozhlasová moderátorka i herečka Jaroslava Rozsypalová. Třídenní programově nabitá akce nemá charakter postupové soutěže (ty jsou na konci sezony beztak uzavřeny), nýbrž chce být skutečně neformální družnou „slezinou“ mladých lidí, jimž k seberealizaci rozhodně nestačí vysedávání u piva nebo televize, neboť je možná už navždy uštkl onen příslovečný tylovský had z ráje. O přehlídku byl i nyní takový zájem, že si organizátoři mohli účastníky vybírat: nakonec se sem sjela desítka souborů z šesti obcí (hlavně z Brna a blízkého okolí, ale také z Jedovnic nebo Zlína), aby odborné porotě a hlavně divákům, i sobě navzájem předvedla celkem jedenáct inscenací, doprovázených dvěma speciálními semináři Petra Váši (fyzické básnictví) a Tomáše Dorazila (režisér a herec), následnými rozbory a tolerantními diskusemi.
Žánrové spektrum této takříkajíc „rodinné“ přehlídky s karimatkami a spacáky (namísto ministerského grantu ji podpořil Obecní úřad v čele s přítomným starostou Františkem Černým a místní hospodyně pohotově přinášeným ovocem či buchtami), zůstalo až nezvykle široké, protože každá z účinkujících part si sama zvolila nastudování, které pokládala pro sebe za nejtypičtější. Zhruba v rovnováze byla vystoupení myšlenkově závažná s produkcemi komediálního rázu, nejednou z vlastní autorské dílny. Mohly tak být oceněny scénáře hned dvou brněnských kolektivů. Začínající dramatička a režisérka Blanka Fišerová z Divadla v negližé ve hře Melancholicky demonstrovala na pomezí snů a reality traumata osamělé dívky Ester (odměněná Jana Cindlerová). Obdobným abstraktně stylizovyným pojetím se vyznačovalo Divadlo M+M s tragikomedií režisérky Radmily Adamové Gloria.
Jihomoravský reprezentant na Wolkrův Prostějov, početný dvojsoubor Špatně zabržděného a ÚSTAF gymnazistů z Velkého Meziříčí a Brna-Komína,se představil jak méně zdařilým Arrabalovým protiválečným Piknikem v poli, tak zejména montáží The Best of Voiceband - šikovně zkomponovanou a hlasově i gesticky perfektně secvičenou sborovou interpretací dadaistického ladění. Hravost a poučené pochopení avantgardní poetiky počátku století nechyběly ani brněnskému Theatru Cmundi s Apollinairovými Prsty Tiresiovými (režie Ladislav Stýblo). Mezi oceněné soubory se právem zařadila herecky vyspělá Malá scéna Zlín, kde zkušený Petr Nýdrle evokoval lidskou úzkost a beznaděj na složitém dramatu Thomase Bernharda Ritter, Denne, Voss. Neoficiálním vítězem přehlídky se stalo vyspělé hostitelské Prkno, když si pod vedením Pavla Vašíčka nápaditým scénickým ozvláštněním výborně poradilo s dvojicí tragikomických aktovek Valentina Krasnogorova...a Pelikáni v pustině.
Bitýšský festival, kde jsme viděli také spornější ukázky autorského přístupu (Hemalův Richard II. ze Skomorocha Rosice, Na poslední chvíli Brno s Trtílkovým Tichem), nenáročnou „bakalářskou“ veselohrou (brněnská skupina Tak jo s Takovou normální rodinkou od Fan Vavřincové), představení dětí (jedovnický Vlastík s extemporující úpravou Čapkovy Velké pohádky doktorské) nebo ad hoc improvizované parodie báchorkových látek, se opět vydařil.
Vít Závodský
V poklidném, turisticky oblíbeném městečku Veverská Bitýškanedaleko Brněnské přehrady čtyři roky pracuje agilní amatérský soubor Prkno. Toto nekulaté výročí si připomněl rozverným večerem, na němž vzápětí po příjezdu z hannoverského EXPA s chutí vystoupila vynikající instrumentalistka a zpěvačka Iva Bittová. Krátce poté již potřetí uspořádal červnové setkání ochotnických divadel Na prknech.
U zrodu úspěšně se klubající tradice stojí jako všestranný a obětavý dobrý duch rozhlasová moderátorka i herečka Jaroslava Rozsypalová. Třídenní programově nabitá akce nemá charakter postupové soutěže (ty jsou na konci sezony beztak uzavřeny), nýbrž chce být skutečně neformální družnou „slezinou“ mladých lidí, jimž k seberealizaci rozhodně nestačí vysedávání u piva nebo televize, neboť je možná už navždy uštkl onen příslovečný tylovský had z ráje. O přehlídku byl i nyní takový zájem, že si organizátoři mohli účastníky vybírat: nakonec se sem sjela desítka souborů z šesti obcí (hlavně z Brna a blízkého okolí, ale také z Jedovnic nebo Zlína), aby odborné porotě a hlavně divákům, i sobě navzájem předvedla celkem jedenáct inscenací, doprovázených dvěma speciálními semináři Petra Váši (fyzické básnictví) a Tomáše Dorazila (režisér a herec), následnými rozbory a tolerantními diskusemi.
Žánrové spektrum této takříkajíc „rodinné“ přehlídky s karimatkami a spacáky (namísto ministerského grantu ji podpořil Obecní úřad v čele s přítomným starostou Františkem Černým a místní hospodyně pohotově přinášeným ovocem či buchtami), zůstalo až nezvykle široké, protože každá z účinkujících part si sama zvolila nastudování, které pokládala pro sebe za nejtypičtější. Zhruba v rovnováze byla vystoupení myšlenkově závažná s produkcemi komediálního rázu, nejednou z vlastní autorské dílny. Mohly tak být oceněny scénáře hned dvou brněnských kolektivů. Začínající dramatička a režisérka Blanka Fišerová z Divadla v negližé ve hře Melancholicky demonstrovala na pomezí snů a reality traumata osamělé dívky Ester (odměněná Jana Cindlerová). Obdobným abstraktně stylizovyným pojetím se vyznačovalo Divadlo M+M s tragikomedií režisérky Radmily Adamové Gloria.
Jihomoravský reprezentant na Wolkrův Prostějov, početný dvojsoubor Špatně zabržděného a ÚSTAF gymnazistů z Velkého Meziříčí a Brna-Komína,se představil jak méně zdařilým Arrabalovým protiválečným Piknikem v poli, tak zejména montáží The Best of Voiceband - šikovně zkomponovanou a hlasově i gesticky perfektně secvičenou sborovou interpretací dadaistického ladění. Hravost a poučené pochopení avantgardní poetiky počátku století nechyběly ani brněnskému Theatru Cmundi s Apollinairovými Prsty Tiresiovými (režie Ladislav Stýblo). Mezi oceněné soubory se právem zařadila herecky vyspělá Malá scéna Zlín, kde zkušený Petr Nýdrle evokoval lidskou úzkost a beznaděj na složitém dramatu Thomase Bernharda Ritter, Denne, Voss. Neoficiálním vítězem přehlídky se stalo vyspělé hostitelské Prkno, když si pod vedením Pavla Vašíčka nápaditým scénickým ozvláštněním výborně poradilo s dvojicí tragikomických aktovek Valentina Krasnogorova...a Pelikáni v pustině.
Bitýšský festival, kde jsme viděli také spornější ukázky autorského přístupu (Hemalův Richard II. ze Skomorocha Rosice, Na poslední chvíli Brno s Trtílkovým Tichem), nenáročnou „bakalářskou“ veselohrou (brněnská skupina Tak jo s Takovou normální rodinkou od Fan Vavřincové), představení dětí (jedovnický Vlastík s extemporující úpravou Čapkovy Velké pohádky doktorské) nebo ad hoc improvizované parodie báchorkových látek, se opět vydařil.
Vít Závodský
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.