Šenov, Excerpce pro MČAD 1998-2002
ŠENOV o.Frýdek-Místek
Od roku 1924 působil v Šenově ochotnický divadelní spolek při Jednotě proletářské tělovýchovy. Významnou osobností tohoto období byl Ludvík Tvrdý, který měl velký vliv na dramaturgii a kvalitní provedení jednotlivých představení. Z herců tohoto období jmenujme - Jiřinu Vítkovou, Annu Tvrdou, Marii Přečkovou, Libuši Bednářovou, Vasila Vojtěcha, Josefa Prymuse, aj. Každoročně sehrál soubor dvě až tři představení hlavně lidových her - Dcerušky tatíka Berušky, To byl český muzikant, Pražské švadlenky a další. V roce 1948 byl založen Divadelní amatérský soubor Siréna jako ochotnický spolek, v roce 1951 se zapojil do místního JZD, z něhož přešel v roce 1953 do Osvětové besedy a poté do místní jednotky požární ochrany. V prvním desetiletí bylo uvedeno 22 premiér celovečerních her, celkem uskutečněno 112 představení a 56 jiných akcí , v druhém desetiletí odvedeno 14 premiér, sehráno 130 celovečerních představení a uskutečněno ještě 37 jiných akcí. K nejvýznamnějším premiérám patřily: Štech - Třezí zvonění, Karvaš - Půlnoční mše, Fredro - Dámy a husaři, Čechov - Strýček Váňa, Macháček - Ženichové, Zeyer - Radúz a Mahulena a další. Režisérem byl František Koziorek, herci - Josef Valový, Ferdinand Milata, Ferdinand Mecner, Jindřich Folvarčný, Miroslav Prymus, Josef Rajdus, Antonín Uher, Emílie Mecnerová, Marie Najzarová,Anna Koziorková. (Kotrová, Černochová)
CČAD s. 198, 205
V Těšínských novinách 1897 informace, že Krejcárkový spolek uvedl v prosinci minulého roku dvakrát divadení představení. Účinkovali žáci 3.a 4. třídy. 1903 zal. Čtenářská beseda. Zahájili v sále Karla Pašíka aktovkou Studentský kousek /J.Řecký/. Následovala dvě další představení, 1904 3 aktovky. Výběr se zkvalitnil v dalších aktovkách /Štolba, Pešková, Šváb/, ale veřejnost neměla k divadlu vztah. Do 1910 hráli např. Jeřábka, Tyla, Svobodu, Šamberka, Jiráska, ale obecenstvo se nezměnilo. 1911 zal. Matice osvěty lidové, pokračovatelky Čtenářské besedy, kterou obec nepodporovala. 1912 zal. Sokol, téhož roku hráli Na statku a v chaloupce a Mlynářovo dítě, 1913 Maryšu, Václava Hrobčického z Hrobčic. Spoluúčast ochotníci Sokola Radvanice. Hráli U Pavlisků, ještě i 1914. 1919 obnovili Sokolskou láskou, do konce roku ještě 7 představení. V následujících letech hráli Šamberka, Jiráska, Svobodu..., 1924 večer aktovek, 1925 Goraly s velkým úspěchem, Další léta hráli 1 - 2 hry ročně. 1922 se ochotnického divadla ujala i MOK. Hráli Olivu a Skružného. 1929 uvedl Klub českých turistů dvě hry. Po 10 letech činnosti místních hasičů hráli poprvé 1929 i divadlo, a to i v okolních vesnicích. Repertoár byl spíše zábavný, aktivita vysoká. 1941 hráli i operetu Na svatém Hostýnku. 1930 hrál loutkový soubor Sokola. Hráli s úspěchem až 2 představení ročně. .Od 1933 se ochotnické divadlo soustředilo především v MOL. Repertoár nebyl náročný. Se souborem spolupracoval folklorista Augustin Přeček. Ani tato činnost nevyvolávala potřebný ohlas. 1936 uvažovala MOL o provozování loutkového divadla. 1936 předvedli operetu Vesnice zpívá /Branald/, s velkým úspěchem. Úspěch měla i představení Stréčka Křópala. Místní rodičovské sdružení hrálo pro děti. V místě vystupovaly i jiné dramatické skupiny, např. rozhlasová skupina z Petřvaldu. Divadlo do 1938 hrála i Jednota proletářské tělovýchovy, uváděla socální témata. 1936 - 1939 sokolská aktivita výrazně poklesla. Teprve 1940 - 41 se zlepšila. Aktivita hasičského souboru byla stále vysoká, výběr her obecenstvo oceňovalo. S Tůmovými Goraly se zúčastnili soutěře /3.místo/. 1938 - 1945 býval ohlas větší i u jiných souborů /Branald, Tůma, Stroupežnický/. 1946 provedla TJ Orel U Šodků tři populární hry. Téhož roku DTJ Na šachtě /podle Tůmy/. 1949 obnovili divadelní činnost hasiči Otcem. 1950 hráli Maryšu, 1951 opět Goraly., Kocour nemá posvícení. Téhož roku v zámeckém parku provedli Ondráše za spoluúčasti kapely z Hrčavy. Následoval Pražský flamendr, Patnáctý březen. 1954 přestoupil z OB k hasičům DO Siréna. /JM/
KOZIOREK, František: Z historie ochotnického divadla v Šenově. Těšínsko 4/1997 s.22-25. kART
V létech 1949 – 1969 působil v obci činoherní soubor pro dospělé, mládež i děti Siréna. Byl součást MJ ČSPO Šenov. Vůdčí osobnost: František Koziorek – režisér. (Krulikovský)
DS Siréna
DSZMO, arch. mat. z let 1949 - 1968, scénogr. návrh W. Cejnara (Pracná)
10.výročí činnosti oslavil DS požární ochrany Siréna. Paličova dcera.Dosud 112 představení, 22 aktovky, 12 produkcí atd. V tom 22 premiér klasických i současných her. 73x vystoupení v místě, 60x hostování. Členy učitelé, horníci, dělníci a ženy v domácnosti. 1956 krize souboru, pouze 13 členů. Nyní 30. 1950 vítěz okresní soutěže, 1951 a 1954 účast na okresních přehlídkách. 1958 účast na oblastní přehlídce. /JM/ OD 1958/11, s.260. OD 1958/7, s.165, 166.
DO ČSPO Siréna Černá vlajka. Tento dělnický soubor působí už 11 let. Zájezdy. OD 1959/6, s.140.
Od roku 1924 působil v Šenově ochotnický divadelní spolek při Jednotě proletářské tělovýchovy. Významnou osobností tohoto období byl Ludvík Tvrdý, který měl velký vliv na dramaturgii a kvalitní provedení jednotlivých představení. Z herců tohoto období jmenujme - Jiřinu Vítkovou, Annu Tvrdou, Marii Přečkovou, Libuši Bednářovou, Vasila Vojtěcha, Josefa Prymuse, aj. Každoročně sehrál soubor dvě až tři představení hlavně lidových her - Dcerušky tatíka Berušky, To byl český muzikant, Pražské švadlenky a další. V roce 1948 byl založen Divadelní amatérský soubor Siréna jako ochotnický spolek, v roce 1951 se zapojil do místního JZD, z něhož přešel v roce 1953 do Osvětové besedy a poté do místní jednotky požární ochrany. V prvním desetiletí bylo uvedeno 22 premiér celovečerních her, celkem uskutečněno 112 představení a 56 jiných akcí , v druhém desetiletí odvedeno 14 premiér, sehráno 130 celovečerních představení a uskutečněno ještě 37 jiných akcí. K nejvýznamnějším premiérám patřily: Štech - Třezí zvonění, Karvaš - Půlnoční mše, Fredro - Dámy a husaři, Čechov - Strýček Váňa, Macháček - Ženichové, Zeyer - Radúz a Mahulena a další. Režisérem byl František Koziorek, herci - Josef Valový, Ferdinand Milata, Ferdinand Mecner, Jindřich Folvarčný, Miroslav Prymus, Josef Rajdus, Antonín Uher, Emílie Mecnerová, Marie Najzarová,Anna Koziorková. (Kotrová, Černochová)
CČAD s. 198, 205
V Těšínských novinách 1897 informace, že Krejcárkový spolek uvedl v prosinci minulého roku dvakrát divadení představení. Účinkovali žáci 3.a 4. třídy. 1903 zal. Čtenářská beseda. Zahájili v sále Karla Pašíka aktovkou Studentský kousek /J.Řecký/. Následovala dvě další představení, 1904 3 aktovky. Výběr se zkvalitnil v dalších aktovkách /Štolba, Pešková, Šváb/, ale veřejnost neměla k divadlu vztah. Do 1910 hráli např. Jeřábka, Tyla, Svobodu, Šamberka, Jiráska, ale obecenstvo se nezměnilo. 1911 zal. Matice osvěty lidové, pokračovatelky Čtenářské besedy, kterou obec nepodporovala. 1912 zal. Sokol, téhož roku hráli Na statku a v chaloupce a Mlynářovo dítě, 1913 Maryšu, Václava Hrobčického z Hrobčic. Spoluúčast ochotníci Sokola Radvanice. Hráli U Pavlisků, ještě i 1914. 1919 obnovili Sokolskou láskou, do konce roku ještě 7 představení. V následujících letech hráli Šamberka, Jiráska, Svobodu..., 1924 večer aktovek, 1925 Goraly s velkým úspěchem, Další léta hráli 1 - 2 hry ročně. 1922 se ochotnického divadla ujala i MOK. Hráli Olivu a Skružného. 1929 uvedl Klub českých turistů dvě hry. Po 10 letech činnosti místních hasičů hráli poprvé 1929 i divadlo, a to i v okolních vesnicích. Repertoár byl spíše zábavný, aktivita vysoká. 1941 hráli i operetu Na svatém Hostýnku. 1930 hrál loutkový soubor Sokola. Hráli s úspěchem až 2 představení ročně. .Od 1933 se ochotnické divadlo soustředilo především v MOL. Repertoár nebyl náročný. Se souborem spolupracoval folklorista Augustin Přeček. Ani tato činnost nevyvolávala potřebný ohlas. 1936 uvažovala MOL o provozování loutkového divadla. 1936 předvedli operetu Vesnice zpívá /Branald/, s velkým úspěchem. Úspěch měla i představení Stréčka Křópala. Místní rodičovské sdružení hrálo pro děti. V místě vystupovaly i jiné dramatické skupiny, např. rozhlasová skupina z Petřvaldu. Divadlo do 1938 hrála i Jednota proletářské tělovýchovy, uváděla socální témata. 1936 - 1939 sokolská aktivita výrazně poklesla. Teprve 1940 - 41 se zlepšila. Aktivita hasičského souboru byla stále vysoká, výběr her obecenstvo oceňovalo. S Tůmovými Goraly se zúčastnili soutěře /3.místo/. 1938 - 1945 býval ohlas větší i u jiných souborů /Branald, Tůma, Stroupežnický/. 1946 provedla TJ Orel U Šodků tři populární hry. Téhož roku DTJ Na šachtě /podle Tůmy/. 1949 obnovili divadelní činnost hasiči Otcem. 1950 hráli Maryšu, 1951 opět Goraly., Kocour nemá posvícení. Téhož roku v zámeckém parku provedli Ondráše za spoluúčasti kapely z Hrčavy. Následoval Pražský flamendr, Patnáctý březen. 1954 přestoupil z OB k hasičům DO Siréna. /JM/
KOZIOREK, František: Z historie ochotnického divadla v Šenově. Těšínsko 4/1997 s.22-25. kART
V létech 1949 – 1969 působil v obci činoherní soubor pro dospělé, mládež i děti Siréna. Byl součást MJ ČSPO Šenov. Vůdčí osobnost: František Koziorek – režisér. (Krulikovský)
DS Siréna
DSZMO, arch. mat. z let 1949 - 1968, scénogr. návrh W. Cejnara (Pracná)
10.výročí činnosti oslavil DS požární ochrany Siréna. Paličova dcera.Dosud 112 představení, 22 aktovky, 12 produkcí atd. V tom 22 premiér klasických i současných her. 73x vystoupení v místě, 60x hostování. Členy učitelé, horníci, dělníci a ženy v domácnosti. 1956 krize souboru, pouze 13 členů. Nyní 30. 1950 vítěz okresní soutěže, 1951 a 1954 účast na okresních přehlídkách. 1958 účast na oblastní přehlídce. /JM/ OD 1958/11, s.260. OD 1958/7, s.165, 166.
DO ČSPO Siréna Černá vlajka. Tento dělnický soubor působí už 11 let. Zájezdy. OD 1959/6, s.140.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.