Staré Město, Excerpce pro MČAD 1998-2002
STARÉ MĚSTO pod Sněžníkem o.Šumperk
Česká divadelní tradice zde byla zahájena v roce 1946 uvedením náročné operety Perly paní Serafinky v režii Oldřicha Fadrného, který do obce přišel z Rovečného u Poličky, kraje s bohatou ochotnickou tradicí.
Ochotnickou činnost pak organizuje Dům lidové osvěty, který je dobře vybavený dekoračním i světelným inventářem pořízeným z výtěžků dosavadní ochotnické činnosti: 1947 - Lucerna, 1949 - Drda: Jakož i my odpouštíme, 1950 - Strakonický dudák, Naši furianti. Pod vedením jiných režisérů sehráli ochotníci v roce 1947 frašku Prach a broky a 1948 hru Paní závodní. V souboru v tu dobu hrál i básník Jaroslav Mazáč. Soubor měl vlastní orchestr. 1951 - Hádajú sa o rozumné, 1952 - Česká polka, 1953 . Buky pod Polanou, 1955 Fidlovačka (4x reprízy i v Rudě n.M.), 1956 - Kutnohorští havíři. Do konce roku stihl režisér Fadrný ještě nacvičit a předvést dětem pohádku, z níž zbyly pouze fotografie. Štafetu dospělých převzaly děti a pod vedením manželů Hejlových sehrály asi v roce 1957 Sněhurku, 1963 Čapí mládě, 1964 Jirka s kozou. V roce 1967 pod vedením učitelky Fadrné předvedly děti několik Makariových indiánek, 1967 Brána slunce, 1970 Jak květiny přezimo-valy.
V roce 1996 navázali nadšenci na ochotnickou tradici a při kulturním domě nacvičili pohádku Královna koloběžka první, v roce 1997 byl spolek zaregistrován jako občanské sdružení a dostal název ŠOK, předvedl pohádku Kterak se o princeznu čert pokoušel, v roce 1998 nastudoval komedii Klíče na neděli. (Smyčková)
Z kroniky obce zpracoval V.Černý - kronikář.
Zahájení české divadelní tradice v r. 1946 hned náročná opereta Piskáčkova Perly paní Serafinky. Osvětová beseda pak organizuje divadelní činnost. 1947 Lucerna, 1949 Drda: Jakož i my odpouštíme, 1950 J.K.Tyl Strakonický dudák, Stroupežnického naši furianti. V souboru v tu dobu hrál i básník Jaroslav Mazáč. Měli vlastní orchestr. 1951-1956 poslední představení. Spoléhalo se na "odvozené divadlo" SDŠ Šumperk. (Medlík)
1946 po odsunu Němců obec znovu osídlena “ochotnické divadlo spolu se sportovní činností místního Sokola se staly nejvýznamnějším činitelem při vytváření prvních základních vztahu k novému domovu a posilovaly pocit soudržnosti nových osídlenců”.divadlo se hraje v Domě lidové osvěty - 1946 založen ochotnický soubor. 1x ročně představení - do r.1955. 1957 představení dětská od r.1952 vystřídaly místní tvorbu zájezdy KOD ze Šumperka. (JV)
POHLEDY do minulosti. 6.část. Výpisy z kroniky. In: zpravodaj Zlatý roh - červen 1995. (kronikář V.Černý) kART
Po 1945 nově osídlená obec. Divadlo bylo s činností Sokola nejvýznamnějším činitelem ve vytváření základních vztahů nových osídlenců z různých oblastí republiky, ale i z Volyně a z Rumunska. Kronika města od 1951. Téhož roku sdělení, že se v Domě lidové osvěty hrálo divadlo. Vybavení si ochotníci kupovali z výtěžků své činnosti. První představení politická protiválečná satira. 1946 hráli Perly panny Serafínky, Lucernu, Jakož i my odpouštíme, Strakonického dudáka /1950?/, , 1948 Paní závodní /Sokol-Tůma/, 1951/?/ Babičku. K dispozici byl vlastní hudební soubor. 1956 v podstatě aktivita ochotníků skončila. Na repertoáru byly klasické české hry a současní autoři. Hostovali po širokém
okolí. Paralelně od 1946 hráli žáci místní školy moderní repertoár a později vlastně pokračovali v tradici souboru dospělých až do 1970. Kulturní život místa obohacovala i hostování profesionálních divadel ze Šumperka, Ostravy, Teplic. (JM)
ČERNÝ, V.: Pohledy do minulosti, 6.č. Zlatý roh /místní noviny/, VI.1995. 2 str. kART
DS ŠOK (Dotazník ÚLK 1999.)
Česká divadelní tradice zde byla zahájena v roce 1946 uvedením náročné operety Perly paní Serafinky v režii Oldřicha Fadrného, který do obce přišel z Rovečného u Poličky, kraje s bohatou ochotnickou tradicí.
Ochotnickou činnost pak organizuje Dům lidové osvěty, který je dobře vybavený dekoračním i světelným inventářem pořízeným z výtěžků dosavadní ochotnické činnosti: 1947 - Lucerna, 1949 - Drda: Jakož i my odpouštíme, 1950 - Strakonický dudák, Naši furianti. Pod vedením jiných režisérů sehráli ochotníci v roce 1947 frašku Prach a broky a 1948 hru Paní závodní. V souboru v tu dobu hrál i básník Jaroslav Mazáč. Soubor měl vlastní orchestr. 1951 - Hádajú sa o rozumné, 1952 - Česká polka, 1953 . Buky pod Polanou, 1955 Fidlovačka (4x reprízy i v Rudě n.M.), 1956 - Kutnohorští havíři. Do konce roku stihl režisér Fadrný ještě nacvičit a předvést dětem pohádku, z níž zbyly pouze fotografie. Štafetu dospělých převzaly děti a pod vedením manželů Hejlových sehrály asi v roce 1957 Sněhurku, 1963 Čapí mládě, 1964 Jirka s kozou. V roce 1967 pod vedením učitelky Fadrné předvedly děti několik Makariových indiánek, 1967 Brána slunce, 1970 Jak květiny přezimo-valy.
V roce 1996 navázali nadšenci na ochotnickou tradici a při kulturním domě nacvičili pohádku Královna koloběžka první, v roce 1997 byl spolek zaregistrován jako občanské sdružení a dostal název ŠOK, předvedl pohádku Kterak se o princeznu čert pokoušel, v roce 1998 nastudoval komedii Klíče na neděli. (Smyčková)
Z kroniky obce zpracoval V.Černý - kronikář.
Zahájení české divadelní tradice v r. 1946 hned náročná opereta Piskáčkova Perly paní Serafinky. Osvětová beseda pak organizuje divadelní činnost. 1947 Lucerna, 1949 Drda: Jakož i my odpouštíme, 1950 J.K.Tyl Strakonický dudák, Stroupežnického naši furianti. V souboru v tu dobu hrál i básník Jaroslav Mazáč. Měli vlastní orchestr. 1951-1956 poslední představení. Spoléhalo se na "odvozené divadlo" SDŠ Šumperk. (Medlík)
1946 po odsunu Němců obec znovu osídlena “ochotnické divadlo spolu se sportovní činností místního Sokola se staly nejvýznamnějším činitelem při vytváření prvních základních vztahu k novému domovu a posilovaly pocit soudržnosti nových osídlenců”.divadlo se hraje v Domě lidové osvěty - 1946 založen ochotnický soubor. 1x ročně představení - do r.1955. 1957 představení dětská od r.1952 vystřídaly místní tvorbu zájezdy KOD ze Šumperka. (JV)
POHLEDY do minulosti. 6.část. Výpisy z kroniky. In: zpravodaj Zlatý roh - červen 1995. (kronikář V.Černý) kART
Po 1945 nově osídlená obec. Divadlo bylo s činností Sokola nejvýznamnějším činitelem ve vytváření základních vztahů nových osídlenců z různých oblastí republiky, ale i z Volyně a z Rumunska. Kronika města od 1951. Téhož roku sdělení, že se v Domě lidové osvěty hrálo divadlo. Vybavení si ochotníci kupovali z výtěžků své činnosti. První představení politická protiválečná satira. 1946 hráli Perly panny Serafínky, Lucernu, Jakož i my odpouštíme, Strakonického dudáka /1950?/, , 1948 Paní závodní /Sokol-Tůma/, 1951/?/ Babičku. K dispozici byl vlastní hudební soubor. 1956 v podstatě aktivita ochotníků skončila. Na repertoáru byly klasické české hry a současní autoři. Hostovali po širokém
okolí. Paralelně od 1946 hráli žáci místní školy moderní repertoár a později vlastně pokračovali v tradici souboru dospělých až do 1970. Kulturní život místa obohacovala i hostování profesionálních divadel ze Šumperka, Ostravy, Teplic. (JM)
ČERNÝ, V.: Pohledy do minulosti, 6.č. Zlatý roh /místní noviny/, VI.1995. 2 str. kART
DS ŠOK (Dotazník ÚLK 1999.)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.