Sobotín, Excerpce pro MČAD 1998-2002
SOBOTÍN o.Šumperk
V roce 1925 vznikla Česká menšinová škola v Sobotíně, kde působil český dramatický soubor až do roku 1938. V roce 1928 vystupovaly dětské soubory německé školy na České menšinové škole - výměnná akce. Vedoucími, dramaturgy a režiséry byli převážně ředitelé a učitelé školy - J.Šír, R.Kuba, R.Dvíže, J.Mikysa, Č.Lužný, L.Dřevová, M.Petříková a mnoho dalších českých občanů, převážně rodičů dětí. Sál školy (dnešní tělocvična) byl vždy zaplněn do posledního místa, často i německými občany. Nejvíce se líbily hry: Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři haléře, Matka nás všech, Kocour v botách, Pro tatíčka prezidenta, Vánoční strom, Jano, Čarovný proutek, Zlatovláska, Zachráněny poklad, Kdo je nejchytřejší, Hrnečku vař a řada dalších - ročně až 3 hry, soubor měl kolem 30 dětí. Nejúspěšnější návštěvu měla hra uvedená v roce 1937: J.Hanák: Hvězdička svobody - sál nestačil pro zájemce, židle se musely vyklidit a všichni zůstali stát. Během války bylo veškeré technické vybavení ve škole zničeno a spáleno. Po roce 1945 dramatický kroužek existoval, ale hrál pouze nárazově, např. poslední pokus v roce 1959 - Sůl nad zlato (účast v okresní soutěži). Prostor však našlo loutkové divadlo, které mělo dobré technické vybavení a dostatečné prostory.
Do roku 1938 pracovaly v Sobotíně a Vernířovicích kvalitní německé divadelní soubory dospělých viz. Vlastivěda německého krajanského spolku ALTVATERLAND.
V roce 1929 byl založen Národní jednotou Sobotín divadelní kroužek dospělých, který se 3x týdně scházel ke zkouškám v místnosti Národní jednoty - ve škole, kde si zhotovili jeviště a základní technické vybavení. Hrály se převážně hry s vlasteneckým cítěním a veselohry: Můj mužíček anděl, Holoubek, Lásko, kde tě lidi berou, Zelené království, Hanácká krev, Falešná kočička, Česká maminka, Lucerna, Poklad, Na našem dvoře a další. Představení byla hojně navštěvována i německými občany. Mezi nejaktivnější propagátory této činnosti patřili A.Šrubíř, F.Ježek, kteří psali hry ze života sobotínských hraničářů.
V roce 1945 nejdříve v závodě VELAMOS, později u TJ Sokol, hasičů a JZD vznikl divadelní soubor, který našel trvalé místo v pohostinství U Krobotů a svoji činnost ukončil v roce 1955 v opraveném kině Sobotín. Technické vybavení bylo převzato z Národní jednoty, neboť se přes válku zázrakem zachovalo včetně jeviště. Mezi hlavní organizátory patřil J.Vojtek. (Smyčková)
Ze zápisů v kronice české menšinové školy a obecní kroniky zpracoval M.Mikuláštík - kronikář obce.
V roce 1925 vznikla Česká menšinová škola v Sobotíně, kde působil český dramatický soubor až do roku 1938. V roce 1928 vystupovaly dětské soubory německé školy na České menšinové škole - výměnná akce. Vedoucími, dramaturgy a režiséry byli převážně ředitelé a učitelé školy - J.Šír, R.Kuba, R.Dvíže, J.Mikysa, Č.Lužný, L.Dřevová, M.Petříková a mnoho dalších českých občanů, převážně rodičů dětí. Sál školy (dnešní tělocvična) byl vždy zaplněn do posledního místa, často i německými občany. Nejvíce se líbily hry: Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři haléře, Matka nás všech, Kocour v botách, Pro tatíčka prezidenta, Vánoční strom, Jano, Čarovný proutek, Zlatovláska, Zachráněny poklad, Kdo je nejchytřejší, Hrnečku vař a řada dalších - ročně až 3 hry, soubor měl kolem 30 dětí. Nejúspěšnější návštěvu měla hra uvedená v roce 1937: J.Hanák: Hvězdička svobody - sál nestačil pro zájemce, židle se musely vyklidit a všichni zůstali stát. Během války bylo veškeré technické vybavení ve škole zničeno a spáleno. Po roce 1945 dramatický kroužek existoval, ale hrál pouze nárazově, např. poslední pokus v roce 1959 - Sůl nad zlato (účast v okresní soutěži). Prostor však našlo loutkové divadlo, které mělo dobré technické vybavení a dostatečné prostory.
Do roku 1938 pracovaly v Sobotíně a Vernířovicích kvalitní německé divadelní soubory dospělých viz. Vlastivěda německého krajanského spolku ALTVATERLAND.
V roce 1929 byl založen Národní jednotou Sobotín divadelní kroužek dospělých, který se 3x týdně scházel ke zkouškám v místnosti Národní jednoty - ve škole, kde si zhotovili jeviště a základní technické vybavení. Hrály se převážně hry s vlasteneckým cítěním a veselohry: Můj mužíček anděl, Holoubek, Lásko, kde tě lidi berou, Zelené království, Hanácká krev, Falešná kočička, Česká maminka, Lucerna, Poklad, Na našem dvoře a další. Představení byla hojně navštěvována i německými občany. Mezi nejaktivnější propagátory této činnosti patřili A.Šrubíř, F.Ježek, kteří psali hry ze života sobotínských hraničářů.
V roce 1945 nejdříve v závodě VELAMOS, později u TJ Sokol, hasičů a JZD vznikl divadelní soubor, který našel trvalé místo v pohostinství U Krobotů a svoji činnost ukončil v roce 1955 v opraveném kině Sobotín. Technické vybavení bylo převzato z Národní jednoty, neboť se přes válku zázrakem zachovalo včetně jeviště. Mezi hlavní organizátory patřil J.Vojtek. (Smyčková)
Ze zápisů v kronice české menšinové školy a obecní kroniky zpracoval M.Mikuláštík - kronikář obce.
V roce 1925 vznikla Česká menšinová škola v Sobotíně, kde působil český dramatický soubor až do roku 1938. V roce 1928 vystupovaly dětské soubory německé školy na České menšinové škole - výměnná akce. Vedoucími, dramaturgy a režiséry byli převážně ředitelé a učitelé školy - J.Šír, R.Kuba, R.Dvíže, J.Mikysa, Č.Lužný, L.Dřevová, M.Petříková a mnoho dalších českých občanů, převážně rodičů dětí. Sál školy (dnešní tělocvična) byl vždy zaplněn do posledního místa, často i německými občany. Nejvíce se líbily hry: Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři haléře, Matka nás všech, Kocour v botách, Pro tatíčka prezidenta, Vánoční strom, Jano, Čarovný proutek, Zlatovláska, Zachráněny poklad, Kdo je nejchytřejší, Hrnečku vař a řada dalších - ročně až 3 hry, soubor měl kolem 30 dětí. Nejúspěšnější návštěvu měla hra uvedená v roce 1937: J.Hanák: Hvězdička svobody - sál nestačil pro zájemce, židle se musely vyklidit a všichni zůstali stát. Během války bylo veškeré technické vybavení ve škole zničeno a spáleno. Po roce 1945 dramatický kroužek existoval, ale hrál pouze nárazově, např. poslední pokus v roce 1959 - Sůl nad zlato (účast v okresní soutěži). Prostor však našlo loutkové divadlo, které mělo dobré technické vybavení a dostatečné prostory.
Do roku 1938 pracovaly v Sobotíně a Vernířovicích kvalitní německé divadelní soubory dospělých viz. Vlastivěda německého krajanského spolku ALTVATERLAND.
V roce 1929 byl založen Národní jednotou Sobotín divadelní kroužek dospělých, který se 3x týdně scházel ke zkouškám v místnosti Národní jednoty - ve škole, kde si zhotovili jeviště a základní technické vybavení. Hrály se převážně hry s vlasteneckým cítěním a veselohry: Můj mužíček anděl, Holoubek, Lásko, kde tě lidi berou, Zelené království, Hanácká krev, Falešná kočička, Česká maminka, Lucerna, Poklad, Na našem dvoře a další. Představení byla hojně navštěvována i německými občany. Mezi nejaktivnější propagátory této činnosti patřili A.Šrubíř, F.Ježek, kteří psali hry ze života sobotínských hraničářů.
V roce 1945 nejdříve v závodě VELAMOS, později u TJ Sokol, hasičů a JZD vznikl divadelní soubor, který našel trvalé místo v pohostinství U Krobotů a svoji činnost ukončil v roce 1955 v opraveném kině Sobotín. Technické vybavení bylo převzato z Národní jednoty, neboť se přes válku zázrakem zachovalo včetně jeviště. Mezi hlavní organizátory patřil J.Vojtek. (Smyčková)
Ze zápisů v kronice české menšinové školy a obecní kroniky zpracoval M.Mikuláštík - kronikář obce.
V roce 1925 vznikla Česká menšinová škola v Sobotíně, kde působil český dramatický soubor až do roku 1938. V roce 1928 vystupovaly dětské soubory německé školy na České menšinové škole - výměnná akce. Vedoucími, dramaturgy a režiséry byli převážně ředitelé a učitelé školy - J.Šír, R.Kuba, R.Dvíže, J.Mikysa, Č.Lužný, L.Dřevová, M.Petříková a mnoho dalších českých občanů, převážně rodičů dětí. Sál školy (dnešní tělocvična) byl vždy zaplněn do posledního místa, často i německými občany. Nejvíce se líbily hry: Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři haléře, Matka nás všech, Kocour v botách, Pro tatíčka prezidenta, Vánoční strom, Jano, Čarovný proutek, Zlatovláska, Zachráněny poklad, Kdo je nejchytřejší, Hrnečku vař a řada dalších - ročně až 3 hry, soubor měl kolem 30 dětí. Nejúspěšnější návštěvu měla hra uvedená v roce 1937: J.Hanák: Hvězdička svobody - sál nestačil pro zájemce, židle se musely vyklidit a všichni zůstali stát. Během války bylo veškeré technické vybavení ve škole zničeno a spáleno. Po roce 1945 dramatický kroužek existoval, ale hrál pouze nárazově, např. poslední pokus v roce 1959 - Sůl nad zlato (účast v okresní soutěži). Prostor však našlo loutkové divadlo, které mělo dobré technické vybavení a dostatečné prostory.
Do roku 1938 pracovaly v Sobotíně a Vernířovicích kvalitní německé divadelní soubory dospělých viz. Vlastivěda německého krajanského spolku ALTVATERLAND.
V roce 1929 byl založen Národní jednotou Sobotín divadelní kroužek dospělých, který se 3x týdně scházel ke zkouškám v místnosti Národní jednoty - ve škole, kde si zhotovili jeviště a základní technické vybavení. Hrály se převážně hry s vlasteneckým cítěním a veselohry: Můj mužíček anděl, Holoubek, Lásko, kde tě lidi berou, Zelené království, Hanácká krev, Falešná kočička, Česká maminka, Lucerna, Poklad, Na našem dvoře a další. Představení byla hojně navštěvována i německými občany. Mezi nejaktivnější propagátory této činnosti patřili A.Šrubíř, F.Ježek, kteří psali hry ze života sobotínských hraničářů.
V roce 1945 nejdříve v závodě VELAMOS, později u TJ Sokol, hasičů a JZD vznikl divadelní soubor, který našel trvalé místo v pohostinství U Krobotů a svoji činnost ukončil v roce 1955 v opraveném kině Sobotín. Technické vybavení bylo převzato z Národní jednoty, neboť se přes válku zázrakem zachovalo včetně jeviště. Mezi hlavní organizátory patřil J.Vojtek. (Smyčková)
Ze zápisů v kronice české menšinové školy a obecní kroniky zpracoval M.Mikuláštík - kronikář obce.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.