Slaný, Excerpce pro MČAD 1998-2002
SLANÝ o.Kladno
CČAD s. 23, 59, 61, 68, 80, 81, 82, 85, 86, 90, 93, 99,126,131, 317, 355, 402
Obr.CČAD s.317: J. N. Nestory, J. Šíma: Hostina Kanibalů, DividýIko Slaný, režieJaroslav Hložek,1986.
Obr. DČD/III. s. 188: Jeviště Divadla Občanské záložny ve Slaném. V divadelní budově zahájen provoz 1883.
“Končím historii našeho divadla otázkou: leží za touto minulostí také nějaká budoucnost? Má ochotnické divadlo vůbec, naše slánské zvláště, právo, povinnost a podmínky k další existenci? A může mít další jeho působení ještě nějaký význam?”
(Karel Scheinpflug: Ochotnické divadlo ve Slaném, 1895)
1820 první české představení Půjčka za oplátku /Štěpánek/. Do 1845 se nehrálo. Vnitřní krize ve spolku vyvrcholila 1886, hráli pouze 2x. 1887 - 1890 za vedení Štechova aktivita opět vzrostla. Spolek členem ÚMDOČ. 1890 místní premiéra sporné hry Štechovy Zlatý déšť za účasti Hermanna, Šimáčkových, Svobody, Sovy, Kvapila, Kronbauera, Herbena, Scheinpfluga...V tu dobu divadlo mělo rozsáhlé společenské styky s řadou osobností naší kultury. 1892-1898 sehráli ochotníci 53 představení. 1893 zde hostuje Mošna /Jedenácté přikázání/. Maryši se zúčastnil V.Mrštík, hra provedena na Národopisné výstavě. Vzrůst počtu představení - 12 v 1909. Na repertoáru současné novinky. 1911 hostovala v Mageloně Jarmila Kronbauerová. S rozvojem místního průmyslu rozvoj dělnického hnutí a zájem hrát divadlo. Toto divadlo však nesehrálo v místě větší roli. Před 1914 hráli dělníci v hostinci Na lochu. Dobrá úroveň představení prosadila jejich hostování i v kamenném divadle. 1917 Dramatické sdružení Tyl ve Slaném navrhlo sloučení se Spolkem divadelních ochotníků. Neuskutečnilo se. 1917 nastudována V studni. 1918 zahájili Lucernou. 1919 v Ostrovského Bouři vystoupila 17letá Scheinpflugová. 1920 mezi sedmi inscenacemi Vlci, Revizor, Loupežník, Pěst /Hilbert, hostování Dostalové/. Repertoár byl tedy zajímavý, ale nové moderní formy, známé v Praze, zde místo nenašly. 1923-6 pokus hrát v přírodě u obce Malá Kvíc. V tu dobu opět vážnější rozpory ve spolku. 1928 ustavení druhého spolku ve městě Slánská scéna. Téhož roku členem ÚMDOČ. Zahájili s Ženy nestárnou /J.Patrný/, orientovali se na současnou tvorbu, hranou zejména v Praze. Na repertoáru Tyl, Wilde, Vrchlický, Štech, Čapek, V+W, Kvapil, Hilbert,, Scheinpflug, Werner, Zd.Štěpánek, Konrád, Synek, Štolba, Tetauer, Conners, Škvarkin. Pro děti, zejména od 1937 hráli ročně i několik her. Spolek ochotníků provedl 1929 - 1939 65 představení, t.j. 56 her, Slánská scéna 67 her v 79 představeních. Po 1921 existence dramatických odborů DTJ a FDTJ. Ve 30.letech hráli dělničtí ochotníci v hotelu Elznic a U bílého beránka. Hrávali i v přírodě ve Kvíci /úspěšný Jan Výrava/. Repertoár veselý i vážný, v něm méně sociálního podtextu /1933 např. Baku hoří /Němec/. 1933-1934 Dělnická akademie uvedla Caesara a Osel a stín. Po vypuknutí občanské války ve Španělsku 1936 se utvořila v FDTJ skupina mladých a uspořádala přes 100 tématických vystoupení. Krátce před 1918 Čs.strana socialistická utvořila dramatický odbor, vyvíjející činnost více jak 10 let. 1923 přejmenován na Volné sdružení divadelních ochotníků, 1927 Divadelní ochotnický spolek J.K.Tyl v Slaném. Bohatá činnost /např. Jan Hus, Karel a Anna /Frank/, Věc Makropulos, Velbloud uchem jehly, West pocket revue. V tu dobu hráli divadlo i dramatický odbor I.obce baráčnické, Jednota čs.obce legionářské, Dramatický odbor Čs.strany lidové, Jednota mládeže církve československé, sportovní organizace, studentský spolek a Družina válečných poškozenců. K této bohaté ochotnické činnosti nutno přičíst v divadelním životě města časté hostování profesionálních souborů. 1939 se nerealizoval návrh Národního souručenství na spojení všech ochotnických kolektivů. Po dva roky hrála divadlo i mládež Národního souručenství /např. Léto, Věc Makropulos/. Spolek divadelních ochotníků sehrál do zákazu 1944 24 her ve 40 představeních, Slánská scéna 17 ve 30 představeních. Repertoár cenzurovaný, převážně český. 1945 nové vedení divadla. Spolek divadelních ochotníků zahájil Lucernou, Matkou. Slánská scéna zahájila až 1947 večerem ruských aktovek. Mládež odmítla účast v těchto spolcích a vytvořila dramatický odbor při Čs.svazu mládeže. 1948 divadlo přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého.1948 Spolek divadelních ochotníků, Slánská scéna a dramatický odbor ČSM vytvořili nový spolek Ochotnická scéna. Sloučení znemožnila administrativní chyba. 1951 likvidovala Ochotnická scéna pod ZV ROH ČKD Slaný, společně s pěveckým spolkem Dalimil. Název: dramatický odbor ZK. Vedle toho hrál divadlo dramatický odbor ONV, soubor okresní OB, soubor Bateria, vojenský soubor Tankista, spolek ochotníků ve Kvíčku, členství se často prolínalo. 1947 - 1958 se ochotnická činnost soustředila do DS n.p. Cotona ve Kvíčku, s několika inscenacemi ve slánském divadle, neboť Slánská scéna stále existovala. Pokus o ustavení profesionálního Oblastního divadla v Slaném skončil fiaskem a zničením majetku a dokumentace dřívější ochotnické činnosti. V tu dobu ochotníci nastudovali 13 premiér pro 82 představení. 1961 skutečné sjednocení všech kolektivů v jednotném dramatickém souboru ZK ROH Slaný Slánská scéna. Zahájili O rozmazlené Liběnce /Pixa/. Do 1980 připravili 77 premiér. Nejangažovanější režisér tehdy Jiří Koula /40 her/ byl oceněn zlatým odznakem J.K.Tyla. /Z jeho inscenací: Sto dukátů za Juana, Sníh v tropech netaje /Dostálová/, Kolébka /JH 1971/. V dalších letech velmi progresivní repertoár, pojímaný často netradičně, účast na JH 1973, cena Východočeského KNV, hlavní cena Memoriálu Josefa Kadlece... Od 1974 pokles aktivity Slánské scény až na i 1 premiéru ročně. Z repertoáru: Dálky /E.F.Burian/, Hráze mezi námi /E.F.Burian/, Vodník Mařenka, Pohádka o Popelce, Strašidlata. Po 1978 repertoár méně výrazný, teprve 1981 opět vzestup Emigranti, Stromy umírají vstoje, Limonádový Joe, Kdo hledá, najde. S poklesem Slánské scény rozvoj divadla poezie /1971, Jar. Hložek/, 1973 zal. autorské divadlo Dividýlko (Jar. Hložek, Jiří Šíma), Večer s Thálií, Jak jsem vyhrál válku, Status quo../, účastník mnoha přehlídek a festivalů. Hostina kanibalů .. 1977 Dětská scéna jako součást Slánské scény ZK ROH /František Polata/ Zahájili Maminkám pro radost /Tábor 1977/, Železný kluk, Nás není třeba volat...U nás v Holoubkově /Nepil/, Hastrman a detektivové, My vrabčási (Radičkov), účast na krajských a národních přehlídkách. ... 1982 Studio mladých ZK ROH (pro odrostlé členy Dětské scény jako přípravka pro Slánskou scénu. Zahájilo Pohádkou o líných strašidlech, Šíleně prolhaná princezna. (Jedničky má papoušek 1987).1983 okázalé oslavy 100 let divadla ve Slaném. Účast mnoha souborů, výstava. Proveden muziál Třetí zvonění /podle Štecha Stehlí/Hudeček/Simon/, režie Stanislav Oubram/. /JM/
ŠRAJER, Jaroslav: 100 let divadla v Slaném. 1883 - 1983. Slánský kulturní zpravodaj. Vydal ZK ROH ve Slaném. 1983. 44 str.
(“ Bohužel, ani on, ani jeho předchůdci viz. Vaše Dosud soustředěné údaje… nejsou ve svých údajích úplně přesní”. (Dobner) (ale co je doloženo a jak je to správně pan Dobner neřekl!! (JV)
Vedle souborů Slánská scéna, Dividýlko, Dětská scéna (materály o ní Vám měl dodat její vedoucí, pan František Polata), existovala ve Slaném ještě dlouholetá loutková scéna a v roce 1995 vznikl nový dětský divadelní soubor “VRTULE” při 3.ZŠ Slaný, který aktivně pracuje a pod vedením režiséra Jiřího Rezka zatím nastudoval a provedl hry hry Malý princ, Pinocchio a Pohádky pro nehodné děti. V současné době se vedle dětské VRTULE tvoří pod vedením pana Rezka i dospělácké divadlo při 3.ZŠ Slaný.
(Dobner)
školské div.: (s. 112)
1603: (s. 119)
kostel P. Marie, 1672 - 1776: divadelní činnost řádu piaristů. (s. 351)
DČD I.
1820: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
60. léta 19. st.: velmi aktivní činnost ochotníků (s. 176)
1869: Kolár: Žižkova smrt (s. 178)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1887: Štech: Maloměstské tradice - premiéra (s. 457)
konec 19. st.: vliv V. V. Štecha na och. div. (s. 454)
80. léta 19. st.: dekorace Robert Holzer (s. 466)
DČD III.
Záznamy ze středověku dokládají, že se zde hrály žákovské hry. 1570 se uvádí, že zde byla sehrána Plautova komedie. 1603 zde napsal Slovák Jiří Tesák Mošovský /+1617/, pražský evangelický farář, komedii Ruth. 1820 sehráli studenti první české představení v hostinci U zlaté lodi. 1845 se ustavila ochotnická družina. Sehrála v hostinci Templ, celkem 4 české a 7 německých her. V dalším roce hráli čtyřikrát. Zakladatelé a ředitelé byli baron Zádubský a baron Knorr. Tato společnost si zřídila stálé divadlo v piaristické koleji /později budova střední školy/. Hrálo se česky a německy. 1849-57 provedli 47 her. 1864 vznikl desetiletý spor ochotníků s obcí o divadlo. 1873 došlo k založení Spolku divadelních ochotníků. Spory s obcí skončily 1874 přešla kolej do majetku města a ochotníci dostali výpověď. 1875 byla budova přestavěná. V době sporu hráli celkem 39 krát. 1877 zavření divadelní místnosti. 1877-9 pořádaly divadelní představení ještě spolky Libuše, Řemeslnická beseda, Občanská beseda a j. 1879 v Občanské besedě uvažovali o postavení divadelní budovy. Po dobu stavby divadla
1882-3 hrávalo několik spolků v hotelu U bílého beránka. 1883 bylo divadlo otevřené. 1887 byl režisérem spolku divadelních ochotníků spisovatel V.Štech, pozdější ředitel Divadla na Vinohradech a Národního divadla v Brně. Během jeho činnosti spolek provedl několik premiér jeho her. 1890 odešel do Prahy. Do 1895 sehrál spolek 3O7 her, z toho 66 německy, od 1862 pouze česky. 1896 zde provedli V studni. 1900 hráli Prodanou nevěstu. 1899-1905 činnost spolku zcela ustala a byla obnovená až 1906. 1912 nastudovali operetu Karla Moora Sněhurka. Po 1918 činnost ochotnických spolků výrazně vzrostla. Spolek divadelních ochotníků uvedldo 1943 660 divadelních her, především český klasický repertoár. Měl 177 členů, z toho 91 činných. Vedl si archiv, v němž byly cenné zajímavosti, korespondence s profesionálními herci, se Sv. Čechem...
Boleslavský, s. III.
Ve službách Thalie II. s.322,
Javorin s. 27,
Smékalová
1877 prakticky skončilo první ochotnické divadlo v místě. 1864 – 1875 sehráli 39 představení, tehdy už klasického českého repertoáru. Ale stejným dílem i méně tehdy známé hry soudobých autorů a překlady. V Kolárově Monice vystoupila 1873 Sklenářová-Malá. Divadlo hráli ještě: Libuše, Řemeslnická beseda, Občanská beseda, Spolek ku podpoře chudých studujících, Mládenecký kruh, Svatopluk aj. Přesto, že si ochotníci 1883 vynutili možnost hrát divadlo v nové budově, jejich v jejich aktivitě se střídaly roky činnosti se stagnací. 1885 – 1895 spolek sehrál 74 her, z toho 36 českých autorů /klasická a soudobá tvroba/. Z cizích autorů byli uváděni především němečtí, dále francouzští, ruští, polští a italští. Hostujícími bývali členové ND z Prahy a představení navštěvovali přední čeští spisovatelé. Ochotníci vlastnili orchestr. 1918 zahájili Lucernou a cyklem slavnostních akademií společně s Osvětovým sborem, pěveckým spolkem Dalibor a hudebním sdružením. 1921 uspořádali Jiráskovy oslavy /hráli ve prospěch bratislavského ND/, s Daliborem a hudebním sdružením provedli Dvořákova Krále a uhlíře. 1923 oslavili 50 let činnosti spolku .1913 – 1923 provedli 93 her, z toho 74 českých a 19 v překladu. Tehdy měl spolek dvě knihovny s 1345 a s 536 svazky, hudebniny. /JM/
TÁBORSKÝ, str.180 – 192.
1914-1918 SDO, studenti Šrámek:
SCHEINPFLUGOVÁ,Olga: Byla jsem na světě. 1.vyd. Praha,Ml.fronta 1988. s.28,38
1911 SDO
KOVÁŘÍK,František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982. s.96
Sídlo Šamberkova okrsku ÚMDOČ (1922).
DIVIDÝLKO 1973*74 - 1993*94 Slaný, Dividýlko 1994. nestr. Str
FIKRLOVA, Olga: Slánské Dividýlko oslavilo čtvrt stoleti. Kladenský denik 1. 12. 1998, s. 13.
HANUŠ, Jaroslav: Divadlo na slánském okrese. Slánský obzor 1934/96-9, 1936/19-21, 1937/(44)/35-9, 1940/(48)/80-2 KK
PEŠEK, Josef: 75 let slánského divadla. E.Šubrt: Herec, úvodní báseň.
Slaný, 0světová beseda 1958. 31 s. UK
SCHEINPFLUG, Karel: Ochotnické divadlo ve Slaném. Slaný 1895. MKd
ŠAMBERKŮV okrsek ÚMDOČ ve Slaném. In: Ve službách Thalie II. s.47.
VERNER, V.: Padesátiletí Spolku divadelních ochotníků ve Slaném. Slaný, Spolek divadelních ochotníků 1923. MKd
VZNIK divadla v Slaném (1879-1929). Praha, Volné sdružení rodáků a přátel města Slaného v Praze 1929. KK
Táborský: s. 180 - 192
ÚMDOČ 1922: S.d.o., Dram.o.čsl.str.soc. ÚMDOČ 1923: Volné sdruž. d. o.
1956 na Svátcích písní a tanců Pražského kraje Dramatická skupina KDO provedla hru o sv.Dorotě a Saličku. OD 1956/7 s.164.
1882 položen základní kámen k divadlu, 1883 otevřeno Primátor /Kolár/. Za 60 let sehráli ochotníci 597 her. 1888 divadlo majetkem Občanské záložny. Po 1945 majetek MNV s názvem Zd.Nejedlého. Působili jako Slánská scéna ZK ČKD a v Dramatickém odboru ZK ONV..
OD 1958/12, s.285.
Adresář 93: Dividýlko, DS RYO, DS Slánská scéna, Studio mladých
DS Slánská scéna, DS Dětská scéna, občanské sdružení Dividýlko, DS při Jazz klubu Slaný (Dotazník ÚLK 1999.)
Adresář amatérských DS okresu Kladno. Kladno. OKS 1988.
1971 JH: Slánská scéna DO ZK: Jirásek: Kolébka
1973 JH: Gorkij - Brecht: Matka
1981 FEMAD: Mrožek: Emigranti
1983 FEMAD: Tvůrčí dílna klubového divadla SKKS: Zeman: Studie požáru (rež.P.Fiala)
Dividýlko Slaný: Šíma: Status quo
1986 FEMAD: Šíma - Nestroy: Hostina kanibalů
1990 JH: Šíma: Vyšetřování případu podvodného revizora
1993 JH: Kol.: Periférie
CČAD s. 23, 59, 61, 68, 80, 81, 82, 85, 86, 90, 93, 99,126,131, 317, 355, 402
Obr.CČAD s.317: J. N. Nestory, J. Šíma: Hostina Kanibalů, DividýIko Slaný, režieJaroslav Hložek,1986.
Obr. DČD/III. s. 188: Jeviště Divadla Občanské záložny ve Slaném. V divadelní budově zahájen provoz 1883.
“Končím historii našeho divadla otázkou: leží za touto minulostí také nějaká budoucnost? Má ochotnické divadlo vůbec, naše slánské zvláště, právo, povinnost a podmínky k další existenci? A může mít další jeho působení ještě nějaký význam?”
(Karel Scheinpflug: Ochotnické divadlo ve Slaném, 1895)
1820 první české představení Půjčka za oplátku /Štěpánek/. Do 1845 se nehrálo. Vnitřní krize ve spolku vyvrcholila 1886, hráli pouze 2x. 1887 - 1890 za vedení Štechova aktivita opět vzrostla. Spolek členem ÚMDOČ. 1890 místní premiéra sporné hry Štechovy Zlatý déšť za účasti Hermanna, Šimáčkových, Svobody, Sovy, Kvapila, Kronbauera, Herbena, Scheinpfluga...V tu dobu divadlo mělo rozsáhlé společenské styky s řadou osobností naší kultury. 1892-1898 sehráli ochotníci 53 představení. 1893 zde hostuje Mošna /Jedenácté přikázání/. Maryši se zúčastnil V.Mrštík, hra provedena na Národopisné výstavě. Vzrůst počtu představení - 12 v 1909. Na repertoáru současné novinky. 1911 hostovala v Mageloně Jarmila Kronbauerová. S rozvojem místního průmyslu rozvoj dělnického hnutí a zájem hrát divadlo. Toto divadlo však nesehrálo v místě větší roli. Před 1914 hráli dělníci v hostinci Na lochu. Dobrá úroveň představení prosadila jejich hostování i v kamenném divadle. 1917 Dramatické sdružení Tyl ve Slaném navrhlo sloučení se Spolkem divadelních ochotníků. Neuskutečnilo se. 1917 nastudována V studni. 1918 zahájili Lucernou. 1919 v Ostrovského Bouři vystoupila 17letá Scheinpflugová. 1920 mezi sedmi inscenacemi Vlci, Revizor, Loupežník, Pěst /Hilbert, hostování Dostalové/. Repertoár byl tedy zajímavý, ale nové moderní formy, známé v Praze, zde místo nenašly. 1923-6 pokus hrát v přírodě u obce Malá Kvíc. V tu dobu opět vážnější rozpory ve spolku. 1928 ustavení druhého spolku ve městě Slánská scéna. Téhož roku členem ÚMDOČ. Zahájili s Ženy nestárnou /J.Patrný/, orientovali se na současnou tvorbu, hranou zejména v Praze. Na repertoáru Tyl, Wilde, Vrchlický, Štech, Čapek, V+W, Kvapil, Hilbert,, Scheinpflug, Werner, Zd.Štěpánek, Konrád, Synek, Štolba, Tetauer, Conners, Škvarkin. Pro děti, zejména od 1937 hráli ročně i několik her. Spolek ochotníků provedl 1929 - 1939 65 představení, t.j. 56 her, Slánská scéna 67 her v 79 představeních. Po 1921 existence dramatických odborů DTJ a FDTJ. Ve 30.letech hráli dělničtí ochotníci v hotelu Elznic a U bílého beránka. Hrávali i v přírodě ve Kvíci /úspěšný Jan Výrava/. Repertoár veselý i vážný, v něm méně sociálního podtextu /1933 např. Baku hoří /Němec/. 1933-1934 Dělnická akademie uvedla Caesara a Osel a stín. Po vypuknutí občanské války ve Španělsku 1936 se utvořila v FDTJ skupina mladých a uspořádala přes 100 tématických vystoupení. Krátce před 1918 Čs.strana socialistická utvořila dramatický odbor, vyvíjející činnost více jak 10 let. 1923 přejmenován na Volné sdružení divadelních ochotníků, 1927 Divadelní ochotnický spolek J.K.Tyl v Slaném. Bohatá činnost /např. Jan Hus, Karel a Anna /Frank/, Věc Makropulos, Velbloud uchem jehly, West pocket revue. V tu dobu hráli divadlo i dramatický odbor I.obce baráčnické, Jednota čs.obce legionářské, Dramatický odbor Čs.strany lidové, Jednota mládeže církve československé, sportovní organizace, studentský spolek a Družina válečných poškozenců. K této bohaté ochotnické činnosti nutno přičíst v divadelním životě města časté hostování profesionálních souborů. 1939 se nerealizoval návrh Národního souručenství na spojení všech ochotnických kolektivů. Po dva roky hrála divadlo i mládež Národního souručenství /např. Léto, Věc Makropulos/. Spolek divadelních ochotníků sehrál do zákazu 1944 24 her ve 40 představeních, Slánská scéna 17 ve 30 představeních. Repertoár cenzurovaný, převážně český. 1945 nové vedení divadla. Spolek divadelních ochotníků zahájil Lucernou, Matkou. Slánská scéna zahájila až 1947 večerem ruských aktovek. Mládež odmítla účast v těchto spolcích a vytvořila dramatický odbor při Čs.svazu mládeže. 1948 divadlo přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého.1948 Spolek divadelních ochotníků, Slánská scéna a dramatický odbor ČSM vytvořili nový spolek Ochotnická scéna. Sloučení znemožnila administrativní chyba. 1951 likvidovala Ochotnická scéna pod ZV ROH ČKD Slaný, společně s pěveckým spolkem Dalimil. Název: dramatický odbor ZK. Vedle toho hrál divadlo dramatický odbor ONV, soubor okresní OB, soubor Bateria, vojenský soubor Tankista, spolek ochotníků ve Kvíčku, členství se často prolínalo. 1947 - 1958 se ochotnická činnost soustředila do DS n.p. Cotona ve Kvíčku, s několika inscenacemi ve slánském divadle, neboť Slánská scéna stále existovala. Pokus o ustavení profesionálního Oblastního divadla v Slaném skončil fiaskem a zničením majetku a dokumentace dřívější ochotnické činnosti. V tu dobu ochotníci nastudovali 13 premiér pro 82 představení. 1961 skutečné sjednocení všech kolektivů v jednotném dramatickém souboru ZK ROH Slaný Slánská scéna. Zahájili O rozmazlené Liběnce /Pixa/. Do 1980 připravili 77 premiér. Nejangažovanější režisér tehdy Jiří Koula /40 her/ byl oceněn zlatým odznakem J.K.Tyla. /Z jeho inscenací: Sto dukátů za Juana, Sníh v tropech netaje /Dostálová/, Kolébka /JH 1971/. V dalších letech velmi progresivní repertoár, pojímaný často netradičně, účast na JH 1973, cena Východočeského KNV, hlavní cena Memoriálu Josefa Kadlece... Od 1974 pokles aktivity Slánské scény až na i 1 premiéru ročně. Z repertoáru: Dálky /E.F.Burian/, Hráze mezi námi /E.F.Burian/, Vodník Mařenka, Pohádka o Popelce, Strašidlata. Po 1978 repertoár méně výrazný, teprve 1981 opět vzestup Emigranti, Stromy umírají vstoje, Limonádový Joe, Kdo hledá, najde. S poklesem Slánské scény rozvoj divadla poezie /1971, Jar. Hložek/, 1973 zal. autorské divadlo Dividýlko (Jar. Hložek, Jiří Šíma), Večer s Thálií, Jak jsem vyhrál válku, Status quo../, účastník mnoha přehlídek a festivalů. Hostina kanibalů .. 1977 Dětská scéna jako součást Slánské scény ZK ROH /František Polata/ Zahájili Maminkám pro radost /Tábor 1977/, Železný kluk, Nás není třeba volat...U nás v Holoubkově /Nepil/, Hastrman a detektivové, My vrabčási (Radičkov), účast na krajských a národních přehlídkách. ... 1982 Studio mladých ZK ROH (pro odrostlé členy Dětské scény jako přípravka pro Slánskou scénu. Zahájilo Pohádkou o líných strašidlech, Šíleně prolhaná princezna. (Jedničky má papoušek 1987).1983 okázalé oslavy 100 let divadla ve Slaném. Účast mnoha souborů, výstava. Proveden muziál Třetí zvonění /podle Štecha Stehlí/Hudeček/Simon/, režie Stanislav Oubram/. /JM/
ŠRAJER, Jaroslav: 100 let divadla v Slaném. 1883 - 1983. Slánský kulturní zpravodaj. Vydal ZK ROH ve Slaném. 1983. 44 str.
(“ Bohužel, ani on, ani jeho předchůdci viz. Vaše Dosud soustředěné údaje… nejsou ve svých údajích úplně přesní”. (Dobner) (ale co je doloženo a jak je to správně pan Dobner neřekl!! (JV)
Vedle souborů Slánská scéna, Dividýlko, Dětská scéna (materály o ní Vám měl dodat její vedoucí, pan František Polata), existovala ve Slaném ještě dlouholetá loutková scéna a v roce 1995 vznikl nový dětský divadelní soubor “VRTULE” při 3.ZŠ Slaný, který aktivně pracuje a pod vedením režiséra Jiřího Rezka zatím nastudoval a provedl hry hry Malý princ, Pinocchio a Pohádky pro nehodné děti. V současné době se vedle dětské VRTULE tvoří pod vedením pana Rezka i dospělácké divadlo při 3.ZŠ Slaný.
(Dobner)
školské div.: (s. 112)
1603: (s. 119)
kostel P. Marie, 1672 - 1776: divadelní činnost řádu piaristů. (s. 351)
DČD I.
1820: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
60. léta 19. st.: velmi aktivní činnost ochotníků (s. 176)
1869: Kolár: Žižkova smrt (s. 178)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1887: Štech: Maloměstské tradice - premiéra (s. 457)
konec 19. st.: vliv V. V. Štecha na och. div. (s. 454)
80. léta 19. st.: dekorace Robert Holzer (s. 466)
DČD III.
Záznamy ze středověku dokládají, že se zde hrály žákovské hry. 1570 se uvádí, že zde byla sehrána Plautova komedie. 1603 zde napsal Slovák Jiří Tesák Mošovský /+1617/, pražský evangelický farář, komedii Ruth. 1820 sehráli studenti první české představení v hostinci U zlaté lodi. 1845 se ustavila ochotnická družina. Sehrála v hostinci Templ, celkem 4 české a 7 německých her. V dalším roce hráli čtyřikrát. Zakladatelé a ředitelé byli baron Zádubský a baron Knorr. Tato společnost si zřídila stálé divadlo v piaristické koleji /později budova střední školy/. Hrálo se česky a německy. 1849-57 provedli 47 her. 1864 vznikl desetiletý spor ochotníků s obcí o divadlo. 1873 došlo k založení Spolku divadelních ochotníků. Spory s obcí skončily 1874 přešla kolej do majetku města a ochotníci dostali výpověď. 1875 byla budova přestavěná. V době sporu hráli celkem 39 krát. 1877 zavření divadelní místnosti. 1877-9 pořádaly divadelní představení ještě spolky Libuše, Řemeslnická beseda, Občanská beseda a j. 1879 v Občanské besedě uvažovali o postavení divadelní budovy. Po dobu stavby divadla
1882-3 hrávalo několik spolků v hotelu U bílého beránka. 1883 bylo divadlo otevřené. 1887 byl režisérem spolku divadelních ochotníků spisovatel V.Štech, pozdější ředitel Divadla na Vinohradech a Národního divadla v Brně. Během jeho činnosti spolek provedl několik premiér jeho her. 1890 odešel do Prahy. Do 1895 sehrál spolek 3O7 her, z toho 66 německy, od 1862 pouze česky. 1896 zde provedli V studni. 1900 hráli Prodanou nevěstu. 1899-1905 činnost spolku zcela ustala a byla obnovená až 1906. 1912 nastudovali operetu Karla Moora Sněhurka. Po 1918 činnost ochotnických spolků výrazně vzrostla. Spolek divadelních ochotníků uvedldo 1943 660 divadelních her, především český klasický repertoár. Měl 177 členů, z toho 91 činných. Vedl si archiv, v němž byly cenné zajímavosti, korespondence s profesionálními herci, se Sv. Čechem...
Boleslavský, s. III.
Ve službách Thalie II. s.322,
Javorin s. 27,
Smékalová
1877 prakticky skončilo první ochotnické divadlo v místě. 1864 – 1875 sehráli 39 představení, tehdy už klasického českého repertoáru. Ale stejným dílem i méně tehdy známé hry soudobých autorů a překlady. V Kolárově Monice vystoupila 1873 Sklenářová-Malá. Divadlo hráli ještě: Libuše, Řemeslnická beseda, Občanská beseda, Spolek ku podpoře chudých studujících, Mládenecký kruh, Svatopluk aj. Přesto, že si ochotníci 1883 vynutili možnost hrát divadlo v nové budově, jejich v jejich aktivitě se střídaly roky činnosti se stagnací. 1885 – 1895 spolek sehrál 74 her, z toho 36 českých autorů /klasická a soudobá tvroba/. Z cizích autorů byli uváděni především němečtí, dále francouzští, ruští, polští a italští. Hostujícími bývali členové ND z Prahy a představení navštěvovali přední čeští spisovatelé. Ochotníci vlastnili orchestr. 1918 zahájili Lucernou a cyklem slavnostních akademií společně s Osvětovým sborem, pěveckým spolkem Dalibor a hudebním sdružením. 1921 uspořádali Jiráskovy oslavy /hráli ve prospěch bratislavského ND/, s Daliborem a hudebním sdružením provedli Dvořákova Krále a uhlíře. 1923 oslavili 50 let činnosti spolku .1913 – 1923 provedli 93 her, z toho 74 českých a 19 v překladu. Tehdy měl spolek dvě knihovny s 1345 a s 536 svazky, hudebniny. /JM/
TÁBORSKÝ, str.180 – 192.
1914-1918 SDO, studenti Šrámek:
SCHEINPFLUGOVÁ,Olga: Byla jsem na světě. 1.vyd. Praha,Ml.fronta 1988. s.28,38
1911 SDO
KOVÁŘÍK,František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982. s.96
Sídlo Šamberkova okrsku ÚMDOČ (1922).
DIVIDÝLKO 1973*74 - 1993*94 Slaný, Dividýlko 1994. nestr. Str
FIKRLOVA, Olga: Slánské Dividýlko oslavilo čtvrt stoleti. Kladenský denik 1. 12. 1998, s. 13.
HANUŠ, Jaroslav: Divadlo na slánském okrese. Slánský obzor 1934/96-9, 1936/19-21, 1937/(44)/35-9, 1940/(48)/80-2 KK
PEŠEK, Josef: 75 let slánského divadla. E.Šubrt: Herec, úvodní báseň.
Slaný, 0světová beseda 1958. 31 s. UK
SCHEINPFLUG, Karel: Ochotnické divadlo ve Slaném. Slaný 1895. MKd
ŠAMBERKŮV okrsek ÚMDOČ ve Slaném. In: Ve službách Thalie II. s.47.
VERNER, V.: Padesátiletí Spolku divadelních ochotníků ve Slaném. Slaný, Spolek divadelních ochotníků 1923. MKd
VZNIK divadla v Slaném (1879-1929). Praha, Volné sdružení rodáků a přátel města Slaného v Praze 1929. KK
Táborský: s. 180 - 192
ÚMDOČ 1922: S.d.o., Dram.o.čsl.str.soc. ÚMDOČ 1923: Volné sdruž. d. o.
1956 na Svátcích písní a tanců Pražského kraje Dramatická skupina KDO provedla hru o sv.Dorotě a Saličku. OD 1956/7 s.164.
1882 položen základní kámen k divadlu, 1883 otevřeno Primátor /Kolár/. Za 60 let sehráli ochotníci 597 her. 1888 divadlo majetkem Občanské záložny. Po 1945 majetek MNV s názvem Zd.Nejedlého. Působili jako Slánská scéna ZK ČKD a v Dramatickém odboru ZK ONV..
OD 1958/12, s.285.
Adresář 93: Dividýlko, DS RYO, DS Slánská scéna, Studio mladých
DS Slánská scéna, DS Dětská scéna, občanské sdružení Dividýlko, DS při Jazz klubu Slaný (Dotazník ÚLK 1999.)
Adresář amatérských DS okresu Kladno. Kladno. OKS 1988.
1971 JH: Slánská scéna DO ZK: Jirásek: Kolébka
1973 JH: Gorkij - Brecht: Matka
1981 FEMAD: Mrožek: Emigranti
1983 FEMAD: Tvůrčí dílna klubového divadla SKKS: Zeman: Studie požáru (rež.P.Fiala)
Dividýlko Slaný: Šíma: Status quo
1986 FEMAD: Šíma - Nestroy: Hostina kanibalů
1990 JH: Šíma: Vyšetřování případu podvodného revizora
1993 JH: Kol.: Periférie
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.