AS 2000, č. 3. Dědek, Vladimír
JOSEFOVSKÉ DIVADELNÍ JARO
Oblastní přehlídka amatérských divadelních souborů severovýchodních Čech
Za krásného skoro letního počasí, v konkurenci mistrovství světa v hokeji a derby Sparta-Slavia, se na scéně josefodolského divadla ve dnech 5. až 7. května, představilo pět soutěžních představení a vložená pohádka pro děti.
D.S.J.K. Tyl Josefův Důl se představil v úvodu přehlídky hrou Wolfganga Kohlhasseho a Rity Zimmerové: "Ryba ve čtyřech". Hrálo se na jevišti, kde seděli i diváci. Scéna byla uprostřed rozdělena třemi různými postelemi, charakterizujícími pokoje tří sester a uprostřed prostor haly. Režisér představení upustil od morytátu, kterým je text v podtitulku předznamenán a uvádí hru jako skoro horor ve stylizovaném dramatickém příběhu. Ve šťastném, typově dobře obsazeném představení, režisér domýšlí vazby a vztahy v nově vzniklých situacích, a i když postavy jsou tím poněkud zjednodušené, v situacích jednají, jsou nabité energií a pravdivým cítěním. Výborný výkon představitele sluhy Roberta překoná i poněkud stejný temporytmus v první polovině představení. Je možné se zamyslet nad využitím postelí (pokojů) ve druhé polovině představení. Představení Josefodolského Tyla bylo velmi příjemným úvodem přehlídky.
D.S.J.J.Kolár Poniklá přivezl hru svého autora a zároveň režiséra Jaroslava Urika ml.: "Volba Petersova". Hra prý vznikla ztvárněním pravdivé události v Poniklé (vyhoření hospody). Je sympatické, že se soubor pokusil o vlastní text, který ale čerpá z různých motivů jiných her. (Revizor, Sen noci svatojánské.) Přestože aktéři hru zřejmě dobře přijali a s chutí si ji zahráli, jednoduchý námět oscilující mezi satirou, fraškou a dokonce klauniádou, postavil před soubor otázku najít správný odpovídající herecký styl. Stylizace jednotlivých postav byla značně nesourodá a bez situací. A tak nejlépe vyšly komentáře dvou zpěváků, provádějících celou hru.
D.S.Krakonoš Vysoké nad Jizerou - Václav Kliment Klicpera: "Potopa světa". Základní přednosti inscenátorů je dramaturgická úprava textu. Je vedena citlivě, zbavila hru upovídanosti a dala jí rychlý spád, aniž by směrovala proti autorovi a poetice jeho veseloher. Možná, že právě ona soustředěná snaha uhrát celý příběh ve svižném tempu způsobila, že nejsou dohrávány situace a vztahy jednajících postav, zvláště u představitelky Dorotky. Vhodné typové obsazení a herecké schopnosti protagonistů jsou příslibem, že po dotažení a rytmickém členění jednotlivých situací může být inscenace příkladem, jak vracet dramaturgické texty otce české veselohry na jeviště.
D.S.Havlíček Zákupy - Jiří Voskovec a Jan Werich: Gorila ex machina. Méně známý text z počátků působení V W znamená určitý dramaturgický objev. V W hra parodovala pokleslé texty tehdy oblíbených rodokapsů. Zákupští pochopili, že nemohou parodovat dnes už neaktuální rodokapsový styl a sehráli Gorilu jako uhozenou detektivku. Snad jen naše zkušenost s mafiánstvím, by poněkud mohla aktualizovat převzatý text. To však předpokládá nadhled a určitou stylizaci postav. V představení postrádáme pseudotajemné situace. Repliky zůstávají v rovině odříkání textu bez vzájemných vztahů a napětí. Ani scéna neprokázala potřebnou péči charakterizující prostředí. A tak do "mírného" zklamání zasáhne Gorila opravdu ex machina.
D.S.Libochovice - Claude Magnier: "Malované milování aneb Věno slečny Laury". Řemeslně napsaná fraška navazující na vzájemné autory Labische, Feydeana, přináší veliké herecké příležitosti pro dámskou část souboru. Řemeslně řazené situace, zápletky a komplikace ve stylu frašky, přináší mnoho úskalí, které se díky nepřesnému výkladu a pochopení žánru u hlavního představitele Blaise d'Abriex nepodařilo překonat. I přes velmi dobré herecké výkony tří dam v rolích Marie, Pepity a paní Carlierové, nepřineslo představení očekávaný výsledek.
Vložené nesoutěžní představení pro děti D.S.Brčál Jablonec nad Nisou: Václav Čtvrtek - "Jak se stal Rumcajs loupežníkem". Přes zřejmou snahu protagonistů bohužel nepřineslo nic překvapivého. Zůstalo jen na interpretaci textu bez vytvoření a uhrání situací.
Pořadatelé desátého ročníku oblastní přehlídky se rozhodli udělit na návrh odborné poroty tyto ceny: Josefu Bartákovi za roli sluhy ve hře "Ryba ve čtyřech", Markétě Fejfarové za postavu Karolíny ve hře "Ryba ve čtyřech", Jiřímu Řeřichovi za režii hry "Ryba ve čtyřech", všem z D.S.J.K.Tyl Josefův Důl, Václavu Hájkovi za roli sluhy ve hře "Volba Petersova" z D.S.J.J.Kolár Poniklá, Robertu Nesvatbovi za postavu Vošousta ze hry "Potopa světa", Josefu Hejralovi za roli učitele ve hře "Potopa světa". Oba z D.S.Krakonoš Vysoké nad Jizerou, Evě Frkové za postavu Marie, Lucii Bauerové za postavu Pepity a Liběně Štěpánové za postavu paní Carleierové ve hře "Malované milování aneb věno slečny Laury", všem z D.S.Scéna Libochovice.
Na návrh poroty doporučil štáb přehlídky k postupu na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou D.S.Krakonoš Vysoké nad Jizerou a nominoval na tuto přehlídku D.S.J.K.Tyl Josefův Důl.
Celkově lze říci o Josefodolském divadelním jaru 2000, že pořadatelé, zvláště členové D.S.J.K.Tyl vytvořili pro soubory velmi příjemné podmínky a atmosféru. Umožnili souborům pobyt na celé přehlídce, vzájemnou konfrontaci, možnost shlédnout i ostatní představení a zahrát si i před jiným než domácím publikem. Problémem většiny inscenací je v nedostatečné pozornosti věnované dramaturgické přípravě inscenací. I když chápu, že u většiny souborů určuje výběr repertoáru typové složení souboru, přesto a právě proto je nutné při výběru hry rozpoznat kvalitu textové předlohy, jejího žánru a volby vyjadřovacích prostředků od čehož se odvíjí cílevědomá režijní práce, budování jednotlivých dramatických situací a inscenací jako celku. Dalším problémem je práce režiséra s hercem. V inscenacích se prokázalo, že v mnoha souborech jsou jedinci zasluhující ocenění a právě tady jde o to, aby režisér vedl herce k jednání slovem i mimoslovními prostředky, k uvědomění si řídícího úkolu a jeho plnění v průběžném jednacím celku inscenace. Inscenace ukázaly na malou poučenost režisérů, která se dá získat v různých praktických školeních a v nemalé míře i na rozborových seminářích v jednotlivých přehlídkách. Soubory by neměly brát porotu jako sbor soudců vynášejících rozsudky, ale jako lidi, kteří jsou stejně jako oni poznamenáni divadlem (snad více poučení) a snaží se pojmenovat problémy související s danou inscenací a snahou pomoci je odstranit. Pořadatelům a všem souborům patří dík s přáním odvahy a chuti do další práce.
Vladimír Dědek
Oblastní přehlídka amatérských divadelních souborů severovýchodních Čech
Za krásného skoro letního počasí, v konkurenci mistrovství světa v hokeji a derby Sparta-Slavia, se na scéně josefodolského divadla ve dnech 5. až 7. května, představilo pět soutěžních představení a vložená pohádka pro děti.
D.S.J.K. Tyl Josefův Důl se představil v úvodu přehlídky hrou Wolfganga Kohlhasseho a Rity Zimmerové: "Ryba ve čtyřech". Hrálo se na jevišti, kde seděli i diváci. Scéna byla uprostřed rozdělena třemi různými postelemi, charakterizujícími pokoje tří sester a uprostřed prostor haly. Režisér představení upustil od morytátu, kterým je text v podtitulku předznamenán a uvádí hru jako skoro horor ve stylizovaném dramatickém příběhu. Ve šťastném, typově dobře obsazeném představení, režisér domýšlí vazby a vztahy v nově vzniklých situacích, a i když postavy jsou tím poněkud zjednodušené, v situacích jednají, jsou nabité energií a pravdivým cítěním. Výborný výkon představitele sluhy Roberta překoná i poněkud stejný temporytmus v první polovině představení. Je možné se zamyslet nad využitím postelí (pokojů) ve druhé polovině představení. Představení Josefodolského Tyla bylo velmi příjemným úvodem přehlídky.
D.S.J.J.Kolár Poniklá přivezl hru svého autora a zároveň režiséra Jaroslava Urika ml.: "Volba Petersova". Hra prý vznikla ztvárněním pravdivé události v Poniklé (vyhoření hospody). Je sympatické, že se soubor pokusil o vlastní text, který ale čerpá z různých motivů jiných her. (Revizor, Sen noci svatojánské.) Přestože aktéři hru zřejmě dobře přijali a s chutí si ji zahráli, jednoduchý námět oscilující mezi satirou, fraškou a dokonce klauniádou, postavil před soubor otázku najít správný odpovídající herecký styl. Stylizace jednotlivých postav byla značně nesourodá a bez situací. A tak nejlépe vyšly komentáře dvou zpěváků, provádějících celou hru.
D.S.Krakonoš Vysoké nad Jizerou - Václav Kliment Klicpera: "Potopa světa". Základní přednosti inscenátorů je dramaturgická úprava textu. Je vedena citlivě, zbavila hru upovídanosti a dala jí rychlý spád, aniž by směrovala proti autorovi a poetice jeho veseloher. Možná, že právě ona soustředěná snaha uhrát celý příběh ve svižném tempu způsobila, že nejsou dohrávány situace a vztahy jednajících postav, zvláště u představitelky Dorotky. Vhodné typové obsazení a herecké schopnosti protagonistů jsou příslibem, že po dotažení a rytmickém členění jednotlivých situací může být inscenace příkladem, jak vracet dramaturgické texty otce české veselohry na jeviště.
D.S.Havlíček Zákupy - Jiří Voskovec a Jan Werich: Gorila ex machina. Méně známý text z počátků působení V W znamená určitý dramaturgický objev. V W hra parodovala pokleslé texty tehdy oblíbených rodokapsů. Zákupští pochopili, že nemohou parodovat dnes už neaktuální rodokapsový styl a sehráli Gorilu jako uhozenou detektivku. Snad jen naše zkušenost s mafiánstvím, by poněkud mohla aktualizovat převzatý text. To však předpokládá nadhled a určitou stylizaci postav. V představení postrádáme pseudotajemné situace. Repliky zůstávají v rovině odříkání textu bez vzájemných vztahů a napětí. Ani scéna neprokázala potřebnou péči charakterizující prostředí. A tak do "mírného" zklamání zasáhne Gorila opravdu ex machina.
D.S.Libochovice - Claude Magnier: "Malované milování aneb Věno slečny Laury". Řemeslně napsaná fraška navazující na vzájemné autory Labische, Feydeana, přináší veliké herecké příležitosti pro dámskou část souboru. Řemeslně řazené situace, zápletky a komplikace ve stylu frašky, přináší mnoho úskalí, které se díky nepřesnému výkladu a pochopení žánru u hlavního představitele Blaise d'Abriex nepodařilo překonat. I přes velmi dobré herecké výkony tří dam v rolích Marie, Pepity a paní Carlierové, nepřineslo představení očekávaný výsledek.
Vložené nesoutěžní představení pro děti D.S.Brčál Jablonec nad Nisou: Václav Čtvrtek - "Jak se stal Rumcajs loupežníkem". Přes zřejmou snahu protagonistů bohužel nepřineslo nic překvapivého. Zůstalo jen na interpretaci textu bez vytvoření a uhrání situací.
Pořadatelé desátého ročníku oblastní přehlídky se rozhodli udělit na návrh odborné poroty tyto ceny: Josefu Bartákovi za roli sluhy ve hře "Ryba ve čtyřech", Markétě Fejfarové za postavu Karolíny ve hře "Ryba ve čtyřech", Jiřímu Řeřichovi za režii hry "Ryba ve čtyřech", všem z D.S.J.K.Tyl Josefův Důl, Václavu Hájkovi za roli sluhy ve hře "Volba Petersova" z D.S.J.J.Kolár Poniklá, Robertu Nesvatbovi za postavu Vošousta ze hry "Potopa světa", Josefu Hejralovi za roli učitele ve hře "Potopa světa". Oba z D.S.Krakonoš Vysoké nad Jizerou, Evě Frkové za postavu Marie, Lucii Bauerové za postavu Pepity a Liběně Štěpánové za postavu paní Carleierové ve hře "Malované milování aneb věno slečny Laury", všem z D.S.Scéna Libochovice.
Na návrh poroty doporučil štáb přehlídky k postupu na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou D.S.Krakonoš Vysoké nad Jizerou a nominoval na tuto přehlídku D.S.J.K.Tyl Josefův Důl.
Celkově lze říci o Josefodolském divadelním jaru 2000, že pořadatelé, zvláště členové D.S.J.K.Tyl vytvořili pro soubory velmi příjemné podmínky a atmosféru. Umožnili souborům pobyt na celé přehlídce, vzájemnou konfrontaci, možnost shlédnout i ostatní představení a zahrát si i před jiným než domácím publikem. Problémem většiny inscenací je v nedostatečné pozornosti věnované dramaturgické přípravě inscenací. I když chápu, že u většiny souborů určuje výběr repertoáru typové složení souboru, přesto a právě proto je nutné při výběru hry rozpoznat kvalitu textové předlohy, jejího žánru a volby vyjadřovacích prostředků od čehož se odvíjí cílevědomá režijní práce, budování jednotlivých dramatických situací a inscenací jako celku. Dalším problémem je práce režiséra s hercem. V inscenacích se prokázalo, že v mnoha souborech jsou jedinci zasluhující ocenění a právě tady jde o to, aby režisér vedl herce k jednání slovem i mimoslovními prostředky, k uvědomění si řídícího úkolu a jeho plnění v průběžném jednacím celku inscenace. Inscenace ukázaly na malou poučenost režisérů, která se dá získat v různých praktických školeních a v nemalé míře i na rozborových seminářích v jednotlivých přehlídkách. Soubory by neměly brát porotu jako sbor soudců vynášejících rozsudky, ale jako lidi, kteří jsou stejně jako oni poznamenáni divadlem (snad více poučení) a snaží se pojmenovat problémy související s danou inscenací a snahou pomoci je odstranit. Pořadatelům a všem souborům patří dík s přáním odvahy a chuti do další práce.
Vladimír Dědek
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.