Křídla, AS 2000, č. 3. Bílek, J,
Divadelní idylka
Divadelní představení amatérů může mít řadu tvarů, od ryze naivního až po to co vídáme na přehlídkách. Jsou však i jisté zvláštnosti, které jakoby už nepasovaly do této doby. Vesnice Křídla u Nového Města na Moravě má sotva 270 obyvatel a je jako každá jiná. Má ale svůj útulný kulturní dům a v něm rozmanité kulturní aktivity, kde čelné místo zaujímá ochotnické divadlo, hrané zde už hezkou řádku let. Navštívit jejich představení znamená vrátit se o několik desetiletí zpět ve výběru hry tak i provedení včetně scény. Každoročně se zde urodí představení nadšených ochotníků, kde to tu a tam skřípe a jde to ztěžka, ale sděluje se příběh minula, kde většinou nechybí idyly venkova s lesníky, hospodskými, sedláky i podruhy, barony i služebnými, nešťastně zamilovanými apod. Řeklo by se - idylka minulé doby, koho to vůbec může oslovovat? Můžeme se divit. Na čtyřech domácích představeních se vystřídalo 825 diváků z místa a širokého okolí. Ano, čtete dobře. A to jsou diváci, kteří zde byli loni a předloni, letos a přijdou i příště vyslechnout si a shlédnout příběh dávnější minulosti. Žádná klasika, jen prostá románová hříčka a ejhle takový zájem. A to je nesmírná motivace pro aktéry představení, když o výsledek jejich snažení je tak velký zájem. Hraje se zde s vervou, také se někdy trochu zpívá jak to komu jde. Hrají tak jak dovedou a nic nevadí, že všechno není akorát, vžyť hrají pro své. Co na tom, že se jim před týdnem vdávala jedna představitelka a za týden se vdádá další, to není žádná překážka, protože představení se nedá odkládat či rušit. I tohle oceňuje většinou spokojený divák a často aplauduje jednotlivé výstupy. Všichni si přišli na své a příště přijdou zase.
A mohla by zde být otázka pro divadelní odborníky, sociology či psychology, co si tak často lámou hlavu nad dramatickým uměním a ochotnickým divadlem vůbec. Co je to, co dokáže skoro strhnout všechny aktéry až naivního ochotnického představení někde na venkově ke společnému cítění. Je to sousedská pospolitost, je to touha žít v kulturním dění spolu anebo touha vytrhnout se ze všedností dnů nebo uniknout všemu tísnivému kolem? To je otázka.
J.Bílek
Divadelní představení amatérů může mít řadu tvarů, od ryze naivního až po to co vídáme na přehlídkách. Jsou však i jisté zvláštnosti, které jakoby už nepasovaly do této doby. Vesnice Křídla u Nového Města na Moravě má sotva 270 obyvatel a je jako každá jiná. Má ale svůj útulný kulturní dům a v něm rozmanité kulturní aktivity, kde čelné místo zaujímá ochotnické divadlo, hrané zde už hezkou řádku let. Navštívit jejich představení znamená vrátit se o několik desetiletí zpět ve výběru hry tak i provedení včetně scény. Každoročně se zde urodí představení nadšených ochotníků, kde to tu a tam skřípe a jde to ztěžka, ale sděluje se příběh minula, kde většinou nechybí idyly venkova s lesníky, hospodskými, sedláky i podruhy, barony i služebnými, nešťastně zamilovanými apod. Řeklo by se - idylka minulé doby, koho to vůbec může oslovovat? Můžeme se divit. Na čtyřech domácích představeních se vystřídalo 825 diváků z místa a širokého okolí. Ano, čtete dobře. A to jsou diváci, kteří zde byli loni a předloni, letos a přijdou i příště vyslechnout si a shlédnout příběh dávnější minulosti. Žádná klasika, jen prostá románová hříčka a ejhle takový zájem. A to je nesmírná motivace pro aktéry představení, když o výsledek jejich snažení je tak velký zájem. Hraje se zde s vervou, také se někdy trochu zpívá jak to komu jde. Hrají tak jak dovedou a nic nevadí, že všechno není akorát, vžyť hrají pro své. Co na tom, že se jim před týdnem vdávala jedna představitelka a za týden se vdádá další, to není žádná překážka, protože představení se nedá odkládat či rušit. I tohle oceňuje většinou spokojený divák a často aplauduje jednotlivé výstupy. Všichni si přišli na své a příště přijdou zase.
A mohla by zde být otázka pro divadelní odborníky, sociology či psychology, co si tak často lámou hlavu nad dramatickým uměním a ochotnickým divadlem vůbec. Co je to, co dokáže skoro strhnout všechny aktéry až naivního ochotnického představení někde na venkově ke společnému cítění. Je to sousedská pospolitost, je to touha žít v kulturním dění spolu anebo touha vytrhnout se ze všedností dnů nebo uniknout všemu tísnivému kolem? To je otázka.
J.Bílek
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.