Rokycany, Excerpce pro MČAD 1998–2002
ROKYCANY o. Rokycany viz též BOREK
CČAD s. 85,128, 392, 393
Obr. CČAD s. 127: Scéna Leo Richtra, scénografa rokycanského ochotnického spolku a inscenací
výběrového souboru ÚMDOČ, k Jiráskově hře Jan Žižka uvedené ÚMDOČ na 3. Jiráskově Hro-
novu 1933, je příkladem realistické scénografie.
V 17. a 18. stol. sem zajížděly kočovné společnosti. Nejstarší divadlení plakát ze 1790.1938 opera Švejcarská rodina provedena česky. Jiné zpěvohry: Dvě slova aneb Přenocování v lese nebo Doktor Faustus Hauskäppchen oder Die Herberge im Walde. V činohře převládaly veselohry a frašky. 1838–1848 sehráli nejméně 43 her, česky i německy. 1838–1842 vyvrcholení činnosti, poté pokles až do zániku 1848. Obnovení 1860. 1861 nová Měšťanská beseda s divadelním odborem. Po 1869 patrně zanikla. Od počátku 20.st. do jeho poloviny hrály divadlo prakticky všechny spolky a politické strany.
Fidlovačka, Bílá nemoc, Pražský žid, Jan Hus, Otec, Lucerna, Ostrov Afrodity, Královský polibek, Křídový kruh, pohádky.
1958 se začalo hrát ve Střelnici, nejdříve pod ZK ŽDH a Kovohutě, k nim přily ZK Favorit, Hamiro, Marila. ZK se přejmenoval na Odborový dům kultury. Za přispění všech ZK i loutkové divadlo. Hrálo v Jiráskově sále v sokolovně. 30 členů. Časté reprízy a účasti v soutěžích LUT. Autorské divadlo. 1964 generační proměna souboru /Adámek mezi broučky, Ostrov splněných přání, Hračny na cestách, reprízy. 1964 krajská přehlídka nejlepších loutkářských souborů. Od 1959 v DS Tyl výrazná práce s dětmi /Karel Šmolík/. Repertoár: Sněhurka, Zvířátka a 7 mužíků, 1960 Sněhová královna, 1961 Stříbrná studánka /J.Kožíšek/, 1964 Ferda Mravenec. Zároveň 1981–3 tehdy oblíbený TV pořad Křeslo prohosta s místními rodáky. 1964 činnost Tyla ustala. Teprve 1981 J. Mucek nastudoval Pohádku o veselém ševci. Režisér i Irena Neumeistrová. 1982 Čtverák hastrman, Zkoušky čerta Belínka a Talisman. V dalších letech se divadelní život orientoval na pohádky a také na jiné jevištní či dramatické formy /např. Pásmo o Karlu Hašlerovi/. 1985 v místě soutěž O pohárek SČDO. Ekonomické změny po 1989 vytvořily nerealizovatelné podmínky pronájmů sokolovny, došlo k majetkovým sporům mezi Sokolem a Tylem. 1985 zal. Dětský divadelní soubor Tyláček při DS Tyl. Mj.1989 Sněhová královna, 1990 Mauglí, společně s členy Tyla Zlaté srdíčko a Erbenův Kolovrat. Poté 1991 zanikl společně s odmlčením se DS J. K. Tyla. Z řad Tyla vyšli Čestmír Řanda, Jiří Kroc, Jana Preissová, František Krahulík, Stanislav Aubrecht. /JM/
MONHARTOVÁ, Marika: Historie rokycanského ochotnického divadelnictví. 1999. 9s. a přílohy . Rkp. kART.
CHALOUPKA, Adolf: Několik vzpomínek na studentské ochotnické divadlo v Rokycanech. Minulostí Rokycanska 1968/3, s.17–21. Minulostí Rokycanska 1969/4, s.18–22. Též kART.
SVĚTLÍK, František: K historii rokycanského ochotnického divadelnictví. Kulturní přehledy 1966 /VII.–IX/. s. 6–11 a 9–11. Též kART.
Plzeňská Pravda 29.9.1965, článek o ochotnickém divadle na Plzeňsku.
Zprávy o produkcích divadelního charakteru, “kantácích, kejklích a rejích pořádaných při různých příležitostech hlavně studenty” máme již od 16. stol. V roce 1805 byl doktorem Ferdinandem Hejrovským založen ochotnický spolek, nejprve německý, později utrakvistický.
V r. 1838 byl založen Hudební a divadelní spolek, zřízeno Městské divadlo v Rokycanech (na Střelnici), 19. 4. 1838 zahájena pravidelná představení činoher (Štěpánek: Čech a Němec, Klicpera: Divotvorný hrnec), zpěvoher i oper (Weigl: Švejcarská rodinka). Do roku 1848 se řadilo mezi přední venkovská divadla. V r. 1848 založena podle pražského vzoru Slovanská lípa (zakázána v témže roce) a Občanská beseda (zrušena v r. 1851). V poslední čtvrtině 19. stol. zde působilo 26 spolků, z nichž některé měly ve stanovách i divadelní činnost: Dělnická jednota (1873), Pěvecký sbor Záboj, Tělocvičná jednota Sokol, Čtenářský spolek Hálek (1881), Dělnický vzdělávací a podpůrný spolek Rovnost (1891), politický občanský dělnický spolek Svornost.
22. 10. 1882 uskutečnil spol. Hálek společně se Sokolem představení ve prospěch Národního divadla.
Na přelomu století fungovalo vedle jeviště na Střelnici i jeviště v Sokolovně, kde působil prof. Leo Richter a studentské divadlo.
Ve dvacátých letech se zformoval Dramatický odbor DTJ (hry z dělnického prostředí a s náměty boje dělníků, v letech 1929–43 sehrál 42 her).
V r. 1939 byl založen divadelní soubor J. K. Tyl (předseda Josef Kroc), který soustředil zbytky ochotníků z různých spolků (hasičů, JPT, DTJ, Sokola a dalších). V době okupace hrál soubor za hostování mnoha hereckých kapacit (F. Štěpánek, E. Kohout, St. Neumann, J. Vojta, F. Smolík, J. Šejbalová, O. Scheinpflugová ad.) První představení po válce se uskutečnilo v r. 1947 v Sokolovně (Stroupežnický: Naši furianti, r. Frant. Kltečka), v dalších letech se hrálo v Sokolovně i ve Střelnici až 10 premiér ročně např. Fidlovačka, Bílá nemoc, Jan Hus). Od roku 1958 je zřizovatelem souboru Odborový dům kultury (rep. např.: Mam’zell Nitouche, Kat a blázen, Daskabáty hříšná ves, Drak je drak, Slaměný klobouk). Soubor pracoval do r. 1964. V r. 1980 obnovena činnost – pohádky pro děti, jedna hra pro dospělé.
Od r. 1958 působil v Sokolovně Loutkářský soubor. (OS) Cironis, s. 5–33.
CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, b.n. 1984. kART
CIRONIS, Petros: Z historie Slovanské lípy v Rokycanech, in Kulturní přehledy města Rokycan č. 6/1970, s. 1
CHALOUPKA, Adolf: Několik listů vzpomínek na studentské divadlo v Rokycanech, in Minulost Rokycanska 3–4/1969
CHALOUPKA, Adolf: tváře z rokycanských jevišť před půl stoletím, in Minulost Rokycanska 10–11/1972
F.Š.: Studenti SVVŠ v Rokycanech… (Faust, Markétka, sluužka a já) AS 1964, č. 3, s. 23.
HOFMAN, K.: Rokycanští studenti v minulosti. (studentské OD v 80. letech 19. stol.) Rokycanský deník 6. 9. 1996.
ALEŠ, Milan: Víc než kulturní akce. (Průzkum některých otázek zájmové umělecké činnosti v okresech Karlovy Vary a Rokycany, též situace amatérského divadla.) AS 1966, č. 11, s. 8.
VAŠKO, František: Oslavilo sto padesát let trvání. Historie OD v Rokycanech. Hlas Rokycanska, 4.8., 11. 8., 18. 8. 1988.
1988: Výstava 150 let od založení ochotnického divadla.
KOTVA, Václav: Půl století s radnickým divadlem. (Vzpomínky čes. herce na působení v radnickém souboru. Současná situace souboru.) AS, 1988, č. 2, s. 8–9.
MUCEK, Jan: Ochotnická divadelní tradice ve městě. (Historie divadelního ochotnického souboru.) Zpravodaj města Rokycan, 1983, červenec, s. 18–20.
GREGOROVÁ, Vladimíra: Deset let Klubíčka (dětský divadelní soubor). Hlas Rokycanska, 15. 3. 1979.
KYNCLOVÁ, Hana: Historie spolku divadelních ochotníků v Radnicích. Diplomová práce. Plzeň 1990. Pedagogická fakulta v Plzni.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1902: Horký: Srážka vlaků – premiéra (s. 457)
DČD III. Existenci ochotnického divadla v místě uvádí:
BOLESLAVSKÝ, Jos. Mikuláš: Divadelní ochotník, díl II., sv. 6, čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s. III. kDÚ
JANA Rokycany okrsek ÚMDOČ v Rokycanech. In: Ve službách Thalie II. s. 46.
1903 zde hráli operetku Eugena Rutteho Spiknutí na Olympu. (Smékalová)
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 198)
ÚMDOČ 1922: DO TJ Sokol
CČAD s. 85,128, 392, 393
Obr. CČAD s. 127: Scéna Leo Richtra, scénografa rokycanského ochotnického spolku a inscenací
výběrového souboru ÚMDOČ, k Jiráskově hře Jan Žižka uvedené ÚMDOČ na 3. Jiráskově Hro-
novu 1933, je příkladem realistické scénografie.
V 17. a 18. stol. sem zajížděly kočovné společnosti. Nejstarší divadlení plakát ze 1790.1938 opera Švejcarská rodina provedena česky. Jiné zpěvohry: Dvě slova aneb Přenocování v lese nebo Doktor Faustus Hauskäppchen oder Die Herberge im Walde. V činohře převládaly veselohry a frašky. 1838–1848 sehráli nejméně 43 her, česky i německy. 1838–1842 vyvrcholení činnosti, poté pokles až do zániku 1848. Obnovení 1860. 1861 nová Měšťanská beseda s divadelním odborem. Po 1869 patrně zanikla. Od počátku 20.st. do jeho poloviny hrály divadlo prakticky všechny spolky a politické strany.
Fidlovačka, Bílá nemoc, Pražský žid, Jan Hus, Otec, Lucerna, Ostrov Afrodity, Královský polibek, Křídový kruh, pohádky.
1958 se začalo hrát ve Střelnici, nejdříve pod ZK ŽDH a Kovohutě, k nim přily ZK Favorit, Hamiro, Marila. ZK se přejmenoval na Odborový dům kultury. Za přispění všech ZK i loutkové divadlo. Hrálo v Jiráskově sále v sokolovně. 30 členů. Časté reprízy a účasti v soutěžích LUT. Autorské divadlo. 1964 generační proměna souboru /Adámek mezi broučky, Ostrov splněných přání, Hračny na cestách, reprízy. 1964 krajská přehlídka nejlepších loutkářských souborů. Od 1959 v DS Tyl výrazná práce s dětmi /Karel Šmolík/. Repertoár: Sněhurka, Zvířátka a 7 mužíků, 1960 Sněhová královna, 1961 Stříbrná studánka /J.Kožíšek/, 1964 Ferda Mravenec. Zároveň 1981–3 tehdy oblíbený TV pořad Křeslo prohosta s místními rodáky. 1964 činnost Tyla ustala. Teprve 1981 J. Mucek nastudoval Pohádku o veselém ševci. Režisér i Irena Neumeistrová. 1982 Čtverák hastrman, Zkoušky čerta Belínka a Talisman. V dalších letech se divadelní život orientoval na pohádky a také na jiné jevištní či dramatické formy /např. Pásmo o Karlu Hašlerovi/. 1985 v místě soutěž O pohárek SČDO. Ekonomické změny po 1989 vytvořily nerealizovatelné podmínky pronájmů sokolovny, došlo k majetkovým sporům mezi Sokolem a Tylem. 1985 zal. Dětský divadelní soubor Tyláček při DS Tyl. Mj.1989 Sněhová královna, 1990 Mauglí, společně s členy Tyla Zlaté srdíčko a Erbenův Kolovrat. Poté 1991 zanikl společně s odmlčením se DS J. K. Tyla. Z řad Tyla vyšli Čestmír Řanda, Jiří Kroc, Jana Preissová, František Krahulík, Stanislav Aubrecht. /JM/
MONHARTOVÁ, Marika: Historie rokycanského ochotnického divadelnictví. 1999. 9s. a přílohy . Rkp. kART.
CHALOUPKA, Adolf: Několik vzpomínek na studentské ochotnické divadlo v Rokycanech. Minulostí Rokycanska 1968/3, s.17–21. Minulostí Rokycanska 1969/4, s.18–22. Též kART.
SVĚTLÍK, František: K historii rokycanského ochotnického divadelnictví. Kulturní přehledy 1966 /VII.–IX/. s. 6–11 a 9–11. Též kART.
Plzeňská Pravda 29.9.1965, článek o ochotnickém divadle na Plzeňsku.
Zprávy o produkcích divadelního charakteru, “kantácích, kejklích a rejích pořádaných při různých příležitostech hlavně studenty” máme již od 16. stol. V roce 1805 byl doktorem Ferdinandem Hejrovským založen ochotnický spolek, nejprve německý, později utrakvistický.
V r. 1838 byl založen Hudební a divadelní spolek, zřízeno Městské divadlo v Rokycanech (na Střelnici), 19. 4. 1838 zahájena pravidelná představení činoher (Štěpánek: Čech a Němec, Klicpera: Divotvorný hrnec), zpěvoher i oper (Weigl: Švejcarská rodinka). Do roku 1848 se řadilo mezi přední venkovská divadla. V r. 1848 založena podle pražského vzoru Slovanská lípa (zakázána v témže roce) a Občanská beseda (zrušena v r. 1851). V poslední čtvrtině 19. stol. zde působilo 26 spolků, z nichž některé měly ve stanovách i divadelní činnost: Dělnická jednota (1873), Pěvecký sbor Záboj, Tělocvičná jednota Sokol, Čtenářský spolek Hálek (1881), Dělnický vzdělávací a podpůrný spolek Rovnost (1891), politický občanský dělnický spolek Svornost.
22. 10. 1882 uskutečnil spol. Hálek společně se Sokolem představení ve prospěch Národního divadla.
Na přelomu století fungovalo vedle jeviště na Střelnici i jeviště v Sokolovně, kde působil prof. Leo Richter a studentské divadlo.
Ve dvacátých letech se zformoval Dramatický odbor DTJ (hry z dělnického prostředí a s náměty boje dělníků, v letech 1929–43 sehrál 42 her).
V r. 1939 byl založen divadelní soubor J. K. Tyl (předseda Josef Kroc), který soustředil zbytky ochotníků z různých spolků (hasičů, JPT, DTJ, Sokola a dalších). V době okupace hrál soubor za hostování mnoha hereckých kapacit (F. Štěpánek, E. Kohout, St. Neumann, J. Vojta, F. Smolík, J. Šejbalová, O. Scheinpflugová ad.) První představení po válce se uskutečnilo v r. 1947 v Sokolovně (Stroupežnický: Naši furianti, r. Frant. Kltečka), v dalších letech se hrálo v Sokolovně i ve Střelnici až 10 premiér ročně např. Fidlovačka, Bílá nemoc, Jan Hus). Od roku 1958 je zřizovatelem souboru Odborový dům kultury (rep. např.: Mam’zell Nitouche, Kat a blázen, Daskabáty hříšná ves, Drak je drak, Slaměný klobouk). Soubor pracoval do r. 1964. V r. 1980 obnovena činnost – pohádky pro děti, jedna hra pro dospělé.
Od r. 1958 působil v Sokolovně Loutkářský soubor. (OS) Cironis, s. 5–33.
CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, b.n. 1984. kART
CIRONIS, Petros: Z historie Slovanské lípy v Rokycanech, in Kulturní přehledy města Rokycan č. 6/1970, s. 1
CHALOUPKA, Adolf: Několik listů vzpomínek na studentské divadlo v Rokycanech, in Minulost Rokycanska 3–4/1969
CHALOUPKA, Adolf: tváře z rokycanských jevišť před půl stoletím, in Minulost Rokycanska 10–11/1972
F.Š.: Studenti SVVŠ v Rokycanech… (Faust, Markétka, sluužka a já) AS 1964, č. 3, s. 23.
HOFMAN, K.: Rokycanští studenti v minulosti. (studentské OD v 80. letech 19. stol.) Rokycanský deník 6. 9. 1996.
ALEŠ, Milan: Víc než kulturní akce. (Průzkum některých otázek zájmové umělecké činnosti v okresech Karlovy Vary a Rokycany, též situace amatérského divadla.) AS 1966, č. 11, s. 8.
VAŠKO, František: Oslavilo sto padesát let trvání. Historie OD v Rokycanech. Hlas Rokycanska, 4.8., 11. 8., 18. 8. 1988.
1988: Výstava 150 let od založení ochotnického divadla.
KOTVA, Václav: Půl století s radnickým divadlem. (Vzpomínky čes. herce na působení v radnickém souboru. Současná situace souboru.) AS, 1988, č. 2, s. 8–9.
MUCEK, Jan: Ochotnická divadelní tradice ve městě. (Historie divadelního ochotnického souboru.) Zpravodaj města Rokycan, 1983, červenec, s. 18–20.
GREGOROVÁ, Vladimíra: Deset let Klubíčka (dětský divadelní soubor). Hlas Rokycanska, 15. 3. 1979.
KYNCLOVÁ, Hana: Historie spolku divadelních ochotníků v Radnicích. Diplomová práce. Plzeň 1990. Pedagogická fakulta v Plzni.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1902: Horký: Srážka vlaků – premiéra (s. 457)
DČD III. Existenci ochotnického divadla v místě uvádí:
BOLESLAVSKÝ, Jos. Mikuláš: Divadelní ochotník, díl II., sv. 6, čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s. III. kDÚ
JANA Rokycany okrsek ÚMDOČ v Rokycanech. In: Ve službách Thalie II. s. 46.
1903 zde hráli operetku Eugena Rutteho Spiknutí na Olympu. (Smékalová)
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 198)
ÚMDOČ 1922: DO TJ Sokol
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.