Paseky nad Jizerou, Excerpce pro MČAD 1998-2002
PASEKY o.Semily
První zmínka o divadle v Pasekách je v pasecké farní kronice z r. 1820:
"V roce 1820 obětovali se Havírenští a Pasečtí herci aneb komedianti nějaký čas mravopočestné komedie hrát i s hudebníky, jenž okolo 80 zlatých mně darovali, by se branka z toho pořídila". Z výtěžků divadelních her se podporovala i škola a chudí žáci. V pasecké školní kronice je r. 1843 zápis "Letošního roku se zaopatřila Kniha cti a pochvaly, kterou Pasečtí ochotníci divadla za 25 zl. koupili".
Ve farní kronice z r. 1823 je také uvedeno: "Pasečtí divadelní herci neb komedianti darovali chrámu Páně dvě od vysokého zámečníka Václava Valáška vyhotovené lucerny vysuté, jenž před hrubý oltář k brance byly postaveny".
V Pasekách se divadlo hrálo v hospodě "U mostu", kde hrál sám Věnceslav Metelka.
Později se hrálo u Nesvadbů "Na Pičmonce" čp. 20, u Bártlů, u Soukupů čp. 203 (dnes restaurace "U houslařů").
V letech 1830-1840 nastal pravý rozkvět ochotnického divadla v Pasekách. Věnceslav Metelka ve svých zápiscích z r. 1837, 1838 o tom píše: "Krásné je, když pomyslím, jak utěšené kvete kvítko našich divadelních her v horách krkonošských. Jak blažit musí duši věrného Čecha, an slyší, jak zde i onde zvuk svůj bere Thálie česká."
Metelka sháněl, opisoval, upravoval a nacvičoval hry hlavně Klicperovy, Tylovy, které byly u lidí ve velké oblibě. Z té doby se v Pasekách dochovaly divadelní knížky s rozepsanými úlohami i se žádostí a povolením úřadů. Klicperova hra "Žižkův meč" se hrála v Pasekách roku 1830 několikrát. Lidem se líbily zpěvohry. Sám Věnceslav Metelka nacvičil a uvedl v Pasekách r. 1834 zpěvohru K.J.Erbena "Sládci" a "Čertův mlejn". V Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je zbytek staré divadelní opony asi z r. 1830, na niž je švabachem napsáno "Kdo jsi, Čechem, pamatuj na to, cti a važ sobě divadla českého nad zlato!" V letech 1880 a 1890 vyspělo pasecké divadlo nejvýše.Pěvecko divadelní jednota "Lumír" v Pasekách nad Jiz.
Založena 1903, povolena 30.11.1903, počet členů po založení 42. Obětavost herců byla nesmírná, byli to většinou tovární dělníci, zaměstnání v Tanvaldě, Smržovce, Rokytnici nad Jiz., Albrechticích, Jiřetíně. Chodit do div. zkoušek, znamenalo pro ně 2-3 hodiny chůze. Přitom divadlo se hrálo téměř každou neděli, o Vánocích několikrát za sebou. Hrály se i náročné hry, jako Schillerovy "Úklady a láska", nebo "Dáma s kaméliemi" od Dumase a to bez elektrického osvětlení. Počet členů do I. svět. války se pohyboval kolem 30-40. Do roku 1938 sehráno mnoho her, nejúspěšnější "Růže ze Sibiře" hrála se 7x. Hrálo se i v přírodě na louce u Zajíčkova háje. Po II. svět. válce činnost obnovena. R. 1946 uvedena hra "Národ pod křížem". 1947 uvedena opereta a zpěvohra, 1949 "Jedenácté přikázání".
Divadelní soubor Osvětové besedy v Pasekách nad Jiz. - Založen po r. 1950, hrála se 2-3 představení ročně. R. 1959 vybudováno přírodní divadlo, kde byly návštěvy až 1200 diváků. Pasečtí ochotníci tu sehráli řadu her, ochotníci z Rokytnice nad Jiz. Nedbalovu operetu Polská krev. V r. 1967 požár zničil zcela budovu sokolovny, všechno divadelní zařízení, kulisy, stará opona s historickým výjevem - smrt Prokopa Holého, divadelní kronika s fotografiemi dokumentující bohatou činnost ochotníků v Pasekách.Tím skončila divadelní činnost v Pasekách.
Pozn.:
R. 1955 uspořádán týdenní "Pasecký festival" v němž se hráli Raisovi "Zapadlí vlastenci", Lidové hry z Vysocka, Moliérova "Šibalství Scapinova", uspořádány dva koncerty a otevřena výstava s názvem "Národní obrození v Pasekách a na Vysocku".
Vystavené exponáty se staly základem Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. (Votoček)
Ron-Paseky
Po velkém studiu jsem žádný údaj o velikonočních hrách nena-
lezl. Myslím, že tu sousedským hrám moc nepřáli. Jenom
zdejší vysloužilec, který opisoval hry: Komedie o
Felsenburkovi, slavném rytíři opsal "Josef Kramář kadlec a
spolu voják z Pasek" (1834).
Ale vzpomínám, jak jsem se v roce 1952 vydal do Pasek, kde
studenti o prázdninách zde hráli Lidové hry z Vysocka
z 19.století, bylo to ve středu 27.8. 1952. A byly to pěkné
inscenace. Tenkrát po nich šla Státní bezpečnost, taky něko-
ho zavřeli. Vzpomínámm, že jsem si chvíli připadal jako
fízl, když jsem se s velkým nadšením pro věc dotazoval o
zkouškách textu, jak na to přišli. To jsem ovšem netušil,
co se tam dělo. Až někdy začátkem 80. let mi o tom jeden Pa-
sečan vyprávěl. Režii měl Luděk Kult.
poč. 19. st.: lidové hry světské a velikonoční,
DČD I., s. 328
poč. 19. st.: lidové hry, lidová her. společnost Věnceslava Metelky
DČD I., s. 331
40. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Hrálo se tu "řadné" ochotnické divadlo, Štepánek atd. Působil zde Věnceslav Metelka.
Snad jen výjimečně také nějaká produkce sousedské typu. - Felsynburg, kterého opisoval zdejší "kadlec a voják Josef Kramář" (1835). První záznam o divadle ve farní kronice: Též v tomto roce obětovali se Havírenští a Pasečtí nějaký čas mravopočestné komedie hrát i s hudebníky, jenž okolo 80 zl.v.v. mně darovali, aby se bránka do kostela z toho pořídila, co se též stalo. Podobně r.1823. (Ron)
BULUŠEK, Alois: Z historie paseckého divackého divadla, Krkonoše 8,1975 č.1,str.24n.
8.3. 1840 V neděli ponejprv otevřelo se pasecké divadlo...(V.Metelka)
1830 - 1850 hráli výjimečně i zde česky divadlo.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu,
pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1946 DS. (Zahrádková)
Stráž Severu, 1946,č.98,s.2
První zmínka o divadle v Pasekách je v pasecké farní kronice z r. 1820:
"V roce 1820 obětovali se Havírenští a Pasečtí herci aneb komedianti nějaký čas mravopočestné komedie hrát i s hudebníky, jenž okolo 80 zlatých mně darovali, by se branka z toho pořídila". Z výtěžků divadelních her se podporovala i škola a chudí žáci. V pasecké školní kronice je r. 1843 zápis "Letošního roku se zaopatřila Kniha cti a pochvaly, kterou Pasečtí ochotníci divadla za 25 zl. koupili".
Ve farní kronice z r. 1823 je také uvedeno: "Pasečtí divadelní herci neb komedianti darovali chrámu Páně dvě od vysokého zámečníka Václava Valáška vyhotovené lucerny vysuté, jenž před hrubý oltář k brance byly postaveny".
V Pasekách se divadlo hrálo v hospodě "U mostu", kde hrál sám Věnceslav Metelka.
Později se hrálo u Nesvadbů "Na Pičmonce" čp. 20, u Bártlů, u Soukupů čp. 203 (dnes restaurace "U houslařů").
V letech 1830-1840 nastal pravý rozkvět ochotnického divadla v Pasekách. Věnceslav Metelka ve svých zápiscích z r. 1837, 1838 o tom píše: "Krásné je, když pomyslím, jak utěšené kvete kvítko našich divadelních her v horách krkonošských. Jak blažit musí duši věrného Čecha, an slyší, jak zde i onde zvuk svůj bere Thálie česká."
Metelka sháněl, opisoval, upravoval a nacvičoval hry hlavně Klicperovy, Tylovy, které byly u lidí ve velké oblibě. Z té doby se v Pasekách dochovaly divadelní knížky s rozepsanými úlohami i se žádostí a povolením úřadů. Klicperova hra "Žižkův meč" se hrála v Pasekách roku 1830 několikrát. Lidem se líbily zpěvohry. Sám Věnceslav Metelka nacvičil a uvedl v Pasekách r. 1834 zpěvohru K.J.Erbena "Sládci" a "Čertův mlejn". V Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je zbytek staré divadelní opony asi z r. 1830, na niž je švabachem napsáno "Kdo jsi, Čechem, pamatuj na to, cti a važ sobě divadla českého nad zlato!" V letech 1880 a 1890 vyspělo pasecké divadlo nejvýše.Pěvecko divadelní jednota "Lumír" v Pasekách nad Jiz.
Založena 1903, povolena 30.11.1903, počet členů po založení 42. Obětavost herců byla nesmírná, byli to většinou tovární dělníci, zaměstnání v Tanvaldě, Smržovce, Rokytnici nad Jiz., Albrechticích, Jiřetíně. Chodit do div. zkoušek, znamenalo pro ně 2-3 hodiny chůze. Přitom divadlo se hrálo téměř každou neděli, o Vánocích několikrát za sebou. Hrály se i náročné hry, jako Schillerovy "Úklady a láska", nebo "Dáma s kaméliemi" od Dumase a to bez elektrického osvětlení. Počet členů do I. svět. války se pohyboval kolem 30-40. Do roku 1938 sehráno mnoho her, nejúspěšnější "Růže ze Sibiře" hrála se 7x. Hrálo se i v přírodě na louce u Zajíčkova háje. Po II. svět. válce činnost obnovena. R. 1946 uvedena hra "Národ pod křížem". 1947 uvedena opereta a zpěvohra, 1949 "Jedenácté přikázání".
Divadelní soubor Osvětové besedy v Pasekách nad Jiz. - Založen po r. 1950, hrála se 2-3 představení ročně. R. 1959 vybudováno přírodní divadlo, kde byly návštěvy až 1200 diváků. Pasečtí ochotníci tu sehráli řadu her, ochotníci z Rokytnice nad Jiz. Nedbalovu operetu Polská krev. V r. 1967 požár zničil zcela budovu sokolovny, všechno divadelní zařízení, kulisy, stará opona s historickým výjevem - smrt Prokopa Holého, divadelní kronika s fotografiemi dokumentující bohatou činnost ochotníků v Pasekách.Tím skončila divadelní činnost v Pasekách.
Pozn.:
R. 1955 uspořádán týdenní "Pasecký festival" v němž se hráli Raisovi "Zapadlí vlastenci", Lidové hry z Vysocka, Moliérova "Šibalství Scapinova", uspořádány dva koncerty a otevřena výstava s názvem "Národní obrození v Pasekách a na Vysocku".
Vystavené exponáty se staly základem Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. (Votoček)
Ron-Paseky
Po velkém studiu jsem žádný údaj o velikonočních hrách nena-
lezl. Myslím, že tu sousedským hrám moc nepřáli. Jenom
zdejší vysloužilec, který opisoval hry: Komedie o
Felsenburkovi, slavném rytíři opsal "Josef Kramář kadlec a
spolu voják z Pasek" (1834).
Ale vzpomínám, jak jsem se v roce 1952 vydal do Pasek, kde
studenti o prázdninách zde hráli Lidové hry z Vysocka
z 19.století, bylo to ve středu 27.8. 1952. A byly to pěkné
inscenace. Tenkrát po nich šla Státní bezpečnost, taky něko-
ho zavřeli. Vzpomínámm, že jsem si chvíli připadal jako
fízl, když jsem se s velkým nadšením pro věc dotazoval o
zkouškách textu, jak na to přišli. To jsem ovšem netušil,
co se tam dělo. Až někdy začátkem 80. let mi o tom jeden Pa-
sečan vyprávěl. Režii měl Luděk Kult.
poč. 19. st.: lidové hry světské a velikonoční,
DČD I., s. 328
poč. 19. st.: lidové hry, lidová her. společnost Věnceslava Metelky
DČD I., s. 331
40. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Hrálo se tu "řadné" ochotnické divadlo, Štepánek atd. Působil zde Věnceslav Metelka.
Snad jen výjimečně také nějaká produkce sousedské typu. - Felsynburg, kterého opisoval zdejší "kadlec a voják Josef Kramář" (1835). První záznam o divadle ve farní kronice: Též v tomto roce obětovali se Havírenští a Pasečtí nějaký čas mravopočestné komedie hrát i s hudebníky, jenž okolo 80 zl.v.v. mně darovali, aby se bránka do kostela z toho pořídila, co se též stalo. Podobně r.1823. (Ron)
BULUŠEK, Alois: Z historie paseckého divackého divadla, Krkonoše 8,1975 č.1,str.24n.
8.3. 1840 V neděli ponejprv otevřelo se pasecké divadlo...(V.Metelka)
1830 - 1850 hráli výjimečně i zde česky divadlo.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu,
pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1946 DS. (Zahrádková)
Stráž Severu, 1946,č.98,s.2
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.