Loštice, excerpce pro MČAD 1998-2002
LOŠTICE o.Šumperk
V roce 1835 zde byl založen Františkem Karkošem divadelní soubor, který je doposud aktivní a má nejstarší tradici v okrese. Začalo se hrát ve světnici v domě 146, oponu maloval prof. František Havelka, režisér i malíř. První představením byla hra V.K.Klicpery Lhář a jeho rod. V roce 1836 nastudoval prof. Fr. Havelka se studenty české hry: Štěpánek - Loupežníci na Chlumu, Klicpera - Divotvorný klobouk a německy: Schiller -Loupežníci, Nestroy - Lumpaci vagabundus.
1856 povoleno hrát divadlo Na Střelnici.
1864 - byla založena Jednota divadelních ochotníků a začalo se hrát v sále Na Střelnici.
1870 - hrál i spolek Omladina, sdružující katolíky, který byl v roce 1873 úředně zrušen.
1874 - hrála JDO 4 inscenace ve prospěch postižených povodněmi v Čechách.
1883 - byl slavnostně vysvěcen prapor Občanské besedy. Hrála se většinou česká klasika a veselohry.
Do roku 1900 bylo odehráno 100 inscenací (např. Šubrt: Jan Výrava).
Od roku 1914 byl výtěžek z představení dáván na fond pro sirotky padlých ve válce.
Po válce: došlo k velké diferenciaci společenského života: Sokol, Orel, JDO, živnostníci, církev českosloven-ská. Divadelní činnost byla velmi bohatá a hrálo se i v přírodě.1919 - byla založena Lidová jednota, která podnítila výstavbu Lidového domu s jevištěm, dokončeno 1923.
1923 - hra Ondráš-pán Lysé hory, kde účinkovala celá vesnice.
1924 - založen dramatický odbor sociální demokracie s názvem Pokrok. Pokračuje práce Sokola, a JDO.
Do roku 1934 bylo uvedeno asi 75 inscenací - celkem hodnotný repertoár, česká klasika, i v tu dobu moderní např. Čapek - Matka, RUR aj. (v Matce herečka Štěpánka Drkošová oslavila svou 60tou roli).
Od roku 1925 do 1934 bylo v Lošticích dalšími divadelními kolektivy odehráno 32 inscenací. V tu dobu hraje divadlo i Židovská náboženská obec (p.Hisrsch, Šrich) mezi jinými i Čapkovu Bílou nemoc.
Po roce 1935 působí v Lošticích tři spolky: Sokol, Orel, Pokrok. Orel ukončil činnost v roce 1941, zrovna jako
Skol, který do té doby sehrál 10 her. Svoji činnost zakončil 29.1.1940 Strakonickým dudákem. Dále už praco-val jen odbor Národní jednoty (hra Palackého třída 27) a JDO, která hrála i v době války v letech 1940 až 1943 a to hlavně operety.
Po válce do roku 1952 hrál opět Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
K činnosti ochotnického divadla v Lošticích byla vydána čtyřdílná publikace. Připravuje se díl pátý, který zahrnuje poslední období. Při organizaci KSČ v Lošticích bylo ustanoveno družstvo Slovanský dům. Toto zakoupilo v Mohelnici stodolu na zbourání a stavební materiál z bouračky převezlo do Loštic na vybudování nového jeviště. V květnu 1952 se započalo s přestavbou, kterou projektoval Josef Spurný.
Dne 1.10. 1953 přešla Osvětová beseda a družstvo Slovanský dům převodem do Sdruženého závodního klubu ROH Loštice. Od ústřední rady odborů dostal klub částku 600 tis. Kč na zařízení. Klub vlastnil i hostinec, který byl v provozu až do roku 1955. Předsedou klubu byl Antonín Gurtner, který byl zároveň vedoucím divadelního kroužku a režisérem. Klub byl slavnostně otevřen dne 7.11.1953.
1953 - dne 25.12. bylo uskutečněno první divadelní představení na novém jevišti, zde již účinkovali herci z bývalého Sokola i Pokroku.
V roce 1955 došlo na přejmenování závodního klubu na Sdružený závodní klub v Lošticích a předsedou byl zvolen Jan Weiser, předsedu divadelního odboru dělal Jaroslav Klein.
Jak se ukázalo, projektant zapomněl na osvětlení jeviště (elektrická instalace byla dodatečně prováděna brigádnicky) , strop a střecha jeviště byla postavena bez možnosti nosné zátěže - nedal se zavěsit horizont. Proto 18.8.1958 bylo započato s přestavbou budovy. Plán s rozpočtem 200 000,- Kč byl zaměřen na adaptaci přísálí a sociálního zařízení. Díky příslibu financí a dobrého pracovního úsilí bylo nakonec přistavěno přísálí, byt domovníka, galerie a ústřední topení. Vše brigádnicky pod vedením Jana Weisera a Miroslava Seidla - náklady ve výši 750 000 Kč uhradil opět ústřední výbor ROH zaměstnanců potravin. Dne 12.12.1959 byl klub slavnostně otevřen.
1956 - dne 19.5. hra G.Preisové: Její pastorkyňa,rež.A.Gurtner (1.místo na okresní přehlídce)
V roce 1960 započal svoji činnost i loutkářský kroužek.
1960 - dne 5. - 6.3. představení P.Kouhout:Taková láska, rež. J. Klein, roli Petrůse sehrál jako host Ilja Racek (člen Divadla O.Ctibora v Olomouci). J.Klein se vzdal funkce předsedy divadelního odboru a na jeho místo byl zvolen Zdeněk Zdráhal.
1961 - dne 29.1. opereta:Polská krev, rež. Miloš Vítek (repríza 29.1. v Šumperku, 5.2. v Hrabové)
- dne 24. - 24.6. hra H.de Balsaka: Sestřenice Běta, rež.J.Klein ( v titulní roli hostovala z divadla v Olomouci Zora Rozsypalová)
Šedesátá léta jsou “zlatým věkem” loštických ochotníků. Dostatek herců - možnost dvou part, ale je nedostatek režisérů. Zavedeno bylo předplatné na divadelní představení - 4 hry vlastní a 4 hry doplněny hostujícími soubory - získáno bylo 310 předplatitelů. Od roku 1970 bylo započato s výstavkami divadelního materiálu při kulatých výročích divadelní historie. Nastalo období uvádění úspěšných operet v režii Zdeňka Zdráhala - Na tý louce zelený, Podskalák, Uličnice, První valčík. Při velikém obsazení účinkoval i baletní soubor pod vedením Jaroslavy Seidlové a velký orchestr pod vedením Květoslava Pecha. Každé představení bylo hráno až 20x a to i daleko za hranicemi okresu. V září 1971 bylo započato s přestavbou jeviště. Zbořen byl hořlavý strop a střecha a provedena nadstavba obvodových stěn a usazeny ocelové krovy, namontovány nové lávky a 20 jevištních tahů - opět vše brigádnicky pod vedením J.Weisra a M.Seidla. V dubnu 1972 se již na novém jevišti hrálo.
1972 - dne 26.11. hra K.Čapka: Bílá nemoc, rež.J.Weiser (úspěch v okresní a krajské, navržena pro Hronov)
V sedmdesátých letech: 1972 uspořádání zájezdu bývalých ochotníků Sokola, kterého se zúčastnilo 76 lidí.
1973 až 1974 rekonstrukce ústředního topení a zavedení plynu a instalováno el.stavědlo tlumení jevištního osvětlení. V roce 1974 získal odznak Zlatého Tyla Zdenek Zdráhal. 1975 soubor reprezentuje okres Šumperk v Prievidzi - dvě představení hry J.Soloviče předvedena s velkým úspěchem. 1977 zvolen František Pokorný čestným předsedou okresního poradního sboru. 1978 se funkce předsedy div.odboru vzdal Zd.Zdráhal, který tuto práci poctivě vykonával 18 roků, zvolena byla Marie Weiserová - držitelka mnoha vyznamenání a diplomů a i ona obdržela v roce 1987 odznak Zlatého Tyla. Tento odznak obdržel i Jan Weiser.
V osmdesátých letech bylo zjištěno při revizní kontrole, že sdružený klub nemá právní subjektivitu a proto byl zrušen. Klub v plném rozsahu převzal závodní výbor Olomouckých tvarůžkáren a ten ustanovil předsedou Jarososla Dočekala. Výbory všech zájmových kroužků byly zrušeny a rada klubu jmenovala pouze jednoho vedoucího jednotlivých kroužků. Předsedou byl po 25 letech předešlého předsednictví jmenován Jan Weiser, nikdo však nechtěl převzít režii, další bezplatné funkce a dokonce ani ne role. Činnost souboru opadla a tak zůstalo pouze několik věrných ochotníků.
1982 - dne 11.4. hra J.Hubače: Dům na nebesích, rež.J.Weiser - po dlouhé době první představení a 4.12. se podařilo nastudovat ještě jednu hru.
1983 - hra ke sjezdu rodáků nastudována s velkými potížemi - L.Stroupežnický: Naši furianti, rež.J.Weiser 2x reprízována - začal zase vznikat zájem o ochotnickou práci.1984 - hra: Pygmalion, rež.J.Weiser
1985 - hry: Rodina profesora Sonenbrů, rež. J.Weiser, K.Čapek: Loupežník, rež. J.Weiser
- oslavy 110 výročí od založení J.D.O., výstava a 30.11. okresní konference se zástupci všech souborů, loštický soubor obdržel čestné uznání
1986 - hra J.Jílka: Já chci žít znovu, rež.J.Weiser
1987 - Štolbova hra: Na letním bytě, rež.J.Weiser
1988 - hra J.Čejky: Na kůži se neumírá
1990 - hra J.Jílka: Procházka růžovým sadem (okresní přehlídka)
V devadesátých letech nakonec kulturní dům převzal Městský úřad Loštice, i když majetkové vztahy nejsou dodnes vyjasněny. Spolek přijal nabídku městské rady, která umožňuje v klubu zkoušet a hrát. Stěžejní postavou je J.Weiser.
1992 - hra: Nazdar tati, rež. J.Weiser (okresní přehlídka)
1993 - hra: Panoptikum, rež. J.Weiser (okresní přehlídka)
16. a 17.6.1995 u příležitosti 120 let založení Jednoty divadelních ochotníků v Lošticích byla uspořádána slavnostní schůze všech hereckých generací, výstava a divadelní představení Lucerna. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
1996 - hra: Veselé paničky Windsorské, rež. J.Weiser (okresní přehlídka)
1998 - hra: Na tý louce zelený, rež.J.Weiser (Smyčková)
Z kroniky Jednoty divadelních ochotníků v Lošticích zpracoval R.Medlík. Vzpomínal J.Weisr v materiálu vydaném ke 160.výročí prvního českého divadelního představení.
Divadelní soubor s nejstarší tradicí v okrese. Založen v r. 1835 krejčím Fr. Karkošem. Začalo se hrát ve světnici v domě 146, oponu maloval Fr. Havelka, režisér i malíř. První představení: V.K.Klicpera Lhář a jeho rod.
1836 - prof. Fr. Havelka se studenty - Štěpánek: Loupežníci na Chlumu, Klicpera: Divotvorný klobouk, německy: Schiller: Loupežníci, Nestroy: Lumpaci vagabundus. 1846 založení Jednoty divadelních ochotníků. Začalo se hrát v sále na Střelnici, 1870 hrál spolek Omladina (katolíci), 1873 byl úředně zrušen.
1874 JDO (Jednota div. ochotníků)5 4 inscenace ve prospěch postižených povodněmi v Čechách, 1883 slavnostni vysvěcen prapor Osvětové besedy. Hrána většinou česká klasika a veselohry. Do r. 1900 odehráno 100 inscenací (Šubrt: Jan Výrava), 1914 hry na fond pro sirotky padlých ve válce. Po válce: diferenciace Sokol, Orel, JDO, živnostníci, církev československá. Bohatá divadelní činnost. Hry v přírodě. 1923 hra Ondráš-pán Lysé hory, účinkovala celá vesnice. 1919 - Lidová jednota-výstavba Lidového domu s jevištěm od r. 1923, 1924 Pokrok - dram. odbor soc. dem. Pokračuje práce Sokola a JDO. Do r. 1934 asi 75 inscenací - celkem hodnotný repertoár, česká klasika, i v tu dobu moderní, Čapek: Matka, RUR a j. V Matce herečka Štěpánka Drkošová oslavila svou 60tou roli. Od r. 1925-1934 bylo v Lošticích divad. kolektivy odehráno 32 inscenací. V tu dobu hraje divadlo i Židovská náboženská obec (p.Hisrsch, Šrich). Mezi jinými i Čapkovu Bílou nemoc. Po r. 1935 3 spolky: Sokol, Orel, Pokrok. Orel ukončil činnost r. 1941. Zrovna tak Sokol, který do té doby sehrál 10 div. her. Zakončil činnost 29.1.1840 Strakonickým dudákem. Dále už pracoval jen Odbor národní jednoty (Šamberk, Palackého tř. 27) a JDO, která hrála i v době války: 1940-1943, hlavně operety. Po válce do r. 1952 hrál Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
Zde končí záznam p. Jana Weisra, vydaný ve 4 svazcích brožovaných ke 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
(Medlík)
30. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Národně-obrozenecké snahy se 1835 projevily pokusem místního krejčího, u něhož se hrál Klicperův Lhář a jeho rod. Následovali Loupežníci na Chlumu, Divotvorný klobouk. 1839-49 se potíže nepodařilo překonat a nehrálo se. 1850 činnost ochotníků ožila čtyřmi hrami. Po úředním rozpuštění místní Omladiny 1875 zal. Jednota divadelních ochotníků. Do 1918 sehráli přes 150 představení. Po 1918 začala hrát řada jiných spolků a v Jednotě zůstalo ze 122 členů 48. 1924 pak splynula s divadelním odborem Sokola. Téhož roku byl v Lošticích ustaven okrsek ÚMDOČ. V tomtéž roce bylo postavené nové jeviště Na střelnici. Činnost divadelního odboru Sokola byla nepřetržitá až do jejího zákazu 1942. Do té doby byly v místě činné spolky s divadelním odborem - Sokol, Orel a Pokrok /soc.dem./. 1939 zal. Jednota divadelních ochotníků. Díky zkušenému divadelnickému vedení měl soubor ihned vlastní do r. 1952 hrál Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
Zde končí záznam p. Jana Weisra, vydaný ve 4 svazcích brožovaných ke 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
(Medlík)
30. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Národně-obrozenecké snahy se 1835 projevily pokusem místního krejčího, u něhož se hrál Klicperův Lhář a jeho rod. Následovali Loupežníci na Chlumu, Divotvorný klobouk. 1839-49 se potíže nepodařilo překonat a nehrálo se. 1850 činnost ochotníků ožila čtyřmi hrami. Po úředním rozpuštění místní Omladiny 1875 zal. Jednota divadelních ochotníků. Do 1918 sehráli přes 150 představení. Po 1918 začala hrát řada jiných spolků a v Jednotě zůstalo ze 122 členů 48. 1924 pak splynula s divadelním odborem Sokola. Téhož roku byl v Lošticích ustaven okrsek ÚMDOČ. V tomtéž roce bylo postavené nové jeviště Na střelnici. Činnost divadelního odboru Sokola byla nepřetržitá až do jejího zákazu 1942. Do té doby byly v místě činné spolky s divadelním odborem - Sokol, Orel a Pokrok /soc.dem./. 1939 zal. Jednota divadelních ochotníků. Díky zkušenému divadelnickému vedení měl soubor ihned vlastní jeviště a uváděl dobrý repertoár. D 1945nastudovali 40 her,obvykle se třemi až čtrnácti reprízami.Spolek tvořilo 32 členů,z toho 21 přispívajících. Po 1945 všechny tři soubory obnovily činnost,ale nepodařilo se jim spojit se. 1950 bylo založeno družstvo Slovanský dům, které přestavělo jeviště v Lidovém domě. Zde se potom soustředila veškerá ochotnická činnost. 1951 zal. Sdružený závodní klub, jehož provozovatelem byly Olomoucké tvarůžkárny Loštice. 1950-1968 sehráli ochotníci 73 divadelních her. Kromě činohry se hrála i opereta,hry se zpěvy a představení pro děti. Od 1969 měl divadelní kroužek ZK Olomouckých tvarůžkáren pevný dramaturgický plán. Měl cca 110 členů,bohatý archiv a prakticky suploval profesionální scénu.(JM)
Ve službách Thalie II.s.242,Stoletá tradice...I.s.23.
1856 ochotnický soubor sehrál 10 představení. 1857 mu byla činnost zakázána. Karel Schönhöffer obdržel důtku. Jeho syn odešel do Litovle,kde organizoval divadelní život./JM/
Literatura viz LITOVEL
Informace dá: Wiesner Jan, 789 83 Loštice,Pod lesem 352 kART (JM uvedl Weisner)
SEVEROMORAVSKÝ okrsek ÚMDOČ v Lošticích. In: Ve službách Thalie II. s.31.
ÚMDOČ 1922: spol. div. och.
DS Mezisvazového ZK lopežník, Přatelství /Kožík/JM/
OD 1956/1,s.21.
DS uvedl Nestroye Talisman.
OD1956/2,s.44.
Adresář 93: DS
Jednota divadelních ochotníků (Dotazník ÚLK 1999.)
V roce 1835 zde byl založen Františkem Karkošem divadelní soubor, který je doposud aktivní a má nejstarší tradici v okrese. Začalo se hrát ve světnici v domě 146, oponu maloval prof. František Havelka, režisér i malíř. První představením byla hra V.K.Klicpery Lhář a jeho rod. V roce 1836 nastudoval prof. Fr. Havelka se studenty české hry: Štěpánek - Loupežníci na Chlumu, Klicpera - Divotvorný klobouk a německy: Schiller -Loupežníci, Nestroy - Lumpaci vagabundus.
1856 povoleno hrát divadlo Na Střelnici.
1864 - byla založena Jednota divadelních ochotníků a začalo se hrát v sále Na Střelnici.
1870 - hrál i spolek Omladina, sdružující katolíky, který byl v roce 1873 úředně zrušen.
1874 - hrála JDO 4 inscenace ve prospěch postižených povodněmi v Čechách.
1883 - byl slavnostně vysvěcen prapor Občanské besedy. Hrála se většinou česká klasika a veselohry.
Do roku 1900 bylo odehráno 100 inscenací (např. Šubrt: Jan Výrava).
Od roku 1914 byl výtěžek z představení dáván na fond pro sirotky padlých ve válce.
Po válce: došlo k velké diferenciaci společenského života: Sokol, Orel, JDO, živnostníci, církev českosloven-ská. Divadelní činnost byla velmi bohatá a hrálo se i v přírodě.1919 - byla založena Lidová jednota, která podnítila výstavbu Lidového domu s jevištěm, dokončeno 1923.
1923 - hra Ondráš-pán Lysé hory, kde účinkovala celá vesnice.
1924 - založen dramatický odbor sociální demokracie s názvem Pokrok. Pokračuje práce Sokola, a JDO.
Do roku 1934 bylo uvedeno asi 75 inscenací - celkem hodnotný repertoár, česká klasika, i v tu dobu moderní např. Čapek - Matka, RUR aj. (v Matce herečka Štěpánka Drkošová oslavila svou 60tou roli).
Od roku 1925 do 1934 bylo v Lošticích dalšími divadelními kolektivy odehráno 32 inscenací. V tu dobu hraje divadlo i Židovská náboženská obec (p.Hisrsch, Šrich) mezi jinými i Čapkovu Bílou nemoc.
Po roce 1935 působí v Lošticích tři spolky: Sokol, Orel, Pokrok. Orel ukončil činnost v roce 1941, zrovna jako
Skol, který do té doby sehrál 10 her. Svoji činnost zakončil 29.1.1940 Strakonickým dudákem. Dále už praco-val jen odbor Národní jednoty (hra Palackého třída 27) a JDO, která hrála i v době války v letech 1940 až 1943 a to hlavně operety.
Po válce do roku 1952 hrál opět Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
K činnosti ochotnického divadla v Lošticích byla vydána čtyřdílná publikace. Připravuje se díl pátý, který zahrnuje poslední období. Při organizaci KSČ v Lošticích bylo ustanoveno družstvo Slovanský dům. Toto zakoupilo v Mohelnici stodolu na zbourání a stavební materiál z bouračky převezlo do Loštic na vybudování nového jeviště. V květnu 1952 se započalo s přestavbou, kterou projektoval Josef Spurný.
Dne 1.10. 1953 přešla Osvětová beseda a družstvo Slovanský dům převodem do Sdruženého závodního klubu ROH Loštice. Od ústřední rady odborů dostal klub částku 600 tis. Kč na zařízení. Klub vlastnil i hostinec, který byl v provozu až do roku 1955. Předsedou klubu byl Antonín Gurtner, který byl zároveň vedoucím divadelního kroužku a režisérem. Klub byl slavnostně otevřen dne 7.11.1953.
1953 - dne 25.12. bylo uskutečněno první divadelní představení na novém jevišti, zde již účinkovali herci z bývalého Sokola i Pokroku.
V roce 1955 došlo na přejmenování závodního klubu na Sdružený závodní klub v Lošticích a předsedou byl zvolen Jan Weiser, předsedu divadelního odboru dělal Jaroslav Klein.
Jak se ukázalo, projektant zapomněl na osvětlení jeviště (elektrická instalace byla dodatečně prováděna brigádnicky) , strop a střecha jeviště byla postavena bez možnosti nosné zátěže - nedal se zavěsit horizont. Proto 18.8.1958 bylo započato s přestavbou budovy. Plán s rozpočtem 200 000,- Kč byl zaměřen na adaptaci přísálí a sociálního zařízení. Díky příslibu financí a dobrého pracovního úsilí bylo nakonec přistavěno přísálí, byt domovníka, galerie a ústřední topení. Vše brigádnicky pod vedením Jana Weisera a Miroslava Seidla - náklady ve výši 750 000 Kč uhradil opět ústřední výbor ROH zaměstnanců potravin. Dne 12.12.1959 byl klub slavnostně otevřen.
1956 - dne 19.5. hra G.Preisové: Její pastorkyňa,rež.A.Gurtner (1.místo na okresní přehlídce)
V roce 1960 započal svoji činnost i loutkářský kroužek.
1960 - dne 5. - 6.3. představení P.Kouhout:Taková láska, rež. J. Klein, roli Petrůse sehrál jako host Ilja Racek (člen Divadla O.Ctibora v Olomouci). J.Klein se vzdal funkce předsedy divadelního odboru a na jeho místo byl zvolen Zdeněk Zdráhal.
1961 - dne 29.1. opereta:Polská krev, rež. Miloš Vítek (repríza 29.1. v Šumperku, 5.2. v Hrabové)
- dne 24. - 24.6. hra H.de Balsaka: Sestřenice Běta, rež.J.Klein ( v titulní roli hostovala z divadla v Olomouci Zora Rozsypalová)
Šedesátá léta jsou “zlatým věkem” loštických ochotníků. Dostatek herců - možnost dvou part, ale je nedostatek režisérů. Zavedeno bylo předplatné na divadelní představení - 4 hry vlastní a 4 hry doplněny hostujícími soubory - získáno bylo 310 předplatitelů. Od roku 1970 bylo započato s výstavkami divadelního materiálu při kulatých výročích divadelní historie. Nastalo období uvádění úspěšných operet v režii Zdeňka Zdráhala - Na tý louce zelený, Podskalák, Uličnice, První valčík. Při velikém obsazení účinkoval i baletní soubor pod vedením Jaroslavy Seidlové a velký orchestr pod vedením Květoslava Pecha. Každé představení bylo hráno až 20x a to i daleko za hranicemi okresu. V září 1971 bylo započato s přestavbou jeviště. Zbořen byl hořlavý strop a střecha a provedena nadstavba obvodových stěn a usazeny ocelové krovy, namontovány nové lávky a 20 jevištních tahů - opět vše brigádnicky pod vedením J.Weisra a M.Seidla. V dubnu 1972 se již na novém jevišti hrálo.
1972 - dne 26.11. hra K.Čapka: Bílá nemoc, rež.J.Weiser (úspěch v okresní a krajské, navržena pro Hronov)
V sedmdesátých letech: 1972 uspořádání zájezdu bývalých ochotníků Sokola, kterého se zúčastnilo 76 lidí.
1973 až 1974 rekonstrukce ústředního topení a zavedení plynu a instalováno el.stavědlo tlumení jevištního osvětlení. V roce 1974 získal odznak Zlatého Tyla Zdenek Zdráhal. 1975 soubor reprezentuje okres Šumperk v Prievidzi - dvě představení hry J.Soloviče předvedena s velkým úspěchem. 1977 zvolen František Pokorný čestným předsedou okresního poradního sboru. 1978 se funkce předsedy div.odboru vzdal Zd.Zdráhal, který tuto práci poctivě vykonával 18 roků, zvolena byla Marie Weiserová - držitelka mnoha vyznamenání a diplomů a i ona obdržela v roce 1987 odznak Zlatého Tyla. Tento odznak obdržel i Jan Weiser.
V osmdesátých letech bylo zjištěno při revizní kontrole, že sdružený klub nemá právní subjektivitu a proto byl zrušen. Klub v plném rozsahu převzal závodní výbor Olomouckých tvarůžkáren a ten ustanovil předsedou Jarososla Dočekala. Výbory všech zájmových kroužků byly zrušeny a rada klubu jmenovala pouze jednoho vedoucího jednotlivých kroužků. Předsedou byl po 25 letech předešlého předsednictví jmenován Jan Weiser, nikdo však nechtěl převzít režii, další bezplatné funkce a dokonce ani ne role. Činnost souboru opadla a tak zůstalo pouze několik věrných ochotníků.
1982 - dne 11.4. hra J.Hubače: Dům na nebesích, rež.J.Weiser - po dlouhé době první představení a 4.12. se podařilo nastudovat ještě jednu hru.
1983 - hra ke sjezdu rodáků nastudována s velkými potížemi - L.Stroupežnický: Naši furianti, rež.J.Weiser 2x reprízována - začal zase vznikat zájem o ochotnickou práci.1984 - hra: Pygmalion, rež.J.Weiser
1985 - hry: Rodina profesora Sonenbrů, rež. J.Weiser, K.Čapek: Loupežník, rež. J.Weiser
- oslavy 110 výročí od založení J.D.O., výstava a 30.11. okresní konference se zástupci všech souborů, loštický soubor obdržel čestné uznání
1986 - hra J.Jílka: Já chci žít znovu, rež.J.Weiser
1987 - Štolbova hra: Na letním bytě, rež.J.Weiser
1988 - hra J.Čejky: Na kůži se neumírá
1990 - hra J.Jílka: Procházka růžovým sadem (okresní přehlídka)
V devadesátých letech nakonec kulturní dům převzal Městský úřad Loštice, i když majetkové vztahy nejsou dodnes vyjasněny. Spolek přijal nabídku městské rady, která umožňuje v klubu zkoušet a hrát. Stěžejní postavou je J.Weiser.
1992 - hra: Nazdar tati, rež. J.Weiser (okresní přehlídka)
1993 - hra: Panoptikum, rež. J.Weiser (okresní přehlídka)
16. a 17.6.1995 u příležitosti 120 let založení Jednoty divadelních ochotníků v Lošticích byla uspořádána slavnostní schůze všech hereckých generací, výstava a divadelní představení Lucerna. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
1996 - hra: Veselé paničky Windsorské, rež. J.Weiser (okresní přehlídka)
1998 - hra: Na tý louce zelený, rež.J.Weiser (Smyčková)
Z kroniky Jednoty divadelních ochotníků v Lošticích zpracoval R.Medlík. Vzpomínal J.Weisr v materiálu vydaném ke 160.výročí prvního českého divadelního představení.
Divadelní soubor s nejstarší tradicí v okrese. Založen v r. 1835 krejčím Fr. Karkošem. Začalo se hrát ve světnici v domě 146, oponu maloval Fr. Havelka, režisér i malíř. První představení: V.K.Klicpera Lhář a jeho rod.
1836 - prof. Fr. Havelka se studenty - Štěpánek: Loupežníci na Chlumu, Klicpera: Divotvorný klobouk, německy: Schiller: Loupežníci, Nestroy: Lumpaci vagabundus. 1846 založení Jednoty divadelních ochotníků. Začalo se hrát v sále na Střelnici, 1870 hrál spolek Omladina (katolíci), 1873 byl úředně zrušen.
1874 JDO (Jednota div. ochotníků)5 4 inscenace ve prospěch postižených povodněmi v Čechách, 1883 slavnostni vysvěcen prapor Osvětové besedy. Hrána většinou česká klasika a veselohry. Do r. 1900 odehráno 100 inscenací (Šubrt: Jan Výrava), 1914 hry na fond pro sirotky padlých ve válce. Po válce: diferenciace Sokol, Orel, JDO, živnostníci, církev československá. Bohatá divadelní činnost. Hry v přírodě. 1923 hra Ondráš-pán Lysé hory, účinkovala celá vesnice. 1919 - Lidová jednota-výstavba Lidového domu s jevištěm od r. 1923, 1924 Pokrok - dram. odbor soc. dem. Pokračuje práce Sokola a JDO. Do r. 1934 asi 75 inscenací - celkem hodnotný repertoár, česká klasika, i v tu dobu moderní, Čapek: Matka, RUR a j. V Matce herečka Štěpánka Drkošová oslavila svou 60tou roli. Od r. 1925-1934 bylo v Lošticích divad. kolektivy odehráno 32 inscenací. V tu dobu hraje divadlo i Židovská náboženská obec (p.Hisrsch, Šrich). Mezi jinými i Čapkovu Bílou nemoc. Po r. 1935 3 spolky: Sokol, Orel, Pokrok. Orel ukončil činnost r. 1941. Zrovna tak Sokol, který do té doby sehrál 10 div. her. Zakončil činnost 29.1.1840 Strakonickým dudákem. Dále už pracoval jen Odbor národní jednoty (Šamberk, Palackého tř. 27) a JDO, která hrála i v době války: 1940-1943, hlavně operety. Po válce do r. 1952 hrál Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
Zde končí záznam p. Jana Weisra, vydaný ve 4 svazcích brožovaných ke 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
(Medlík)
30. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Národně-obrozenecké snahy se 1835 projevily pokusem místního krejčího, u něhož se hrál Klicperův Lhář a jeho rod. Následovali Loupežníci na Chlumu, Divotvorný klobouk. 1839-49 se potíže nepodařilo překonat a nehrálo se. 1850 činnost ochotníků ožila čtyřmi hrami. Po úředním rozpuštění místní Omladiny 1875 zal. Jednota divadelních ochotníků. Do 1918 sehráli přes 150 představení. Po 1918 začala hrát řada jiných spolků a v Jednotě zůstalo ze 122 členů 48. 1924 pak splynula s divadelním odborem Sokola. Téhož roku byl v Lošticích ustaven okrsek ÚMDOČ. V tomtéž roce bylo postavené nové jeviště Na střelnici. Činnost divadelního odboru Sokola byla nepřetržitá až do jejího zákazu 1942. Do té doby byly v místě činné spolky s divadelním odborem - Sokol, Orel a Pokrok /soc.dem./. 1939 zal. Jednota divadelních ochotníků. Díky zkušenému divadelnickému vedení měl soubor ihned vlastní do r. 1952 hrál Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
Zde končí záznam p. Jana Weisra, vydaný ve 4 svazcích brožovaných ke 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
(Medlík)
30. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Národně-obrozenecké snahy se 1835 projevily pokusem místního krejčího, u něhož se hrál Klicperův Lhář a jeho rod. Následovali Loupežníci na Chlumu, Divotvorný klobouk. 1839-49 se potíže nepodařilo překonat a nehrálo se. 1850 činnost ochotníků ožila čtyřmi hrami. Po úředním rozpuštění místní Omladiny 1875 zal. Jednota divadelních ochotníků. Do 1918 sehráli přes 150 představení. Po 1918 začala hrát řada jiných spolků a v Jednotě zůstalo ze 122 členů 48. 1924 pak splynula s divadelním odborem Sokola. Téhož roku byl v Lošticích ustaven okrsek ÚMDOČ. V tomtéž roce bylo postavené nové jeviště Na střelnici. Činnost divadelního odboru Sokola byla nepřetržitá až do jejího zákazu 1942. Do té doby byly v místě činné spolky s divadelním odborem - Sokol, Orel a Pokrok /soc.dem./. 1939 zal. Jednota divadelních ochotníků. Díky zkušenému divadelnickému vedení měl soubor ihned vlastní jeviště a uváděl dobrý repertoár. D 1945nastudovali 40 her,obvykle se třemi až čtrnácti reprízami.Spolek tvořilo 32 členů,z toho 21 přispívajících. Po 1945 všechny tři soubory obnovily činnost,ale nepodařilo se jim spojit se. 1950 bylo založeno družstvo Slovanský dům, které přestavělo jeviště v Lidovém domě. Zde se potom soustředila veškerá ochotnická činnost. 1951 zal. Sdružený závodní klub, jehož provozovatelem byly Olomoucké tvarůžkárny Loštice. 1950-1968 sehráli ochotníci 73 divadelních her. Kromě činohry se hrála i opereta,hry se zpěvy a představení pro děti. Od 1969 měl divadelní kroužek ZK Olomouckých tvarůžkáren pevný dramaturgický plán. Měl cca 110 členů,bohatý archiv a prakticky suploval profesionální scénu.(JM)
Ve službách Thalie II.s.242,Stoletá tradice...I.s.23.
1856 ochotnický soubor sehrál 10 představení. 1857 mu byla činnost zakázána. Karel Schönhöffer obdržel důtku. Jeho syn odešel do Litovle,kde organizoval divadelní život./JM/
Literatura viz LITOVEL
Informace dá: Wiesner Jan, 789 83 Loštice,Pod lesem 352 kART (JM uvedl Weisner)
SEVEROMORAVSKÝ okrsek ÚMDOČ v Lošticích. In: Ve službách Thalie II. s.31.
ÚMDOČ 1922: spol. div. och.
DS Mezisvazového ZK lopežník, Přatelství /Kožík/JM/
OD 1956/1,s.21.
DS uvedl Nestroye Talisman.
OD1956/2,s.44.
Adresář 93: DS
Jednota divadelních ochotníků (Dotazník ÚLK 1999.)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.