Letohrad, excerpce pro MČAD 1998-2002
LETOHRAD (pův.název Kyšperk) o.Ústí n.O.
CČAD s. 135, 337, 378
Letohrad (do r 1950 Kyšperk nad Orlicí) CČAD s. 337, 378
V rodině ženy Václava Štolovského, dcery dobrušského Františka Vladislava Heka /F.L.Věk/ se se utvořil čtenářský kroužek, který se rozšířil i na divadlo. Někdy kolem 1820 se hrálo v soukromých domech. 1839 jsou zprávy o zajíždějících divadelních společnostech a o ochotnické činnosti v místě. Bachovský absolutismus tuto činnost na několik let přerušil. Skutečný počátek ochotnického divadla spadá před 1850. Byl to Čtenářský spolek, který později provozoval divadlo. Až do 1863 se hrálo na skromném jevišti, za 376 zl. bylo pořízené nové. Místní akad.malíř Jan Umlauf pro ně namaloval oponu, uloženou v místním muzeu. Divadlo bylo v hostinci Aloise Hostinského, čp.74. Od 1868 se hrálo v Panském domě, jeviště se vždy stavělo. 1873 činnost spolku ustala pro nedostatek místností. 1881 ustavená Občanská beseda. Začali opět hrát v Panském domě. 1882 se začalo hrát v dřevěném sále Pruškova hostince, čp.75. Když sál vyhořel, vrátilo se divadlo do Panského domu. 1887 při přestavbě Besedy čp. 44, 45 v sále v prvním poschodí se hrálo až do 1890. 1893 byl v Besedě zřízen menší sál a opět se hrálo až do 1896. Sál byl zrušen. V téže době byla přestavěná Dolní hospoda, čp.151 a v jejím sále našlo útočiště i divadlo. 1897 zal. Spolek divadelních ochotníků Kolár. 19O5 bylo v Dolní hospodě přestavěno přenosné jeviště za stálé. Hrálo se zde až do 1925, kdy bylo otevřené samostatné divadlo. 1933 budova vyhořela, 1938 nová budova znovu vyhořela, ale byla opět postavená a nazvaná Divadelní dvorana. Z posledních let před 1943 se evidovalo kolem 500 her rozličného výběru. Spolek měl tehdy 269 členů, z toho 100 účinkujících.(JM)
Ve službách Thalie II. s.235,Javorin s. 101
Od 1868 se hrálo v panském domě čp. 10. Téhož roku zde byl zal. pěvecký spolek. 1881 zal. Občanská beseda v Petříkově hostinci, nyní zv.Beseda, s divadelním odborem. Téhož roku provedli 4 představení doma i mimo město. 1891 zal. samostatný spolek divadelních ochotníků Kolár. Měl 100 členů, z toho 4O činných. Zahájili hrou Primátor a do konce roku sehráli 10 představení. Zajímavou osobností byl Jan Novotný, absolvoval dramatickou školu, měl vynikající talent, který uplatňoval v místě i mimo, pořádal sólová vystoupení, byl lidový vypravěč, v Praze vydával své kuplety... Divadlo hrávali i studenti, 1894 např. Závěť. 1910 zal. fond pro postavení divadelní budovy. 1914 - 1916 nebyl spolek aktivní. 1917 začali znovu dětským představením, 1918 Kolébkou. 1925 bylo nové divadlo otevřené Nocí na Karlštejně. Repertoár až do 1939 sestával z klasických českých her /Probuzenci, Radúz a Mahulena, Fidlovačka, Strakonický dudák, Zvíkovský rarášek, Paní mincnistrová, ale i R.U.R., Jízdní hlídka, Bílá nemoc/ a z dobrého výběru oblíbených operet /Gejša, Na tý louce zelený, Uličnice.../ Hostování pražského Varieté /Rose Mary, Veselá vdova/. Soubor hostoval i mimo město a účastnil se přehlídek. Období mezi oběma válkami bylo nejplodnější dobou souboru. Po 1939 soubor v činnosti pokračoval, dramaturgie se orientovala na podporu národního uvědomění. 1944 úřední zákaz činnosti spolku. 1945 osvobození dalo nový impulz činnosti. Účastnili se Orlických her, provedli Maryšu, Pana Johanese, Jak žil a hrál nám Kmoch, Noc na Karlštejně, Pygmaliona, Kompas v nás /dramatizace Jilemnického/. Divadelní kroužek se ustavil i při SČSP, ale trval pouze krátký čas. Po zrušení Ústředí divadelních ochotníku došlo k likvidaci samostatnosti souboru Kolár. Byl začleněn jako kroužek do ROH n.p. Orban, později do na čas trvající Občanské besedy. Snadnější kontakt s profesionální kulturou a mnohé jiné osobní a organizační důvody přesto znamenaly viditelné ochabnutí ochotnické činnosti. Zásluhou několika nadšenců ochotníci ještě zahájili 1954 dvěma hrami na zámecké terase /Naši furianti, host J.Vojta a Noc na Karlštejně/. Několikrát se hrálo i v divadle. Poté ale činnost skoro ustala. 1969 nesmělé pokusy v činnosti pokračovat. 1969 obdrželi ochotníci nový sál v nově postaveném Domě kultury OEZ a stali se jeho součástí. Jako součást Domu kultury ROH OEZ Letohrad uváděli v 70. a v 80. letech několik premiér ročně. Repertoár byl tehdy obvyklý, tradičně hráli operety /Eva a Adam /Strahl, 1974/, Cikánský baron /1979/, Z českých mlýnů /1982/, Stromy umírají vstoje /1982/, Naši furianti, Hadrián z Římsů /1983/, Ať žije opereta /1988/, ale i Matka /1985/. Soubor byl spolupořadatelem Žamberského divadelního Máje. 1978 zal loutkářský kroužek Kyšperáček. Ročně nastudoval dvě premiéry, reprízy pro mateřské školy i v okolí. Pravidelně se účastnil přehlídek, včetně LCH. V repertoáru byly i hry pro dospělé v Klubu mladých. Původní maňásky z únanovské dílny si nahradili vlastními. Do 1986 sehráli cca 130 představení. 1979 /1978?/ se vyřešil vleklý personální problém souboru přichodem ochotníků z Orlice a z Kunčic, z obcí připojených k městu. Kunčice měly ochotnickou tradici již od r. 1907, kde zdejší soubor nastudoval první představení Přástky. Soubor měl okolo 40 činných členů, také vlastní pěvecký sbor, knihovnu. Výtěžky věnoval na sociální účely, ale také např. na postavení divadla v Brně. Obnovený soubor se účastnil přehlídek a soutěží, m.j. Žambereckého máje. Repertoár byl pestrý - Cikánský baron /1978/, Strakonický dudák, Perly panny Serafínky, Stromy umírají vstoje, Z českých mlýnů, Naši furianti, Tři sestry a jeden prsten /Werich/, 1983-4 Hadrián z Římsů, Šediny pana Kasanovy, Polská krev, Matka. Z historie ochotnického divadla v Letohradě.(JM)
Podle archivních dokladů divadelního souboru Kolár zpracoval Rudolf Kamínek.
1925 zal. U Adamců divadelní spolek. Do 1943 se dochovalo jen několik fotografií. Od 50. let 20.st. hráli pod Orlickými hasiči. V 60. a 70. letech se zaměěřili na operetu, každé vánoce premiéra. 1977 skončili s Mamzelle Nitouche. 1980 vznik dětského divadelního souboru Orličánek. Na repertoáru pohádky /Mrazík, 29 účinkujících/. Pořádali i dětské karnevaly a pod.
Informace PhDr Jany Kalouskové. 19.2.1998. Rkp. 1 str. kART.
DS Kolár (100 let) (Dotazník ÚLK 1999.)Programy k představením divadelního souboru Kolár 17 ks kART
KAMÍNEK, Rudolf: Z historie ochotnického divadla v Letohradě. In: Letohradský zpravodaj 1984 - 9. Kopie kART
UPOMÍNKOVÝ list na 100 let ochotnického divadla v Kyšperku a I.Orlické hry.(8.13.7.1941) Kyšperk,Spolek div.ochotníků Kolár 1941. 39 s.
In:příspěvky Jul.Mitlöhnera, Jos.Lanty, Julie Charvátové a velmi zajímavý článek Petra Jilemnického "Kyšperk s druhé strany." kART
ÚMDOČ 1922: Spol. div. och. Kolár
Adresář 93: DS Kolár
1997 výstava, k 100 výročí založení spolku.1998 divadelní bál, premiéra nové inscenace.Letohradští ochotníci hráli naposledy v r. 1990.
Letohrad, č.4, 1998
Inspirace (Impuls – Hradec Králové)
CČAD s. 135, 337, 378
Letohrad (do r 1950 Kyšperk nad Orlicí) CČAD s. 337, 378
V rodině ženy Václava Štolovského, dcery dobrušského Františka Vladislava Heka /F.L.Věk/ se se utvořil čtenářský kroužek, který se rozšířil i na divadlo. Někdy kolem 1820 se hrálo v soukromých domech. 1839 jsou zprávy o zajíždějících divadelních společnostech a o ochotnické činnosti v místě. Bachovský absolutismus tuto činnost na několik let přerušil. Skutečný počátek ochotnického divadla spadá před 1850. Byl to Čtenářský spolek, který později provozoval divadlo. Až do 1863 se hrálo na skromném jevišti, za 376 zl. bylo pořízené nové. Místní akad.malíř Jan Umlauf pro ně namaloval oponu, uloženou v místním muzeu. Divadlo bylo v hostinci Aloise Hostinského, čp.74. Od 1868 se hrálo v Panském domě, jeviště se vždy stavělo. 1873 činnost spolku ustala pro nedostatek místností. 1881 ustavená Občanská beseda. Začali opět hrát v Panském domě. 1882 se začalo hrát v dřevěném sále Pruškova hostince, čp.75. Když sál vyhořel, vrátilo se divadlo do Panského domu. 1887 při přestavbě Besedy čp. 44, 45 v sále v prvním poschodí se hrálo až do 1890. 1893 byl v Besedě zřízen menší sál a opět se hrálo až do 1896. Sál byl zrušen. V téže době byla přestavěná Dolní hospoda, čp.151 a v jejím sále našlo útočiště i divadlo. 1897 zal. Spolek divadelních ochotníků Kolár. 19O5 bylo v Dolní hospodě přestavěno přenosné jeviště za stálé. Hrálo se zde až do 1925, kdy bylo otevřené samostatné divadlo. 1933 budova vyhořela, 1938 nová budova znovu vyhořela, ale byla opět postavená a nazvaná Divadelní dvorana. Z posledních let před 1943 se evidovalo kolem 500 her rozličného výběru. Spolek měl tehdy 269 členů, z toho 100 účinkujících.(JM)
Ve službách Thalie II. s.235,Javorin s. 101
Od 1868 se hrálo v panském domě čp. 10. Téhož roku zde byl zal. pěvecký spolek. 1881 zal. Občanská beseda v Petříkově hostinci, nyní zv.Beseda, s divadelním odborem. Téhož roku provedli 4 představení doma i mimo město. 1891 zal. samostatný spolek divadelních ochotníků Kolár. Měl 100 členů, z toho 4O činných. Zahájili hrou Primátor a do konce roku sehráli 10 představení. Zajímavou osobností byl Jan Novotný, absolvoval dramatickou školu, měl vynikající talent, který uplatňoval v místě i mimo, pořádal sólová vystoupení, byl lidový vypravěč, v Praze vydával své kuplety... Divadlo hrávali i studenti, 1894 např. Závěť. 1910 zal. fond pro postavení divadelní budovy. 1914 - 1916 nebyl spolek aktivní. 1917 začali znovu dětským představením, 1918 Kolébkou. 1925 bylo nové divadlo otevřené Nocí na Karlštejně. Repertoár až do 1939 sestával z klasických českých her /Probuzenci, Radúz a Mahulena, Fidlovačka, Strakonický dudák, Zvíkovský rarášek, Paní mincnistrová, ale i R.U.R., Jízdní hlídka, Bílá nemoc/ a z dobrého výběru oblíbených operet /Gejša, Na tý louce zelený, Uličnice.../ Hostování pražského Varieté /Rose Mary, Veselá vdova/. Soubor hostoval i mimo město a účastnil se přehlídek. Období mezi oběma válkami bylo nejplodnější dobou souboru. Po 1939 soubor v činnosti pokračoval, dramaturgie se orientovala na podporu národního uvědomění. 1944 úřední zákaz činnosti spolku. 1945 osvobození dalo nový impulz činnosti. Účastnili se Orlických her, provedli Maryšu, Pana Johanese, Jak žil a hrál nám Kmoch, Noc na Karlštejně, Pygmaliona, Kompas v nás /dramatizace Jilemnického/. Divadelní kroužek se ustavil i při SČSP, ale trval pouze krátký čas. Po zrušení Ústředí divadelních ochotníku došlo k likvidaci samostatnosti souboru Kolár. Byl začleněn jako kroužek do ROH n.p. Orban, později do na čas trvající Občanské besedy. Snadnější kontakt s profesionální kulturou a mnohé jiné osobní a organizační důvody přesto znamenaly viditelné ochabnutí ochotnické činnosti. Zásluhou několika nadšenců ochotníci ještě zahájili 1954 dvěma hrami na zámecké terase /Naši furianti, host J.Vojta a Noc na Karlštejně/. Několikrát se hrálo i v divadle. Poté ale činnost skoro ustala. 1969 nesmělé pokusy v činnosti pokračovat. 1969 obdrželi ochotníci nový sál v nově postaveném Domě kultury OEZ a stali se jeho součástí. Jako součást Domu kultury ROH OEZ Letohrad uváděli v 70. a v 80. letech několik premiér ročně. Repertoár byl tehdy obvyklý, tradičně hráli operety /Eva a Adam /Strahl, 1974/, Cikánský baron /1979/, Z českých mlýnů /1982/, Stromy umírají vstoje /1982/, Naši furianti, Hadrián z Římsů /1983/, Ať žije opereta /1988/, ale i Matka /1985/. Soubor byl spolupořadatelem Žamberského divadelního Máje. 1978 zal loutkářský kroužek Kyšperáček. Ročně nastudoval dvě premiéry, reprízy pro mateřské školy i v okolí. Pravidelně se účastnil přehlídek, včetně LCH. V repertoáru byly i hry pro dospělé v Klubu mladých. Původní maňásky z únanovské dílny si nahradili vlastními. Do 1986 sehráli cca 130 představení. 1979 /1978?/ se vyřešil vleklý personální problém souboru přichodem ochotníků z Orlice a z Kunčic, z obcí připojených k městu. Kunčice měly ochotnickou tradici již od r. 1907, kde zdejší soubor nastudoval první představení Přástky. Soubor měl okolo 40 činných členů, také vlastní pěvecký sbor, knihovnu. Výtěžky věnoval na sociální účely, ale také např. na postavení divadla v Brně. Obnovený soubor se účastnil přehlídek a soutěží, m.j. Žambereckého máje. Repertoár byl pestrý - Cikánský baron /1978/, Strakonický dudák, Perly panny Serafínky, Stromy umírají vstoje, Z českých mlýnů, Naši furianti, Tři sestry a jeden prsten /Werich/, 1983-4 Hadrián z Římsů, Šediny pana Kasanovy, Polská krev, Matka. Z historie ochotnického divadla v Letohradě.(JM)
Podle archivních dokladů divadelního souboru Kolár zpracoval Rudolf Kamínek.
1925 zal. U Adamců divadelní spolek. Do 1943 se dochovalo jen několik fotografií. Od 50. let 20.st. hráli pod Orlickými hasiči. V 60. a 70. letech se zaměěřili na operetu, každé vánoce premiéra. 1977 skončili s Mamzelle Nitouche. 1980 vznik dětského divadelního souboru Orličánek. Na repertoáru pohádky /Mrazík, 29 účinkujících/. Pořádali i dětské karnevaly a pod.
Informace PhDr Jany Kalouskové. 19.2.1998. Rkp. 1 str. kART.
DS Kolár (100 let) (Dotazník ÚLK 1999.)Programy k představením divadelního souboru Kolár 17 ks kART
KAMÍNEK, Rudolf: Z historie ochotnického divadla v Letohradě. In: Letohradský zpravodaj 1984 - 9. Kopie kART
UPOMÍNKOVÝ list na 100 let ochotnického divadla v Kyšperku a I.Orlické hry.(8.13.7.1941) Kyšperk,Spolek div.ochotníků Kolár 1941. 39 s.
In:příspěvky Jul.Mitlöhnera, Jos.Lanty, Julie Charvátové a velmi zajímavý článek Petra Jilemnického "Kyšperk s druhé strany." kART
ÚMDOČ 1922: Spol. div. och. Kolár
Adresář 93: DS Kolár
1997 výstava, k 100 výročí založení spolku.1998 divadelní bál, premiéra nové inscenace.Letohradští ochotníci hráli naposledy v r. 1990.
Letohrad, č.4, 1998
Inspirace (Impuls – Hradec Králové)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.