Kardašova Řečice, excerpce pro MČAD 1998–2002
KARDAŠOVA ŘEČICE o. Jindřichův Hradec
DS J. K. Tyl Kardašova Řečice byl založen v r. 1870. působil v hostinci U Chmelařů, později v sokolovně a od r. 1968 v KD. Repertoár, zpočátku poplatný dobovému vkusu, zahrnoval z náročnějších her převážně českou klasiku. Vrcholným obdobím v činnosti souboru byla léta okupace, 1940 - 1944, kdy byla uvedena např. opereta řečických autorů M. Kafuňkové a F. Čecha Los štěstí. V r. 1950 byl spolek převeden pod místní osvětovou besedu. V 50. letech soubor získal několik cen na okresních a krajských přehlídkách och. div. V r. 1958 dochází ke sloučení dvou souborů, osvětové besedy a n. p. Logarex a vzniká Soubor divadelních ochotníků J. K. Tyl při ZV ROH n. p. Logarex. Je inscenována zpravidla jedna hra ročně. (OS)
Zavřelová: s. 34.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)DČD II.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1832 uspořádali místní studenti /básník Bol.Tupý-Jablonský/ několik divadelních představení. 1870 zal. Spolek divadelních ochotníků, který trvalou činností až do 1943 provedl většinu současného repertoáru, včetně Blodkovy opery "V studni". 1943 měl spolek 50 činných členů. Staletá historie divadelnictví v Kardašově Řečici je obsahem brožury jednoho ze zasloužilých členů spolku J.Hlávky.(JM)
Ve službách Thalie II. s.317.1832 se hrálo několik představení U Nekutů. Např. Posvícení v Kocourkově. Po odchodu Jablonského do Prahy se divadlo nehrálo 12 let. 1844 mládež začala hrát U Chmelařů /Dům na ulici, Divotvorný klobouk, Lhář a jeho rod, Sidonie. 1847 se úspěšný soubor generačně rozpadl. Jeviště zapůjčeno do 1860 do Veselí nad Lužnicí. Toho roku ho studenti přivezli zpět a hráli U chmelařů, za pomoci kaplana Pavla Fortunáta. Patrně hráli např. Politika v lese, Jan za chrta dán, Valden, Poslední katovo dílo. Patrně 1870 zal. Spolek divadelních ochotníků, stanovy až 1873. Repertoár odpovídal dobovému vkusu bavícího se publika. 1876 ale také Ouklady a láska /Schiller?/. Roční počet inscenací 2-7. 1883 na repertoáru Zvíkovský rarášek, velmi oblíbený. 1884 Strakonický dudák, ale nejnavštívenější Král Vondra XXVII. V dalších letech repertoár náročnější, u ochotníků tehdy obvyklý, ale také už Jirásek, Mrštíkové, Hilbert. Režie František Fara, František Březina. Spolek byl i jinak společensky velmi aktivní, pořádal výlety, zahradní slavnosti, plesy. 1887 zal. Spolková čítárna. 1895 spor s katolickou církví o provedení Zvoníka u Matky boží. Spolek byl ekonomicky dosti silný, část výtěžků věnoval na sociální či kulturní účely. 1891 zahájili Vojnarkou na nově vybudovaném jevišti. 1903 prodali starší oponu do Doňova, toho roku provedli Loupežníky, za režie F.A.Soukupa Chudého kejklíře, K.H.Borovského. Josef Boček režíroval 1907 Lucernu. Později hráli Maryšu, Samotu, Kolébku, Jiříkovo vidění, Vinu, Vojnarku, Naše furianty, Noc na Karlštejně, Psohlavce, Oblaka. Ročně 1-7 inscenací. 1904 zavedena v ochotnickém hnutí zcela ojedinělá funkce — poradce-kritika, s povinností zhodnotit po premiéře provedení pro výbor spolku. Režisér měl právo si z několika kritiků jednoho vybrat. 1909 schváleno pořídit nové jeviště. Kromě Spolku divadelních ochotníků hrál divadlo dělnický spolek Pokrok. Se zánikem práce v místní továrně zanikl i Pokrok. Během války aktivity nižší. 1918 vznik Sdružení katolické mládeže, které ve spolupráci s ochotníky hrálo divadlo v hostici U Filků a to až do 40.let. SDO měl 1919 57 členů. 1920 padesátileté výročí spolku. Sehráno 232 her, knihovna 1162 svazků. Ve 20. A 30.letech výrazné inscenační úsilí, 1921 — 1939 163 her. Od 1921 hráli v nově postavené sokolovně. Na repertoáru ale hry malé umělecké hodnoty, i když mezi nimi i Jirásek, Stroupežnický, Čapek, Langer, Mahen, Zeyer či 1934 Wolkrův večer /režie Fr.Suchan/. Jiní režiséři: G.Dvořák, Emanuel Kordule, Gustav Špera, Štěpán Čečka. 1924 zákaz inscenování hry Ježíš Kristus. Projednáváno až v parlamentě. 1922 vznik OS Rovnost. 1924 měl SDO 78 členů, z toho 4 čestné. Patrně 1936 se rozešel soubor Rovnost. Jeho jeviště převzalo Sdružení katolické mládeže. 1939 první zákaz inscenace Věci Makropulos. 1940 počátek kroniky spolku. 1940 — 1944 přes zákaz několika her aktivita souboru značná. 1941 7 inscenací, mj. Palackého třída č.27, Naši furianti, pro děti Kašpárek a Švanda dudák. 1942 14 inscenací. Vzrostl počet her pro děti, režie František Indra. Noví režiséři Marie Kafuňková, Karel Smolík, František Kadlec. Hrála se i opereta, i z vlastní autorské dílny. 1944 v Maryši v Záhoří Josef Mixa jako Francek, M.Mixová jako Maryša. Pohostinsky vystupoval s ochotníky i Jaroslav Hurt. Činnost ochotníků měla zvláštní význam pro místo i okolí, kam zajížděli, zejména politický, vlastenecký. Ve čyřicátých letech hrála loutkové divadlo v modlitebně Evangelická mládež. 1945 se vrátili z koncentračního tábora E.Kordule a Josef Český, František Kadlec v něm zahynul. Návrat řady totálně nasazených. Soubor zahájil 1945 Lucernou. 1946 12 inscenací, na repertoáru Charleyova teta, Prsten /Vachek/, Poslední muž, Quayana, Otec svého syna /Poláček/, Na dně, Matka. Stejný profil měla činnost souboru až do 1950, došlo k dobou podmíněnému obohacení repertoáru /např.Welster, Wilde, Stodola, Rydley./ a k postupné proměně herecké generace. Soubor pořádal zájezdová vystoupení. 1950 začlenění spolku pod OB, později pod ZK ROH Státní lesy v Kardašově Řečici přijímali starší členové obtížně. Krize soboru překonána díky osobnostem jako byl Stanislav Sláma a Karel Hes. 1952 hrou Můj syn /G.Sándor/ v režii Marie Kafuňkové získali v Jindřichově Hradci 1.cenu. Prolomená stagnace / Vega, Jirásek, Ostrovskij, Shaw, Tyl, Jirásek, Moliere, Šafránek./ Pohostinná vystoupení i mimo region. Hostování Josefa Mixy. Radikální obrat 1956. Ctyři nové OS v místě: v n.p. Logarex Divadelní kroužek /Maryša/, Divadelní kroužek OB / Nora./, Dětský divadelní soubor, soubor Baráčníků. Celkem 10 premiér. 1958 sloučení souboru Logarexu s kroužkem OB v Soubor divadelních ochotníků J.K.Tyl při ZV ROH n.p. Logarex. Divadlo hráli dále žáci ZŠ, společně s ochotníky i členové ČSM /Trojané, velmi úspěšná inscenace, účast na ŠP, ocenění MŠK, v soutěži ROH 1.cena, diplomy za herecké výkony, častá hostování mimo region/. 1960 ČSM soubor nastudoval Filosofskou historii. Tyl 1961 nastudoval Cínového vojáčka /S.Lichý/, s nímž získal v Táboře nejvyšší ohodnocení, účast v Jaroměři. 1962 opět krizový rok, provedeny pouze Dalskabáty. Pohostinsky vystoupili Vlasta Chramostová, Jaroslav Moučka. 1966 prohloubení krize, provedení Kouzelného koberce pro děti bylo i posledním představením v sokolovně. Nezájem veřejnosti pokračoval. V novém Kulturním domě zahájili Baráčníci Ženským zákonem. Pro děti hrál soubor TJ Tatran.1970 100.výročí ochotnického divadla proběhlo bez jakékoli aktivity ochotníků. Obnovení činnosti OS 1971 Právem na hřích a Vstanou noví bojovníci. Účast na soutěži v Chlumu u Třeboně a ve Volyni. 1976 — 1978 žádné představení. Do 1986 velmi skromná aktivita, udržovaná několika nadšenými členy, zejména režiséry Slámou, M.Kafuňkovou, J.Skočdopolovou, V.Žižkovou. 1982 v místě 1.meziokresní přehlídka amatérských divadelních souborů. 1983 nastudovali Lucernu, 1984 Slaměný klobouk. /JM/
MRÁZ, Zdeněk: Z historie ochotnického divadla v Kardašově Řečici. Vydala OB v Kardašově Řečici v roce 1984. 63 str. Zde také soupis pramenů:
HLÁVKA, Jan: Sto let divadelní činnosti v Kardašově Řečici, 1940, nákladem a tiskem knihtiskárny Jar. Svobody v Jindřichově Hradci. Seznam her 1911 — 1939, uloženo v okresním archivu v Jindřichově Hradci.
Kniha zápisů 1921 — 1932, uloženo tamtéž. Protokol schůzí 1932 — 1951, uloženo tamtéž. Kronika s výstřižky a výpisky z novin 1940 — 1943, uloženo tamtéž. Kronika Spolku divadelních ochotníků od r. 1940, uloženo v městském archivu v Kardašově Řečici.
Kardašova Řečice. Besedník 1872, r. 1, č. 18, s. 236. NK
Táborský: s. 293
ÚMDOČ 1922: SDO. Záv.vzděl.s. Rovnost
DS ZK Logarex mladí lidé ve starém souboru. Trojané, účast v Písku 1959.
OD 1959/9, s.202.
JČ 1983: DS J.K.Tyl 1 insc. 6x
Adresář 93: DS J.K.Tyl
DS J.K. Tyl, Křoví, Výtečníci (Dotazník ÚLK 1999.)
DS J. K. Tyl Kardašova Řečice byl založen v r. 1870. působil v hostinci U Chmelařů, později v sokolovně a od r. 1968 v KD. Repertoár, zpočátku poplatný dobovému vkusu, zahrnoval z náročnějších her převážně českou klasiku. Vrcholným obdobím v činnosti souboru byla léta okupace, 1940 - 1944, kdy byla uvedena např. opereta řečických autorů M. Kafuňkové a F. Čecha Los štěstí. V r. 1950 byl spolek převeden pod místní osvětovou besedu. V 50. letech soubor získal několik cen na okresních a krajských přehlídkách och. div. V r. 1958 dochází ke sloučení dvou souborů, osvětové besedy a n. p. Logarex a vzniká Soubor divadelních ochotníků J. K. Tyl při ZV ROH n. p. Logarex. Je inscenována zpravidla jedna hra ročně. (OS)
Zavřelová: s. 34.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)DČD II.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1832 uspořádali místní studenti /básník Bol.Tupý-Jablonský/ několik divadelních představení. 1870 zal. Spolek divadelních ochotníků, který trvalou činností až do 1943 provedl většinu současného repertoáru, včetně Blodkovy opery "V studni". 1943 měl spolek 50 činných členů. Staletá historie divadelnictví v Kardašově Řečici je obsahem brožury jednoho ze zasloužilých členů spolku J.Hlávky.(JM)
Ve službách Thalie II. s.317.1832 se hrálo několik představení U Nekutů. Např. Posvícení v Kocourkově. Po odchodu Jablonského do Prahy se divadlo nehrálo 12 let. 1844 mládež začala hrát U Chmelařů /Dům na ulici, Divotvorný klobouk, Lhář a jeho rod, Sidonie. 1847 se úspěšný soubor generačně rozpadl. Jeviště zapůjčeno do 1860 do Veselí nad Lužnicí. Toho roku ho studenti přivezli zpět a hráli U chmelařů, za pomoci kaplana Pavla Fortunáta. Patrně hráli např. Politika v lese, Jan za chrta dán, Valden, Poslední katovo dílo. Patrně 1870 zal. Spolek divadelních ochotníků, stanovy až 1873. Repertoár odpovídal dobovému vkusu bavícího se publika. 1876 ale také Ouklady a láska /Schiller?/. Roční počet inscenací 2-7. 1883 na repertoáru Zvíkovský rarášek, velmi oblíbený. 1884 Strakonický dudák, ale nejnavštívenější Král Vondra XXVII. V dalších letech repertoár náročnější, u ochotníků tehdy obvyklý, ale také už Jirásek, Mrštíkové, Hilbert. Režie František Fara, František Březina. Spolek byl i jinak společensky velmi aktivní, pořádal výlety, zahradní slavnosti, plesy. 1887 zal. Spolková čítárna. 1895 spor s katolickou církví o provedení Zvoníka u Matky boží. Spolek byl ekonomicky dosti silný, část výtěžků věnoval na sociální či kulturní účely. 1891 zahájili Vojnarkou na nově vybudovaném jevišti. 1903 prodali starší oponu do Doňova, toho roku provedli Loupežníky, za režie F.A.Soukupa Chudého kejklíře, K.H.Borovského. Josef Boček režíroval 1907 Lucernu. Později hráli Maryšu, Samotu, Kolébku, Jiříkovo vidění, Vinu, Vojnarku, Naše furianty, Noc na Karlštejně, Psohlavce, Oblaka. Ročně 1-7 inscenací. 1904 zavedena v ochotnickém hnutí zcela ojedinělá funkce — poradce-kritika, s povinností zhodnotit po premiéře provedení pro výbor spolku. Režisér měl právo si z několika kritiků jednoho vybrat. 1909 schváleno pořídit nové jeviště. Kromě Spolku divadelních ochotníků hrál divadlo dělnický spolek Pokrok. Se zánikem práce v místní továrně zanikl i Pokrok. Během války aktivity nižší. 1918 vznik Sdružení katolické mládeže, které ve spolupráci s ochotníky hrálo divadlo v hostici U Filků a to až do 40.let. SDO měl 1919 57 členů. 1920 padesátileté výročí spolku. Sehráno 232 her, knihovna 1162 svazků. Ve 20. A 30.letech výrazné inscenační úsilí, 1921 — 1939 163 her. Od 1921 hráli v nově postavené sokolovně. Na repertoáru ale hry malé umělecké hodnoty, i když mezi nimi i Jirásek, Stroupežnický, Čapek, Langer, Mahen, Zeyer či 1934 Wolkrův večer /režie Fr.Suchan/. Jiní režiséři: G.Dvořák, Emanuel Kordule, Gustav Špera, Štěpán Čečka. 1924 zákaz inscenování hry Ježíš Kristus. Projednáváno až v parlamentě. 1922 vznik OS Rovnost. 1924 měl SDO 78 členů, z toho 4 čestné. Patrně 1936 se rozešel soubor Rovnost. Jeho jeviště převzalo Sdružení katolické mládeže. 1939 první zákaz inscenace Věci Makropulos. 1940 počátek kroniky spolku. 1940 — 1944 přes zákaz několika her aktivita souboru značná. 1941 7 inscenací, mj. Palackého třída č.27, Naši furianti, pro děti Kašpárek a Švanda dudák. 1942 14 inscenací. Vzrostl počet her pro děti, režie František Indra. Noví režiséři Marie Kafuňková, Karel Smolík, František Kadlec. Hrála se i opereta, i z vlastní autorské dílny. 1944 v Maryši v Záhoří Josef Mixa jako Francek, M.Mixová jako Maryša. Pohostinsky vystupoval s ochotníky i Jaroslav Hurt. Činnost ochotníků měla zvláštní význam pro místo i okolí, kam zajížděli, zejména politický, vlastenecký. Ve čyřicátých letech hrála loutkové divadlo v modlitebně Evangelická mládež. 1945 se vrátili z koncentračního tábora E.Kordule a Josef Český, František Kadlec v něm zahynul. Návrat řady totálně nasazených. Soubor zahájil 1945 Lucernou. 1946 12 inscenací, na repertoáru Charleyova teta, Prsten /Vachek/, Poslední muž, Quayana, Otec svého syna /Poláček/, Na dně, Matka. Stejný profil měla činnost souboru až do 1950, došlo k dobou podmíněnému obohacení repertoáru /např.Welster, Wilde, Stodola, Rydley./ a k postupné proměně herecké generace. Soubor pořádal zájezdová vystoupení. 1950 začlenění spolku pod OB, později pod ZK ROH Státní lesy v Kardašově Řečici přijímali starší členové obtížně. Krize soboru překonána díky osobnostem jako byl Stanislav Sláma a Karel Hes. 1952 hrou Můj syn /G.Sándor/ v režii Marie Kafuňkové získali v Jindřichově Hradci 1.cenu. Prolomená stagnace / Vega, Jirásek, Ostrovskij, Shaw, Tyl, Jirásek, Moliere, Šafránek./ Pohostinná vystoupení i mimo region. Hostování Josefa Mixy. Radikální obrat 1956. Ctyři nové OS v místě: v n.p. Logarex Divadelní kroužek /Maryša/, Divadelní kroužek OB / Nora./, Dětský divadelní soubor, soubor Baráčníků. Celkem 10 premiér. 1958 sloučení souboru Logarexu s kroužkem OB v Soubor divadelních ochotníků J.K.Tyl při ZV ROH n.p. Logarex. Divadlo hráli dále žáci ZŠ, společně s ochotníky i členové ČSM /Trojané, velmi úspěšná inscenace, účast na ŠP, ocenění MŠK, v soutěži ROH 1.cena, diplomy za herecké výkony, častá hostování mimo region/. 1960 ČSM soubor nastudoval Filosofskou historii. Tyl 1961 nastudoval Cínového vojáčka /S.Lichý/, s nímž získal v Táboře nejvyšší ohodnocení, účast v Jaroměři. 1962 opět krizový rok, provedeny pouze Dalskabáty. Pohostinsky vystoupili Vlasta Chramostová, Jaroslav Moučka. 1966 prohloubení krize, provedení Kouzelného koberce pro děti bylo i posledním představením v sokolovně. Nezájem veřejnosti pokračoval. V novém Kulturním domě zahájili Baráčníci Ženským zákonem. Pro děti hrál soubor TJ Tatran.1970 100.výročí ochotnického divadla proběhlo bez jakékoli aktivity ochotníků. Obnovení činnosti OS 1971 Právem na hřích a Vstanou noví bojovníci. Účast na soutěži v Chlumu u Třeboně a ve Volyni. 1976 — 1978 žádné představení. Do 1986 velmi skromná aktivita, udržovaná několika nadšenými členy, zejména režiséry Slámou, M.Kafuňkovou, J.Skočdopolovou, V.Žižkovou. 1982 v místě 1.meziokresní přehlídka amatérských divadelních souborů. 1983 nastudovali Lucernu, 1984 Slaměný klobouk. /JM/
MRÁZ, Zdeněk: Z historie ochotnického divadla v Kardašově Řečici. Vydala OB v Kardašově Řečici v roce 1984. 63 str. Zde také soupis pramenů:
HLÁVKA, Jan: Sto let divadelní činnosti v Kardašově Řečici, 1940, nákladem a tiskem knihtiskárny Jar. Svobody v Jindřichově Hradci. Seznam her 1911 — 1939, uloženo v okresním archivu v Jindřichově Hradci.
Kniha zápisů 1921 — 1932, uloženo tamtéž. Protokol schůzí 1932 — 1951, uloženo tamtéž. Kronika s výstřižky a výpisky z novin 1940 — 1943, uloženo tamtéž. Kronika Spolku divadelních ochotníků od r. 1940, uloženo v městském archivu v Kardašově Řečici.
Kardašova Řečice. Besedník 1872, r. 1, č. 18, s. 236. NK
Táborský: s. 293
ÚMDOČ 1922: SDO. Záv.vzděl.s. Rovnost
DS ZK Logarex mladí lidé ve starém souboru. Trojané, účast v Písku 1959.
OD 1959/9, s.202.
JČ 1983: DS J.K.Tyl 1 insc. 6x
Adresář 93: DS J.K.Tyl
DS J.K. Tyl, Křoví, Výtečníci (Dotazník ÚLK 1999.)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.