Kamenný Újezd, excerpce pro MČAD 1998–2002
KAMENNÝ ÚJEZD o. Rokycany
Za první republiky hráli ochotnické divadlo divadelní odbor DTJ (zal. 1921) a spolek divadelních ochotníků Jarost. Po roce 1945 se na ochotnické činnosti podíleli i svazáci, později i Sokol. Po r. 1956 ochotnická činnost v obci pomalu upadá, pouze v nepravidelných intervalech uvádějí ženy s dětmi na scénu pohádky pro děti. (OS)
Cironis, s. 55–56
Počátky ochotnické činnosti
Podle ojedinělé zmínky z roku 1903 zřejmě první ochotnickou činnost v obci provozoval Dělnický spolek na Kocandě (tvořící od nejstarších dob součást Kamenného Újezda). Technické zázemí pro její trvalejší provozování vytvořil František Kavalír, bývalý majitel dnes již zrušeného místního hostince U Uzlíků (č. p. 5), když byl 30.6.1906 jeho hostinec uznán schopný k provozování divadelních her. Podmínky k této činnosti se zlepšily po roce 1908, kdy nový majitel Josef Uzlík rozšířil sál a zřejmě i jeviště. Zde pak konaly většinu svých představení všechny místní spolky a organizace, a to až do uzavření sálu a jeviště na konci 50. let. Zdá se, že už před I. světovou válkou tu pohostinsky vystoupilí ochotníci odjinud, zejména z nedalekých Rokycan.
Sbor dobrovolných hasičů (od 1891)
Jako první (zřejmě pod vlivem hasičských hlídek na kulturních akcích) projevili o ochotnickou činnost místní hasiči. V průběhu oslav dvaceti let trvání svého sboru (8. 9. 1911 ) předvedli veselohru Čest hasičská od Václava Ježka. Zahráli si v ní místní občané Alois Vozka, Josef Vozka, Rudolf Vozka, Václav Červený, František Lehner, Josef Svoboda ml., Marie Matasová, Emma Kalivodová, Růžena Říšová, Barbora Štochlová a Miloslav Vozka. Zdá se, že už v té době měl SDH k dispozici vlastní dekoraci (základní pořízena v roce 1902). Další zájem o divadlo je u nich zaznamenán 25.9.1921, kdy si do obce pozvali ochotníky ze Škvrňan s kusem Pýcha předcházi pád. Samostatný ochotnický spolek Jarost' (viz dále) se 10.12.1922 usnesl, že se přemění na divadelní odbor Sboru dobrovolných hasičů, na což hasiči reagovali poděkováním a vyčkáváním, zda to úřady povolí. V roce 1923 si hasiči chtěli založit vlastní divadelní odbor, ale upustili od toho a zvolili si jen režiséra Jaroslava Krauzla. První hru sehráli 1.1.1924, další zřejmě až v roce 1928. další údaje chybí, ale je zřejmé, že k roku 1936, kdy si hasiči vytvořili ženský odbor, už na vlastní ochotnickou činnost nepomýšleli. Spokojili se tím, že byli jakýmisi garanty další ochotnické činnosti v obci, nebot' jim obec po zániku Jarosti svěřila jeviště a divadelní skříň, což obojí pak zapůjčovali ostatním spolkúm. Po II. světové válce opět ochotnickou činnost neobnovili a jeviště prodali TJ Sokol Kamenný Újezd za 2000 Kč s podmínkou, že si sbor ponechá předkupní právo a že si ho (v případě potřeby) bude moci přednostně vypůjčit. Namisto toho oživil staročeskou tradici štědrovečerního hraní a koledování po obci.Spolek divadelních ochotníků Jarosť (1913-1931 )
Vznikl snahou místních sociálních demokratů 15.2.1913. Zakládajícími členy se stali Václav Loukota, Anna Miltová, František Soukup, Václav Soukup, Martin Stružka, Jana (Žany) Stružková, Josef Balvín, Marie Hejnová, Josef Hegner, Jaroslav Htter, Václav Kodl, Antonín Kunc, Josef Lopata, František Loukota, Jan Mazánek, Václav Poustka, Marie Reichlová, František Wohlmuth. Předsedy spolku byli František Soukup (1913–1914), Václav Reichl (1924), Václav Černý (1925–1927), Jana Kasalová (1928) a Václav Egermajer (1930). V roce 1914 doloženi režiséři František Wohlmuth a Marie Hejnová, v roce 1924 Eduard Tille (a Marie Reichlová), v roce 1925 Václav Tytl a Josef Svoboda (zástupce František Anděl), v roce 1928 František Anděl (zástupce A. Mudrová). V roce 1922 doloženo 26 členů. Dne 10.12.1922 se pokusilo 13 členů převést spolek pod hasiče (viz výše), ale pro odpor zbývajících se jim to nepodařilo. Následkem "špatných finančních poměrů a jmění" za hospodářské krize se v roce 1931 spolek rozešel a jeho jmění dle stanov připadlo obci. V obecni kronice i dalšich pramenech však chybí jakékoli zminky o konkrétni ochotnické činnosti a sehraných hrách (krom obecní kroniky 1914–1939, kde jsou od 1925 strohé zmínky o představeních SDO Jarost a také DTJ, ale bez uvedení názvů her – pozn. Ivana Tetourová, 29. 6. 2021). Stejně tak jako hasiči měl i tento spolek svou základnu v hostinci U Uzlíků.
Dělnická tělocvičná jednota (1919–1948)
Dramatický odbor DTJ hrál svá představení v hostinci Josefa Slavíka (později známého pod označením U Pavelců), kde byla i spolková místnost DTJ. Zmínky o konkrétních hrách pochází pouze z let 1932–1935: A. Jirásek: Pan Johanes, J. Kubík: Tři neděle v nebi, jiný autor: Pod vládou něžného pohlavi, R. a A. Branaldovi: Rézinka od pěchoty, J. L. Doudlebský: Cigánečka. Ochotníky DTJ ve 30. letech byli AI. Aubrechtová, František Bhm, Anna Bystřická, František Dezort, František
Grner, Rudolf Holub, Kasalová, Václav Kosnar, Jaroslav Kraft, Hedvika Kraftová, M. Kraftová, Václav Langmajer, Josef Liška, Jar. Mudra, Anna protivová, M. Reichlová, Dobromila (Milka) Říšová, Emilie Schtzová, Věra Schtzová, Jar. Šebková, Jar. Šmíd, František Šmíd, Václav Šollar, A. Toflová, Jaroslav Vaník, Jan Volmut, Blažena Vyžralová (za svob. Kosnarová), František Wohlmuth. Pro vstupenky si občané chodili do trafiky u Bůchů. Při představeních občas hostovala hudba DTJ Hrádek.
Politické organizace (do r.1948)
Podle dílčích zmínek je možné (nikoliv řádně doložené), že před I. světovou válkou a ve 20. letech sehráli v obci své výstupy také místní organizace strany agrární (Republikánské strany čs. venkova) a sociální demokracie.
TJ Sokol Kamenný Újezd (1937-dodnes)
TJ Sokol Kamenný Újezd uskutečnila své první představení v březnu 1940: Mezi námi děvčaty, v srpnu následovala příprava hry Ta naše pisnička česká (není známo, zda byla realizována), v říjnu byla uskutečněna besidka. I přes přřpis od Českosl. obce sokolské, aby se jednota vyvarovala "škodlivých věcí" bylo po kladné zkušenosti z ochotnickou činností 12.1.1941 rozhodnuto vytvořit dramatický odbor, který si vytkl nastudovat hru Anton Mezbot. Dne 12.4.1942 však byla činnost TJ Sokol úředně zastavena. V roce 1946 sehrál TJ Sokol pod vedením Marie Hatanové a Marie Kraftové dětskou hru Silný kovář. Dne 23.6.1946 místní TJ Sokol vystoupila na župním srazu s vlastní besedou. Na podzim Sokolové spolu s členy DTJ nacvičíli hry od J.K.Tyla Paličova dcera a od F.Cingera Statek našeho Franty. V prosinci 1946 byl obnoven divadelní odbor. Na masopustní úterý 1947 zorganizovali Sokolové po obci tzv. masopustni rej a v březnu sehráli kus od J.Š.Baara Poslední rodu Semelova pod režií Marie Kraftové (za velké účasti občanů). Dne 9.1.1948 sehráli spolu s místní skupinou SČM hru Radoměřské Srdce v soumraku. Ve dnech 28. a 29.4.1948 sehráli opět hojně navštívenou hru K. Lužanské Už mne koně vyváději pod režií Josefa Lukeše. Ve spolupráci s místní skupinou Č:SM sehrálo 15 členů dramatického odboru veselohru F.F.Šamberka Palackého třida 27, a to dvakrát v obci ( 18. a 19.2.1950) a posléze jednou v Ejpovicích, třikrát v Nevidě a v květnu téhož roku 1x v Hůrkách. S ohlasem se setkalo i dětské představení Všechno pro maminku (15.5.1949 ke Dni matek), Hašlerův večer či Svobodův Posledni muž, mimo obec odehraný také zdarma pro Sanatorium Janov. Kromě nadšení a úspěchu mezi diváky byla významný i finanční přínos: spolkový příjem ze zábav v roce 1950 činil přes 38 tisíc korun, z členských příspěvků pouhých 1 641 Kčs. Vrcholem sokolské ochotnické a zároveň vůbec posledním sehraným divadlem v obci (v roce 1956) byla hra Na letním bytě, která byla předvedena také v Trokavci a v Oseku. Není jasné, zda 7 divadelních představení v tomto roce tvořilo premiéru a šest repríz této hry nebo zda se jednalo i o jiná vystoupení.Místní skupina SČM a ČSM
Není vyloučeno, že v letech 1946-1958 mládežníci sehráli několik představení (zejména pro děti) nebo vypomohli v ochotnické činnosti TJ Sokol nebo místní osvětové besedě (konkrétně je to doloženo v roce 1949). Samostatně vystoupili dvakrát s hrou Cop od B. Vikové-Kunětické v roce 1956.
Výbor žen
Pro děti (při příležitosti MDŽ) sehrály ženy a děti dětsk představení Princezna se zlatou hvězdou na čele v roce 1956.
Situace v obci od roku 1956
Uzavřením hostinců a sálu v hostinci U Uzlíků byla další efektivní ochotnická činnost v obci znemožněna. K odklonu od divadla přispělo i masivní promítání filmů v obci, zejména v letech 1957-1958, a nástup televize. Společenské organizace (nejprve opět TJ Sokol) přešly na nácviky převážně dětských besídek a karnevalů, v 70. let (po založení ČSŽ, SČSP SSM a pionýrského oddílu a ustavení sboru pro občanské záležitosti) na kulturní pásma. Ačkoliv se podmínky pro ochotnickou činnost opět zlepšily (znovuotevřením hostince U Pavelců a vybudováním nové budovy MNV se sálem a pódiem), kontinuita s původní činností již byla narušena a bývalá ochotnická činnost nenašla následovníky. Aktivní byla zejména místní organizace Českého svazu žen, která k vystoupení v Kamenném Újezdě zvala jednak profesionální herce (9.3.1980 pásmo Čistě dámská jízda v podání hereček Divadla J.K.Tyla v Plzni, v květnu téhož roku estrádní pásmo Čs. rozhlasu Už kamarádi pomalu stárnem), jednak ochotníky z Osvětové besedy Medový Újezd (7.3.1976, 29.4.1977 estráda Sejdeme se s Oujezd'áky, 9.3.1980, 27.3.1987 - pásmo Ta naše pisnička česká, 25.10.1987 pásmo Od Šumavy k Tatrám). Hasiči a Sokolové pořádali po svých plesech (vždy na počátku každého roku) pro děti dětské karnevaly. Od 70. let trvá v obci zájem místních občanů o autobusové zájezdy na profesionální divadelní představení do Plzně a Prahy (organizovaná dříve hasiči, Sokoly, ženami, chovateli i občanským výborem, nyní TJ Sokol).Použitý pramen:
Fajt Jindřich: Kamenný Újezd jako na dlani. Kamenný Újezd, rukopisná práce
určená k publikování, 420 str. strojopisu k 1.1.1999
Poznámky k informacím IPOSu došlým OÚ Kamenný Újezd 24. 9. 1999:
1) Není vyloučeno, že divadelní odbor DTJ byl skutečně založen v roce 1921
2) O údajném založení divadelního souboru Jirásek Osvětové besedy v
Kamenném Újezdě v roce 1969 nenalezena v dochovaných místních
pramenech na OÚ a v SOkA Rokycany žádná písemná zmínka.
Pozn. Ivana Tetourová, 28. 6. 2021 – DS JIRÁSEK pracoval od r. 1969 při Osvětové besedě v KAMENNÉM ÚJEZDĚ U NÝŘAN, OKRES PLZEŇ-SEVER.
3) V Kamenném Újezdě u Rokycan žádné přírodní divadlo není.
Pozn. Ivana Tetourová 28. 6. 2021 – přírodní divadlo bylo vybudováno 1968 v KAMENNÉM ÚJEZDĚ U NÝŘAN, OKRES PLZEŇ-SEVER.
4) Chybné údaje (zejména bod 2 a 3, zřejmě převzaté z Amatérské scény č. 5 z
roku 1968) mohou pramenit bud' ze záměny naší obce s Kamenným Újezdem
u Nýřan nebo s Kamenným Újezdem u Českých Budějovic, nebo s jiným
kulturním zařízením na Rokycansku (přírodní amfiteátr existuje v sousedním
městě Hrádek).
Dne 5. 10. 1999 zpracoval Mgr. Jindřich FAJT, člen OZ Kam. Újezd, kronikář obce a prac. Státního okr. archivu Rokycany.
Za první republiky hráli ochotnické divadlo divadelní odbor DTJ (zal. 1921) a spolek divadelních ochotníků Jarost. Po roce 1945 se na ochotnické činnosti podíleli i svazáci, později i Sokol. Po r. 1956 ochotnická činnost v obci pomalu upadá, pouze v nepravidelných intervalech uvádějí ženy s dětmi na scénu pohádky pro děti. (OS)
Cironis, s. 55–56
Počátky ochotnické činnosti
Podle ojedinělé zmínky z roku 1903 zřejmě první ochotnickou činnost v obci provozoval Dělnický spolek na Kocandě (tvořící od nejstarších dob součást Kamenného Újezda). Technické zázemí pro její trvalejší provozování vytvořil František Kavalír, bývalý majitel dnes již zrušeného místního hostince U Uzlíků (č. p. 5), když byl 30.6.1906 jeho hostinec uznán schopný k provozování divadelních her. Podmínky k této činnosti se zlepšily po roce 1908, kdy nový majitel Josef Uzlík rozšířil sál a zřejmě i jeviště. Zde pak konaly většinu svých představení všechny místní spolky a organizace, a to až do uzavření sálu a jeviště na konci 50. let. Zdá se, že už před I. světovou válkou tu pohostinsky vystoupilí ochotníci odjinud, zejména z nedalekých Rokycan.
Sbor dobrovolných hasičů (od 1891)
Jako první (zřejmě pod vlivem hasičských hlídek na kulturních akcích) projevili o ochotnickou činnost místní hasiči. V průběhu oslav dvaceti let trvání svého sboru (8. 9. 1911 ) předvedli veselohru Čest hasičská od Václava Ježka. Zahráli si v ní místní občané Alois Vozka, Josef Vozka, Rudolf Vozka, Václav Červený, František Lehner, Josef Svoboda ml., Marie Matasová, Emma Kalivodová, Růžena Říšová, Barbora Štochlová a Miloslav Vozka. Zdá se, že už v té době měl SDH k dispozici vlastní dekoraci (základní pořízena v roce 1902). Další zájem o divadlo je u nich zaznamenán 25.9.1921, kdy si do obce pozvali ochotníky ze Škvrňan s kusem Pýcha předcházi pád. Samostatný ochotnický spolek Jarost' (viz dále) se 10.12.1922 usnesl, že se přemění na divadelní odbor Sboru dobrovolných hasičů, na což hasiči reagovali poděkováním a vyčkáváním, zda to úřady povolí. V roce 1923 si hasiči chtěli založit vlastní divadelní odbor, ale upustili od toho a zvolili si jen režiséra Jaroslava Krauzla. První hru sehráli 1.1.1924, další zřejmě až v roce 1928. další údaje chybí, ale je zřejmé, že k roku 1936, kdy si hasiči vytvořili ženský odbor, už na vlastní ochotnickou činnost nepomýšleli. Spokojili se tím, že byli jakýmisi garanty další ochotnické činnosti v obci, nebot' jim obec po zániku Jarosti svěřila jeviště a divadelní skříň, což obojí pak zapůjčovali ostatním spolkúm. Po II. světové válce opět ochotnickou činnost neobnovili a jeviště prodali TJ Sokol Kamenný Újezd za 2000 Kč s podmínkou, že si sbor ponechá předkupní právo a že si ho (v případě potřeby) bude moci přednostně vypůjčit. Namisto toho oživil staročeskou tradici štědrovečerního hraní a koledování po obci.Spolek divadelních ochotníků Jarosť (1913-1931 )
Vznikl snahou místních sociálních demokratů 15.2.1913. Zakládajícími členy se stali Václav Loukota, Anna Miltová, František Soukup, Václav Soukup, Martin Stružka, Jana (Žany) Stružková, Josef Balvín, Marie Hejnová, Josef Hegner, Jaroslav Htter, Václav Kodl, Antonín Kunc, Josef Lopata, František Loukota, Jan Mazánek, Václav Poustka, Marie Reichlová, František Wohlmuth. Předsedy spolku byli František Soukup (1913–1914), Václav Reichl (1924), Václav Černý (1925–1927), Jana Kasalová (1928) a Václav Egermajer (1930). V roce 1914 doloženi režiséři František Wohlmuth a Marie Hejnová, v roce 1924 Eduard Tille (a Marie Reichlová), v roce 1925 Václav Tytl a Josef Svoboda (zástupce František Anděl), v roce 1928 František Anděl (zástupce A. Mudrová). V roce 1922 doloženo 26 členů. Dne 10.12.1922 se pokusilo 13 členů převést spolek pod hasiče (viz výše), ale pro odpor zbývajících se jim to nepodařilo. Následkem "špatných finančních poměrů a jmění" za hospodářské krize se v roce 1931 spolek rozešel a jeho jmění dle stanov připadlo obci. V obecni kronice i dalšich pramenech však chybí jakékoli zminky o konkrétni ochotnické činnosti a sehraných hrách (krom obecní kroniky 1914–1939, kde jsou od 1925 strohé zmínky o představeních SDO Jarost a také DTJ, ale bez uvedení názvů her – pozn. Ivana Tetourová, 29. 6. 2021). Stejně tak jako hasiči měl i tento spolek svou základnu v hostinci U Uzlíků.
Dělnická tělocvičná jednota (1919–1948)
Dramatický odbor DTJ hrál svá představení v hostinci Josefa Slavíka (později známého pod označením U Pavelců), kde byla i spolková místnost DTJ. Zmínky o konkrétních hrách pochází pouze z let 1932–1935: A. Jirásek: Pan Johanes, J. Kubík: Tři neděle v nebi, jiný autor: Pod vládou něžného pohlavi, R. a A. Branaldovi: Rézinka od pěchoty, J. L. Doudlebský: Cigánečka. Ochotníky DTJ ve 30. letech byli AI. Aubrechtová, František Bhm, Anna Bystřická, František Dezort, František
Grner, Rudolf Holub, Kasalová, Václav Kosnar, Jaroslav Kraft, Hedvika Kraftová, M. Kraftová, Václav Langmajer, Josef Liška, Jar. Mudra, Anna protivová, M. Reichlová, Dobromila (Milka) Říšová, Emilie Schtzová, Věra Schtzová, Jar. Šebková, Jar. Šmíd, František Šmíd, Václav Šollar, A. Toflová, Jaroslav Vaník, Jan Volmut, Blažena Vyžralová (za svob. Kosnarová), František Wohlmuth. Pro vstupenky si občané chodili do trafiky u Bůchů. Při představeních občas hostovala hudba DTJ Hrádek.
Politické organizace (do r.1948)
Podle dílčích zmínek je možné (nikoliv řádně doložené), že před I. světovou válkou a ve 20. letech sehráli v obci své výstupy také místní organizace strany agrární (Republikánské strany čs. venkova) a sociální demokracie.
TJ Sokol Kamenný Újezd (1937-dodnes)
TJ Sokol Kamenný Újezd uskutečnila své první představení v březnu 1940: Mezi námi děvčaty, v srpnu následovala příprava hry Ta naše pisnička česká (není známo, zda byla realizována), v říjnu byla uskutečněna besidka. I přes přřpis od Českosl. obce sokolské, aby se jednota vyvarovala "škodlivých věcí" bylo po kladné zkušenosti z ochotnickou činností 12.1.1941 rozhodnuto vytvořit dramatický odbor, který si vytkl nastudovat hru Anton Mezbot. Dne 12.4.1942 však byla činnost TJ Sokol úředně zastavena. V roce 1946 sehrál TJ Sokol pod vedením Marie Hatanové a Marie Kraftové dětskou hru Silný kovář. Dne 23.6.1946 místní TJ Sokol vystoupila na župním srazu s vlastní besedou. Na podzim Sokolové spolu s členy DTJ nacvičíli hry od J.K.Tyla Paličova dcera a od F.Cingera Statek našeho Franty. V prosinci 1946 byl obnoven divadelní odbor. Na masopustní úterý 1947 zorganizovali Sokolové po obci tzv. masopustni rej a v březnu sehráli kus od J.Š.Baara Poslední rodu Semelova pod režií Marie Kraftové (za velké účasti občanů). Dne 9.1.1948 sehráli spolu s místní skupinou SČM hru Radoměřské Srdce v soumraku. Ve dnech 28. a 29.4.1948 sehráli opět hojně navštívenou hru K. Lužanské Už mne koně vyváději pod režií Josefa Lukeše. Ve spolupráci s místní skupinou Č:SM sehrálo 15 členů dramatického odboru veselohru F.F.Šamberka Palackého třida 27, a to dvakrát v obci ( 18. a 19.2.1950) a posléze jednou v Ejpovicích, třikrát v Nevidě a v květnu téhož roku 1x v Hůrkách. S ohlasem se setkalo i dětské představení Všechno pro maminku (15.5.1949 ke Dni matek), Hašlerův večer či Svobodův Posledni muž, mimo obec odehraný také zdarma pro Sanatorium Janov. Kromě nadšení a úspěchu mezi diváky byla významný i finanční přínos: spolkový příjem ze zábav v roce 1950 činil přes 38 tisíc korun, z členských příspěvků pouhých 1 641 Kčs. Vrcholem sokolské ochotnické a zároveň vůbec posledním sehraným divadlem v obci (v roce 1956) byla hra Na letním bytě, která byla předvedena také v Trokavci a v Oseku. Není jasné, zda 7 divadelních představení v tomto roce tvořilo premiéru a šest repríz této hry nebo zda se jednalo i o jiná vystoupení.Místní skupina SČM a ČSM
Není vyloučeno, že v letech 1946-1958 mládežníci sehráli několik představení (zejména pro děti) nebo vypomohli v ochotnické činnosti TJ Sokol nebo místní osvětové besedě (konkrétně je to doloženo v roce 1949). Samostatně vystoupili dvakrát s hrou Cop od B. Vikové-Kunětické v roce 1956.
Výbor žen
Pro děti (při příležitosti MDŽ) sehrály ženy a děti dětsk představení Princezna se zlatou hvězdou na čele v roce 1956.
Situace v obci od roku 1956
Uzavřením hostinců a sálu v hostinci U Uzlíků byla další efektivní ochotnická činnost v obci znemožněna. K odklonu od divadla přispělo i masivní promítání filmů v obci, zejména v letech 1957-1958, a nástup televize. Společenské organizace (nejprve opět TJ Sokol) přešly na nácviky převážně dětských besídek a karnevalů, v 70. let (po založení ČSŽ, SČSP SSM a pionýrského oddílu a ustavení sboru pro občanské záležitosti) na kulturní pásma. Ačkoliv se podmínky pro ochotnickou činnost opět zlepšily (znovuotevřením hostince U Pavelců a vybudováním nové budovy MNV se sálem a pódiem), kontinuita s původní činností již byla narušena a bývalá ochotnická činnost nenašla následovníky. Aktivní byla zejména místní organizace Českého svazu žen, která k vystoupení v Kamenném Újezdě zvala jednak profesionální herce (9.3.1980 pásmo Čistě dámská jízda v podání hereček Divadla J.K.Tyla v Plzni, v květnu téhož roku estrádní pásmo Čs. rozhlasu Už kamarádi pomalu stárnem), jednak ochotníky z Osvětové besedy Medový Újezd (7.3.1976, 29.4.1977 estráda Sejdeme se s Oujezd'áky, 9.3.1980, 27.3.1987 - pásmo Ta naše pisnička česká, 25.10.1987 pásmo Od Šumavy k Tatrám). Hasiči a Sokolové pořádali po svých plesech (vždy na počátku každého roku) pro děti dětské karnevaly. Od 70. let trvá v obci zájem místních občanů o autobusové zájezdy na profesionální divadelní představení do Plzně a Prahy (organizovaná dříve hasiči, Sokoly, ženami, chovateli i občanským výborem, nyní TJ Sokol).Použitý pramen:
Fajt Jindřich: Kamenný Újezd jako na dlani. Kamenný Újezd, rukopisná práce
určená k publikování, 420 str. strojopisu k 1.1.1999
Poznámky k informacím IPOSu došlým OÚ Kamenný Újezd 24. 9. 1999:
1) Není vyloučeno, že divadelní odbor DTJ byl skutečně založen v roce 1921
2) O údajném založení divadelního souboru Jirásek Osvětové besedy v
Kamenném Újezdě v roce 1969 nenalezena v dochovaných místních
pramenech na OÚ a v SOkA Rokycany žádná písemná zmínka.
Pozn. Ivana Tetourová, 28. 6. 2021 – DS JIRÁSEK pracoval od r. 1969 při Osvětové besedě v KAMENNÉM ÚJEZDĚ U NÝŘAN, OKRES PLZEŇ-SEVER.
3) V Kamenném Újezdě u Rokycan žádné přírodní divadlo není.
Pozn. Ivana Tetourová 28. 6. 2021 – přírodní divadlo bylo vybudováno 1968 v KAMENNÉM ÚJEZDĚ U NÝŘAN, OKRES PLZEŇ-SEVER.
4) Chybné údaje (zejména bod 2 a 3, zřejmě převzaté z Amatérské scény č. 5 z
roku 1968) mohou pramenit bud' ze záměny naší obce s Kamenným Újezdem
u Nýřan nebo s Kamenným Újezdem u Českých Budějovic, nebo s jiným
kulturním zařízením na Rokycansku (přírodní amfiteátr existuje v sousedním
městě Hrádek).
Dne 5. 10. 1999 zpracoval Mgr. Jindřich FAJT, člen OZ Kam. Újezd, kronikář obce a prac. Státního okr. archivu Rokycany.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.