Jihlava, excerpce pro MČAD 1998-2002
JIHLAVA o.Jihlava
CČAD s. 18, 26, 27, 80, 81,140,158,191,198, 205, 232, 368, 389
Obr.CČAD s.33: Harlekýn s houslemi, dřevěná forma na perník,Jihlavsko
16. stol., školské div., německy:
DČD I., s. 112
1626 - 1740: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
1658: hra o Ludvíku XI.
DČD I., s. 174
1291 se uvádí, že při svatbě osmiletého krále Václava II. se konaly v Jihlavě turnaje a divadelní hry. V XVI. a v XVII. století zde hráli náboženské hry. V druhé polovině XVIII. století se uvádějí světské hry, ovšem německy. Hrávalo se v různých místnostech až do 1850, kdy bylo vybudované městské divadlo. Česky se hrálo poprvé 1871, kdy zde hostovala společnost Elišky Zöllnerové. 1888 byl založen Ochotnický spolek Klicpera. Jeho 26 členů hrálo v hostinci u Něveltů. Městské divadlo pro ně zůstalo uzavřené. Do předtavenstva byla později zvolena i žena, což bylo na tu dobu zcela ojedinělé. Představení byla zahájena Klicperovým Opatovickým pokladem. Úspěch tohoto představení pokračoval tehdy obvyklými hrami Vrchlického, Šamberka... Hrálo se v stísněných podmínkách v pivovaru v Roubířově. Později /1892?/ se začalo hrát v hotelu Čáp, kde si členové zbudovali jeviště. 1896 zde nastudovali V studni. 1904 hráli v Besedě a později v Katolickém spolku /? Javorin/. 1904-11 spolek nebyl činný, divadlo v místě hrál pouze Klub českých velocipedistů. 1911-19 se nehrálo./?/ 1912 se spolek stal dramatickým odborem Besedy, se samostatným řízením. Do 1914 potom vykazoval bohatou činnost. 192O bylo zvolené nové vedení spolku, což se odrazilo v rozmachu činnosti. Hrálo se v Městském divadle, mimo roky německé okupace 1939-45. 1928 bylo m.j. zažazeno do repertoáru: Maeterlinck Starosta stilmondský, Blodkova V studni, Legerova Zima a Fořtova fraška Z českých mlýnů. Výběr na tu dobu zvláštní. 1943 měl spolek 140 členů, z toho 103 činných. Sehrál celkem 208 představení, autoři byli klasičtí i současní, hry společenské i zábavné. Hrála se i dětská představení, soubor se účastnil soutěží. (JM)
Ve službách Thalie II.s.213, Javorin s. 81,Smékalová
Nejstarší zpráva o studentech, kteří pořádali \"komedii\" je z 1512. Rozkvět této činosti po zřízení vyššího gymnázia 1561, vyvrcholení 90.léta 16.st. Hrálo se ve škole, na radnici a na náměstí. 1625 otevřené jezuitské gymnázium. I zde studenti hráli divadlo. Divadlo hráli někdy i řemeslničtí tovaryši. Tématika v podstatě jen náboženská. 1768 školní představení zakázána. Centrum divadelní činnosti se přesunulo do světštějších poloh. 1740 se hrála opera a představení byla častější. Asi od poloviny 18.st. se hrálo pravidelně. 1755 je znám divadelní ředitel, 1793 - 1825 se hrálo ve špitále sv.Alžběty /Komenského 29/. Nejsou doklady, zda se hrálo i česky, neboť město mělo jen 10% českého obyvatelstva. První české představení 1840 U tří knížat Čech a Němec. Hlavní oporou české kultury až do konce 19.st. lékař L.Fritz. Prudký rozvoj českého kapitálu podnítil vytváření českých organizací. 1851 v býv. kapucínském klášteře postavené divadlo. 1870 v novém hotelu /později Dělnický dům/ největší sál ve městě.1871 zal. Česká beseda. Do 1918 se čeština do městského divadla nedostala, neboť národnostní vztahy byly trvale mimořádné tvrdé. Od 70.let 19.st. přibývá kočujících společností s českými hrami. Úroveň repertoáru byla nízká, i když hráli i Klicperu, Tyla, Stroupežnického, Jiráska. Klicpera 1889 sehrál 12 představení v zahradě rantířovské pivnice /Komenského 45/. 1891 hráli v hotelu Czap a U tří knížat. 1893 hráli čtyřikrát v Rösslerově hostinci /Březinovy sady 21/, další představení zde Němci znemožnili. Téhož roku se přestěhovali do Besedního domu. 1898 Klicpera uspořádal literárně-dramatické večírky v Řemeslnické besedě. V dalších letech pro nedostatek místností aktivita spolku klesala. 1902 začal hrát aktovky Klub velocipedistů. Dámský odbor Ústřední matice školské provedl 1896 vlastními silami V studni. 1897 začala hrát i Ochotnická beseda /Třešťská pivnice, Beseda, Beseda řemeslnická/. 1906 se připojil Sokol, Spolek katolických mužů a jinochů /1898 v Katolickém domě, nyní Komenského 45/, hráli převážně české klasické drama/. 1908 první zpráva o českém loutkovém představení na Matiční slavnosti v zahradě Besedního domu. 1912 obnovil Klicpera jako součást Besedy jihlavské. Inscenační a dramaturgický rozlet Maryšou ukončila 1914 světová válka. 1914 - 1918 se v městě české divadlo nesmělo hrát. 1919 zřízen Městský osvětový sbor s odbory mj. divadelním, loutkářským.
Záznamy o činnosti loutkářů jsou od 1922. Mimo loutkáře Městského osvětového sboru hráli loukáři v Sokole,
DTJ /hráli příležitostně v Třešťské pivnici, pak v pavilonu na cvičišti DTJ, loutky si vyrobili sami, repertoár z knihovničky Loukářských her.
FDTJ od 1921 v rámci Proletkultu hrál rovněž loutkové divadlo v dělnickém domě na Pražské ulici, později v dělnickém domě Pod hradbami.
1922 - 1937 hrál loutkové divadlo Místní odbor Národní jednoty Pošumavské aj. Nejznámější scény byly v kině ELITE /dnes ZŠ TGM v Žižkově ulici a v kině REFORM /dnes Dukla/.
Od 1920 mělo ochotnické divadlo každé pondělí k dispozici budovu městského divadla. Bohatá činnost Klicpery oscilovala mezi brakem a hodnotnými hrami Hostovali mimo město a zvali k hostování např. Vydru, Vojtu... 1920 se spolek stal členem ÚMDOČ. Inicioval Divadelní okrsek Hany Kvapilové. V tu dobu hrála více jak desítka spolků divadlo. Repertoár byl zábavný. Jistou výjimkou byl Proletkult, FDTJ, JPT a organizace KSČ, přicházející častěji s umělecky formulovanou sociální problematikou.
1926 zakoupeno loutkové divadlo por loutky 55cm pro kino REFORM a pořízena nová konstrukce. Časopis Loutkář a vlastní knihovna byly zdrojem repertoáru.
1928 hostovalo U tří knížat Loutkové divadlo Matěje Kopeckého.
1933 loutkové divadlo po určité přestávce hrálo v Legiodomu.
Téhož roku vznikla loutková scéna katolického spolku a Orla u Minoritů. Loutky 50cm, celá vysoce moderní výbava na stabilním jevišti. Uvádění vybraného repertoáru skončilo okupací 1939.
Jihlavští loutkáři měli patrně mimořádný vliv na rozvoj loutkového divadla v mnoha místech v okolí ve 20. a 30.letech. V těchto letech zde také několikrát hostovalo divadlo J.Skupy.
Po 1939 se za německé okupace stal Klicpera sjednocující silou ochotnického divadla. Repertoár se vrátil k české a světové dramatice. Hostovali zde Štěpánek, Šlemrová, Šejbalová, Gollová, Vrbský, Kohout, Karen, Scheinpflugová, Fabiánová, Plachý, Brožová, Hradilák, Veverka, Glázrová, Gräfová. Za odbojovou činnost bylo několik členů popraveno. 1945 zahájili několika reprízami Quayany /hosté autorka, Boháč/. Následující rok Matka /host Dostalová/ a tři další inscenace, 1947 7 her /R.U.R., Ruští lidé, Matka, Hra o lásce a smrti/. Soubor byl zařazen do Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ. 1948 poprvé s Princeznou Pampeliškou účast na JH /3.cena/.
1946 skupina z Klicpery (?) utvořila loutkové divadlo. Zahájili 1946 v pivovarské zahradě.
Loutková scéna pokračovala i v Katolickém domě. Loutkové divadlo hrál i Sokol. 1950 vznik loutkářského souboru při Horáckém divadle.
Při Krajské správě Veřejné bezpečnosti vznikl rovněž maňáskový soubor, tématicky orientovaný především na výchovu dětí k respektování dopravních předpisů atd.. Hráli sériově vyráběnými vkusnými maňásky.
1952 zal. loutkářský soubor ve Státní psychiatrické léčebně. Měli marionety 35cm, později loutky 50cm, technicky moderní jeviště. 1955 účast na LCH.
1950 Klicpera přidružen do ZK n.p.Motorpal. Zkoušeli v Urbanově restauraci, hráli v Katolickém domě. Snahy mladší generace byly příčinou vzniku souboru
Mladý Klicpera /1949 - 1952/ Začínáme žít, Jak se kalila ocel/. Na profesionální dráhu se dali Bořivoj Navrátil, Stanislav Malý, Jaroslav Moučka a Ladislav Šimek.
1953 vznik loutkového souboru v Čs.tabákovém průmyslu. Loutky 50cm. Repertoár zůstal proti jiným scénám věrný postavě Kašpárka. Při reorganizaci podniku soubor zanikl 1956, celé vybavení předáno do Kutné Hory.
1956 zahájilo loutkové divadlo v n.p. Modeta. Hráli v jeho jídelně v Havlíčkově ulici se spodovými loutkami 50cm. Soubor vyvíjel velkou aktivitu i mimo město a brzy byl nejlepším v kraji. Zúčastnil se 1958 přehlídky v Opavě. Jeho členové se podíleli na pořádání různých odborných kurzů a byli stálými hosty LCH.
Maňásky hráli v několika školních družinách. V tu dobu zahájilo v místě poradenské středisko LUT pro loutkáře. Po sedmileté přestávce zahájila opět železničářská Loutková scéna. Všechny tyto soubory uváděly především nový soudobý repertoár.
1958 první krajský loutkový festival v Jihlavě.
1960 druhý loutkový festival.
ZK ČSD U Jánů se stal střediskem jihlavských loutkářů. V tu dobu zemřel významý aktivista jihlavských loutkářů výtvarník Bohuslav Metelka, podílející se na této činnosti od 1945. 1961 třetí loutkářský festival.
1955-6 se z Klicpery odtrhl soubor DES /Divadlo, Estráda, Satira/. Uváděli spíše malé formy. Vnitřní nespokojenost v Klicperovi vedla k zal. Rudého koutku ZV ROH nemocnice.
Mladí loutkáři hráli i ve škole Čs.družky a v ODPM.
1962 otevřený Dům kultury vytvořil podmínky pro dokonalé využití techniky v novém loutkovém divadle. Důsledkem nevhodné organizace při využívání tohoto jeviště ale bylo, že 1963 tradice loutkového divadla v místě skončila, hrálo se pouze ve školách.
1963 vznik ALS Jiskra v ZK ROH. Hráli se spodovými loutkami. Soubor měl 28 dětských členů a rozhodl se navázat na přerušenou tradici. Nekonvenční umělecký projev je hned příští rok přivedl do Kroměříže. Téhož roku realizovali putovní loutkářskou výstavu s exponáty z celé republiky. Repertoár čerpal náměty z Hrubína, Kubátové, Lady, měli i vlastní hry. Téhož roku uspořádali okresní seminář. 1967 původní soubor Jiskra skončil. Oživil ale loutkářskou tradici v místě.
V 60.letech loutkářství spojeno i s maňáskem Filípkem Josefa Douchy, herce z Klicpery.
Po 1968 útlum zájmu hrát loutkové divadlo. Pouze 1971 v DK ROH zaměstnanci domu provedli 4x Pohádky naruby /Lada/ s vlastními plošnými loutkami. Hrálo se pouze ve školách a školních družinách a souobor v DPM.
V novém KD byly dány podmínky pro opětné sjednocení ochotnického divadla v Dramatický odbor Klicpera DK ROH Jihlava. Počet novinek se snížil na cca 3 ročně, zvýšila umělecká úroveň a za ni řada ocenění. 1970 účast na JH s Páni Glembayové /Krleža/. Generační proměna v souboru. Vnitřní neshody vyústily
1974 v přechod několika členů do Divadla Na kopečku. 1975 inscenace Romeo, Julie a tma znamenala počátek dlouhodobé spolupráce s Horáckým divadlem. Soubor se pravidelně účastnil přehlídek.
Nedostatek náhrad za odcházející herce vedl 1982 k zal. Divadla mladých /Jaroslav Vyskočil, manželé Šteklovi/. Z repertoáru:Sněhurka a sedm trpaslíků /1984/, Poněkud ztracená princezna /1985/, Soví princezny /1986/, Elce pelce do pekelce /1987/, Jak bylo čertům v pekle zima /1988/, Princezna se zlatou hvězdou na čele /1989/, Výtečníci /1990/.
1988 nastudoval Klicpera společně s Divadlem Na kopečku Lorcovu Yermu, oceněnou na krajské přehlídce.
1974 zal.v DK ROH LDS Jiskřička, navazující po 5 letech na LDS Jiskra a místní loutkářskou tradici a propagující mezi mládeží toto umění. V důsledku neshod s DK přešli 1975 do PKO a hráli v Dělnickém domě. 1976 změnili název na Plamínek. Aktivní i mimo scénu, vydávali časopis Bubeníček, 1978 v DK ROH zorganizovali přehlídku LS Jihomoravského kraje. 1979 přešli do ZK ROH Psychiatrické léčebny. Se soudobým repertoárem se zúčastnili přehlídek 1981 ve Vyškově, Třebíči a Olomouci. 1982 v ZK ROH OÚNZ organizovali přehlídku malých loutkářských forem a účastnili se na řadě přehlídek. V následujících letech se podíleli na odborných seminářích. Hostovali v mnoha místech mimo Jihlavu. Aktivita Plamínku v těchto letech byla zcela mimořádná, dramaturgie velmi moderní. 1990 se vrátili do DK.
Pokračovatelem Divadla mladých a Klicpery zal. 1996 Klicperáček, dětské muzikálové divadlo /1996 Aprílová škola /Žáček/, Sněhurka a deset trpaslíků /1997/. /JM/ KŘESADLO, Karel, DOSTÁLOVÁ, Ludmila: Z historie českého divadla v Jihlavě. Divadelní soubor Klicpera 1888-1988 Jihlava. Jihlava 1988. 18 str.
ŠTEKLOVI, Ivana a Milan: Divadlo mladých - přípravné studio pro DS Klicpera. Rkp. 1 str. kART.
1888 zal. OS Klicpera U Nieveltů.Téhož roku první představení Opatovický poklad /Klicpera/. Ve stísněných podmínkách se hrálo v pivovaru v Rantířově. 1913 se Klicpera stal členem ÚMDOČ. Od 1947 byl členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ. 1948 JH, Princezna Pampeliška, 1970 JH, Páni Glembayové. Zúčastnil se dále přehlídek v Krnově, Napajedlích, Kutné Hoře, Brně, festivalů ve Znojmě, Třešti, Pelhřimově, Zruči n.S., Havlíčkově Brodě, Přerově... Zájezdy pořádal nejen po okolí, ale hlavně na jižní Moravu a do Východních Čech. Po dobu své existence nastudoval okolo 300 premiér. Z hostujících herců: Vydra st., Vojta-Spurný, Bečvářová, Šustrová, Langová, Vítová, Boháč, Höger, Dostalová... a řada režisérů. Z Mladého Klicpery ještě vyšel Luboš Hrůza, později šéf výpravy divadla v Oslo. S původním Klicperou spolupracovali a posléze se opět s ním spojili. DS v Rudém koutku nemocnice používal rovněž název Klicpera. Všechny tyto soubory si podle potřeby vypomáhaly. K jejich sloučení došlo 1962 v novém Domě kultury ROH pod Dramatický odbor Klicpera DK ROH v Jihlavě. Zahájili Ostrovem Afrodity. Do 1973 nastudovali 16 premiér. Proměna úspěšného souboru přirozenou generační výměnou a kádrovými problémy 70.let. Odchod řady členů do konkurenčního OS. Nedobré vztahy s DK ROH přispěly ke stagnaci souboru a také ke spolupráci s OS Psychiatrické léčebny. Pokus o udržení Klicpery ještě 1988 /Lorca/, ale stagnace pokračovala, i v přípravce \"Divadlo mladých\"/zal. 1984/ a 1993 se soubor odmlčel. 1949 zal. zaměstnanci DS Psychiatrické léčebny. Hrál původně především pro pacienty. 1974 si rekonstruovali vlastní kulturní dům. 1974-1998 nastudovali přes 30 her ve spolupráci s profesionály Horáckého divadla, které zde v době rekonstrukce jejich divadla hrálo. V polovině 80.let hráli pod názvem Divadlo Na kopečku. Na repertoáru především pohádky. Zájezdy nejen v okolí, ale i na fesstivaly v Třešti, Havlíčkově Brodě, Znojmě, Žďáru n.S., Napajedlích, Blansku, Novém Městě n.M. V průměru 9 repríz./JM/
PELECH, M.: Upřesnění, změny a dodatky k dosud soustředěným údajům z Jihlavy - do 28.2.1998 zpracovaných - Zbořilová s.6. Rkp. 3 str. 1998. kART.1888 - Divadelní spolek Klicpera
1950 - změna DS Klicpera při ZV ROH Motorpal
1962 - změna DS Klicpera DK ROH
1949 - DS ROH Psychiatrické léčebny OÚNZ, později Divadlo Na kopečku
1962 - DS Větrník PKO
Zbořilová s.6
V ZK Motorpal nastudoval soubor mladých Chlapce z Rybářské uličky /14 repríz/. O jejich činnost starší ochotníci neprojevili zájem.
OD 1956/8 s.188.
1980 - 1990 Divadlo mladých
1996 navazuje Klicperáček , dětský divadelní soubor
Lázňovská
Divadélko Psychiatrické léčebny Na kopečku . Své místo v něm našly divadelní a další aktivity škol regionu, hrálo se tu profesionální i amatérské divadlo, uskutečnily se večery poezie na komorní scéně a pořádají se tu i představení pro pacienty a zaměstnance léčebny. (Jihlavské listy, 13.09.1996)
Divadlo na Moravě 3., s.60-62
NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Praha,Orbis 1951. kniha 3/s.48n. KK
ZELENKA, V.: Významný rok čsl.ochotnictva a historie spolku \"Klicpera\" v Jihlavě (r.1888). Jihlavské listy 1926/č.11,12,13,14. KK WURZINGER, Fr.: Beiträge z.Geschichte d.Iglauer Theaters.
Deutsches volkskalender f.d.Iglauer Sprachinsel 29-1915. Zvl.ot. s.57. Zpr.:Sahánek, Časopis Matice moravské 41/2,5 KK
Čtyřicet let ochotnického spolku Klicpera v Jihlavě.
SKÁLA, A. Divadelnictví na jihozápadní Moravě. Jihlava 1928 KK
PAMĚTNÍ spis, vydaný ku oslavě čtyřicátého výročí založení ochotnického spolku \"Klicpera\" v Jihlavě. Jihlava, n.vl. 1928 20 s. KK
PAMÁTNÍK 50.výročí založení ochotnického spolku Klicpera 1888-1938. Jihlava 1938. MKd KK
MELICHAR,Antonín: Památník k 60.výročí ochotnického spolku \"Klicpera\" v Jihlavě 1888-1948. Jihlava, Ochotnický spolek \"Klicpera\" 1948 38 s.,il. KK
KŘESADLO, Karel: Pomáháme léčit lidi. Amatérská scéna 1976, r. 13, č. 5, s. 19 - 20
ÚMDOČ 1922: Och.sp. Klicpera, Dram.odb. m.h.tř.(?) Havlíček
DDOČ 1936: Svaz DDOČ (Burian s. 129)
V ZK Motorpal nastudoval soubor mladých Chlapce z Rybářské uličky /14 repríz/. O jejich činnost starší ochotníci neprojevili zájem.OD 1956/8 s.188.
DS ZK Motorpal. OD 1957/6, s.121.
Karvaš:Pacient 113. OD 1957/7, s.160.
DS Jedenáctileté středí školy OD 1957/10,s.235.
DS ZK Motorpal Ač mluví lidským jazykem /Diva Műhlheimová/ O.Neumann/. OD 1958/5, s.100 1888 zal. Divadelní spolek Klicpera. Za 70 let nejméně 350 premiér pro 3000 představení. Klasická česká hra doplňována současnými autory, Šrámek, Čapek uváděni brzy po premiérách v Praze. 1939 - 1945 česká klasická hra. Hostování na JH. 1948 začlenění do Motorpalu. OD 1958/5, s.117.
1996 pod názvem Klicperáček začal při DKO Jihlava s.r.o. pracovat dětský divadelní soubor, navazující na tradice Divadla mladých fungujícího při DKO v letech 1980 až 1990. Na konec dubna 1997 připravilo jeho 15 členů ve věku 7-10 let premiéru Sněhurky a sedmi trpaslíků.
Jihlavské listy, 14.01.1997
1997 2. ročník divadelního festivalu školní dramatické tvorby v Divadle Na kopečku.
Jihlavské listy 25.02.1997
1997 při Horáckém divadle působí amatérské Studio mladých
Rovnost 16.10.1997
1998 3. ročník Festivalu dramatické tvorby. Pořadatelem bylo reálné gymnázium Jihlava. V programu bylo uvedeno 11 školních představení souborů základních a středních škol, ZUŠ a DDM Jihlavska.
Telčské listy, č.3, 1998
1948 JH: OS Klicpera: J. Kvapil: Princezna Pampeliška
1970 JH: DS Klicpera DK M. Krleža: Páni Glembayové
1999 JH: Divadlo Na Kopečku Psychiatrické léčebny, sekce Starý blázni a jejich hosté: W. Kohlhaase, R. Zimmerová: Ryba ve čtyřech
:
Loutkové divadlo:
ZÁSTĚRA, František: Loutkové divadlo a loutkáři v Jihlavě. Vydal DKO Jihlava, 1992. 78 str.
LCH 1955: Závodní klub Státní psychiatrické léčebny
LCH 1989, 1991: Loutkářský soubor Plamínek
CČAD s. 18, 26, 27, 80, 81,140,158,191,198, 205, 232, 368, 389
Obr.CČAD s.33: Harlekýn s houslemi, dřevěná forma na perník,Jihlavsko
16. stol., školské div., německy:
DČD I., s. 112
1626 - 1740: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
1658: hra o Ludvíku XI.
DČD I., s. 174
1291 se uvádí, že při svatbě osmiletého krále Václava II. se konaly v Jihlavě turnaje a divadelní hry. V XVI. a v XVII. století zde hráli náboženské hry. V druhé polovině XVIII. století se uvádějí světské hry, ovšem německy. Hrávalo se v různých místnostech až do 1850, kdy bylo vybudované městské divadlo. Česky se hrálo poprvé 1871, kdy zde hostovala společnost Elišky Zöllnerové. 1888 byl založen Ochotnický spolek Klicpera. Jeho 26 členů hrálo v hostinci u Něveltů. Městské divadlo pro ně zůstalo uzavřené. Do předtavenstva byla později zvolena i žena, což bylo na tu dobu zcela ojedinělé. Představení byla zahájena Klicperovým Opatovickým pokladem. Úspěch tohoto představení pokračoval tehdy obvyklými hrami Vrchlického, Šamberka... Hrálo se v stísněných podmínkách v pivovaru v Roubířově. Později /1892?/ se začalo hrát v hotelu Čáp, kde si členové zbudovali jeviště. 1896 zde nastudovali V studni. 1904 hráli v Besedě a později v Katolickém spolku /? Javorin/. 1904-11 spolek nebyl činný, divadlo v místě hrál pouze Klub českých velocipedistů. 1911-19 se nehrálo./?/ 1912 se spolek stal dramatickým odborem Besedy, se samostatným řízením. Do 1914 potom vykazoval bohatou činnost. 192O bylo zvolené nové vedení spolku, což se odrazilo v rozmachu činnosti. Hrálo se v Městském divadle, mimo roky německé okupace 1939-45. 1928 bylo m.j. zažazeno do repertoáru: Maeterlinck Starosta stilmondský, Blodkova V studni, Legerova Zima a Fořtova fraška Z českých mlýnů. Výběr na tu dobu zvláštní. 1943 měl spolek 140 členů, z toho 103 činných. Sehrál celkem 208 představení, autoři byli klasičtí i současní, hry společenské i zábavné. Hrála se i dětská představení, soubor se účastnil soutěží. (JM)
Ve službách Thalie II.s.213, Javorin s. 81,Smékalová
Nejstarší zpráva o studentech, kteří pořádali \"komedii\" je z 1512. Rozkvět této činosti po zřízení vyššího gymnázia 1561, vyvrcholení 90.léta 16.st. Hrálo se ve škole, na radnici a na náměstí. 1625 otevřené jezuitské gymnázium. I zde studenti hráli divadlo. Divadlo hráli někdy i řemeslničtí tovaryši. Tématika v podstatě jen náboženská. 1768 školní představení zakázána. Centrum divadelní činnosti se přesunulo do světštějších poloh. 1740 se hrála opera a představení byla častější. Asi od poloviny 18.st. se hrálo pravidelně. 1755 je znám divadelní ředitel, 1793 - 1825 se hrálo ve špitále sv.Alžběty /Komenského 29/. Nejsou doklady, zda se hrálo i česky, neboť město mělo jen 10% českého obyvatelstva. První české představení 1840 U tří knížat Čech a Němec. Hlavní oporou české kultury až do konce 19.st. lékař L.Fritz. Prudký rozvoj českého kapitálu podnítil vytváření českých organizací. 1851 v býv. kapucínském klášteře postavené divadlo. 1870 v novém hotelu /později Dělnický dům/ největší sál ve městě.1871 zal. Česká beseda. Do 1918 se čeština do městského divadla nedostala, neboť národnostní vztahy byly trvale mimořádné tvrdé. Od 70.let 19.st. přibývá kočujících společností s českými hrami. Úroveň repertoáru byla nízká, i když hráli i Klicperu, Tyla, Stroupežnického, Jiráska. Klicpera 1889 sehrál 12 představení v zahradě rantířovské pivnice /Komenského 45/. 1891 hráli v hotelu Czap a U tří knížat. 1893 hráli čtyřikrát v Rösslerově hostinci /Březinovy sady 21/, další představení zde Němci znemožnili. Téhož roku se přestěhovali do Besedního domu. 1898 Klicpera uspořádal literárně-dramatické večírky v Řemeslnické besedě. V dalších letech pro nedostatek místností aktivita spolku klesala. 1902 začal hrát aktovky Klub velocipedistů. Dámský odbor Ústřední matice školské provedl 1896 vlastními silami V studni. 1897 začala hrát i Ochotnická beseda /Třešťská pivnice, Beseda, Beseda řemeslnická/. 1906 se připojil Sokol, Spolek katolických mužů a jinochů /1898 v Katolickém domě, nyní Komenského 45/, hráli převážně české klasické drama/. 1908 první zpráva o českém loutkovém představení na Matiční slavnosti v zahradě Besedního domu. 1912 obnovil Klicpera jako součást Besedy jihlavské. Inscenační a dramaturgický rozlet Maryšou ukončila 1914 světová válka. 1914 - 1918 se v městě české divadlo nesmělo hrát. 1919 zřízen Městský osvětový sbor s odbory mj. divadelním, loutkářským.
Záznamy o činnosti loutkářů jsou od 1922. Mimo loutkáře Městského osvětového sboru hráli loukáři v Sokole,
DTJ /hráli příležitostně v Třešťské pivnici, pak v pavilonu na cvičišti DTJ, loutky si vyrobili sami, repertoár z knihovničky Loukářských her.
FDTJ od 1921 v rámci Proletkultu hrál rovněž loutkové divadlo v dělnickém domě na Pražské ulici, později v dělnickém domě Pod hradbami.
1922 - 1937 hrál loutkové divadlo Místní odbor Národní jednoty Pošumavské aj. Nejznámější scény byly v kině ELITE /dnes ZŠ TGM v Žižkově ulici a v kině REFORM /dnes Dukla/.
Od 1920 mělo ochotnické divadlo každé pondělí k dispozici budovu městského divadla. Bohatá činnost Klicpery oscilovala mezi brakem a hodnotnými hrami Hostovali mimo město a zvali k hostování např. Vydru, Vojtu... 1920 se spolek stal členem ÚMDOČ. Inicioval Divadelní okrsek Hany Kvapilové. V tu dobu hrála více jak desítka spolků divadlo. Repertoár byl zábavný. Jistou výjimkou byl Proletkult, FDTJ, JPT a organizace KSČ, přicházející častěji s umělecky formulovanou sociální problematikou.
1926 zakoupeno loutkové divadlo por loutky 55cm pro kino REFORM a pořízena nová konstrukce. Časopis Loutkář a vlastní knihovna byly zdrojem repertoáru.
1928 hostovalo U tří knížat Loutkové divadlo Matěje Kopeckého.
1933 loutkové divadlo po určité přestávce hrálo v Legiodomu.
Téhož roku vznikla loutková scéna katolického spolku a Orla u Minoritů. Loutky 50cm, celá vysoce moderní výbava na stabilním jevišti. Uvádění vybraného repertoáru skončilo okupací 1939.
Jihlavští loutkáři měli patrně mimořádný vliv na rozvoj loutkového divadla v mnoha místech v okolí ve 20. a 30.letech. V těchto letech zde také několikrát hostovalo divadlo J.Skupy.
Po 1939 se za německé okupace stal Klicpera sjednocující silou ochotnického divadla. Repertoár se vrátil k české a světové dramatice. Hostovali zde Štěpánek, Šlemrová, Šejbalová, Gollová, Vrbský, Kohout, Karen, Scheinpflugová, Fabiánová, Plachý, Brožová, Hradilák, Veverka, Glázrová, Gräfová. Za odbojovou činnost bylo několik členů popraveno. 1945 zahájili několika reprízami Quayany /hosté autorka, Boháč/. Následující rok Matka /host Dostalová/ a tři další inscenace, 1947 7 her /R.U.R., Ruští lidé, Matka, Hra o lásce a smrti/. Soubor byl zařazen do Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ. 1948 poprvé s Princeznou Pampeliškou účast na JH /3.cena/.
1946 skupina z Klicpery (?) utvořila loutkové divadlo. Zahájili 1946 v pivovarské zahradě.
Loutková scéna pokračovala i v Katolickém domě. Loutkové divadlo hrál i Sokol. 1950 vznik loutkářského souboru při Horáckém divadle.
Při Krajské správě Veřejné bezpečnosti vznikl rovněž maňáskový soubor, tématicky orientovaný především na výchovu dětí k respektování dopravních předpisů atd.. Hráli sériově vyráběnými vkusnými maňásky.
1952 zal. loutkářský soubor ve Státní psychiatrické léčebně. Měli marionety 35cm, později loutky 50cm, technicky moderní jeviště. 1955 účast na LCH.
1950 Klicpera přidružen do ZK n.p.Motorpal. Zkoušeli v Urbanově restauraci, hráli v Katolickém domě. Snahy mladší generace byly příčinou vzniku souboru
Mladý Klicpera /1949 - 1952/ Začínáme žít, Jak se kalila ocel/. Na profesionální dráhu se dali Bořivoj Navrátil, Stanislav Malý, Jaroslav Moučka a Ladislav Šimek.
1953 vznik loutkového souboru v Čs.tabákovém průmyslu. Loutky 50cm. Repertoár zůstal proti jiným scénám věrný postavě Kašpárka. Při reorganizaci podniku soubor zanikl 1956, celé vybavení předáno do Kutné Hory.
1956 zahájilo loutkové divadlo v n.p. Modeta. Hráli v jeho jídelně v Havlíčkově ulici se spodovými loutkami 50cm. Soubor vyvíjel velkou aktivitu i mimo město a brzy byl nejlepším v kraji. Zúčastnil se 1958 přehlídky v Opavě. Jeho členové se podíleli na pořádání různých odborných kurzů a byli stálými hosty LCH.
Maňásky hráli v několika školních družinách. V tu dobu zahájilo v místě poradenské středisko LUT pro loutkáře. Po sedmileté přestávce zahájila opět železničářská Loutková scéna. Všechny tyto soubory uváděly především nový soudobý repertoár.
1958 první krajský loutkový festival v Jihlavě.
1960 druhý loutkový festival.
ZK ČSD U Jánů se stal střediskem jihlavských loutkářů. V tu dobu zemřel významý aktivista jihlavských loutkářů výtvarník Bohuslav Metelka, podílející se na této činnosti od 1945. 1961 třetí loutkářský festival.
1955-6 se z Klicpery odtrhl soubor DES /Divadlo, Estráda, Satira/. Uváděli spíše malé formy. Vnitřní nespokojenost v Klicperovi vedla k zal. Rudého koutku ZV ROH nemocnice.
Mladí loutkáři hráli i ve škole Čs.družky a v ODPM.
1962 otevřený Dům kultury vytvořil podmínky pro dokonalé využití techniky v novém loutkovém divadle. Důsledkem nevhodné organizace při využívání tohoto jeviště ale bylo, že 1963 tradice loutkového divadla v místě skončila, hrálo se pouze ve školách.
1963 vznik ALS Jiskra v ZK ROH. Hráli se spodovými loutkami. Soubor měl 28 dětských členů a rozhodl se navázat na přerušenou tradici. Nekonvenční umělecký projev je hned příští rok přivedl do Kroměříže. Téhož roku realizovali putovní loutkářskou výstavu s exponáty z celé republiky. Repertoár čerpal náměty z Hrubína, Kubátové, Lady, měli i vlastní hry. Téhož roku uspořádali okresní seminář. 1967 původní soubor Jiskra skončil. Oživil ale loutkářskou tradici v místě.
V 60.letech loutkářství spojeno i s maňáskem Filípkem Josefa Douchy, herce z Klicpery.
Po 1968 útlum zájmu hrát loutkové divadlo. Pouze 1971 v DK ROH zaměstnanci domu provedli 4x Pohádky naruby /Lada/ s vlastními plošnými loutkami. Hrálo se pouze ve školách a školních družinách a souobor v DPM.
V novém KD byly dány podmínky pro opětné sjednocení ochotnického divadla v Dramatický odbor Klicpera DK ROH Jihlava. Počet novinek se snížil na cca 3 ročně, zvýšila umělecká úroveň a za ni řada ocenění. 1970 účast na JH s Páni Glembayové /Krleža/. Generační proměna v souboru. Vnitřní neshody vyústily
1974 v přechod několika členů do Divadla Na kopečku. 1975 inscenace Romeo, Julie a tma znamenala počátek dlouhodobé spolupráce s Horáckým divadlem. Soubor se pravidelně účastnil přehlídek.
Nedostatek náhrad za odcházející herce vedl 1982 k zal. Divadla mladých /Jaroslav Vyskočil, manželé Šteklovi/. Z repertoáru:Sněhurka a sedm trpaslíků /1984/, Poněkud ztracená princezna /1985/, Soví princezny /1986/, Elce pelce do pekelce /1987/, Jak bylo čertům v pekle zima /1988/, Princezna se zlatou hvězdou na čele /1989/, Výtečníci /1990/.
1988 nastudoval Klicpera společně s Divadlem Na kopečku Lorcovu Yermu, oceněnou na krajské přehlídce.
1974 zal.v DK ROH LDS Jiskřička, navazující po 5 letech na LDS Jiskra a místní loutkářskou tradici a propagující mezi mládeží toto umění. V důsledku neshod s DK přešli 1975 do PKO a hráli v Dělnickém domě. 1976 změnili název na Plamínek. Aktivní i mimo scénu, vydávali časopis Bubeníček, 1978 v DK ROH zorganizovali přehlídku LS Jihomoravského kraje. 1979 přešli do ZK ROH Psychiatrické léčebny. Se soudobým repertoárem se zúčastnili přehlídek 1981 ve Vyškově, Třebíči a Olomouci. 1982 v ZK ROH OÚNZ organizovali přehlídku malých loutkářských forem a účastnili se na řadě přehlídek. V následujících letech se podíleli na odborných seminářích. Hostovali v mnoha místech mimo Jihlavu. Aktivita Plamínku v těchto letech byla zcela mimořádná, dramaturgie velmi moderní. 1990 se vrátili do DK.
Pokračovatelem Divadla mladých a Klicpery zal. 1996 Klicperáček, dětské muzikálové divadlo /1996 Aprílová škola /Žáček/, Sněhurka a deset trpaslíků /1997/. /JM/ KŘESADLO, Karel, DOSTÁLOVÁ, Ludmila: Z historie českého divadla v Jihlavě. Divadelní soubor Klicpera 1888-1988 Jihlava. Jihlava 1988. 18 str.
ŠTEKLOVI, Ivana a Milan: Divadlo mladých - přípravné studio pro DS Klicpera. Rkp. 1 str. kART.
1888 zal. OS Klicpera U Nieveltů.Téhož roku první představení Opatovický poklad /Klicpera/. Ve stísněných podmínkách se hrálo v pivovaru v Rantířově. 1913 se Klicpera stal členem ÚMDOČ. Od 1947 byl členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ. 1948 JH, Princezna Pampeliška, 1970 JH, Páni Glembayové. Zúčastnil se dále přehlídek v Krnově, Napajedlích, Kutné Hoře, Brně, festivalů ve Znojmě, Třešti, Pelhřimově, Zruči n.S., Havlíčkově Brodě, Přerově... Zájezdy pořádal nejen po okolí, ale hlavně na jižní Moravu a do Východních Čech. Po dobu své existence nastudoval okolo 300 premiér. Z hostujících herců: Vydra st., Vojta-Spurný, Bečvářová, Šustrová, Langová, Vítová, Boháč, Höger, Dostalová... a řada režisérů. Z Mladého Klicpery ještě vyšel Luboš Hrůza, později šéf výpravy divadla v Oslo. S původním Klicperou spolupracovali a posléze se opět s ním spojili. DS v Rudém koutku nemocnice používal rovněž název Klicpera. Všechny tyto soubory si podle potřeby vypomáhaly. K jejich sloučení došlo 1962 v novém Domě kultury ROH pod Dramatický odbor Klicpera DK ROH v Jihlavě. Zahájili Ostrovem Afrodity. Do 1973 nastudovali 16 premiér. Proměna úspěšného souboru přirozenou generační výměnou a kádrovými problémy 70.let. Odchod řady členů do konkurenčního OS. Nedobré vztahy s DK ROH přispěly ke stagnaci souboru a také ke spolupráci s OS Psychiatrické léčebny. Pokus o udržení Klicpery ještě 1988 /Lorca/, ale stagnace pokračovala, i v přípravce \"Divadlo mladých\"/zal. 1984/ a 1993 se soubor odmlčel. 1949 zal. zaměstnanci DS Psychiatrické léčebny. Hrál původně především pro pacienty. 1974 si rekonstruovali vlastní kulturní dům. 1974-1998 nastudovali přes 30 her ve spolupráci s profesionály Horáckého divadla, které zde v době rekonstrukce jejich divadla hrálo. V polovině 80.let hráli pod názvem Divadlo Na kopečku. Na repertoáru především pohádky. Zájezdy nejen v okolí, ale i na fesstivaly v Třešti, Havlíčkově Brodě, Znojmě, Žďáru n.S., Napajedlích, Blansku, Novém Městě n.M. V průměru 9 repríz./JM/
PELECH, M.: Upřesnění, změny a dodatky k dosud soustředěným údajům z Jihlavy - do 28.2.1998 zpracovaných - Zbořilová s.6. Rkp. 3 str. 1998. kART.1888 - Divadelní spolek Klicpera
1950 - změna DS Klicpera při ZV ROH Motorpal
1962 - změna DS Klicpera DK ROH
1949 - DS ROH Psychiatrické léčebny OÚNZ, později Divadlo Na kopečku
1962 - DS Větrník PKO
Zbořilová s.6
V ZK Motorpal nastudoval soubor mladých Chlapce z Rybářské uličky /14 repríz/. O jejich činnost starší ochotníci neprojevili zájem.
OD 1956/8 s.188.
1980 - 1990 Divadlo mladých
1996 navazuje Klicperáček , dětský divadelní soubor
Lázňovská
Divadélko Psychiatrické léčebny Na kopečku . Své místo v něm našly divadelní a další aktivity škol regionu, hrálo se tu profesionální i amatérské divadlo, uskutečnily se večery poezie na komorní scéně a pořádají se tu i představení pro pacienty a zaměstnance léčebny. (Jihlavské listy, 13.09.1996)
Divadlo na Moravě 3., s.60-62
NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Praha,Orbis 1951. kniha 3/s.48n. KK
ZELENKA, V.: Významný rok čsl.ochotnictva a historie spolku \"Klicpera\" v Jihlavě (r.1888). Jihlavské listy 1926/č.11,12,13,14. KK WURZINGER, Fr.: Beiträge z.Geschichte d.Iglauer Theaters.
Deutsches volkskalender f.d.Iglauer Sprachinsel 29-1915. Zvl.ot. s.57. Zpr.:Sahánek, Časopis Matice moravské 41/2,5 KK
Čtyřicet let ochotnického spolku Klicpera v Jihlavě.
SKÁLA, A. Divadelnictví na jihozápadní Moravě. Jihlava 1928 KK
PAMĚTNÍ spis, vydaný ku oslavě čtyřicátého výročí založení ochotnického spolku \"Klicpera\" v Jihlavě. Jihlava, n.vl. 1928 20 s. KK
PAMÁTNÍK 50.výročí založení ochotnického spolku Klicpera 1888-1938. Jihlava 1938. MKd KK
MELICHAR,Antonín: Památník k 60.výročí ochotnického spolku \"Klicpera\" v Jihlavě 1888-1948. Jihlava, Ochotnický spolek \"Klicpera\" 1948 38 s.,il. KK
KŘESADLO, Karel: Pomáháme léčit lidi. Amatérská scéna 1976, r. 13, č. 5, s. 19 - 20
ÚMDOČ 1922: Och.sp. Klicpera, Dram.odb. m.h.tř.(?) Havlíček
DDOČ 1936: Svaz DDOČ (Burian s. 129)
V ZK Motorpal nastudoval soubor mladých Chlapce z Rybářské uličky /14 repríz/. O jejich činnost starší ochotníci neprojevili zájem.OD 1956/8 s.188.
DS ZK Motorpal. OD 1957/6, s.121.
Karvaš:Pacient 113. OD 1957/7, s.160.
DS Jedenáctileté středí školy OD 1957/10,s.235.
DS ZK Motorpal Ač mluví lidským jazykem /Diva Műhlheimová/ O.Neumann/. OD 1958/5, s.100 1888 zal. Divadelní spolek Klicpera. Za 70 let nejméně 350 premiér pro 3000 představení. Klasická česká hra doplňována současnými autory, Šrámek, Čapek uváděni brzy po premiérách v Praze. 1939 - 1945 česká klasická hra. Hostování na JH. 1948 začlenění do Motorpalu. OD 1958/5, s.117.
1996 pod názvem Klicperáček začal při DKO Jihlava s.r.o. pracovat dětský divadelní soubor, navazující na tradice Divadla mladých fungujícího při DKO v letech 1980 až 1990. Na konec dubna 1997 připravilo jeho 15 členů ve věku 7-10 let premiéru Sněhurky a sedmi trpaslíků.
Jihlavské listy, 14.01.1997
1997 2. ročník divadelního festivalu školní dramatické tvorby v Divadle Na kopečku.
Jihlavské listy 25.02.1997
1997 při Horáckém divadle působí amatérské Studio mladých
Rovnost 16.10.1997
1998 3. ročník Festivalu dramatické tvorby. Pořadatelem bylo reálné gymnázium Jihlava. V programu bylo uvedeno 11 školních představení souborů základních a středních škol, ZUŠ a DDM Jihlavska.
Telčské listy, č.3, 1998
1948 JH: OS Klicpera: J. Kvapil: Princezna Pampeliška
1970 JH: DS Klicpera DK M. Krleža: Páni Glembayové
1999 JH: Divadlo Na Kopečku Psychiatrické léčebny, sekce Starý blázni a jejich hosté: W. Kohlhaase, R. Zimmerová: Ryba ve čtyřech
:
Loutkové divadlo:
ZÁSTĚRA, František: Loutkové divadlo a loutkáři v Jihlavě. Vydal DKO Jihlava, 1992. 78 str.
LCH 1955: Závodní klub Státní psychiatrické léčebny
LCH 1989, 1991: Loutkářský soubor Plamínek
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.