Jičín, excerpce pro MČAD 1998-2002
JIČÍN o.Jičín
CČAD s. 45, 68, 77, 80, 99,119,135, 337, 343
1624 - 1762: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
obřadní divadlo,
DČD I., s. 289
1690: zpráva o pohyblivém jevišti (dekoraci)
DČD I., s. 175
1814: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
DČD II.
Dramatická výchova ve škole viz BČAD č.967
V jezuitské koleji se hrály každoročně vánoční, svatotýdenní a božítělové dialogy česky hned od založení škol (1623). "K vánocům pak pozvali rodiče a jiné vzácné hosty.
RON, Vojtěch: Divadlo kolem Václava Karla Holana Rovenského, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 8,1995, s.152-161.-
Divadlo se zde hrálo patrně už dříve, ale teprve 1628 je první zpráva o divadelním představení, pořádaném jezuity, Umučení Páně. O prvních světských hrách nejsou záznamy, ale je známo, že se 1800 hrály, a to U Cejpů, později U Honíků a ve Svatováclavských lázních, v hostinci Čeřovského. V šedesátých letech se pak hrálo U Hrubých na Valdickém předměstí a jinde. 1864 měla představení Občanská beseda. Hrálo se v hotelu Hamburk, později přejmenovaném Paříž, až do 1917. 1868 zal. pěvecko-dramatická škola. Někdy po 1870 zde hrál soubor školních dětí oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1874 provedli ochotníci Normu. Beseda se sdružila 1875 s Řemeslnickou besedou v Jednotu divadelních ochotníků Hálek. 1879 scénicky provedli Fibichův Štědrý den a Fibichovu kantátu Svatební scéna. 1881 Čarostřelce a Fausta a Markétku. Protože nový spolek nevyvíjel dostatečnou aktivitu, 1883 se opět ustavil divadelní odbor Občanské besedy, který hrál až do 1902. Od 1894 se divadlo hrálo i v sokolovně. 1896 hráli operetu Suppého Boccacio. 1899 pořádal představení i dramatický odbor Sokola. 1902 se v místě hrála opereta Václava Soukupa Ostří hoši. 1912 zal. Spolek divadelních ochotníků J.K.Tyl místo zaniklého Hálka. 1921 zal. Intimní scéna. 1923 bylo postavené moderní divadlo v Bradáčově ulici, které se však později začalo používat výhradně pro biograf. 1925 byla sokolovna dostavěna na divadlo v jeho dnešní podobě. (JM)
Javorin s. 78, Smékalová)
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
Hru s velikonoční tématikou provedli jezuité už 1624. 1626 žáci gymnázia provedli hru O sv. Kryštofovi a O umučení Páně. Záznamy o takoých představeních končí 1740 a 1785 končí i náboženské hry, které provozovala různá bratrstva, hrála latinsky, německy a česky. 1798 se hrálo nějaké české představení, 1813 při příležitosti císařské návštěvy města. Ochotníci hráli divadlo už před 1815. Kolem 1860 zajížděly do města kočovné společnosti, hrající německy. Teprve 1854 Zöllnerova společnost v níž byl Tyl, hrála česky U Němců. 1861 /1860?/ zal. Občanská beseda/ U města Hamburku/, 1870 Řemeslnická beseda /U zlatého hroznu/, 1873 si tu postavili vlastní jeviště, ale hráli i v zámecké zahradě, v místě dnešní 1.ZŠ. Hráli i U Cepků. Repertoár byl poplatný době a jejímu způsobu zábavy, později se objevují i klasické české hry. Kolem 1875 oba spolky usilovaly o postavení divadla. Na přelomu 70_ a 80 let zde hostovaly české společnosti, 1880 opět zahájil vedle ženského sboru Ludiše i mužský sbor Lubor. Akademická čtenářská jednota pořádala hudební akademie a přednáškové večery. Všechny spolky společně a Sokol uspořádali program ve prospěch stavby ND. 1880 navštívil město Smetana. 1883 skončila činnost jednota Hálek. V následujících letech byli nositeli kulturního života ve městě Jednota literární, Čtenářský klub, Akademická čtenářská jednota, Občanská a Řemeslnická beseda, Spolek vzájemně se podporujících řemeslných dělníků, Hospodářská, lesní a průmyslová jednota, Matice hudební, TJ Sokol a některé další organizace. Po skončení Hálka se ujala divadelní iniciativy Řemeslnická beseda. Hrály i jiné shorauvedené spolky, repertoár byl vesměs lidový, tu a tam česká klasická hra. Organizátorem kulturního života ale byla Občanská beseda. Zřejmou konkurencí ochotníkům byly zájezdy kočovných společností, někdy i dvou ve stejnou dobu. Jejich repertoár uváděl Vrchlického, Stroupežnického, Tyla, Huga, Světlou, Shakespeare a jiné významné autory. Ochotníci obou besed společně začali hrát opět až 1887. 1890 byly v sále U města Hamburku provedeny generální opravy a změny, včetně stálého jeviště. Prvním představením bylo Vodní družstvo v provedení Občanské besedy. Postupně se zde uvedly všechny hrající spolky. 1892 navštívil město Dvořák. 1894 si postavil Sokol tělocvičnu, v níž bylo i pevné jeviště. Ačkoli v tu dobu mezi všemi spolky vládla silná řevnivost, divadlo hráli všichni, včetně Občanské čtenářské besedy, zal. 1896 s vlastním jevištěm v Elisově hostinci. Zde se hrálo od 1900 /Ohnivá země/, až do 1918. 1912 zal. první samostatný divadelní spolek J.K.Tyl. Zahájili Paní Marjánkou 1912 v sokolovně. Do 1918 se snažili o vyšší kulturní úroveň města, ale posléze převládaly zábavné kusy, až po jednoaktovky. 1915 hrál divadlo ženský spolek Červeného kříže. Od 1917 začíná opět oživení divadelního života. Po 1918 pořádány sbírky na postavení divadelní budovy, hrálo se v takový prospěch. Později zal. Intimní scéna, hrající do slouční s Tylem 1933. Po 1918 působí ještě soubory tělovýchovných jednot, AČJ /?/, hasiči, školy. Studenti měli samostatnou scénu. Hrálo se Na Veselce, U Němců, U Novotných, v hostinci Hamburk, v Lidovém domě, v Radnici, v Českém ráji, v sokolovně, Na Čeřovce. Jánošíka s velkým komparzem hráli v prostorách nynějšího stadionu v Lípách a na Zebíně. 1922 řada spolků začala hrát krátké hry pro seznámení s novou tvorbou a pro zvýšení finančního zisku. Téhož roku třikrát provedli Foerstrovu operu Eva Hudební spolek, /Pvecký spolek Smetana, AČJ a Sokol. V novém divadle hrály všechny spolky, rozhodující účast měl Tyl. Do 1939 zastavily činnost všechny spolky mimo Tyla. Město navštěvovaly profesionální scény. 1939 se hrála Libuše. Ochotníci si repertoár vybírali český a náročnější /Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Léto, Noc na Karlštejně, Věc Makropulos... Divadlo hráli i studenti.. Vznikla ovšem i scéna D 101 Mladého Národního souručenství, loajální k okupantům. V dalších letech se prohloubil úpadek kulturního života, sokolovnu využívali výlučně Němci a okupační moc. České divadlo žilo díky hostování cizích souborů. Patrně nejvýznamnější bylo hostování olomoucké opery s Evou 1943. Zřídka hrál i Tyl, nejúspěšnější byla Kožíkova Meluzína. Vystupovali i v okolních místech. Na závěr sezóny 1944 hostoval E.Kohout s pásmem monologů. Po osvobození 1945 Tyl zahájil Našimi furianty a Kornějčukovým Platonem Krečetem. Po 1945 mnohé spolky zanikly, většinou přešly do Tyla. Vznikly nové - Scéna mladých, Scéna ČSM Agrostroje. Všechny se později sloučily v Tylu. Aktivita výrazně stoupla, každý měsíc byla premiéra. Repertoár tvořily klasické i moderní hry, dokonce i balet a opereta. Později měly úspěch dětské divadelní hry za účasti školní mládeže. Kolem 1970 zaznamenala řadu repríz hra Jak se stal Rumcajs loupežníkem. Během těchto repríz však soubor činnost ukončil. 1979 pokus obnovit činnost ochotníků ztroskotal. 1980 se podařilo s menším kolektivem uvést s reprízami i mimo město detektivku Zuzana je v podezření /Domanski/. Tím se obnovila činnost Tyla. Do souboru vstoupili mladí lidé, dosud hrající v loutkovém divadle Sluníčko Domu mládeže. Úspěšně hráli Kytici pro panenku /Trapl, 1981/, ale i náročný Dům na nebesích /Hubač, 1982/. 1983 hráli pro děti Růži pro princeznu. Hráli v JKP /?/, ale na provizorním jevišti. Po 1983 další příliv mladých členů, zejména z Divadélka za věží. 1984 hrají Dalskabáty a za režijní spolupráce V Trapla jeho Kreóna, thébského krále. S touto hrou hostují po Čechách, včetně Žižkovského divadla. Soubor se rozdělil na dvě tvůrčí skupiny. 1985 hráli Pikadon /Kubánek/, Dámský krejčí /Freydeau/, O líných strašidlech /pro děti režíroval Radek Sál = A.Radok/. Všechna představení byla často reprízovaná mimo město. 1986 celostátní premiéra Ztraceného syna /Trapl/, režie autor, autorská i režijní spolupráce R.Sál, Labiche / Horníček Slaměný klobouk a Je jich pět, nastudováno s dětmi členů souboru. Začala se tvořit skupina herců, kteří se účastnili nejen činohry, ale připravují i recitační pásma a komponované pořady. Jejich první inscenací bylo pásmo Klement Gottwald. 1987 hrají Můj hrad /Jílek/, R.Sál nastudoval Revizora a Jelena na laguně /Benedetti/. 1988 zal. druhý soubor Dramatické studio /Všechno na zahradě, Albee/. 1989 Sál nastudoval s Tylem Člověka z půdy /Suchý/. Činný byl i loutkový soubor Sluníčko. 1990 svou jubilejní sezónu zahájil Tyl s Neviděli jste Jiříka? /= Jedenácté přikázání/. Režie R.Sál. Autor? (JM)
KROPÁČKOVÁ - Kolářová, Ludmila: Dějiny amatérského divadla v Jičíně (do roku 1945).
Dipl.práce. Katedra historie Pedagogické fakulty v Hradci Králové. 1989. 98 s. kART
Po 1800 se hrávalo U Cepků /?/, U Horníků /?/, ve Svatováclavských lázních, v Čeřovské restauraci. V 60.letech se hrálo U Hrubých na Valdickém předměstí a i jinde. 1864 – 1917 v hotelu Hamburk /později Paříž/. Po 1883 vyvíjela dále ochotnickou činnost i Řemeslnická jednota v Jičíně a na Novém Městě. 1894 hrál divadlo i dramatický odbor Sokola. 1921 vznikla Intimní scéna po vnitřních sporech ve spolku Tyl. Ve 20.letech 20.st. hráli mimo uvedené spolky divadlo i Odbočka rotmistrů a Dramatický odbor církve československé, dramatický odbor Sokola, spolku národních socialistů Barák, Klubu Antonín Čížek, Spolku mládenců, Akademické čtenářské jednoty /od 1920/. Divadlo v sokolovně dostalo název Divadlo Masarykovo. /JM/
TÁBORSKÝ, str.422 – 423.
1930 studentské představení Jak se vám líbí
DČD IV/271
DIVADELNÍ soubor J.K.Tyl SKP Jičín. 10.výročí 1980-1990. Rozmn. kART
DIVADLO, recitace volbám 1971Jičín, OKS 1971. nestr. OM Jičín
FILIP, František: Dějiny divadla, zpěvu a hudby v Jičíně od roku 1624 do r.1900.
l.díl 181 s. 2.díl 121 s. 3.díl 108 s. Rkp. OM Jičín
MATĚJKA, Ivan: Vzpomínání na amatérské divadlo v Jičíně.
In: Noviny Jičínska:Deníky Bohemia č. 237,243,249,255/1996
VOJANŮV okrsek ÚMDOČ v Jičíně. In: Ve službách Thalie II. s.27.
VZPOMÍNKA na otevření Masarykova divadla v Jičíně 28.10.1926.
Jičín, Šmejc 1926. 14 s. OM Jičín
1926 INTIMNÍ SCÉNA, 1946 DS. (Zahrádková)
Naše hory, 1925,č.5 Stráž Severu, 1946,č.4,s.3
OPONA. Věstník Vojanova okrsku ÚMDOČ.
Jičín, Vojanův okrsek ÚMDOČ. 1933 - 1934/35. NK: 2; 54 F 12362
1933-34 1.roč. 12 čísel po 8 s. OM Jičín
Sídlo Vojanova okrsku ÚMDOČ.
ÚMDOČ 1922: Spol.div.och. J.K.Tyl, Osvětové odd. posádky, Intimní scéna div. och. ÚMDOČ 1924: Akadem.čten.jednota ÚMDOČ 1925: Jedn. gážistů m.hodn.třídu
Adresář 93: DS mladých Divadélko Na věži
DS J.K.Tyl
1997 Studentské divadlo při K-klubu v Jičíně. Pro sezónu 1997/98 připravili Carla Goldoniho Poprask na laguně. Divadlo intuitivní vize pod názvem D.I.V. vzniklo pro vlastní potřebu 4 studentů Soukromé herecké školy v Praze. Mladí adepti herectví před vstupem na tuto školu prošli Studentským divadlem v Jičíně.
Noviny Jičínska, 27.03.1998
DS J.K.Tyl, Volné herecké sdružení (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 32: Vojanův okrsek ÚMDOČ, Jičín: Horáková: Libuňský jemnostpán
JH 93: Divadélko na věži: Čertovské pohádky
Loutkové divadlo:
Adresář 93: LS sekce učitelek MŠ
LS Srdíčko
LCH 1988: Sekce učitelek MŠ při OPS Jičín
LCH 1991: LS
CČAD s. 45, 68, 77, 80, 99,119,135, 337, 343
1624 - 1762: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
obřadní divadlo,
DČD I., s. 289
1690: zpráva o pohyblivém jevišti (dekoraci)
DČD I., s. 175
1814: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
DČD II.
Dramatická výchova ve škole viz BČAD č.967
V jezuitské koleji se hrály každoročně vánoční, svatotýdenní a božítělové dialogy česky hned od založení škol (1623). "K vánocům pak pozvali rodiče a jiné vzácné hosty.
RON, Vojtěch: Divadlo kolem Václava Karla Holana Rovenského, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 8,1995, s.152-161.-
Divadlo se zde hrálo patrně už dříve, ale teprve 1628 je první zpráva o divadelním představení, pořádaném jezuity, Umučení Páně. O prvních světských hrách nejsou záznamy, ale je známo, že se 1800 hrály, a to U Cejpů, později U Honíků a ve Svatováclavských lázních, v hostinci Čeřovského. V šedesátých letech se pak hrálo U Hrubých na Valdickém předměstí a jinde. 1864 měla představení Občanská beseda. Hrálo se v hotelu Hamburk, později přejmenovaném Paříž, až do 1917. 1868 zal. pěvecko-dramatická škola. Někdy po 1870 zde hrál soubor školních dětí oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1874 provedli ochotníci Normu. Beseda se sdružila 1875 s Řemeslnickou besedou v Jednotu divadelních ochotníků Hálek. 1879 scénicky provedli Fibichův Štědrý den a Fibichovu kantátu Svatební scéna. 1881 Čarostřelce a Fausta a Markétku. Protože nový spolek nevyvíjel dostatečnou aktivitu, 1883 se opět ustavil divadelní odbor Občanské besedy, který hrál až do 1902. Od 1894 se divadlo hrálo i v sokolovně. 1896 hráli operetu Suppého Boccacio. 1899 pořádal představení i dramatický odbor Sokola. 1902 se v místě hrála opereta Václava Soukupa Ostří hoši. 1912 zal. Spolek divadelních ochotníků J.K.Tyl místo zaniklého Hálka. 1921 zal. Intimní scéna. 1923 bylo postavené moderní divadlo v Bradáčově ulici, které se však později začalo používat výhradně pro biograf. 1925 byla sokolovna dostavěna na divadlo v jeho dnešní podobě. (JM)
Javorin s. 78, Smékalová)
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
Hru s velikonoční tématikou provedli jezuité už 1624. 1626 žáci gymnázia provedli hru O sv. Kryštofovi a O umučení Páně. Záznamy o takoých představeních končí 1740 a 1785 končí i náboženské hry, které provozovala různá bratrstva, hrála latinsky, německy a česky. 1798 se hrálo nějaké české představení, 1813 při příležitosti císařské návštěvy města. Ochotníci hráli divadlo už před 1815. Kolem 1860 zajížděly do města kočovné společnosti, hrající německy. Teprve 1854 Zöllnerova společnost v níž byl Tyl, hrála česky U Němců. 1861 /1860?/ zal. Občanská beseda/ U města Hamburku/, 1870 Řemeslnická beseda /U zlatého hroznu/, 1873 si tu postavili vlastní jeviště, ale hráli i v zámecké zahradě, v místě dnešní 1.ZŠ. Hráli i U Cepků. Repertoár byl poplatný době a jejímu způsobu zábavy, později se objevují i klasické české hry. Kolem 1875 oba spolky usilovaly o postavení divadla. Na přelomu 70_ a 80 let zde hostovaly české společnosti, 1880 opět zahájil vedle ženského sboru Ludiše i mužský sbor Lubor. Akademická čtenářská jednota pořádala hudební akademie a přednáškové večery. Všechny spolky společně a Sokol uspořádali program ve prospěch stavby ND. 1880 navštívil město Smetana. 1883 skončila činnost jednota Hálek. V následujících letech byli nositeli kulturního života ve městě Jednota literární, Čtenářský klub, Akademická čtenářská jednota, Občanská a Řemeslnická beseda, Spolek vzájemně se podporujících řemeslných dělníků, Hospodářská, lesní a průmyslová jednota, Matice hudební, TJ Sokol a některé další organizace. Po skončení Hálka se ujala divadelní iniciativy Řemeslnická beseda. Hrály i jiné shorauvedené spolky, repertoár byl vesměs lidový, tu a tam česká klasická hra. Organizátorem kulturního života ale byla Občanská beseda. Zřejmou konkurencí ochotníkům byly zájezdy kočovných společností, někdy i dvou ve stejnou dobu. Jejich repertoár uváděl Vrchlického, Stroupežnického, Tyla, Huga, Světlou, Shakespeare a jiné významné autory. Ochotníci obou besed společně začali hrát opět až 1887. 1890 byly v sále U města Hamburku provedeny generální opravy a změny, včetně stálého jeviště. Prvním představením bylo Vodní družstvo v provedení Občanské besedy. Postupně se zde uvedly všechny hrající spolky. 1892 navštívil město Dvořák. 1894 si postavil Sokol tělocvičnu, v níž bylo i pevné jeviště. Ačkoli v tu dobu mezi všemi spolky vládla silná řevnivost, divadlo hráli všichni, včetně Občanské čtenářské besedy, zal. 1896 s vlastním jevištěm v Elisově hostinci. Zde se hrálo od 1900 /Ohnivá země/, až do 1918. 1912 zal. první samostatný divadelní spolek J.K.Tyl. Zahájili Paní Marjánkou 1912 v sokolovně. Do 1918 se snažili o vyšší kulturní úroveň města, ale posléze převládaly zábavné kusy, až po jednoaktovky. 1915 hrál divadlo ženský spolek Červeného kříže. Od 1917 začíná opět oživení divadelního života. Po 1918 pořádány sbírky na postavení divadelní budovy, hrálo se v takový prospěch. Později zal. Intimní scéna, hrající do slouční s Tylem 1933. Po 1918 působí ještě soubory tělovýchovných jednot, AČJ /?/, hasiči, školy. Studenti měli samostatnou scénu. Hrálo se Na Veselce, U Němců, U Novotných, v hostinci Hamburk, v Lidovém domě, v Radnici, v Českém ráji, v sokolovně, Na Čeřovce. Jánošíka s velkým komparzem hráli v prostorách nynějšího stadionu v Lípách a na Zebíně. 1922 řada spolků začala hrát krátké hry pro seznámení s novou tvorbou a pro zvýšení finančního zisku. Téhož roku třikrát provedli Foerstrovu operu Eva Hudební spolek, /Pvecký spolek Smetana, AČJ a Sokol. V novém divadle hrály všechny spolky, rozhodující účast měl Tyl. Do 1939 zastavily činnost všechny spolky mimo Tyla. Město navštěvovaly profesionální scény. 1939 se hrála Libuše. Ochotníci si repertoár vybírali český a náročnější /Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Léto, Noc na Karlštejně, Věc Makropulos... Divadlo hráli i studenti.. Vznikla ovšem i scéna D 101 Mladého Národního souručenství, loajální k okupantům. V dalších letech se prohloubil úpadek kulturního života, sokolovnu využívali výlučně Němci a okupační moc. České divadlo žilo díky hostování cizích souborů. Patrně nejvýznamnější bylo hostování olomoucké opery s Evou 1943. Zřídka hrál i Tyl, nejúspěšnější byla Kožíkova Meluzína. Vystupovali i v okolních místech. Na závěr sezóny 1944 hostoval E.Kohout s pásmem monologů. Po osvobození 1945 Tyl zahájil Našimi furianty a Kornějčukovým Platonem Krečetem. Po 1945 mnohé spolky zanikly, většinou přešly do Tyla. Vznikly nové - Scéna mladých, Scéna ČSM Agrostroje. Všechny se později sloučily v Tylu. Aktivita výrazně stoupla, každý měsíc byla premiéra. Repertoár tvořily klasické i moderní hry, dokonce i balet a opereta. Později měly úspěch dětské divadelní hry za účasti školní mládeže. Kolem 1970 zaznamenala řadu repríz hra Jak se stal Rumcajs loupežníkem. Během těchto repríz však soubor činnost ukončil. 1979 pokus obnovit činnost ochotníků ztroskotal. 1980 se podařilo s menším kolektivem uvést s reprízami i mimo město detektivku Zuzana je v podezření /Domanski/. Tím se obnovila činnost Tyla. Do souboru vstoupili mladí lidé, dosud hrající v loutkovém divadle Sluníčko Domu mládeže. Úspěšně hráli Kytici pro panenku /Trapl, 1981/, ale i náročný Dům na nebesích /Hubač, 1982/. 1983 hráli pro děti Růži pro princeznu. Hráli v JKP /?/, ale na provizorním jevišti. Po 1983 další příliv mladých členů, zejména z Divadélka za věží. 1984 hrají Dalskabáty a za režijní spolupráce V Trapla jeho Kreóna, thébského krále. S touto hrou hostují po Čechách, včetně Žižkovského divadla. Soubor se rozdělil na dvě tvůrčí skupiny. 1985 hráli Pikadon /Kubánek/, Dámský krejčí /Freydeau/, O líných strašidlech /pro děti režíroval Radek Sál = A.Radok/. Všechna představení byla často reprízovaná mimo město. 1986 celostátní premiéra Ztraceného syna /Trapl/, režie autor, autorská i režijní spolupráce R.Sál, Labiche / Horníček Slaměný klobouk a Je jich pět, nastudováno s dětmi členů souboru. Začala se tvořit skupina herců, kteří se účastnili nejen činohry, ale připravují i recitační pásma a komponované pořady. Jejich první inscenací bylo pásmo Klement Gottwald. 1987 hrají Můj hrad /Jílek/, R.Sál nastudoval Revizora a Jelena na laguně /Benedetti/. 1988 zal. druhý soubor Dramatické studio /Všechno na zahradě, Albee/. 1989 Sál nastudoval s Tylem Člověka z půdy /Suchý/. Činný byl i loutkový soubor Sluníčko. 1990 svou jubilejní sezónu zahájil Tyl s Neviděli jste Jiříka? /= Jedenácté přikázání/. Režie R.Sál. Autor? (JM)
KROPÁČKOVÁ - Kolářová, Ludmila: Dějiny amatérského divadla v Jičíně (do roku 1945).
Dipl.práce. Katedra historie Pedagogické fakulty v Hradci Králové. 1989. 98 s. kART
Po 1800 se hrávalo U Cepků /?/, U Horníků /?/, ve Svatováclavských lázních, v Čeřovské restauraci. V 60.letech se hrálo U Hrubých na Valdickém předměstí a i jinde. 1864 – 1917 v hotelu Hamburk /později Paříž/. Po 1883 vyvíjela dále ochotnickou činnost i Řemeslnická jednota v Jičíně a na Novém Městě. 1894 hrál divadlo i dramatický odbor Sokola. 1921 vznikla Intimní scéna po vnitřních sporech ve spolku Tyl. Ve 20.letech 20.st. hráli mimo uvedené spolky divadlo i Odbočka rotmistrů a Dramatický odbor církve československé, dramatický odbor Sokola, spolku národních socialistů Barák, Klubu Antonín Čížek, Spolku mládenců, Akademické čtenářské jednoty /od 1920/. Divadlo v sokolovně dostalo název Divadlo Masarykovo. /JM/
TÁBORSKÝ, str.422 – 423.
1930 studentské představení Jak se vám líbí
DČD IV/271
DIVADELNÍ soubor J.K.Tyl SKP Jičín. 10.výročí 1980-1990. Rozmn. kART
DIVADLO, recitace volbám 1971Jičín, OKS 1971. nestr. OM Jičín
FILIP, František: Dějiny divadla, zpěvu a hudby v Jičíně od roku 1624 do r.1900.
l.díl 181 s. 2.díl 121 s. 3.díl 108 s. Rkp. OM Jičín
MATĚJKA, Ivan: Vzpomínání na amatérské divadlo v Jičíně.
In: Noviny Jičínska:Deníky Bohemia č. 237,243,249,255/1996
VOJANŮV okrsek ÚMDOČ v Jičíně. In: Ve službách Thalie II. s.27.
VZPOMÍNKA na otevření Masarykova divadla v Jičíně 28.10.1926.
Jičín, Šmejc 1926. 14 s. OM Jičín
1926 INTIMNÍ SCÉNA, 1946 DS. (Zahrádková)
Naše hory, 1925,č.5 Stráž Severu, 1946,č.4,s.3
OPONA. Věstník Vojanova okrsku ÚMDOČ.
Jičín, Vojanův okrsek ÚMDOČ. 1933 - 1934/35. NK: 2; 54 F 12362
1933-34 1.roč. 12 čísel po 8 s. OM Jičín
Sídlo Vojanova okrsku ÚMDOČ.
ÚMDOČ 1922: Spol.div.och. J.K.Tyl, Osvětové odd. posádky, Intimní scéna div. och. ÚMDOČ 1924: Akadem.čten.jednota ÚMDOČ 1925: Jedn. gážistů m.hodn.třídu
Adresář 93: DS mladých Divadélko Na věži
DS J.K.Tyl
1997 Studentské divadlo při K-klubu v Jičíně. Pro sezónu 1997/98 připravili Carla Goldoniho Poprask na laguně. Divadlo intuitivní vize pod názvem D.I.V. vzniklo pro vlastní potřebu 4 studentů Soukromé herecké školy v Praze. Mladí adepti herectví před vstupem na tuto školu prošli Studentským divadlem v Jičíně.
Noviny Jičínska, 27.03.1998
DS J.K.Tyl, Volné herecké sdružení (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 32: Vojanův okrsek ÚMDOČ, Jičín: Horáková: Libuňský jemnostpán
JH 93: Divadélko na věži: Čertovské pohádky
Loutkové divadlo:
Adresář 93: LS sekce učitelek MŠ
LS Srdíčko
LCH 1988: Sekce učitelek MŠ při OPS Jičín
LCH 1991: LS
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.