Jaroměř, excerpce pro MČAD 1998-2002
JAROMĚŘ viz též JOSEFOV o.Náchod
JAROMĚŘ, okres Náchod
O divadelní aktivitě v Jaroměři před rokem 1800 není zatím nic známo. První české ochotnické představení, Štěpánkova úprava Kunovy hry Loupežníci na Chlumském vrchu, se uskutečnilo na improvizovaném jevišti patrně v některém hostinci na náměstí 9.5.1819 a 16.5. bylo reprízováno. Sehrála je skupina občanů, která již předtím připravila tři německá představení. Ochotnické divadlo v české řeči se pak hrávalo, ne zvlášť intenzívně, po celé národní obrození. Jistou specialitou v tuto dobu byly hry pro děti hrané dětmi. Za bachovského absolutismu v 50. letech sehráli ochotníci i několik představení ve prospěch právě se rozbíhající akce za vybudování Národního divadla. (Jaroměř patřila mezi města, která nejvíce na Národní divadlo přispěla.) Po zavedení ústavního života v habsburské monarchii se v srpnu 1861 ustavil spolek Ochotnické divadlo Jaroměř a už v roce 1862 bylo v sále hostince U bílé labutě zřízeno dobře vybavené stálé jeviště, na něž byly prostředky získány hlavně akciemi. (Hrálo se tu do roku 1892.) Spolek projevil velkou aktivitu v letech šedesátých . V letech 1885-1894 se měšťanští ochotníci výrazně podíleli i na velkoryse koncipovaných maškarních průvodech a na programech Šibřinek a Silvestrů. V roce 1889 se spolek přezval na Spolek divadelních ochotníků Vrchlický a roku 1901 se stal Dramatickým odborem Sokola Vrchlický, čímž mu bylo umožněno pracovat na dobře zařízeném velkém jevišti v Sokolském domě (později zvaném Fügnerova sokolovna, dnes Divadlo), otevřeném pro účely divadla už koncem roku 1902. (V letech 1893-1901 se hrálo v Grandhotelu.) V letech 1897-1910 hrával i dramatický odbor Vzdělávacího spolku Barák, jehož někteří herci postupně přešli do Vrchlického. Ve svazku se Sokolem Vrchlický zůstal až do počátku německé okupace, kdy se v roce 1939 osamostatnil z obavy, že při očekávaném jeho zákazu by mohl být také zlikvidován. Těžiště souboru bylo od počátku v uvádění činoher. V první polovině 20. stol. hrávaly se s velkým ohlasem i operety. Uměleckého vrcholu spolek dosáhl v prvních dvou desetiletích 20. stol. a v letech 30. Divadlo příležitostně hrávaly i školní soubory, Jarboj, Spolek studujících, Ústřední Matice školská atd. Mezi válkami v městě působil v letech 1926-1938 i Spolek divadelních ochotníků, blízký programu nár. soc. strany, který v Národním domě (postaven 1925-1926) uváděl většinou bulvární repertoár Prahy a do svých inscenací si často zval přední pražské herce. Soubor, řízený až do roku 1937 Maxem Ledererem, se v roce 1938 sloučil s Vrchlickým. Také soubor katolické tělovýchovné organizace Orel čas od času hrál.Od 70. let 19. stol. začínali hrát ochotnické divadlo i dělníci. První jejich představení vznikala v podpůrném dělnickém spolku Ruka (1873-1878, 1889), později ve spolku Věda (1899-1905 nebo 1906), v odborovém spolku Dřevodělník (1903-1904) a v Divadelním souboru Sdružených spolků odborových (1906-1907). Snahy o dělnické divadlo vyústily 1907 v ustavení Dramatického odboru Máj, který se 1951 stal souborem ZK KONOPA n.p. a zanikl 1959 při sloučení místních ochotnických spolků. V meziválečných letech připravil občas představení i komunistický divadelní soubor Jiskra. Dělníci dlouho hrávali na improvizovaných jevištích v hostincích, zejména v Grandhotelu, stálé jeviště získali až v Dělnickém domě otevřeném 1924.V roce 1950 se Vrchlický stal souborem ZK JUTA n.p. a roku 1959 základem nařízeného sloučení místního ochotnického dění v Závodním klubu Mír (od 1985 Sdružený klub pracujících Jaroměř). V 50. letech byla nákladně zrekonstruována sokolovna a proměněna výhradně v divadlo. Od počátku 90. let je Vrchlický opět samostatným útvarem. Za mimořádné počiny jaroměřských ochotníků je možno ve 20. stol. označit inscenaci hry J.S. Polického Naše garda, uskutečněnou v roce 1921 všemi ochotnickými soubory (více než 350 herců) na jaroměřském náměstí, dále týdny, pořádané Vrchlickým v letech 1945-1950 (s nevelkou pauzou koncem okupace), a konečně inscenaci Jiráskova Jana Husa v roce 1951 pro XXI. Jiráskův Hronov, velkoryse připravenou opět všemi ochotnickými spolky.Jaroměřské divadelní Velmi agilní byli i loutkáři. Mezi skupinami, které zhruba od roku 1900 hrávaly pro děti veřejně divadlo, vynikli už v předvečer první světové války sokolští loutkáři. Ti si pak v roce 1923 otevřeli poblíž Fügnerovy sokolovny provizorní dřevěné loutkové divadlo (domeček) a v roce 1928 na témže místě i krásnou zděnou budovu v podobě perníkové chaloupky. (Divadlo se nazývá Boučkovo loutkové divadlo podle vůdčí osobnosti místních loutkářů meziválečných let.) Loutkáři, dodnes aktivní, pořádají i loutkářské festivaly.Od konce 50. let 19. stol. zajížděly do města české kočovné společnosti. Ve 20. stol. bývali pražští herci často hosty i v inscenacích ochotníků. Kočovní prof. loutkáři jsou doloženi od konce 19. stol.. František Černý Literatura:
Kolektiv: Pamětní list o třicetiletém působení dramatického odboru Sokola Vrchlický v Jaroměři, Jaroměř 1932 HEJNA, Václav: Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře, Jaroměř s.a. (1936)
BURDYCH, Alois: 120 let divadla v Jaroměři, in: Pamětní list, 120 let divadla v Jaroměři, Jaroměř 1939, s. 15-19.VAVŘIČKA, Josef: Báječný kádrový materiál aneb Divadelní poklady paní Stárové v Jaroměři, Amatérské scéna 6, 1969, č. 5.
MERTLÍK, Pavel: Jaroměř na přelomu tisíciletí, Jaroměř 1999 ČERNÝ, František: Dopisy Al. Jiráska ochotníkům v Jaroměři, Inscenace her Al. Jiráska v Jaroměři, Soupis inscenací her Al. Jiráska v Jaroměři, Lidová tvořivost 2, 1951, č. 8, s. 414-417 ČERNÝ, František: Inscenace Polického hry Naše garda na jaroměřském náměstí v roce 1921, in: Minulostí Jaroměře II, Jaroměř 1971, s. 171-190 ČERNÝ, František: Stoosmdesát let ochotnického divadla v Jaroměři, in: Ročenka Knihovny a Muzea v Jaroměři, Jaroměř 2000 CČAD s. 47, 59, 61, 63, 65, 71, 81, 85, 87, 88, 94,123,124,125,126,132,138,148,153,175,
177,186, 203, 205, 222, 223, 232, 332, 374, 378, 387, 390, 392, 393, 394, 395, 396
Obr.CČAD s.57: Spolek divadelních ochotníků Jaroměř, J. K. Tyl: Pražský flamendr I 862 Obr.CČAD s.58: Kačenka (A. Astlová) a Jiřík (A. Šroněk) v Jiřikově vidění J. K. Tyla Spolku divadelních ochotníků z Jaroměře, 1885.
Obr.CČAD s.116: Dramatický odbor Sokola Vrchlický Jaroměř, Pašije, scéna B. Krčmář, 1934.Obr.CČAD s. 123: Max Lederer z Jaroměře, režisér inscenací výběrového souboru ÚMDOČ na Jiráskových Hronovech 30. let, předseda Jiráskova okrsku ÚMDOČ.
Obr.CČAD s.137: Loutkové divadlo SokolaJaroměř, loutky učitele Rudolfa Boučka,1926.Obr.CČAD s.138: Loutkové divadlo Sokola Jaroměř, scéna Faust čaruje, dekorace Rudolfa Boučka,
2. polovina 20. Let.Obr.CČAD s.159: Scéna ze hry Františka Götze Soupeři, Divadelní spolek Vrchlický Jaroměř, režie F. Černý,1940.Obr.CČAD s.170: Hra Viktora Dyka Ondřej a drak v provedení studentů st. reálného gymnázia Jaroměř, režie M. Krupař, scéna K. Meisner 1944.Obr.CČAD s.204: AloisJirásek: Kolébka, Divadelní soubor Vrchlický, ZK MírJaroměř, Naďa Urbánková v roli Alenky,1960.Obr. DČD/III. s. 183: Skupina účinkujíících z ochotnické inscenace hry L.Stroupežnického Paní mincmistrová. Jaroměř 1885.Obr. DČD/III. s. 452, 448, 451: Typická kombinace ochotnického jeviště s tělocvičnou. Sokolský dům, Jaroměř 1902.1818: Ochotnické divadlo v české řeči, (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
dekorace pro och. div. malíři Prozatímního divadla J Macourek a E. Herold (s. 185)
asi 70. léta 19. stol.: divadlo hrané dětmi (s. 191)
1909: Spolek Vrchlický: Hauptmann: Potopený zvon; Dyk: Posel (s. 459)
DČD III.Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1819 v Krameriových novinách byla informace, že "domácí společnost" provedla v nově zřízeném městském divadle Loupežníky na Chlumském vrchu. Téhož roku byla sehrána Pravdy odplata. 1824 uspořádali studenti domácí divadelní představení, neměli povolení a přijímali dobrovolné vstupné. Byli vyšetřováni, ale byl pokutován magistrát, protože představení nezakázal. V 30. a zejména ve 40.letech 19.století byla činnost ochotníků systematičtější a podařilo se ji udržet i v 50.letech politického útlaku. 1851 se několik jednotlivců sešlo a uspořádali představení ve prospěch pražského Národního divadla. Tyl se začal hrát až v 60.letech, zejména když ochotníci dosáhli oficiálního povolení činnosti. Ochotnické divadlo se zaštítilo 1889 jménem J.Vrchlického. 1908 zde hráli A.Valenty - Mělnického operetku Symfonie čili Kouzelná hlína. 1901-1939 se Vrchlický stal dramatickým odborem Sokola. Navázali na činnost ochotnických spolků Barák a Klub mladé národní generace. Těsně před 2.světovou válkou se k nim připojil i Spolek divadelních ochotníků. 1918 dramatický odbor Sokola několika dělnických souborech - Ruka, Věda, Dřevodělník, Sdružení spolků odborových, Máj, ZK ZAZ. 1939 ochotníci pořádali oslavy 120 let českého divadla v Jaroměři. Po 1945 se takové místní festivaly konaly až do 1949. Nevhodnými administrativními zákroky byla tato tradice přerušena na 10 let. 1945-1969 sehráli 244 her v 929 představeních. Vrchlický se účastnil divadelních festivalů a na jeho Vrchlický provedl Carmen. Tradice Vrchlického pokračovala představeních hostovali na př. J.Vojta, J.Joran, Jára Poslíšil, Vl. Chramostová, J. Bek, A. Hegerlíková... (JM)
Ve službách Thalie II.,Stoletá tradice...I. s.20.,Smékalová DČD IV/191 “Vzestup společenského významu loutkového divadla po roce 1918 charakterizuje výstavba první samostatné budovy loutkového divadla v Lounech (1920), po které následovaly budovy v Liberci (1927) a v Jaroměři (1928).”
Ve 30. a 40. letech 19.st. zde hrály školní děti pro děti divadlo. 1873 si podali žádost členové podpůrného dělnického spolku Ruka žádost, aby směli hrát divadlo. 1896 novopacký Všeobecný spolek dělnický Pokrok zde pomohl k zal. soc. dem. divadelního spolku Máj. Brzy po 1918 byla otevřená jednoúčelová budova loutkového divadla. 1928 byla otevřená stavba v podobě perníkové chaloupky, která dále trvale sloužila. 1921 hráli společně všechny ochotnické soubory /350 herců/ na náměstí jaroměřského autora Jana Stanislava Polického Naše garda /místí historie 1848/. Po vzniku KSČ 1921 zde hrál Dělnický divadelní přešli do jiných souborů. V době okupace 1938-45 se zde uskutečnila přehlídka souborů Jaroměřský divadelní týden, mající podpůrný národní charakter. 1983 v Roce českého divadla uspořádalo Městské muzeum výstavu o divadelní tradici v místě. (JM)
Pamětní kniha och. divadla v Jaroměři (Městské muzeum Jaroměř)
soubor, a to až do zákazu KSČ 1938, kdy členové souboru ČERNÝ,František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
Je pravděpodobné, že s ohledem na význam města v regionu se zde hrálo nejrůznější divadlo už ve středověku a za rozkvětu humanistického školství. Historický průzkum nebyl zatím proveden. 1789 hrál v Josefově soubor z pražské Boudy, patrně německy. Je pravděpodobné, že se zde vzhledem k sociální skladbě obyvatelstva hrálo sousedské divadlo. Skoro ještě po celé 19.st. se tu pěstovaly některé lidové zvyky a pořádaly průvody maškar. Hluboko do historie, ale také až do poloviny 20.st. sahá tradice potulného loutkového divadla. Soubor, který 1819 sehrál česky Loupežníky na Chlumském vrchu, předtím provedl už tři představení v německé řeči. Po repríze Loupežníků se tentýž rok hrála česky Pravdy odplata. Hráli v "dosti prostorném sále" na náměstí, použili jeviště. Na přelomu 30. a 40. let zde hrály děti dětem /např. Rettigová: Láska dětí/. Ve 40. letech se hrálo U zlatého beránka, čp. 13, U zlatého anděla čp. 17, U bílého lva, č.p. 31. V 50. letech zde hostovaly kočovné společnosti, hrály se i Úklady a láska. Od 1851 se hrálo i U bílé labutě /zbořeno 1930/. 1861 povolen Pěvecký spolek Jaromír, 1862 Sokol a Občanská beseda, téhož roku Ochotnické divadlo v Jaroměři. Téhož roku U bílé labutě upravy pro potřeby nové dekorace. Zde bylo divadelní centrum města až do postavení budovy Sokola 1902. Od tohoto roku bylo centrum divadelního života zde. Ochotnické divadlo v Jaroměři se později přejmenovalo na Jednotu divadelních ochotníků a 1889 připojili k názvu Jaroslava Vrchlického. 1901 - 1939 byl Vrchlický dramatickým odborem Sokola. Divadelní jednota si vlatním nákladem v Sokolovně pořídila celé divadelní zařízení. Hrálo se i v Dělnickém domě /od 1824/, a v Národním domě /od 1926/. divadla. Pořízena malovaná opona, existujícího staršího Příležitostně se hrávalo i jinde. 1939 se uskutečnil 1. divadelní týden za účasti 11 ochotnických souborů, 2. týden 1940, 3.týden až 1945, další pak ještě 1946, 1947, 1848, 1949. 1950 se uskutečnil festival lidové tvořivosti, ale nedosáhl vybrané dramaturgické úrovně divadelních týdnů. Na počátku 50. let byly všechny soubory spojené pod Divadelní soubor Vrchlický ZK Mír.V roce 1950 se fesivalu lidové tvořivosti v místě účastnily jště tyto amatérské soubory: Máj, Pěvecká a hudební jednota Jaromír, Divadelní ochotníci Jaroměřska, Soubor ČSM, ZK ZAZ Jaroměř. 1954 převzal majetek Sokolovny ZK Juta a provedl zde rozsáhleší vnitřní úpravy. Generální přestavba, financovaná odbory byla ukončena za pracovní spoluúčastni ochotníků 1959. V tomto novém divadle soubor zahájil Lucernou. 1960 se opět pokračovalo v divadelních přehlídkách Divadelním festivalem polabských krajů, 1961 Divadelní festival českých krajů jako semifinale pro JH. 1962 a 1963 měly tyto festivaly sestupnou uměleckou úroveň. 1963 se uskutečnila Divadelní přehlídka Východočeského kraje. Těchto festivalových akcích se zúčastnilo celkem 110 souborů při 120 představeních. Společenský ohlas byl veliký, dramaturgická úroveň vybraná a vesměs šlo o příkladné umělecké výkony. 1964 soubor Vrchlický zorganizoval a sám se podílel na Shakespearovském cyklu. Má vlastní archiv /materiály od 1872/, knihovnu / přes 5000 svazků/ a vede kroniku /soustavné záznamy od 1902/. V korespondenci i dopis Jaroslava Vrchlického. Ve 20.st. výrazně převládal český repertoár, ruský, německý, francouzský, anglický a italský zastoupen stejně, celkově asi 5O% českého. Ostatní /15 národních kultur/ zastoupen jednotlivě. Ve vystoupeních hostovali či spolupracovali i Otto Budín, Milan Pásek, Evžen ČERNÝ, František: K počátkům českého ochotnického divadla v Jaroměři. Amatérská scéna 1969, r. 6, č. 9, s. 1 - 6. kART
Max Lederer (1875 - 1937) vytvořil v Jaroměři sbírku 330 divadelních plakátů z období 1925 - 1937 .(seznam archivních fondů a sbírek okresu Náchod)
Pozůstalost v div.odd.Národního muzea. (JV)ČERNÝ, František (1896-1968): Pamětní list o třicetiletém působení Dramatického odboru Sokola "Vrchlický" v Jaroměři. Jaroměř 1932. 65 s. MKd, KK
ČERNÝ, František: Dopisy Al.Jiráska ochotníkům v Jaroměři. Inscenace her Al.Jiráska v Jaroměři. Soupis her Al. Jiráska v Jaroměři. In: Lidová tvořivost II - 1951/č.8 KK
ČERNÝ, František: Dějiny divadla v Jaroměři. (Bibl.Turnovský uvádí, že připravuje) KK /ČERNÝ, František/: Soupis inscenací her A.Jiráska v Jaroměři. In: A.Jirásek:Jan Hus. Program k představení Závodních klubů Jaroměřska. Jaroměř 1951, s.6-9.
/ČERNÝ, František/: Tkalci na českém divadle. In: Gerhardt Hauptmann: Tkalci (Jaroměř, 1958).
DIVADELNÍ jednota Vrchlický v Jaroměři. 6.jaroměřský divadelní týden. Jaroměř 1948. KK HEJNA, Václav: Dějiny divadelních ochotníků a dramatického odboru "Vrchlický" v Jaroměři 1819-1926. Jaroměř,knihtiskárna V.Nejedlý, b.r. Čer
HEJNA, Václav: Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře. Josefov, tisk.O.Javůrka, b.r. Čer
MARTÍNEK, Fr.: 120 let divadla v Jaroměři. In: Národní listy 27.10.1939 KK
MARVÁN, Josef: Vývoj kulturního a společenského života v Jaroměři. In: Jaroměř kulturní a hospodářská. Jaroměř 1947
MITLÖHNER, Jul., TONAR,J.: 120 let divadla v Jaroměři Jaroměř, Alois Burdych 1939. KK
PAMĚTNÍ list o třicetiletém půůsobení dramatického odboru Sokola Vrchlický v Jaroměři. Jaroměř 1932.PAMĚTNÍ list (120 let divadla v Jaroměři)( Ada Větvička) Jaroměř, Dramatický odbor Sokola "Vrchlický" 1939. 30 s. il. KK
120 LET divadla v Jaroměři. Pamětní list. 1819 - 1939, Jaroměř /1939/
14O LET divadla v Jaroměři 1819-1959. Jaroměř, Závodní klub Mír, divadelní soubor Vrchlický 1959KLAPKA, Miroslav: Závody Ant. Zápotockého Jaroměř. Divadlo 1, 1949/50, č.11, srpen 1950, s.620. O ochotnickém souboru při závodním klubu. 1379
M Jaroměř: Kniha účetní Dělnického spolku Ruka v Jaroměři.
Pamětní kniha ochotnického diivadla v Jaroměři.
ÚMDOČ 1922: Dram. odb. Vrchlický těl. jed. Sokol DDOČ: Dram. odbor KSČ Jiskra (Burian s. 167)
Adresář 93: Studio BLD, DS Vrchlický
1954 DS Vrchlcký při ZK JUTA čs.premiéra Křivoklátské nokturno (Jos.Bartl), rež.Bedřch Vrbský z MDP.
1954 DS ZK JUTA 04: v okresní soutěži LUT: Matka (Čapek)1954 DS ZK Závodů Ant.Zápotockého: Přelom (Lavreněv) , v okresní soutěž LUT
JV
DS ZK JUTA na národní přehlídce 1956 s Jarišovými Inteligenty.
OD 1956/5 s.109.
DS ZK Juta. jeden z nejvyspěleších souborů ve Svitavách /Ovečka chudého/.OD 1957/7, s.152. OD 1957/7, s.165. OD 1957/8,s.178. OD 1957/10,s.239.
DS Vrchlický ZK Mír Poslední dějství /Remarque/, účast v Chocni.
OD 1959/8, s.184.OB 1959/9, s.215.
DS ZK Juta a DS ZK Závodů Antonína Zápotockého s Práce je věcí cti účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři. OD 1959/3, s.64.Tři dni v Jaroměři. Festival smíšených uměleckých skupin.OD 1959/3, s.64.
ŠVECOVÁ, Jana: Ochotníci se těší přízni publika již téměř dvě století. Amatérské divadlo v Jaroměři v příštím roce zaznamená již 180 let od uvedení první české hry. Noviny Náchodska 18.11.98.
Soubor Vrchlický (Dotazník ÚLK 1999.)JH 1951: ZK ROH Juta: Jirásek: Jan Hus
JH 1956: DO Vrchlický ZK Juta: Jariš: Inteligenti
JH 1958: Kohout:Taková láska
JH 1960: Jirásek: Kolébka
JH 1969: Kopecký: Komedie o hvězdě JH 1973: Olbracht - Pokorný: Bratr Žak
Loutkové divadlo:
Loutkové divadlo TJ Sokol Činnost souboru byla zahájena v r. 1921, hrálo se téměř pravidelně jednou za 14 dní. Repertoár byl uvážlivě vybírán, hrály se i hry lidových loutkářů. V r. 1924 získal soubor samostatnou budovu, kde vybudoval novou scénu. V rekonstruovaném divadle, ve slohu českých lidových staveb hraje soubor dodnes. (HS)
Novák, s. 32-33
Bouček R.:Loutkové divadlo Sokola v Jaroměři (Loutkář, roč. XII/ čís. 5, prosinec 1925)
Bouček R.:Samostatné budovy našich loutkových divadel (Loutkář, roč. XXI/ čís. 3, listopad 1934
35 let činnosti loutkového divadla v Jaroměři (Čsl. loutkář, roč. VII/ čís. 3, březen 1957
1997 15.ročník loutkářské přehlídky Boučkova Jaroměř
Zemské noviny, 20.02.1997 - CIK/FI/19353/97/ZK)
1998 16. ročník loutkářské přehlídky Boučkova Jaroměř.
Noviny Náchodska, 02.03.1998 LCH 1954, 1955: Závodní klub Lina 01
LCH 1958: 2. osmiletá střední škola
LCH 1993, 1998: BODI
Drmola. (JM)
později i v
JAROMĚŘ, okres Náchod
O divadelní aktivitě v Jaroměři před rokem 1800 není zatím nic známo. První české ochotnické představení, Štěpánkova úprava Kunovy hry Loupežníci na Chlumském vrchu, se uskutečnilo na improvizovaném jevišti patrně v některém hostinci na náměstí 9.5.1819 a 16.5. bylo reprízováno. Sehrála je skupina občanů, která již předtím připravila tři německá představení. Ochotnické divadlo v české řeči se pak hrávalo, ne zvlášť intenzívně, po celé národní obrození. Jistou specialitou v tuto dobu byly hry pro děti hrané dětmi. Za bachovského absolutismu v 50. letech sehráli ochotníci i několik představení ve prospěch právě se rozbíhající akce za vybudování Národního divadla. (Jaroměř patřila mezi města, která nejvíce na Národní divadlo přispěla.) Po zavedení ústavního života v habsburské monarchii se v srpnu 1861 ustavil spolek Ochotnické divadlo Jaroměř a už v roce 1862 bylo v sále hostince U bílé labutě zřízeno dobře vybavené stálé jeviště, na něž byly prostředky získány hlavně akciemi. (Hrálo se tu do roku 1892.) Spolek projevil velkou aktivitu v letech šedesátých . V letech 1885-1894 se měšťanští ochotníci výrazně podíleli i na velkoryse koncipovaných maškarních průvodech a na programech Šibřinek a Silvestrů. V roce 1889 se spolek přezval na Spolek divadelních ochotníků Vrchlický a roku 1901 se stal Dramatickým odborem Sokola Vrchlický, čímž mu bylo umožněno pracovat na dobře zařízeném velkém jevišti v Sokolském domě (později zvaném Fügnerova sokolovna, dnes Divadlo), otevřeném pro účely divadla už koncem roku 1902. (V letech 1893-1901 se hrálo v Grandhotelu.) V letech 1897-1910 hrával i dramatický odbor Vzdělávacího spolku Barák, jehož někteří herci postupně přešli do Vrchlického. Ve svazku se Sokolem Vrchlický zůstal až do počátku německé okupace, kdy se v roce 1939 osamostatnil z obavy, že při očekávaném jeho zákazu by mohl být také zlikvidován. Těžiště souboru bylo od počátku v uvádění činoher. V první polovině 20. stol. hrávaly se s velkým ohlasem i operety. Uměleckého vrcholu spolek dosáhl v prvních dvou desetiletích 20. stol. a v letech 30. Divadlo příležitostně hrávaly i školní soubory, Jarboj, Spolek studujících, Ústřední Matice školská atd. Mezi válkami v městě působil v letech 1926-1938 i Spolek divadelních ochotníků, blízký programu nár. soc. strany, který v Národním domě (postaven 1925-1926) uváděl většinou bulvární repertoár Prahy a do svých inscenací si často zval přední pražské herce. Soubor, řízený až do roku 1937 Maxem Ledererem, se v roce 1938 sloučil s Vrchlickým. Také soubor katolické tělovýchovné organizace Orel čas od času hrál.Od 70. let 19. stol. začínali hrát ochotnické divadlo i dělníci. První jejich představení vznikala v podpůrném dělnickém spolku Ruka (1873-1878, 1889), později ve spolku Věda (1899-1905 nebo 1906), v odborovém spolku Dřevodělník (1903-1904) a v Divadelním souboru Sdružených spolků odborových (1906-1907). Snahy o dělnické divadlo vyústily 1907 v ustavení Dramatického odboru Máj, který se 1951 stal souborem ZK KONOPA n.p. a zanikl 1959 při sloučení místních ochotnických spolků. V meziválečných letech připravil občas představení i komunistický divadelní soubor Jiskra. Dělníci dlouho hrávali na improvizovaných jevištích v hostincích, zejména v Grandhotelu, stálé jeviště získali až v Dělnickém domě otevřeném 1924.V roce 1950 se Vrchlický stal souborem ZK JUTA n.p. a roku 1959 základem nařízeného sloučení místního ochotnického dění v Závodním klubu Mír (od 1985 Sdružený klub pracujících Jaroměř). V 50. letech byla nákladně zrekonstruována sokolovna a proměněna výhradně v divadlo. Od počátku 90. let je Vrchlický opět samostatným útvarem. Za mimořádné počiny jaroměřských ochotníků je možno ve 20. stol. označit inscenaci hry J.S. Polického Naše garda, uskutečněnou v roce 1921 všemi ochotnickými soubory (více než 350 herců) na jaroměřském náměstí, dále týdny, pořádané Vrchlickým v letech 1945-1950 (s nevelkou pauzou koncem okupace), a konečně inscenaci Jiráskova Jana Husa v roce 1951 pro XXI. Jiráskův Hronov, velkoryse připravenou opět všemi ochotnickými spolky.Jaroměřské divadelní Velmi agilní byli i loutkáři. Mezi skupinami, které zhruba od roku 1900 hrávaly pro děti veřejně divadlo, vynikli už v předvečer první světové války sokolští loutkáři. Ti si pak v roce 1923 otevřeli poblíž Fügnerovy sokolovny provizorní dřevěné loutkové divadlo (domeček) a v roce 1928 na témže místě i krásnou zděnou budovu v podobě perníkové chaloupky. (Divadlo se nazývá Boučkovo loutkové divadlo podle vůdčí osobnosti místních loutkářů meziválečných let.) Loutkáři, dodnes aktivní, pořádají i loutkářské festivaly.Od konce 50. let 19. stol. zajížděly do města české kočovné společnosti. Ve 20. stol. bývali pražští herci často hosty i v inscenacích ochotníků. Kočovní prof. loutkáři jsou doloženi od konce 19. stol.. František Černý Literatura:
Kolektiv: Pamětní list o třicetiletém působení dramatického odboru Sokola Vrchlický v Jaroměři, Jaroměř 1932 HEJNA, Václav: Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře, Jaroměř s.a. (1936)
BURDYCH, Alois: 120 let divadla v Jaroměři, in: Pamětní list, 120 let divadla v Jaroměři, Jaroměř 1939, s. 15-19.VAVŘIČKA, Josef: Báječný kádrový materiál aneb Divadelní poklady paní Stárové v Jaroměři, Amatérské scéna 6, 1969, č. 5.
MERTLÍK, Pavel: Jaroměř na přelomu tisíciletí, Jaroměř 1999 ČERNÝ, František: Dopisy Al. Jiráska ochotníkům v Jaroměři, Inscenace her Al. Jiráska v Jaroměři, Soupis inscenací her Al. Jiráska v Jaroměři, Lidová tvořivost 2, 1951, č. 8, s. 414-417 ČERNÝ, František: Inscenace Polického hry Naše garda na jaroměřském náměstí v roce 1921, in: Minulostí Jaroměře II, Jaroměř 1971, s. 171-190 ČERNÝ, František: Stoosmdesát let ochotnického divadla v Jaroměři, in: Ročenka Knihovny a Muzea v Jaroměři, Jaroměř 2000 CČAD s. 47, 59, 61, 63, 65, 71, 81, 85, 87, 88, 94,123,124,125,126,132,138,148,153,175,
177,186, 203, 205, 222, 223, 232, 332, 374, 378, 387, 390, 392, 393, 394, 395, 396
Obr.CČAD s.57: Spolek divadelních ochotníků Jaroměř, J. K. Tyl: Pražský flamendr I 862 Obr.CČAD s.58: Kačenka (A. Astlová) a Jiřík (A. Šroněk) v Jiřikově vidění J. K. Tyla Spolku divadelních ochotníků z Jaroměře, 1885.
Obr.CČAD s.116: Dramatický odbor Sokola Vrchlický Jaroměř, Pašije, scéna B. Krčmář, 1934.Obr.CČAD s. 123: Max Lederer z Jaroměře, režisér inscenací výběrového souboru ÚMDOČ na Jiráskových Hronovech 30. let, předseda Jiráskova okrsku ÚMDOČ.
Obr.CČAD s.137: Loutkové divadlo SokolaJaroměř, loutky učitele Rudolfa Boučka,1926.Obr.CČAD s.138: Loutkové divadlo Sokola Jaroměř, scéna Faust čaruje, dekorace Rudolfa Boučka,
2. polovina 20. Let.Obr.CČAD s.159: Scéna ze hry Františka Götze Soupeři, Divadelní spolek Vrchlický Jaroměř, režie F. Černý,1940.Obr.CČAD s.170: Hra Viktora Dyka Ondřej a drak v provedení studentů st. reálného gymnázia Jaroměř, režie M. Krupař, scéna K. Meisner 1944.Obr.CČAD s.204: AloisJirásek: Kolébka, Divadelní soubor Vrchlický, ZK MírJaroměř, Naďa Urbánková v roli Alenky,1960.Obr. DČD/III. s. 183: Skupina účinkujíících z ochotnické inscenace hry L.Stroupežnického Paní mincmistrová. Jaroměř 1885.Obr. DČD/III. s. 452, 448, 451: Typická kombinace ochotnického jeviště s tělocvičnou. Sokolský dům, Jaroměř 1902.1818: Ochotnické divadlo v české řeči, (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
dekorace pro och. div. malíři Prozatímního divadla J Macourek a E. Herold (s. 185)
asi 70. léta 19. stol.: divadlo hrané dětmi (s. 191)
1909: Spolek Vrchlický: Hauptmann: Potopený zvon; Dyk: Posel (s. 459)
DČD III.Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1819 v Krameriových novinách byla informace, že "domácí společnost" provedla v nově zřízeném městském divadle Loupežníky na Chlumském vrchu. Téhož roku byla sehrána Pravdy odplata. 1824 uspořádali studenti domácí divadelní představení, neměli povolení a přijímali dobrovolné vstupné. Byli vyšetřováni, ale byl pokutován magistrát, protože představení nezakázal. V 30. a zejména ve 40.letech 19.století byla činnost ochotníků systematičtější a podařilo se ji udržet i v 50.letech politického útlaku. 1851 se několik jednotlivců sešlo a uspořádali představení ve prospěch pražského Národního divadla. Tyl se začal hrát až v 60.letech, zejména když ochotníci dosáhli oficiálního povolení činnosti. Ochotnické divadlo se zaštítilo 1889 jménem J.Vrchlického. 1908 zde hráli A.Valenty - Mělnického operetku Symfonie čili Kouzelná hlína. 1901-1939 se Vrchlický stal dramatickým odborem Sokola. Navázali na činnost ochotnických spolků Barák a Klub mladé národní generace. Těsně před 2.světovou válkou se k nim připojil i Spolek divadelních ochotníků. 1918 dramatický odbor Sokola několika dělnických souborech - Ruka, Věda, Dřevodělník, Sdružení spolků odborových, Máj, ZK ZAZ. 1939 ochotníci pořádali oslavy 120 let českého divadla v Jaroměři. Po 1945 se takové místní festivaly konaly až do 1949. Nevhodnými administrativními zákroky byla tato tradice přerušena na 10 let. 1945-1969 sehráli 244 her v 929 představeních. Vrchlický se účastnil divadelních festivalů a na jeho Vrchlický provedl Carmen. Tradice Vrchlického pokračovala představeních hostovali na př. J.Vojta, J.Joran, Jára Poslíšil, Vl. Chramostová, J. Bek, A. Hegerlíková... (JM)
Ve službách Thalie II.,Stoletá tradice...I. s.20.,Smékalová DČD IV/191 “Vzestup společenského významu loutkového divadla po roce 1918 charakterizuje výstavba první samostatné budovy loutkového divadla v Lounech (1920), po které následovaly budovy v Liberci (1927) a v Jaroměři (1928).”
Ve 30. a 40. letech 19.st. zde hrály školní děti pro děti divadlo. 1873 si podali žádost členové podpůrného dělnického spolku Ruka žádost, aby směli hrát divadlo. 1896 novopacký Všeobecný spolek dělnický Pokrok zde pomohl k zal. soc. dem. divadelního spolku Máj. Brzy po 1918 byla otevřená jednoúčelová budova loutkového divadla. 1928 byla otevřená stavba v podobě perníkové chaloupky, která dále trvale sloužila. 1921 hráli společně všechny ochotnické soubory /350 herců/ na náměstí jaroměřského autora Jana Stanislava Polického Naše garda /místí historie 1848/. Po vzniku KSČ 1921 zde hrál Dělnický divadelní přešli do jiných souborů. V době okupace 1938-45 se zde uskutečnila přehlídka souborů Jaroměřský divadelní týden, mající podpůrný národní charakter. 1983 v Roce českého divadla uspořádalo Městské muzeum výstavu o divadelní tradici v místě. (JM)
Pamětní kniha och. divadla v Jaroměři (Městské muzeum Jaroměř)
soubor, a to až do zákazu KSČ 1938, kdy členové souboru ČERNÝ,František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
Je pravděpodobné, že s ohledem na význam města v regionu se zde hrálo nejrůznější divadlo už ve středověku a za rozkvětu humanistického školství. Historický průzkum nebyl zatím proveden. 1789 hrál v Josefově soubor z pražské Boudy, patrně německy. Je pravděpodobné, že se zde vzhledem k sociální skladbě obyvatelstva hrálo sousedské divadlo. Skoro ještě po celé 19.st. se tu pěstovaly některé lidové zvyky a pořádaly průvody maškar. Hluboko do historie, ale také až do poloviny 20.st. sahá tradice potulného loutkového divadla. Soubor, který 1819 sehrál česky Loupežníky na Chlumském vrchu, předtím provedl už tři představení v německé řeči. Po repríze Loupežníků se tentýž rok hrála česky Pravdy odplata. Hráli v "dosti prostorném sále" na náměstí, použili jeviště. Na přelomu 30. a 40. let zde hrály děti dětem /např. Rettigová: Láska dětí/. Ve 40. letech se hrálo U zlatého beránka, čp. 13, U zlatého anděla čp. 17, U bílého lva, č.p. 31. V 50. letech zde hostovaly kočovné společnosti, hrály se i Úklady a láska. Od 1851 se hrálo i U bílé labutě /zbořeno 1930/. 1861 povolen Pěvecký spolek Jaromír, 1862 Sokol a Občanská beseda, téhož roku Ochotnické divadlo v Jaroměři. Téhož roku U bílé labutě upravy pro potřeby nové dekorace. Zde bylo divadelní centrum města až do postavení budovy Sokola 1902. Od tohoto roku bylo centrum divadelního života zde. Ochotnické divadlo v Jaroměři se později přejmenovalo na Jednotu divadelních ochotníků a 1889 připojili k názvu Jaroslava Vrchlického. 1901 - 1939 byl Vrchlický dramatickým odborem Sokola. Divadelní jednota si vlatním nákladem v Sokolovně pořídila celé divadelní zařízení. Hrálo se i v Dělnickém domě /od 1824/, a v Národním domě /od 1926/. divadla. Pořízena malovaná opona, existujícího staršího Příležitostně se hrávalo i jinde. 1939 se uskutečnil 1. divadelní týden za účasti 11 ochotnických souborů, 2. týden 1940, 3.týden až 1945, další pak ještě 1946, 1947, 1848, 1949. 1950 se uskutečnil festival lidové tvořivosti, ale nedosáhl vybrané dramaturgické úrovně divadelních týdnů. Na počátku 50. let byly všechny soubory spojené pod Divadelní soubor Vrchlický ZK Mír.V roce 1950 se fesivalu lidové tvořivosti v místě účastnily jště tyto amatérské soubory: Máj, Pěvecká a hudební jednota Jaromír, Divadelní ochotníci Jaroměřska, Soubor ČSM, ZK ZAZ Jaroměř. 1954 převzal majetek Sokolovny ZK Juta a provedl zde rozsáhleší vnitřní úpravy. Generální přestavba, financovaná odbory byla ukončena za pracovní spoluúčastni ochotníků 1959. V tomto novém divadle soubor zahájil Lucernou. 1960 se opět pokračovalo v divadelních přehlídkách Divadelním festivalem polabských krajů, 1961 Divadelní festival českých krajů jako semifinale pro JH. 1962 a 1963 měly tyto festivaly sestupnou uměleckou úroveň. 1963 se uskutečnila Divadelní přehlídka Východočeského kraje. Těchto festivalových akcích se zúčastnilo celkem 110 souborů při 120 představeních. Společenský ohlas byl veliký, dramaturgická úroveň vybraná a vesměs šlo o příkladné umělecké výkony. 1964 soubor Vrchlický zorganizoval a sám se podílel na Shakespearovském cyklu. Má vlastní archiv /materiály od 1872/, knihovnu / přes 5000 svazků/ a vede kroniku /soustavné záznamy od 1902/. V korespondenci i dopis Jaroslava Vrchlického. Ve 20.st. výrazně převládal český repertoár, ruský, německý, francouzský, anglický a italský zastoupen stejně, celkově asi 5O% českého. Ostatní /15 národních kultur/ zastoupen jednotlivě. Ve vystoupeních hostovali či spolupracovali i Otto Budín, Milan Pásek, Evžen ČERNÝ, František: K počátkům českého ochotnického divadla v Jaroměři. Amatérská scéna 1969, r. 6, č. 9, s. 1 - 6. kART
Max Lederer (1875 - 1937) vytvořil v Jaroměři sbírku 330 divadelních plakátů z období 1925 - 1937 .(seznam archivních fondů a sbírek okresu Náchod)
Pozůstalost v div.odd.Národního muzea. (JV)ČERNÝ, František (1896-1968): Pamětní list o třicetiletém působení Dramatického odboru Sokola "Vrchlický" v Jaroměři. Jaroměř 1932. 65 s. MKd, KK
ČERNÝ, František: Dopisy Al.Jiráska ochotníkům v Jaroměři. Inscenace her Al.Jiráska v Jaroměři. Soupis her Al. Jiráska v Jaroměři. In: Lidová tvořivost II - 1951/č.8 KK
ČERNÝ, František: Dějiny divadla v Jaroměři. (Bibl.Turnovský uvádí, že připravuje) KK /ČERNÝ, František/: Soupis inscenací her A.Jiráska v Jaroměři. In: A.Jirásek:Jan Hus. Program k představení Závodních klubů Jaroměřska. Jaroměř 1951, s.6-9.
/ČERNÝ, František/: Tkalci na českém divadle. In: Gerhardt Hauptmann: Tkalci (Jaroměř, 1958).
DIVADELNÍ jednota Vrchlický v Jaroměři. 6.jaroměřský divadelní týden. Jaroměř 1948. KK HEJNA, Václav: Dějiny divadelních ochotníků a dramatického odboru "Vrchlický" v Jaroměři 1819-1926. Jaroměř,knihtiskárna V.Nejedlý, b.r. Čer
HEJNA, Václav: Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře. Josefov, tisk.O.Javůrka, b.r. Čer
MARTÍNEK, Fr.: 120 let divadla v Jaroměři. In: Národní listy 27.10.1939 KK
MARVÁN, Josef: Vývoj kulturního a společenského života v Jaroměři. In: Jaroměř kulturní a hospodářská. Jaroměř 1947
MITLÖHNER, Jul., TONAR,J.: 120 let divadla v Jaroměři Jaroměř, Alois Burdych 1939. KK
PAMĚTNÍ list o třicetiletém půůsobení dramatického odboru Sokola Vrchlický v Jaroměři. Jaroměř 1932.PAMĚTNÍ list (120 let divadla v Jaroměři)( Ada Větvička) Jaroměř, Dramatický odbor Sokola "Vrchlický" 1939. 30 s. il. KK
120 LET divadla v Jaroměři. Pamětní list. 1819 - 1939, Jaroměř /1939/
14O LET divadla v Jaroměři 1819-1959. Jaroměř, Závodní klub Mír, divadelní soubor Vrchlický 1959KLAPKA, Miroslav: Závody Ant. Zápotockého Jaroměř. Divadlo 1, 1949/50, č.11, srpen 1950, s.620. O ochotnickém souboru při závodním klubu. 1379
M Jaroměř: Kniha účetní Dělnického spolku Ruka v Jaroměři.
Pamětní kniha ochotnického diivadla v Jaroměři.
ÚMDOČ 1922: Dram. odb. Vrchlický těl. jed. Sokol DDOČ: Dram. odbor KSČ Jiskra (Burian s. 167)
Adresář 93: Studio BLD, DS Vrchlický
1954 DS Vrchlcký při ZK JUTA čs.premiéra Křivoklátské nokturno (Jos.Bartl), rež.Bedřch Vrbský z MDP.
1954 DS ZK JUTA 04: v okresní soutěži LUT: Matka (Čapek)1954 DS ZK Závodů Ant.Zápotockého: Přelom (Lavreněv) , v okresní soutěž LUT
JV
DS ZK JUTA na národní přehlídce 1956 s Jarišovými Inteligenty.
OD 1956/5 s.109.
DS ZK Juta. jeden z nejvyspěleších souborů ve Svitavách /Ovečka chudého/.OD 1957/7, s.152. OD 1957/7, s.165. OD 1957/8,s.178. OD 1957/10,s.239.
DS Vrchlický ZK Mír Poslední dějství /Remarque/, účast v Chocni.
OD 1959/8, s.184.OB 1959/9, s.215.
DS ZK Juta a DS ZK Závodů Antonína Zápotockého s Práce je věcí cti účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři. OD 1959/3, s.64.Tři dni v Jaroměři. Festival smíšených uměleckých skupin.OD 1959/3, s.64.
ŠVECOVÁ, Jana: Ochotníci se těší přízni publika již téměř dvě století. Amatérské divadlo v Jaroměři v příštím roce zaznamená již 180 let od uvedení první české hry. Noviny Náchodska 18.11.98.
Soubor Vrchlický (Dotazník ÚLK 1999.)JH 1951: ZK ROH Juta: Jirásek: Jan Hus
JH 1956: DO Vrchlický ZK Juta: Jariš: Inteligenti
JH 1958: Kohout:Taková láska
JH 1960: Jirásek: Kolébka
JH 1969: Kopecký: Komedie o hvězdě JH 1973: Olbracht - Pokorný: Bratr Žak
Loutkové divadlo:
Loutkové divadlo TJ Sokol Činnost souboru byla zahájena v r. 1921, hrálo se téměř pravidelně jednou za 14 dní. Repertoár byl uvážlivě vybírán, hrály se i hry lidových loutkářů. V r. 1924 získal soubor samostatnou budovu, kde vybudoval novou scénu. V rekonstruovaném divadle, ve slohu českých lidových staveb hraje soubor dodnes. (HS)
Novák, s. 32-33
Bouček R.:Loutkové divadlo Sokola v Jaroměři (Loutkář, roč. XII/ čís. 5, prosinec 1925)
Bouček R.:Samostatné budovy našich loutkových divadel (Loutkář, roč. XXI/ čís. 3, listopad 1934
35 let činnosti loutkového divadla v Jaroměři (Čsl. loutkář, roč. VII/ čís. 3, březen 1957
1997 15.ročník loutkářské přehlídky Boučkova Jaroměř
Zemské noviny, 20.02.1997 - CIK/FI/19353/97/ZK)
1998 16. ročník loutkářské přehlídky Boučkova Jaroměř.
Noviny Náchodska, 02.03.1998 LCH 1954, 1955: Závodní klub Lina 01
LCH 1958: 2. osmiletá střední škola
LCH 1993, 1998: BODI
Drmola. (JM)
později i v
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.