Kardašova Řečice, Organizace kulturních aktivit ve městě v roce 1995 , zpracoval Jiří Valenta
KARDAŠOVA ŘEČICE okres Jindřichův Hradec
1910 (2106) obyv.
——————————————————————————————————————————————————————————————————
l Charakteristika obce
Kardašova Řečice (JH)
"Již po staletí více městečko než město, dřímající v ro-
vině prodírajících se vodotečí, dnes jen pramálo připo-
míná slavnější stránky své dávné minulosti."
/Z publikace "Kardašova Řečice znovu městem"/MěÚ93/
1.1 Geografická situace:
Městečko v jižních Čechách na okraji Třeboňské pánve, l2 km od
okresního města Jindřichova Hradce, letovisko v rybničném, zčásti
zalesněném prostředí. Na železniční trati Veselí n.L. - Jindřichův
Hradec - Jihlava. Na silnici spojující českobudějovickou s
Jinřichovým Hradcem a hraničními přechody do Rakouska.
1.2 Demografické údaje:
21O6 obyvatel /91/ žije v 727 domácnostech v 515 domech.(Bez
připojených obcí Mnich a Nítovice - 3km vzdálených - je to 1910
obyvatel.Počet obyvatel v průběhu 2O.století klesl o třetinu.(Vývoj
v tis.obyv.: l900:3,l l93O:2,1 l96O:2,4 l991:2,1) Z celkového počtu
ekonomicky činných obyvatel vyjíždí 32,7 % za prací (v ČR je průměr
33 %). Obyvatelstvo se původně živilo domácími pracemi a
zemědělstvím. Nyní většinou službami a v továrnách na zpracování
ovoce, na školní a kancelářské potřeby a na nářadí. Nedostatek
pracovních příležitostí je důvodem postupného úbytku obyvatel. Ve
městě je 97 objektů individuální rekreace a 126 rekreačních chalup
nevyčleněných z bytového fondu.
1.3 Zástavba:
Dominantou městečka je kostel sv.Jana Křtitele s románsko gotickým
profil.portálem (126O) a se zbytky gotických nástěnných maleb a
barokní zámek, dnes domov přestárlých řádových sester,popř.kněží,
kterých je zde asi 60-70. Kníže Paar zámek před válkou daroval řádu
(Školské sestry de Notre Dame), těm byl vydán v rámci restituce a
bývalý domov důchodců musel být přestěhován.
Vedle kostela na náměstíčku novostavba prodejny Jednoty, stylo-
vě vybočující z charakteru městečka, zastiňující pohled na renovova-
ný vodní mlýn (rodiště Bol.Jablonského), rybník a zámek.
V serpentině značně frekventované silnice jsou školy, obchody a res-
taurace a vytváří tak nejživější a nejfrekventovanější místo města.
Jeho původní centrum je velké obdélníkové náměstí se zachvanou pů-
vodní dlažbou, s pomníkem Boleslava Jablonského a starobylou radni-
cí. Náměstí se stalo jen málo živou částí města. Zástavba většinou
přízemními nebo jedno, výjimečně dvoupatrovými domky. Náměstí proží-
vá v současné době pokus o pozvolnou renesanci jako druhé centrum
a středisko obecního dění (banky, obchody, vinárna,
pivnice,dokončuje se další restaurace s malým společenským sálkem
a ubytovací kapacitou.
l.4 Kulturní vybavenost:
Jediným objektem sloužícím kulturnímu životu města (vedle škol a
kostela) je kulturní dům postavený v r.l967 (sál,jeviště,klubovny,
restaurace. Do té doby se kulturní akce realizovaly v sokolovně
(l921).
1.5 Historie obce:
Město mělo své historiografy, kteří podrobně popsali jeho dějiny:
Jar.Hrubý: Řečice Kardašova a bývalé panství řečické (1893)
Místopis Řečice Kardašovy (1929-34) 3 díly, patří k
předním vlastivědným dílům své doby. V roce l988 byly vydány Stručné
dějiny KŘ od Vratislava Vyhlídky. Sborník "Kardašova Řečice znovu
městem" (1993), který byl vydán k příležitosti navrácení městských
práv, obsahuje historický kalendář (počátky v 10.stol. - l4O7
získána městská práva - osudové rány válek a požárů - rozkvět
spojován s osvícenou vrchností - impuls podnikání dala stavba
železnice 1887. Zajímavá je historie poštovních a obchodních cest v
souvislosti s polohou K.Řečice. Zachoval se rozsáhlý soubor
barevných diapozitivů s doprovodným textem v podobě několikadílné
přednášky a několik svazků fotokroniky zemřelého Vladimíra Nekuty.
Význam městečka postupně klesal - v roce l993 prohlášena
KŘ znovu městem: "to vytvoří lepší klima pro podnikání a pomůže ře-
šit problém nedostatku pracovních příležitostí s následným úbytkem
obyvatel".
2 Tradice a vazba na ně
Kardašova Řečice (JH)
2.1 Výrobní:
Na přelomu 19.a 2O.stol.textilní výroba, později dřevovýroba,
produkce školních a kancelářských potřeb.
2.2 Kulturní:
Tradice pěvecká: 1862 založen Zpěvácký spolek Jablonský, ve
3O.letech měl 8O členů s pravidelnou činností a řadou vystoupení.
Zanikl po německé okupaci. Členové přešli do řad divadelních
ochotníků.
Tradice divadelní: 1870 založen Spolek divadelních ochotníků, který
připravoval 4 - 6 inscenací ročně. Vrcholem aktivity byla
protektorátní léta (1942 měl 116 členů). Přes organizační změny v
5O.letech pokračoval bohatou činností s širokým tradičním
repertoárem, ale i inscenacemi vlastní tvorby. V roce l956 pracovaly
4 divadelní soubory. Od oslavy 120.výročí založení spolku nastala
stagnace divadelní práce dospělých. Na tradici navazuje tvorba dětí.
Tradice baráčnická: aktivity dobročinné, vzdělávací, zábavné,
divadelní, průvody, plesy. V současné době stagnuje.
3 Zájmové skupiny zabývající se kulturní činností
Kardašova Řečice (JH)
a/ Dětský divadelní soubor Výtečníci při základní škole, vede Soňa
Svobodová, nadšená a velmi aktivní ochotnice (prodavačka), která s
dětmi nastudovala muzikály P.Dostála Výtečníci a Gaudeamus igitur.
Na základě přátelských vazeb s francouzským souborem se stali
Výtečníci 2x účastníky mezinárodního festivalu v Grasse. Pobyt
hradila částečně Evropská divadelní unie a velmi vydatně místní
sponzoři. S představením Výtečníků hostoval soubor v pražském
Žižkovském divadle. Jakousi přípravkou souboru je skupina malých
Výtečníků. Vedoucí souboru je z rodu nadšených velmi aktivních a
iniciativních ochotnických pracovníků.
b/ Dětský divadelní soubor "Křoví" při základní škole, vede
učitelka ZŠ (Iva Nováková). Na vlastní námět napsaly učitelky ZŠ
muzikál "Můžeš to říkat mrakům". 3 reprizy v kulturním domě a na
zájezdě. Důvod vzniku paralelního dětského divadelního souboru
nezjištěn.
c/ Divadelní soubor J.K.Tyl - neformální sdružení, dříve soubor
Osvětové besedy. Vedoucí Jan Skočdopole (72 let). Od oslavy
120.výročí v r.1990 stagnuje z údajného důvodu nezájmu členů.
Historie práce souboru je popsána v čl.Z.Mráze "Spolek divadelních
ochotníků" v publikaci "KŘ znovu městem" a podrobněji pak v
brožurách "100 let divadelní činnosti v KŘ" od Jana Hlávky (194O) a
"Z historie ochotnického divadla v KŘ" od Zd.Mráze (1984).
d/ Klub důchodců - pořádá v Kulturním domě lx za 14 dní programy,
besedy (s řediteli podniků, kronikářem, starostou,) výstavy apod.
Aktivita je průběžná.
e/ Dechová hudba - účinkuje na komerčním základě, 2x ročně věnuje
vystoupení městu zdarma.
f/ Hudební soubor Globus - 3členná taneční skupina, pracuje na
komerčním základě.
g/ Westernový klub -občanské sdružení -vedl Jiří Lisý -není činný,
klub se rozpadl.
Ad a/ - g/:
3.l Zaměření - převážná orientace:
Jako o aktivních skupinách lze hovořit jen v divadelní oblasti a to
o skupinách dětí a mládeže. Hudební skupiny jsou motivovány
komerčně.
Z vyjádření předsedy kulturní komise města: "Lidé se patrně
řadí do dvou skupin - jednu tvoří ti skrytí, nenápadní, neangažující
se, hodnotící a sledující, druhou pak ti zapálení, nadšení, s kůží
na trh jdoucí, takže u nás např. mnozí fotbalisté hráli současně
aktivně divadlo apod., zájmy a aktivity se prolínaly a prolínají v
týchž osobách."
3.2 Organizační princip:
Aktivitu projevují divadelní soubory zřizované školami, soubory s
komerční motivací a klub důchodců. Jediné registrované občanské
sdružení se rozpadlo.
3.3 Ohlas práce:
Vystoupení divadelních souborů dětí a mládeže má značný ohlas u
místní veřejnosti, v tisku i v zahraničí (Výtečníci).
3.4 Finanční zdroje - provozní podmínky:
Provozní podmínky všem skupinám zajišťuje město v pronajatém
kulturním domě. Finanční problémy řeší velmi aktivně vedoucí souboru
Výtečníci zřízením konta rodičů a zajištěním finančních částek od
místních podnikatelů zvl. v souvislosti se zahraničními zájezdy.
3.5 Hlavní překážky:
Pesimismus starších: málo času, všichni podnikají, málo zájmu.
Nedostatek organizátorů a podněcovatelů různých kulturních činností
ve městě je nesporný.
Např. v 80.letech fungoval v KŘ kroužek amatérských filmařů,
kteří jednak dokumentovali místní dění a formou veřejných občasných
projekcí obohacovali kulturní činnost, jednak se pokoušeli o vlastní
hranou tvorbu a s některými filmy získali přední místa na tehdejší
krajské přehlídce. Rovněž tato aktivita však v současnosti zcela
stagnuje.
3.6 Vazba na vyšší orgány:
Nezjištěno.
4 Instituce zřízené k zajišťování kulturních služeb
Kardašova Řečice (JH)
a/ Kulturní dům - v majetku města, pronajat soukromníkovi - Věře
Rejhonsové, provoz zajišťován na základě smlouvy, jejíž součástí je
mj.: "Nájemce umožní zdarma všechny akce školy, školky, městského
úřadu, zkoušení a představení divadelních souborů, hudebních skupin
a veškerých kulturních a společenských aktivit současných i
budoucích. Náklady (energie, topení) bude evidováno a na konci roku
odečteno z nájmu." Nájemce je členem kulturní komise města.
4.l Okruh činnosti:
Nájemce provozuje v objektu postaveném městem (l967) restauraci,
v sále vystoupení souborů a kapel, která jsou někdy ztrátová a
náklady na ně hradí z provozu restaurace a diskoték. Podmínku
pronájmu 1x týdně provozovat kino nemůže podnikatelka z finančních
důvodů splnit.
Programové zaměření soukromého "Kulturního domu" charakterizují
výpisy skladby programu: 21.1.l995 diskotéka, 28.1.skupina Visací
zámek, 3.2. skupina Kabát (nejúspěšnější rocková kapela roku 94),
11.2.Baráčnický ples, 18.2. Velký podnikatelský ples, 25.2. skupina
Morava, 4.3.diskotéka, 11.3. skupina Tři sestry.....5.5.taneční
zábava, 13.5.májová veselice, 2O.5.skupina Visací zámek,
27.5.diskotéka....
4.2 Financování:
Kulturní dům byl pronajat v r.l994 za částku 93tis.Kč, odpisy za
energii, topení apod. dle výše uvedené smlouvy činily 6O tis.Kč.
4.3 Vztah ke skupinám zájmových kulturních aktivit:
Je to vztah podnikatelský: čím častější je využití KD skupinami, tím
větší je odpis z nájmu.
b/ Místní knihovna - provoz knihovny je hrazen z rozpočtu MěÚ.
Okresní knihovna na základě zálohy zajišťuje jen nákup knih.
Knihovnicí je učitelka s l/2 úvazkem . 3x týdně výpůjční doba, počet
čtenářů průměrně ročně 3OO. Knihovna pořádá besedy, soutěže,
zaměřuje se na práci s dětmi.
c/ Řečické zajímavosti - zpravodaj MěÚ - 4x ročně redakčně připra-
vují pracovníci MěÚ. Vychází nákladem 5OO výtisků, cena 2 Kč.
Obsah: převážně informace jednotlivých referátů MěÚ.
Paralelně vycházejí v podobě vývěsky "Řečické fotonoviny" (cca
1x za 2 měsíce), kde je s doprovodným textem publikována série
aktuálních, ale i archívních snímků (vždy 25 - 3O).
5 Vztah místního zastupitelstva ke kultuře
Kardašova Řečice (JH)
5.1 Obecně - práce kult.komise
Předsedou kulturní komise je člen městského zastupitelstva učitel
Karel Sláma. Členy jsou občané aktivní v kulturním životě.Jednání
jsou pravidelná, zhruba měsíčně, pořizovány jsou stručné záznamy.
Kulturní komise je iniciátorem a organizátorem akcí, které
nezajišťuje Kulturní dům, např. koncerty vážné hudby, zájezdy aj.
5.2 Vytváření podmínek:
Po technické a finanční stránce jsou podmínky pro kulturu ve městě
zajištěny, chybí více impulsů pro podchycení jiných než zábavných
zájmů občanů a různé iniciativy k obohacení kulturní nabídky.
5.3 Financování kultury (v tis.Kč): l993 l994
Výdaje na kulturu z kap.716:
Místní knihovna 1/ 2O,9 36,3
Řečické zajímavosti 4,4 7,5
Kultura org.kulturní komisí 2/ 19,- 86,9
SPOZ 15,7 17,3
Odpisy z nájmu KD na akce aktivit -,- 6O,-
Výdaje z jiných kapitol /mzdy,doprava/ 1,- 21,-
Kultura celkem výdaje 60,- 229,-
---------------------------------------------------------
Celkové výdaje města 6,OOO,- 11,758,-
Výdaje na kulturu činily 1 % l,9 %
---------------------------------------------------------
( 1/Delimitace na město od l.7.l993 2/ Kult.dům provozovalo JZD)
6 Projekty
Kardašova Řečice (JH)
Uvažuje se o setkání býv.filmových amatérů se vzpomínkovou veřejnou
projekcí.
7 Podnikatelé
Kardašova Řečice (JH)
Kulturní dům - provoz i programování je v rukou soukromníka. Ten je
zavázán městu smluvně poskytováním prostoru pro práci zájmových
skupin zdarma. Náklady se odečítají od nájmu.
Sponzoři: místní podnikatelé přispívají významně na činnost a
zájezdy dětských souborů na základě iniciativ jednání vedoucích.
8 Různé
Kardašova Řečice (JH)
Kronika: Město má kroniku podrobně vedenou od války, v současné době
je psán čtvrtý svazek. V posledních letech je součástí celoročního
zápisu, který představuje obvykle 3O-35 stran, dokumentační příloha,
jejíž podoba se ustálila na třech částech - fotodokumentace, přehled
počasí a příloha výstřižků a dalších dokumentů. Zápis v kronice pak
prostřednictvím odkazů upozorňuje na materiály příloh.
K úvaze kulturní komisi a městskému zastupitelstvu:
1/ Projednat celkovou situaci kulturního života města a
přijmout opatření k jeho obsahovému prohloubení a zpestření.
2/ Zpřístupnit v letním období nejvýznamnější řečické památky:
kostel, věž s vyhlídkou, židovský hřbitov atp.
3/ Zpracovat a vydat stručný informativní leták o historii a
zajímavostech města, upozornit vhodnou formou návštěvníky na
pozoruhodnosti města.
4/ Propagovat ve městě práci místních zájmových skupin
(Výtečníci, Křoví) a tvorbu nebo úspěchy jednotlivců.
5/ Obsahově prohloubit a zpestřit Řečické zajímavosti.
6/ Získat pro městský archiv bohatý fond fotokroniky a využít
jej k výstavním účelům.
9 Anotace
K A R D A Š O V A Ř E Č I C E o.Jindř.Hradec 21O6 (1910)obyv.
Městečko v jižních Čechách s bohatými kulturními tradicemi, které v
průběhu vývoje byly postupně většinou zpřetrhány. Z aktivit se
udržela pouze divadelní činnost dvou dětských souborů a klubové
aktivity důchodců. Kulturní služby zajišťuje město pronájmem
kulturního domu soukromníkovi, jemuž odpisuje z nájmu částky za
služby souborům. Činnost samotného kulturního domu je jednoznačně
zaměřena na taneční zábavné a koncertní podniky,na něž zve populární
hudební skupiny a na diskotéky. Závazek provozu kina nemůže plnit z
finančních důvodů. Kulturní komise doplňuje programy organizované
podnikatelkou o vážnější finančně náročné akce (pěvecký koncert,
zájezdy aj.) Místní knihovna byla delimitována na město a její
činnost je pravidelná. Podobně jak postupně v historii města klesal
zájem obyvatel o kulturu, jsou i aktivity městské správy v této
oblasti malé a jsou také zajišťovány finančními částkami
nesrovnatelně nižšími než v jiných městech podobného typu.
Záznam z rozhovorů o zájmových kulturních aktivitách l3.7.95
Jiří Valenta IPOS/Regis
10 Informace podali:
PSČ: 37821 Směr.č.tel.: O331 Kardašova Řečice (JH)
MěÚ: MVDr.Petr Nekut, starosta tel.: 82211,82308
Věra Dvořáková, fin.ref. + další 2 pracovnice MěÚ -"-
Kulturní dům: Věra Rejhonsová 823O8
Ved.soub.Výtečníci: Soňa Svobodová
Ved.div.souboru J.K.Tyl: Jan Skočdopole
Doplnil předseda kult.komise Karel Sláma: "Jsem překvapen a udiven
šíří a celistvostí záběru, kterým jste na naše městečko
nahlédl a jak jste získané informace zpracoval. Právě tato
schopnost nezaujaté objektivizace mi, jako rodákovi, kromě
jiného, také chybí."
Záznam Jiří Valenta IPOS/Regis 17. 7.1995
SCHÉMA ORGANIZACE KULTURNÍCH AKTIVIT
a vzájemných vztahů s místními kulturními zařízeními a samosprávou
KARDAŠOVA ŘEČICE o.Jindřichův Hradec
——————————————————————————————————————————————————————————————————————
—————— = zřizovatelské vazby ///// = zajištění provozních podmínek
..... = koordinační vztahy OS = občanské sdružení
PO = příspěvková org. RO = rozpočtová org. ZO = zálohovaná org.
•———————————————• •———————————————•
| Zastupitelstvo•———•———•Kulturní komise|... 2106 (1910) obyvatel
•—+———————————————| | •———————————————• .
| | MěÚ | | .
| •———————————————• | .
| | .
| Kult.služby | Zájmové skupiny . Podnikatelé
| •—————————————MěÚ | •—————————————SPOZ . •———————————————•
| | Akce kult.kom.•———•///|Klub důchodců |........|Kulturní dům |
| •———————————————• / •———————————————• . •———————————————•
| / .
| •———————————ZOMěÚ / .
•—• Míst.knihovna | / .
| •———————————————• / .
| / .
| •—————————————MěÚ / .
•—• Řečické zajím.| / .
•———————————————• / .
/ .
•————————————RO ŠÚ / •———————————————• .
| Základní škola•———•———•Výtečníci- div.|...
•———————————————• | •———————————————• .
| | .
| •———————————————• .
| |Výtečníci-příp.| .
| •———————————————• .
| .
| •———————————————• .
•———•Křoví - div. |...
•———————————————•
•————————v klidu•
|Div.s.JKTyl |
•———————————————•
•—————OS v klidu•
|Westernový klub|
•———————————————•
•———————————————•
|Dechová hudba |
•———————————————•
•———————————————•
|Hud.skup.Globus|
•———————————————•
jv - 17. 7.1995
1910 (2106) obyv.
——————————————————————————————————————————————————————————————————
l Charakteristika obce
Kardašova Řečice (JH)
"Již po staletí více městečko než město, dřímající v ro-
vině prodírajících se vodotečí, dnes jen pramálo připo-
míná slavnější stránky své dávné minulosti."
/Z publikace "Kardašova Řečice znovu městem"/MěÚ93/
1.1 Geografická situace:
Městečko v jižních Čechách na okraji Třeboňské pánve, l2 km od
okresního města Jindřichova Hradce, letovisko v rybničném, zčásti
zalesněném prostředí. Na železniční trati Veselí n.L. - Jindřichův
Hradec - Jihlava. Na silnici spojující českobudějovickou s
Jinřichovým Hradcem a hraničními přechody do Rakouska.
1.2 Demografické údaje:
21O6 obyvatel /91/ žije v 727 domácnostech v 515 domech.(Bez
připojených obcí Mnich a Nítovice - 3km vzdálených - je to 1910
obyvatel.Počet obyvatel v průběhu 2O.století klesl o třetinu.(Vývoj
v tis.obyv.: l900:3,l l93O:2,1 l96O:2,4 l991:2,1) Z celkového počtu
ekonomicky činných obyvatel vyjíždí 32,7 % za prací (v ČR je průměr
33 %). Obyvatelstvo se původně živilo domácími pracemi a
zemědělstvím. Nyní většinou službami a v továrnách na zpracování
ovoce, na školní a kancelářské potřeby a na nářadí. Nedostatek
pracovních příležitostí je důvodem postupného úbytku obyvatel. Ve
městě je 97 objektů individuální rekreace a 126 rekreačních chalup
nevyčleněných z bytového fondu.
1.3 Zástavba:
Dominantou městečka je kostel sv.Jana Křtitele s románsko gotickým
profil.portálem (126O) a se zbytky gotických nástěnných maleb a
barokní zámek, dnes domov přestárlých řádových sester,popř.kněží,
kterých je zde asi 60-70. Kníže Paar zámek před válkou daroval řádu
(Školské sestry de Notre Dame), těm byl vydán v rámci restituce a
bývalý domov důchodců musel být přestěhován.
Vedle kostela na náměstíčku novostavba prodejny Jednoty, stylo-
vě vybočující z charakteru městečka, zastiňující pohled na renovova-
ný vodní mlýn (rodiště Bol.Jablonského), rybník a zámek.
V serpentině značně frekventované silnice jsou školy, obchody a res-
taurace a vytváří tak nejživější a nejfrekventovanější místo města.
Jeho původní centrum je velké obdélníkové náměstí se zachvanou pů-
vodní dlažbou, s pomníkem Boleslava Jablonského a starobylou radni-
cí. Náměstí se stalo jen málo živou částí města. Zástavba většinou
přízemními nebo jedno, výjimečně dvoupatrovými domky. Náměstí proží-
vá v současné době pokus o pozvolnou renesanci jako druhé centrum
a středisko obecního dění (banky, obchody, vinárna,
pivnice,dokončuje se další restaurace s malým společenským sálkem
a ubytovací kapacitou.
l.4 Kulturní vybavenost:
Jediným objektem sloužícím kulturnímu životu města (vedle škol a
kostela) je kulturní dům postavený v r.l967 (sál,jeviště,klubovny,
restaurace. Do té doby se kulturní akce realizovaly v sokolovně
(l921).
1.5 Historie obce:
Město mělo své historiografy, kteří podrobně popsali jeho dějiny:
Jar.Hrubý: Řečice Kardašova a bývalé panství řečické (1893)
Místopis Řečice Kardašovy (1929-34) 3 díly, patří k
předním vlastivědným dílům své doby. V roce l988 byly vydány Stručné
dějiny KŘ od Vratislava Vyhlídky. Sborník "Kardašova Řečice znovu
městem" (1993), který byl vydán k příležitosti navrácení městských
práv, obsahuje historický kalendář (počátky v 10.stol. - l4O7
získána městská práva - osudové rány válek a požárů - rozkvět
spojován s osvícenou vrchností - impuls podnikání dala stavba
železnice 1887. Zajímavá je historie poštovních a obchodních cest v
souvislosti s polohou K.Řečice. Zachoval se rozsáhlý soubor
barevných diapozitivů s doprovodným textem v podobě několikadílné
přednášky a několik svazků fotokroniky zemřelého Vladimíra Nekuty.
Význam městečka postupně klesal - v roce l993 prohlášena
KŘ znovu městem: "to vytvoří lepší klima pro podnikání a pomůže ře-
šit problém nedostatku pracovních příležitostí s následným úbytkem
obyvatel".
2 Tradice a vazba na ně
Kardašova Řečice (JH)
2.1 Výrobní:
Na přelomu 19.a 2O.stol.textilní výroba, později dřevovýroba,
produkce školních a kancelářských potřeb.
2.2 Kulturní:
Tradice pěvecká: 1862 založen Zpěvácký spolek Jablonský, ve
3O.letech měl 8O členů s pravidelnou činností a řadou vystoupení.
Zanikl po německé okupaci. Členové přešli do řad divadelních
ochotníků.
Tradice divadelní: 1870 založen Spolek divadelních ochotníků, který
připravoval 4 - 6 inscenací ročně. Vrcholem aktivity byla
protektorátní léta (1942 měl 116 členů). Přes organizační změny v
5O.letech pokračoval bohatou činností s širokým tradičním
repertoárem, ale i inscenacemi vlastní tvorby. V roce l956 pracovaly
4 divadelní soubory. Od oslavy 120.výročí založení spolku nastala
stagnace divadelní práce dospělých. Na tradici navazuje tvorba dětí.
Tradice baráčnická: aktivity dobročinné, vzdělávací, zábavné,
divadelní, průvody, plesy. V současné době stagnuje.
3 Zájmové skupiny zabývající se kulturní činností
Kardašova Řečice (JH)
a/ Dětský divadelní soubor Výtečníci při základní škole, vede Soňa
Svobodová, nadšená a velmi aktivní ochotnice (prodavačka), která s
dětmi nastudovala muzikály P.Dostála Výtečníci a Gaudeamus igitur.
Na základě přátelských vazeb s francouzským souborem se stali
Výtečníci 2x účastníky mezinárodního festivalu v Grasse. Pobyt
hradila částečně Evropská divadelní unie a velmi vydatně místní
sponzoři. S představením Výtečníků hostoval soubor v pražském
Žižkovském divadle. Jakousi přípravkou souboru je skupina malých
Výtečníků. Vedoucí souboru je z rodu nadšených velmi aktivních a
iniciativních ochotnických pracovníků.
b/ Dětský divadelní soubor "Křoví" při základní škole, vede
učitelka ZŠ (Iva Nováková). Na vlastní námět napsaly učitelky ZŠ
muzikál "Můžeš to říkat mrakům". 3 reprizy v kulturním domě a na
zájezdě. Důvod vzniku paralelního dětského divadelního souboru
nezjištěn.
c/ Divadelní soubor J.K.Tyl - neformální sdružení, dříve soubor
Osvětové besedy. Vedoucí Jan Skočdopole (72 let). Od oslavy
120.výročí v r.1990 stagnuje z údajného důvodu nezájmu členů.
Historie práce souboru je popsána v čl.Z.Mráze "Spolek divadelních
ochotníků" v publikaci "KŘ znovu městem" a podrobněji pak v
brožurách "100 let divadelní činnosti v KŘ" od Jana Hlávky (194O) a
"Z historie ochotnického divadla v KŘ" od Zd.Mráze (1984).
d/ Klub důchodců - pořádá v Kulturním domě lx za 14 dní programy,
besedy (s řediteli podniků, kronikářem, starostou,) výstavy apod.
Aktivita je průběžná.
e/ Dechová hudba - účinkuje na komerčním základě, 2x ročně věnuje
vystoupení městu zdarma.
f/ Hudební soubor Globus - 3členná taneční skupina, pracuje na
komerčním základě.
g/ Westernový klub -občanské sdružení -vedl Jiří Lisý -není činný,
klub se rozpadl.
Ad a/ - g/:
3.l Zaměření - převážná orientace:
Jako o aktivních skupinách lze hovořit jen v divadelní oblasti a to
o skupinách dětí a mládeže. Hudební skupiny jsou motivovány
komerčně.
Z vyjádření předsedy kulturní komise města: "Lidé se patrně
řadí do dvou skupin - jednu tvoří ti skrytí, nenápadní, neangažující
se, hodnotící a sledující, druhou pak ti zapálení, nadšení, s kůží
na trh jdoucí, takže u nás např. mnozí fotbalisté hráli současně
aktivně divadlo apod., zájmy a aktivity se prolínaly a prolínají v
týchž osobách."
3.2 Organizační princip:
Aktivitu projevují divadelní soubory zřizované školami, soubory s
komerční motivací a klub důchodců. Jediné registrované občanské
sdružení se rozpadlo.
3.3 Ohlas práce:
Vystoupení divadelních souborů dětí a mládeže má značný ohlas u
místní veřejnosti, v tisku i v zahraničí (Výtečníci).
3.4 Finanční zdroje - provozní podmínky:
Provozní podmínky všem skupinám zajišťuje město v pronajatém
kulturním domě. Finanční problémy řeší velmi aktivně vedoucí souboru
Výtečníci zřízením konta rodičů a zajištěním finančních částek od
místních podnikatelů zvl. v souvislosti se zahraničními zájezdy.
3.5 Hlavní překážky:
Pesimismus starších: málo času, všichni podnikají, málo zájmu.
Nedostatek organizátorů a podněcovatelů různých kulturních činností
ve městě je nesporný.
Např. v 80.letech fungoval v KŘ kroužek amatérských filmařů,
kteří jednak dokumentovali místní dění a formou veřejných občasných
projekcí obohacovali kulturní činnost, jednak se pokoušeli o vlastní
hranou tvorbu a s některými filmy získali přední místa na tehdejší
krajské přehlídce. Rovněž tato aktivita však v současnosti zcela
stagnuje.
3.6 Vazba na vyšší orgány:
Nezjištěno.
4 Instituce zřízené k zajišťování kulturních služeb
Kardašova Řečice (JH)
a/ Kulturní dům - v majetku města, pronajat soukromníkovi - Věře
Rejhonsové, provoz zajišťován na základě smlouvy, jejíž součástí je
mj.: "Nájemce umožní zdarma všechny akce školy, školky, městského
úřadu, zkoušení a představení divadelních souborů, hudebních skupin
a veškerých kulturních a společenských aktivit současných i
budoucích. Náklady (energie, topení) bude evidováno a na konci roku
odečteno z nájmu." Nájemce je členem kulturní komise města.
4.l Okruh činnosti:
Nájemce provozuje v objektu postaveném městem (l967) restauraci,
v sále vystoupení souborů a kapel, která jsou někdy ztrátová a
náklady na ně hradí z provozu restaurace a diskoték. Podmínku
pronájmu 1x týdně provozovat kino nemůže podnikatelka z finančních
důvodů splnit.
Programové zaměření soukromého "Kulturního domu" charakterizují
výpisy skladby programu: 21.1.l995 diskotéka, 28.1.skupina Visací
zámek, 3.2. skupina Kabát (nejúspěšnější rocková kapela roku 94),
11.2.Baráčnický ples, 18.2. Velký podnikatelský ples, 25.2. skupina
Morava, 4.3.diskotéka, 11.3. skupina Tři sestry.....5.5.taneční
zábava, 13.5.májová veselice, 2O.5.skupina Visací zámek,
27.5.diskotéka....
4.2 Financování:
Kulturní dům byl pronajat v r.l994 za částku 93tis.Kč, odpisy za
energii, topení apod. dle výše uvedené smlouvy činily 6O tis.Kč.
4.3 Vztah ke skupinám zájmových kulturních aktivit:
Je to vztah podnikatelský: čím častější je využití KD skupinami, tím
větší je odpis z nájmu.
b/ Místní knihovna - provoz knihovny je hrazen z rozpočtu MěÚ.
Okresní knihovna na základě zálohy zajišťuje jen nákup knih.
Knihovnicí je učitelka s l/2 úvazkem . 3x týdně výpůjční doba, počet
čtenářů průměrně ročně 3OO. Knihovna pořádá besedy, soutěže,
zaměřuje se na práci s dětmi.
c/ Řečické zajímavosti - zpravodaj MěÚ - 4x ročně redakčně připra-
vují pracovníci MěÚ. Vychází nákladem 5OO výtisků, cena 2 Kč.
Obsah: převážně informace jednotlivých referátů MěÚ.
Paralelně vycházejí v podobě vývěsky "Řečické fotonoviny" (cca
1x za 2 měsíce), kde je s doprovodným textem publikována série
aktuálních, ale i archívních snímků (vždy 25 - 3O).
5 Vztah místního zastupitelstva ke kultuře
Kardašova Řečice (JH)
5.1 Obecně - práce kult.komise
Předsedou kulturní komise je člen městského zastupitelstva učitel
Karel Sláma. Členy jsou občané aktivní v kulturním životě.Jednání
jsou pravidelná, zhruba měsíčně, pořizovány jsou stručné záznamy.
Kulturní komise je iniciátorem a organizátorem akcí, které
nezajišťuje Kulturní dům, např. koncerty vážné hudby, zájezdy aj.
5.2 Vytváření podmínek:
Po technické a finanční stránce jsou podmínky pro kulturu ve městě
zajištěny, chybí více impulsů pro podchycení jiných než zábavných
zájmů občanů a různé iniciativy k obohacení kulturní nabídky.
5.3 Financování kultury (v tis.Kč): l993 l994
Výdaje na kulturu z kap.716:
Místní knihovna 1/ 2O,9 36,3
Řečické zajímavosti 4,4 7,5
Kultura org.kulturní komisí 2/ 19,- 86,9
SPOZ 15,7 17,3
Odpisy z nájmu KD na akce aktivit -,- 6O,-
Výdaje z jiných kapitol /mzdy,doprava/ 1,- 21,-
Kultura celkem výdaje 60,- 229,-
---------------------------------------------------------
Celkové výdaje města 6,OOO,- 11,758,-
Výdaje na kulturu činily 1 % l,9 %
---------------------------------------------------------
( 1/Delimitace na město od l.7.l993 2/ Kult.dům provozovalo JZD)
6 Projekty
Kardašova Řečice (JH)
Uvažuje se o setkání býv.filmových amatérů se vzpomínkovou veřejnou
projekcí.
7 Podnikatelé
Kardašova Řečice (JH)
Kulturní dům - provoz i programování je v rukou soukromníka. Ten je
zavázán městu smluvně poskytováním prostoru pro práci zájmových
skupin zdarma. Náklady se odečítají od nájmu.
Sponzoři: místní podnikatelé přispívají významně na činnost a
zájezdy dětských souborů na základě iniciativ jednání vedoucích.
8 Různé
Kardašova Řečice (JH)
Kronika: Město má kroniku podrobně vedenou od války, v současné době
je psán čtvrtý svazek. V posledních letech je součástí celoročního
zápisu, který představuje obvykle 3O-35 stran, dokumentační příloha,
jejíž podoba se ustálila na třech částech - fotodokumentace, přehled
počasí a příloha výstřižků a dalších dokumentů. Zápis v kronice pak
prostřednictvím odkazů upozorňuje na materiály příloh.
K úvaze kulturní komisi a městskému zastupitelstvu:
1/ Projednat celkovou situaci kulturního života města a
přijmout opatření k jeho obsahovému prohloubení a zpestření.
2/ Zpřístupnit v letním období nejvýznamnější řečické památky:
kostel, věž s vyhlídkou, židovský hřbitov atp.
3/ Zpracovat a vydat stručný informativní leták o historii a
zajímavostech města, upozornit vhodnou formou návštěvníky na
pozoruhodnosti města.
4/ Propagovat ve městě práci místních zájmových skupin
(Výtečníci, Křoví) a tvorbu nebo úspěchy jednotlivců.
5/ Obsahově prohloubit a zpestřit Řečické zajímavosti.
6/ Získat pro městský archiv bohatý fond fotokroniky a využít
jej k výstavním účelům.
9 Anotace
K A R D A Š O V A Ř E Č I C E o.Jindř.Hradec 21O6 (1910)obyv.
Městečko v jižních Čechách s bohatými kulturními tradicemi, které v
průběhu vývoje byly postupně většinou zpřetrhány. Z aktivit se
udržela pouze divadelní činnost dvou dětských souborů a klubové
aktivity důchodců. Kulturní služby zajišťuje město pronájmem
kulturního domu soukromníkovi, jemuž odpisuje z nájmu částky za
služby souborům. Činnost samotného kulturního domu je jednoznačně
zaměřena na taneční zábavné a koncertní podniky,na něž zve populární
hudební skupiny a na diskotéky. Závazek provozu kina nemůže plnit z
finančních důvodů. Kulturní komise doplňuje programy organizované
podnikatelkou o vážnější finančně náročné akce (pěvecký koncert,
zájezdy aj.) Místní knihovna byla delimitována na město a její
činnost je pravidelná. Podobně jak postupně v historii města klesal
zájem obyvatel o kulturu, jsou i aktivity městské správy v této
oblasti malé a jsou také zajišťovány finančními částkami
nesrovnatelně nižšími než v jiných městech podobného typu.
Záznam z rozhovorů o zájmových kulturních aktivitách l3.7.95
Jiří Valenta IPOS/Regis
10 Informace podali:
PSČ: 37821 Směr.č.tel.: O331 Kardašova Řečice (JH)
MěÚ: MVDr.Petr Nekut, starosta tel.: 82211,82308
Věra Dvořáková, fin.ref. + další 2 pracovnice MěÚ -"-
Kulturní dům: Věra Rejhonsová 823O8
Ved.soub.Výtečníci: Soňa Svobodová
Ved.div.souboru J.K.Tyl: Jan Skočdopole
Doplnil předseda kult.komise Karel Sláma: "Jsem překvapen a udiven
šíří a celistvostí záběru, kterým jste na naše městečko
nahlédl a jak jste získané informace zpracoval. Právě tato
schopnost nezaujaté objektivizace mi, jako rodákovi, kromě
jiného, také chybí."
Záznam Jiří Valenta IPOS/Regis 17. 7.1995
SCHÉMA ORGANIZACE KULTURNÍCH AKTIVIT
a vzájemných vztahů s místními kulturními zařízeními a samosprávou
KARDAŠOVA ŘEČICE o.Jindřichův Hradec
——————————————————————————————————————————————————————————————————————
—————— = zřizovatelské vazby ///// = zajištění provozních podmínek
..... = koordinační vztahy OS = občanské sdružení
PO = příspěvková org. RO = rozpočtová org. ZO = zálohovaná org.
•———————————————• •———————————————•
| Zastupitelstvo•———•———•Kulturní komise|... 2106 (1910) obyvatel
•—+———————————————| | •———————————————• .
| | MěÚ | | .
| •———————————————• | .
| | .
| Kult.služby | Zájmové skupiny . Podnikatelé
| •—————————————MěÚ | •—————————————SPOZ . •———————————————•
| | Akce kult.kom.•———•///|Klub důchodců |........|Kulturní dům |
| •———————————————• / •———————————————• . •———————————————•
| / .
| •———————————ZOMěÚ / .
•—• Míst.knihovna | / .
| •———————————————• / .
| / .
| •—————————————MěÚ / .
•—• Řečické zajím.| / .
•———————————————• / .
/ .
•————————————RO ŠÚ / •———————————————• .
| Základní škola•———•———•Výtečníci- div.|...
•———————————————• | •———————————————• .
| | .
| •———————————————• .
| |Výtečníci-příp.| .
| •———————————————• .
| .
| •———————————————• .
•———•Křoví - div. |...
•———————————————•
•————————v klidu•
|Div.s.JKTyl |
•———————————————•
•—————OS v klidu•
|Westernový klub|
•———————————————•
•———————————————•
|Dechová hudba |
•———————————————•
•———————————————•
|Hud.skup.Globus|
•———————————————•
jv - 17. 7.1995
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.