Hlinsko, excerpce pro MČAD 1998-2002
HLINSKO o.Chrudim
1780 se na náměstí hrály biblické příběhy. 1786 - 1972 postavená radnice s divadelním sálem. V první polovině 19. st. provedeny Berounské koláče, Loupežníci na Chlumu, Masné krámy. Také hra se zpěvy místního purkmistra Matyáše Rybičky / rkp. 1874 shořel/. 1839 první sdružení ochotníků. Hráli U zeleného stromu Čecha a Němce, Štěkavce, Trufalina, s největším úspěchem Hraběte Beňovského. 1843 spor s magistrátem kvůli Vyzvědači, divadelní zařízení ochotníci prodali do Skutče. Při hostování společností v dalších letech ochotníci vypomáhali /Divotvorný klobouk/. 1854 nový spolek zahajuje na novém jevišti Žižkovým mečem. Hrálo se U černého orla, v Panském domě, U zlatého lva. 1855 zde hostovala Zöllnerova společnost s Tylem. Jeho hry zde byly oblíbené a často hrané. Dále se hrál Chmelenský, Galata, Kaška. 1866 si noví ochotníci postavili U zlatého lva nové divadlo včetně šatny a knihovny a staré od Zeleného stromu prodali do Nasavrk. Vše proti mínění vedení obce. 1867 zal. spolek divadelních ochotníků Pokrok. Uváděli náročný repertoár - Tyla, Schillera, Shakespeara. Zde vystupoval i spisovatel Bohumil Adámek, autor Salomeny, která vyhrála konkurz k zahájení ND. Zakoupili část garderóby z likvidované vídeňské dvorní opery. Pořádali společenské akce, zúčastnili se položení základního kamene k ND a 575 občanů bylo na premiéře Salomeny v ND 1884. Po požáru města 1876 pořízeno nové jeviště a hrál se Othelo. Po roce sál změněn na tkalcovnu. Teprve 1890 Závětí obnovili činnost ve velkém sále U zlatého lva. 1908 oslavy 40 let spolku. Po celou dobu spolupracovali s pěveckým spolkem Svantovít. Vedle Pokroku působila od 1861 Dělnická jednota, po ní DTJ. Hráli U Benešů, na hřišti měli divadlo v přírodě. 1893 zal. katolický spolek Svornost, později Katolická jednota. Hráli ve Vodově hostinci /Ovčárna/, později měli vlastní jeviště v orlovně /Komorní divadlo/. 1907 postavena sokolovna s moderním zařízením. 1909 zahájil dramatický odbor Sokola. 1914 - 1918 se hrálo méně, 1915 studenti zal.divadelní kroužek, spolupracující s Pokrokem. Umělecký růst souboru přivewdl některé členy na profesionální dráhu. 1918 zahájil dramatický odbor Sokola M.D.Rettigovou, později hráli např. Emigranta, Jánošíka, R.U.R. Otce hráli v přírodě v Lázních. 1929 - 1930 zal. 50-60 mladých Spolek divadelních ochotníků Komedie. Příkladem jim byly malé divadelní formy /Ferenc Futurista, Eman Fiala, Vlasta Burian, Oldřich Nový/, především ale Osvobozené divadlo. Hráli v Dělnickém domě U Benešů. Zahájili revuí pražského Rokoka Šejdrem. Největší repertoárový úspěch byl Caesar /V+W/. V jiných hrách hostovaly např. Marie Rosůlková, Růžena Šlemrová... Z prováděných zpěvoher a operet / Dům u tří děvčátek/ nejvíce repríz Na tý louce zelený. 1932 jako protiváhu Komedie Jaroslav Kozel Kladenský zal. ochotnického sdružení Malá scéna. Soutěživost se projevila ve vyšší umělecké náročností. Hráli i pro děti. 1938/9 se oba soubory spojily. Během okupace 1938/45 byla činnost ochotníků omezována. Kuriozita: ve dnech atentátu na Heydrycha /1942/ byly vylepeny plakáty na nově nastudovanou hru Vrah jsem já. Posledním představením byla Fidlovačka. 1945 byly pro ochotnické divadlo složité podmínky. 1952 se uskutečnilo jedno představení pod ZK ROH Elektro Praga Hlinsko, druhé pod ZK ROH Plyšan. V představení Chudáka manžela 1952 zaskočila Jiřina Šejbalová. ZK Plyšan dával 1954 Nebe na zemi, 1956 Zapadlé vlastence. Úspěch získala Bílá nemoc. 1954 bylo modernizováno zařízení v sokolovně, hráli zde ale spíše Východočeské divadlo Pardubice, MOD Kolín, Vesnické divadlo Praha a ochotníci z okolí /Botana Skuteč/. Při OV KSČ vznikl soubor, který hrál doma i v okolí Sedm zamilovaných /sovětský autor/, soubor NF hrál E.F.Buriana Krčmu na břehu. Místní ochotníci získali v oblastní soutěži v Pardubicích za Stromy umírají ve stoje první cenu. 1961 ZK Plyšan hrál Příliš dobrý večer a Přátelství. Osvětový dům dával 1962 dětské představení O měděném kahanu /Kladenský/ a Past na myši /Christie/. Téhož roku zal. JKP. Ochotníci byli jeho součástí jako Ochotnický soubor SČDO. 1963 nastudovali Čapkovy povídky a My dva a ten třetí, 1964 Damoklův meč /Hikmet/. Loutkové divadlo uvedlo řadu pohádek. V dalších letech nastudovali mj. Těžkou Barboru, náročnou Sedm výkřiků na moři /1972/, loutkové pohádky, dětskou operetu Z pekla štěstí /Kladenský - Holický/, dětské divadlo Kašpárkova léčivá stolička, Kašpárek dvorním lékařem, soubor dospělých Radúze a Mahulenu /1974/, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou /1.místo v Chrudimi/, hru se zpěvy a tanci Zlaté mládí /Kladenský - Holický/, Jezinky a bezinky, Půlnoční setkání /Kladenský/. Dlouholetý režizér ochotníků J.K.Kladenský napsal pro soubor řadu vlastních her. 1972 v JKP zahájilo Divadlo hudby s koncertními a hudebně - literárními programy ve spolupráci s Kulturní službou Supraphonu. Soubory JKP vůbec vykazovaly koncem 70. let neobyčejně vysokou aktivitu. Klub byl pořadatelem národní soutěže divadelních monologů a dialogů o Pohárek SČDO. 1978 došlo v Komorním divadle k požáru, který ho vyřadil na 4 roky z provozu. V tu dobu hrálo pouze loutkové divadlo Korzo 14 - 18 představení ročně /např. Honza, kovář a čert, Zlatý kolovrat, Čert a Káča, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Krakonošova nadílka.../. Ochotníci zahájili opět v Komorním divadle 1982 Dalskabáty. V letech 1983 - 1990 pokračovali v umělecky náročném výběru her /Dalskabáty, Nebe na zemi, Si pořádně zařádit, Vila paní Renardové /správně: Dům paní Bernardy??/, Tři v tom, Věc Makropulos, Loupežnická historie, Jako pralidé, Hrátky s čertem. Loutkové divadlo v tu dobu pokračovalo v bohaté nabídce až 5 novinek ročně.Ochotnické divadlo v Hlinsku /5 pokračování,autor?/. Statistiku her ochotnického souboru a loutkového divadla 1983 - 1990 připravil Zdeněk Eis, MěKD Hlinečan kART
Obr. DČD/III. s.469, 466: Prospekt k dekoraci krajiny pro ochotnické jeviště. A.Slavíček. Olej na plátně ve foyeru Komorního divadla v Hlinsku. (Vlastivědné muzeum a galerie v Hlinsku v Čechách.)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
Kameničky 1904: A. Slavíček - dekorace krajiny (majetek Vlastivědného muzea v Hlinsku, ulženo v Komorním divadle v Hlinsku) (s. 466, 469)
DČD III.
70.léta 19. st.: dramatik Bohumil Adámek - spolupráce s ochotníky (s. 176)
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1873: Hugo: Ruy Blas (s. 178)
1872 - 1876: pod vedením B. Adámka insc. spolek Pokrok Shakespearova Romea a Julii, Hamleta, Othella (s. 178)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1896: Hugo: Lukrecie Borgia (s. 178)
DČD III.
ŠRÁMEK, K.: 100 let ochotnického divadla v Hlinsku (předn., strojopis, 1966)
SOUPIS repertoáru hlineckého spolku Pokrok (obojí Vlastivědné muzeum a galerie Hlinsko)
Před rokem 1800 se tu hrály pašije. I světské hry. Ochotníci se seskupovali k jednotlivým představením, nacvičili si hru, provedli ji a zase se rozešli.Při nové vhodné příležitosti všichni nebo někteří z nich spolu s novými ochotníky zase provedli jinou hru. Jeviště bylo tehdy v radnici (vystavěna 1788). Byla hrána i hra se zpěvy hlineckého purkmistra Matyáše Rybičky. 1839 byl založen ochotnický spolek. (Ron)
ADÁMEK, K.: Lid na Hlinecku, Hlinsko,1897,str. 240n.
Konkrétní údaje o počátcích divadla ve městě nejsou. Zdá se, že se hrálo okolo 1830, snad i dříve. 1839 se spojilo několik mladých mužů a postavili si nové divadlo, na němž hráli až do 1842, resp.1843. Po neshodě s magistrátem kvůli nějaké hře "Vyzvědač" hrát přestali a jeviště prodali do Skutče. 1851 využili o prázdninách místní studenti hostování německé společnosti a na jejím jevišti zahráli "Divotvorný klobouk". 1854 skupina ochotníků postavila jeviště v hostinci "U zeleného stromu" a téhož roku předvedli "Žižkův meč". Po odchodu studentů do škol přestali hrát, až 1855 během prázdnin úspěchy zopakovali. 1857 již hráli místní občané. Repertoár byl převážně národně obrozenský, klasický. Činnost ochotníků do 1860 ochabla, protože chyběly ženy. Poté opět hráli s úspěchem poměrně široký repertoár.
Letopisy 1863, díl II, sv.5, s. 63.1855 hráli studenti několik her. 1856 se nehrálo. V následujících letech se hrálo 3 – 9x, repertoár částečně klasický, částečně zábavný. Spolek Pokrok zal. 1866, ale teprve 1868 byl schválen. Jeho činnost byla pravidelná až do požáru 1874. 1975 na novém jevišti zahájili Othelem. 1876 sál změněn na tkalcovnu. U zlatého lva hráli až do 1918. 1895 – 1907 provedli 65 her náročného českého repertoáru a 14 cizích autorů. /JM/
TÁBORSKÝ, str.278 – 280.
ŠRÁMEK, Karel: 100 let ochotnického divadla v Hlinsku. Přednáška, strojopis 1966. (M Hlinsko)
ŠRÁMEK, Karel: Soupis repertoáru hlineckého spolku Pokrok, strojopis, nestr. (M Hlinsko)
Adresář 93: DS, DS Nedáme se
1998 soutěž v předvádění divadelních monologů a dialogů pod názvem Orelský doušek. Soutěžilo 40 převážně mladých začínajících amatérských herců.
Noviny Chrudimska, 23.02.1998
CČAD s. 59, 60, 82, 86, 89, 99, 245, 376
Loutkový soubor Panenka (Dotazník ÚLK 1999.)
1780 se na náměstí hrály biblické příběhy. 1786 - 1972 postavená radnice s divadelním sálem. V první polovině 19. st. provedeny Berounské koláče, Loupežníci na Chlumu, Masné krámy. Také hra se zpěvy místního purkmistra Matyáše Rybičky / rkp. 1874 shořel/. 1839 první sdružení ochotníků. Hráli U zeleného stromu Čecha a Němce, Štěkavce, Trufalina, s největším úspěchem Hraběte Beňovského. 1843 spor s magistrátem kvůli Vyzvědači, divadelní zařízení ochotníci prodali do Skutče. Při hostování společností v dalších letech ochotníci vypomáhali /Divotvorný klobouk/. 1854 nový spolek zahajuje na novém jevišti Žižkovým mečem. Hrálo se U černého orla, v Panském domě, U zlatého lva. 1855 zde hostovala Zöllnerova společnost s Tylem. Jeho hry zde byly oblíbené a často hrané. Dále se hrál Chmelenský, Galata, Kaška. 1866 si noví ochotníci postavili U zlatého lva nové divadlo včetně šatny a knihovny a staré od Zeleného stromu prodali do Nasavrk. Vše proti mínění vedení obce. 1867 zal. spolek divadelních ochotníků Pokrok. Uváděli náročný repertoár - Tyla, Schillera, Shakespeara. Zde vystupoval i spisovatel Bohumil Adámek, autor Salomeny, která vyhrála konkurz k zahájení ND. Zakoupili část garderóby z likvidované vídeňské dvorní opery. Pořádali společenské akce, zúčastnili se položení základního kamene k ND a 575 občanů bylo na premiéře Salomeny v ND 1884. Po požáru města 1876 pořízeno nové jeviště a hrál se Othelo. Po roce sál změněn na tkalcovnu. Teprve 1890 Závětí obnovili činnost ve velkém sále U zlatého lva. 1908 oslavy 40 let spolku. Po celou dobu spolupracovali s pěveckým spolkem Svantovít. Vedle Pokroku působila od 1861 Dělnická jednota, po ní DTJ. Hráli U Benešů, na hřišti měli divadlo v přírodě. 1893 zal. katolický spolek Svornost, později Katolická jednota. Hráli ve Vodově hostinci /Ovčárna/, později měli vlastní jeviště v orlovně /Komorní divadlo/. 1907 postavena sokolovna s moderním zařízením. 1909 zahájil dramatický odbor Sokola. 1914 - 1918 se hrálo méně, 1915 studenti zal.divadelní kroužek, spolupracující s Pokrokem. Umělecký růst souboru přivewdl některé členy na profesionální dráhu. 1918 zahájil dramatický odbor Sokola M.D.Rettigovou, později hráli např. Emigranta, Jánošíka, R.U.R. Otce hráli v přírodě v Lázních. 1929 - 1930 zal. 50-60 mladých Spolek divadelních ochotníků Komedie. Příkladem jim byly malé divadelní formy /Ferenc Futurista, Eman Fiala, Vlasta Burian, Oldřich Nový/, především ale Osvobozené divadlo. Hráli v Dělnickém domě U Benešů. Zahájili revuí pražského Rokoka Šejdrem. Největší repertoárový úspěch byl Caesar /V+W/. V jiných hrách hostovaly např. Marie Rosůlková, Růžena Šlemrová... Z prováděných zpěvoher a operet / Dům u tří děvčátek/ nejvíce repríz Na tý louce zelený. 1932 jako protiváhu Komedie Jaroslav Kozel Kladenský zal. ochotnického sdružení Malá scéna. Soutěživost se projevila ve vyšší umělecké náročností. Hráli i pro děti. 1938/9 se oba soubory spojily. Během okupace 1938/45 byla činnost ochotníků omezována. Kuriozita: ve dnech atentátu na Heydrycha /1942/ byly vylepeny plakáty na nově nastudovanou hru Vrah jsem já. Posledním představením byla Fidlovačka. 1945 byly pro ochotnické divadlo složité podmínky. 1952 se uskutečnilo jedno představení pod ZK ROH Elektro Praga Hlinsko, druhé pod ZK ROH Plyšan. V představení Chudáka manžela 1952 zaskočila Jiřina Šejbalová. ZK Plyšan dával 1954 Nebe na zemi, 1956 Zapadlé vlastence. Úspěch získala Bílá nemoc. 1954 bylo modernizováno zařízení v sokolovně, hráli zde ale spíše Východočeské divadlo Pardubice, MOD Kolín, Vesnické divadlo Praha a ochotníci z okolí /Botana Skuteč/. Při OV KSČ vznikl soubor, který hrál doma i v okolí Sedm zamilovaných /sovětský autor/, soubor NF hrál E.F.Buriana Krčmu na břehu. Místní ochotníci získali v oblastní soutěži v Pardubicích za Stromy umírají ve stoje první cenu. 1961 ZK Plyšan hrál Příliš dobrý večer a Přátelství. Osvětový dům dával 1962 dětské představení O měděném kahanu /Kladenský/ a Past na myši /Christie/. Téhož roku zal. JKP. Ochotníci byli jeho součástí jako Ochotnický soubor SČDO. 1963 nastudovali Čapkovy povídky a My dva a ten třetí, 1964 Damoklův meč /Hikmet/. Loutkové divadlo uvedlo řadu pohádek. V dalších letech nastudovali mj. Těžkou Barboru, náročnou Sedm výkřiků na moři /1972/, loutkové pohádky, dětskou operetu Z pekla štěstí /Kladenský - Holický/, dětské divadlo Kašpárkova léčivá stolička, Kašpárek dvorním lékařem, soubor dospělých Radúze a Mahulenu /1974/, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou /1.místo v Chrudimi/, hru se zpěvy a tanci Zlaté mládí /Kladenský - Holický/, Jezinky a bezinky, Půlnoční setkání /Kladenský/. Dlouholetý režizér ochotníků J.K.Kladenský napsal pro soubor řadu vlastních her. 1972 v JKP zahájilo Divadlo hudby s koncertními a hudebně - literárními programy ve spolupráci s Kulturní službou Supraphonu. Soubory JKP vůbec vykazovaly koncem 70. let neobyčejně vysokou aktivitu. Klub byl pořadatelem národní soutěže divadelních monologů a dialogů o Pohárek SČDO. 1978 došlo v Komorním divadle k požáru, který ho vyřadil na 4 roky z provozu. V tu dobu hrálo pouze loutkové divadlo Korzo 14 - 18 představení ročně /např. Honza, kovář a čert, Zlatý kolovrat, Čert a Káča, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Krakonošova nadílka.../. Ochotníci zahájili opět v Komorním divadle 1982 Dalskabáty. V letech 1983 - 1990 pokračovali v umělecky náročném výběru her /Dalskabáty, Nebe na zemi, Si pořádně zařádit, Vila paní Renardové /správně: Dům paní Bernardy??/, Tři v tom, Věc Makropulos, Loupežnická historie, Jako pralidé, Hrátky s čertem. Loutkové divadlo v tu dobu pokračovalo v bohaté nabídce až 5 novinek ročně.Ochotnické divadlo v Hlinsku /5 pokračování,autor?/. Statistiku her ochotnického souboru a loutkového divadla 1983 - 1990 připravil Zdeněk Eis, MěKD Hlinečan kART
Obr. DČD/III. s.469, 466: Prospekt k dekoraci krajiny pro ochotnické jeviště. A.Slavíček. Olej na plátně ve foyeru Komorního divadla v Hlinsku. (Vlastivědné muzeum a galerie v Hlinsku v Čechách.)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
Kameničky 1904: A. Slavíček - dekorace krajiny (majetek Vlastivědného muzea v Hlinsku, ulženo v Komorním divadle v Hlinsku) (s. 466, 469)
DČD III.
70.léta 19. st.: dramatik Bohumil Adámek - spolupráce s ochotníky (s. 176)
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1873: Hugo: Ruy Blas (s. 178)
1872 - 1876: pod vedením B. Adámka insc. spolek Pokrok Shakespearova Romea a Julii, Hamleta, Othella (s. 178)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1896: Hugo: Lukrecie Borgia (s. 178)
DČD III.
ŠRÁMEK, K.: 100 let ochotnického divadla v Hlinsku (předn., strojopis, 1966)
SOUPIS repertoáru hlineckého spolku Pokrok (obojí Vlastivědné muzeum a galerie Hlinsko)
Před rokem 1800 se tu hrály pašije. I světské hry. Ochotníci se seskupovali k jednotlivým představením, nacvičili si hru, provedli ji a zase se rozešli.Při nové vhodné příležitosti všichni nebo někteří z nich spolu s novými ochotníky zase provedli jinou hru. Jeviště bylo tehdy v radnici (vystavěna 1788). Byla hrána i hra se zpěvy hlineckého purkmistra Matyáše Rybičky. 1839 byl založen ochotnický spolek. (Ron)
ADÁMEK, K.: Lid na Hlinecku, Hlinsko,1897,str. 240n.
Konkrétní údaje o počátcích divadla ve městě nejsou. Zdá se, že se hrálo okolo 1830, snad i dříve. 1839 se spojilo několik mladých mužů a postavili si nové divadlo, na němž hráli až do 1842, resp.1843. Po neshodě s magistrátem kvůli nějaké hře "Vyzvědač" hrát přestali a jeviště prodali do Skutče. 1851 využili o prázdninách místní studenti hostování německé společnosti a na jejím jevišti zahráli "Divotvorný klobouk". 1854 skupina ochotníků postavila jeviště v hostinci "U zeleného stromu" a téhož roku předvedli "Žižkův meč". Po odchodu studentů do škol přestali hrát, až 1855 během prázdnin úspěchy zopakovali. 1857 již hráli místní občané. Repertoár byl převážně národně obrozenský, klasický. Činnost ochotníků do 1860 ochabla, protože chyběly ženy. Poté opět hráli s úspěchem poměrně široký repertoár.
Letopisy 1863, díl II, sv.5, s. 63.1855 hráli studenti několik her. 1856 se nehrálo. V následujících letech se hrálo 3 – 9x, repertoár částečně klasický, částečně zábavný. Spolek Pokrok zal. 1866, ale teprve 1868 byl schválen. Jeho činnost byla pravidelná až do požáru 1874. 1975 na novém jevišti zahájili Othelem. 1876 sál změněn na tkalcovnu. U zlatého lva hráli až do 1918. 1895 – 1907 provedli 65 her náročného českého repertoáru a 14 cizích autorů. /JM/
TÁBORSKÝ, str.278 – 280.
ŠRÁMEK, Karel: 100 let ochotnického divadla v Hlinsku. Přednáška, strojopis 1966. (M Hlinsko)
ŠRÁMEK, Karel: Soupis repertoáru hlineckého spolku Pokrok, strojopis, nestr. (M Hlinsko)
Adresář 93: DS, DS Nedáme se
1998 soutěž v předvádění divadelních monologů a dialogů pod názvem Orelský doušek. Soutěžilo 40 převážně mladých začínajících amatérských herců.
Noviny Chrudimska, 23.02.1998
CČAD s. 59, 60, 82, 86, 89, 99, 245, 376
Loutkový soubor Panenka (Dotazník ÚLK 1999.)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.