JH 2003, závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení Jiráskova Hronova 2003

I. Základní údaje

Název akce: 73. Jiráskův Hronov, celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla se zahraniční účastí

Místo konání: Hronov

Termín: 31.7. – 9.8.2003

Pořadatel: IPOS-ARTAMA a město Hronov z pověření a za finančního přispění MK ČR

Spolupořadatelé: Amatérská divadelní asociace
Česká sekce UNIMA
České středisko AITA/IATA
Klub přátel umění v ČR
Krajský úřad Královéhradeckého kraje Hradec Králové
Občanské sdružení Kruh Hronov
Sdružení pro tvořivou dramatiku
Společnost Amatérské divadlo a svět
Svaz českých divadelních ochotníků
Volné sdružení východočeských divadelníků

Odborná spolupráce: IPOS-ARTAMA Praha

Počet přímých účastníků: cca 920 (hlavní program 347, doplňkový program 205,
vzdělávací část vč. lektorů a organizátorů 368)

Počet dalších účastníků: cca 900 (bez místních návštěvníků)

Vklady účastníků, které neprocházejí účetnictvím přehlídky:
 náklady na ubytování a stravování (seminaristé a všichni,
kdo nejsou členy hrajících divadelních souborů nebo pracovního týmu JH – lektoři, organizátoři);
 náklady na ubytování a stravování členů hrajících souborů
přesahující vymezený pobyt souborů pořadatelem (3 dny - 2 noci);
 náklady na vstupenky na představení (kromě pracovního týmu JH);
 náklady na dopravu (kromě pracovního týmu JH);
 náklady na zakoupení programových brožur a zpravodajů (kromě pracovního týmu JH).

Poznámka: Dílem tyto náklady účetnictvím přehlídky procházejí (ubytování, vstupenky), ale hradí je účastníci. Náklady na pobyt při internátní formě ubytování činily v r. 2003 nejméně 3.000,- Kč za osobu na celou přehlídku. Členové hrajících souborů tentokrát neplatili účastnický poplatek 50,- Kč za osobu a l den, za to nebyla souborům hrazena doprava.


II. Splnění odborného účelu akce

a) Program přehlídky
 Detailně viz příloha.
 Základní program Jiráskova Hronova 2003 – mezidruhové přehlídky amatérského divadla byl sestaven programovou radou na základě nominací a doporučení jednotlivých druhových národních přehlídek a Českého střediska AITA/IATA. Na základě dodatečného důvodného rozhodnutí IPOS-ARTAMA, AITA/IATA a hronovských organizátorů byla do základního programu zařazena inscenace předního maďarského tanečního divadla Panboro z Budapešti.
 73. ročník JH, vymezený jako mezidruhová přehlídka, přinesl pestrou paletu divadelních druhů, žánrů, stylů a poetik. Jeho účastníci měli možnost zhlédnout inscenace souborů dospělých, mládeže i dětí. Rozmanité bylo také složení souborů z hlediska demografického. Stejně otevřenou byla i divácká adresa, od dětí až po seniory.
 V základním programu JH bylo uvedeno:
 7 inscenací činoherního (hereckého) divadla;
 8 inscenací, které se druhově dají počítat k činoherním, ale měly výrazné rysy tzv. autorského divadla nebo šlo o původní hry či dramatizace členů souborů;
 2 inscenace hudebního divadla, z toho 1 adresovaná dětskému publiku;
 2 inscenace loutkářských souborů, z toho 1 byla vytvořena dětským kolektivem, obě na základě původní textové předlohy nebo dramatizace;
 2 inscenace poezie;
 1 inscenace tanečního divadla.
 Inscenace a vystoupení, uvedené v programu 73. JH, vycházely v 9 případech z textů dramatických autorů (2x českých, po jednom slovenském, ruském, švédském, anglickém, francouzském, americkém a maďarském), z toho šlo ve 2 případech spíše o inspiraci předlohou a o razantní autorské zpracování režisérem inscenace (Macbeth, Medvěd), v 8 případech vycházely z prozaické či básnické literární předlohy a 5 inscenací vzniklo na základě původní autorské tvorby členů souborů. Čtvrtina představení byla komediálního typu. Většina inscenací se zabývala závažnými tématy, byť se tak dělo v cca čtvrtině případů komediální formou. Nutno však připojit, že v základním programu 73. JH byly více než jindy uplatněny inscenace činoherních souborů. Příčinou toho byla skutečnost, že se v některých oblastech divadla příliš neurodilo (dětské divadlo, divadlo poezie, pohybové divadlo a pantomima) a také to, že soubory nominované z některých národních přehlídek pozvání na JH neakceptovaly. Týká se to především loutkářů.
 V popisované základní části programu JH bylo uvedeno celkem 22 inscenací od 22 souborů v 46 představeních.
 73. JH jako mezidruhová přehlídka byl především příležitostí k poučení a inspiraci, k mnohapolnému vzájemnému osvojování prostředků, jimiž vládne divadlo ve svých nejrozmanitějších mutacích. V neposlední řadě pak k seznámení se se stavem českého amatérského divadla jako celku. Letošní ročník opětovně potvrdil správnost koncipování Jiráskova Hronova jako mezidruhové přehlídky. Zájem zúčastnit se této výjimečné divadelní přehlídky se stále zvyšuje. Navzdory mohutnému zvýšení počtu účastníků v předchozích ročnících, došlo i v roce 2003 k nárůstu, jednak seminaristů Klubu (nejen) mladých divadelníků a dalších vzdělávacích akcí, především však účinkujících v základním programu.
Letošním zvýšením přímých účastníků festivalu o cca 220 se JH dostal na hranici svých stávajících možností ubytovacích, ale především z hlediska počtu míst v hledištích. Další navýšení účastníků by znamenalo změnu ve struktuře programu, tj. namísto dvou představení jedné inscenace by se musely hrát tři. Odtud by pramenil řetězec organizačních změn, které by nebyly vůbec jednoduché, neboť nelze požadovat, aby všechny soubory hrály tři představení denně. Znamenalo by to prodloužení pobytu souborů o jeden den, požadavek na další ubytovací a stravovací kapacity atd., nemluvě o zásadní změně struktury programu, včetně jeho vzdělávací části.
 73. JH se svou programovou skladbou, odrážející realitu českého divadla, se svými cca 1820 převážně velice mladými divadelníky, v tom se 246 seminaristy Klubu (nejen) mladých divadelníků, 55 účastníky dalších samostatně organizovaných seminářů, s průměrně 75 účastníky problémového clubu (PC) a s průměrně 29 návštěvníky diskusního klubu, byl mezidruhovou přehlídkou nejen programově, ale také fakticky. Promítlo se to v setrvalém zájmu amatérských divadelníků, orientovaných na různé druhy a oblasti amatérského divadla, v neutuchajícím zájmu o vzdělávací část JH, ale také v širokém rozpětí dramaturgie festivalu.
 Inscenační výsledky, které letos na JH soubory předvedly, byly vesměs vyrovnané a na velice dobré úrovni. Objevily se i takové, u nichž lze mít oprávněné výhrady z hlediska provedení (zejména Mastičkář Divadla Čára FF MU Brno, Macbeth 2003 Společnosti Dr. Krásy z Prahy a dramatizace Otčenáškovy novely Romeo, Julie a tma Divadelního studia V ZUŠ Brno - Veveří), nicméně i tyto inscenace se staly látkou k úvahám o možnostech a nejvlastnějších cestách amatérského divadla v současnosti. Objevilo se nejméně pět inscenací, v nichž lze spatřovat životadárné těžiště amatérského divadla, a sice schopnost vyjadřovat se prostředky divadla k přítomnosti. Na vrcholu těchto snah stanuly soubory Divadelní studio mladých Aglia z Litvy s inscenací Medvěd, Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí s původní hrou svého režiséra Amatéři, Divadlo V.A.D. Kladno rovněž s původní hrou Hotel Infercontinental, soubor 3 + 1 z Prahy se svébytným názorem umně vyjádřeným představením Zajímá mě jenom nesmysl, Rádobydivadlo Klapý s inscenací Fajdraricie, Divadlo Gut&Edel z německého Lörrachu s dramatizací Abeho románu nazvanou Žena v písku.
 Vedle těchto inscenací je možné jmenovat i další, které byly z různých pohledů cennými příspěvky do programu JH nebo do diskuse o současném hledání smyslu amatérské divadelní činnosti. Platí to zejména o Loutkovém divadle Střípek z Plzně a jeho původní hře Kouzelnej mlejn, Divadelním souboru MěKS Červený Kostelec a jeho inscenaci Falettovy hry Zelňačka, Divadlu De Facto Mimo z Jihlavy a jeho jevištním ztvárnění básnického díla Karla Hynka pod názvem Inu, mládí je mládí (Románek), Divadelním souboru Jana Honsy z Karlolinky a jeho nastudování Maryši bří Mrštíků, Divadlu TAMTAM OZ TAM-TAM Humenné ze Slovenska a jeho přístupu ke zpracování slovenské klasiky v inscenaci Na jednom dvore a o Ořechovském divadle a jeho představení Po všem hovno, po včelách med s jeho osobitou poetikou.
 Závěrem lze konstatovat, že se 73. ročník JH přiřadil k těm nejzdařilejším v období po listopadu 1989. Takto jej vnímali nejen řadoví účastníci a organizátoři JH, shodné stanovisko odeznělo i v médiích (zvláště v tisku). Sdílela jej i odborná veřejnost, která byla JH přítomna. Část této veřejnosti jej prohlásila za vůbec nejzdařilejší.


b) Vzdělávací část

Klub (nejen) mladých divadelníků
Klub (nejen) mladých divadelníků, vzdělávací instituce JH, po léta účinně rozmnožující řady poučených divadelníků – juniorů, byla i tentokráte otevřena všem bez ohledu na věk.
Zájem o tuto vzdělávací část JH neopadl, naopak. Přihlásilo se 310 zájemců, v Klubu jich pak pracovalo rekordních 246 v dvanácti tematických seminářích a dílnách, z nichž Kurz scénografie byl součástí dlouhodobého vzdělávacího projektu. Aby mohl být tak velký zájem uspokojen, museli organizátoři K(n)MD (IPOS-ARTAMA) ve spolupráci s hronovským Kruhem nalézt řešení ve zdvojení některých seminářů či lektorském posílení, spolu s tím i v nalezení dalších učebních a ubytovacích prostor.
Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 73. Jiráskově Hronově převážili nováčci nad v minulosti již zúčastněnými seminaristy. Nejpočetněji byly zastoupeny sedmnáctiletí až jedenadvacetiletí, byla jich celá třetina z celkového počtu. Polovina účastníků byla ve věku 22 až 31 let. Osmina posluchačů byla starších 32 let, přičemž nejstaršímu účastníku bylo 67 let. Šestina přihlášených byla ve věku od 15 do 18 let. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl 52 let. Skóre mužů a žen bylo 2:3.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 13 seminářů či dílen či být kmenovým posluchačem Diskusního klubu, dále pak v tzv. Problémovém clubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, dílem včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově. Jeden ze seminářů se nerealizoval pro náhlý odjezd lektora ihned po zahájení K(n)MD z důvodu péče o rodinného příslušníka. Postihlo to zájemce o seminář věnovaný divadlu poezie, který měl vést dr. Miroslav Kovářík. Přihlášení posluchači dostali příležitost navštěvovat jiné semináře či dílny dle vlastního výběru.
Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem prof. Mgr. Františkem Laurinem, seminář určený především začínajícím divadelníkům. Zájem o něj byl tak velký, že bylo přistoupeno k otevření stejnojmenného semináře s dodatečně získaným lektorem Mgr. Alešem Bergmanem, Ph.D. Jevištní řeč s lektorkou Veronikou Pospíšilovou (původně s Reginou Szymikovou), Dramaturgicko-inscenační seminář, vedený prof. Miloslavem Klímou. Posluchači se v něm seznámili s prací, přístupy a metodami dramaturgické práce našeho předního dramaturga. Jevištní realizace dramatické situace s lektorem Milanem Schejbalem a jeho asistentkou Denisou Novou. Mezi opakované semináře a dílny náležel svým způsobem i ten, který se na 73. JH konal jako jedno ze soustředění dlouhodobého vzdělávacího projektu - Kurz scénografie, jehož vedoucím lektorem byl Mgr. David Bazika a dalšími lektory Mgr. Eva Špreňarová, scénograf Mgr. Jan Tobola a scénárista Mgr. Marek Epstein. Hronovské soustředění kurzu bylo koncipováno jako ateliér – tvůrčí dílna zaměřená na tyto čtyři tematické okruhy: 1. Scénografie – dramatická disciplína – výpovědní schopnost. 2. Meze, ale i pole scénografie – tzn. do jaké míry je schopna divadlo utvořit. Vyprávění obrazem. 3. Přemýšlet divadelně – konkrétně. Přesahy se rodí z konkrétních situací, materiálů, vztahů a akcí. 4. Scénografické čtení předlohy.
Většina seminářů a dílen byla v podstatě koncipována nově: Seminář Praktická dramaturgie s lektorem Rudolfem Felzmannem, jehož cílem bylo seznámit posluchače co nejpraktičtějším způsobem se základy dramaturgie, s uměním přečíst analytickým způsobem text divadelní hry. Novinkou byla dílna Divadelní improvizace, vedená německým lektorem prof. Andreasem Poppem, který je profesorem katedry divadelní vědy na univerzitě v Osnabrücku. Nešlo v ní o nezávaznou improvizaci, nýbrž o využití improvizace jako účinného prostředku k dosažení žádoucího divadelního výrazu, jako cestu rozvíjení scénického jednání a práce na roli. Seminář Nonverbální komunikace, vedený Danielou Fischerovou a Mgr. Marií Poesovou nebyl úplnou novinkou, neboť byl na JH před lety již dvakrát realizován. Byl však tentokrát určen především absolventům nedávno ukončeného kurzu praktické režie. Byl pro ně příležitostí dozvědět se mnoho zajímavého o významu lidské mimiky, postojů a gest vědomých i nevědomých, zkrátka příležitostí k poodkrytí roušky tajné řeči těla a nabytí dalších poznatků potřebných pro práci režiséra. Ani dílna Pantomima a pohybové divadlo Michala Hechta a jeho asistentky Štěpánky Elgrové nebyla tak úplně nová, neboť v roce 2001 byl podobný projekt M. Hechtem na JH realizován. I tentokrát se v dílně posluchači seznámili se základy klasické i moderní pantomimy, improvizace, akrobacie a jevištního pohybu vůbec. Nová byla pouze látka (Wildeův Obraz Doriana Graye), na níž byl postaven výstup dílny formou nonverbálního divadelního tvaru. Výsledek vyl věru zajímavý a zdařilý, mnozí jej řadili k nejpovedenějším představením JH. Skutečnou novinkou byla dílna nazvaná Site specific – souhra s příběhem prostoru vedená Tomášem Žižkou. Jeho tvůrčí dílna byla orientovaná záměrně do netradičních prostor (areál zimního stadionu) a souvislostí. Šlo v ní o postižení historie místa, jeho energie a atmosféry, o vystopování divadelních principů a přístupů k nim, nakonec o jejich artikulaci v podobě divadelního činu, který by mohl provokovat společnost k sebereflexi. Poslední novinkou na JH posledních desetiletí byl seminář Pavla Hurycha Divadelní technika – svícení. Jeho účastníci se prakticky seznámili s dostupnými technickými prostředky, s jejich použitím a obsluhou, především však s divadelním svícením.

Problémový club
Vzdělávací příležitostí nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Jeho živnou půdou byla přehlídková představení. Nešlo však o obligátní kritické rozbory inscenací, jak je známe z krajových či národních druhových přehlídek. Šlo v něm především o společné uvažování lektorského týmu PC a těch, kdo jej navštěvovali, nad otázkami přesahujícími jednotlivé inscenace, o zamýšlení se nad problémovými jevy dramaturgické a inscenační praxe, dobírání se jejich kořenů a možností řešení. Problémový club byl současně příležitostí k přemýšlení o amatérském divadle jako specifickém fenoménu, o jeho podstatě a možnostech co nejúčinněji působit z hlediska svých základních funkcí. Průměrně se PC od neděle do soboty zúčastňovalo 75 návštěvníků JH. Rekordní účast 130 přítomných zaznamenali v PC v úterý 5. srpna, kdy zdrojem rozpravy byly inscenace Macbeth 2003, Fajdraricie a Amatéři, tj. inscenace, které rozvířily – každá svým způsobem – hronovské diskuse, namnoze i divácké emoce a otevřely na doraz pomyslné nůžky přijetí či odmítnutí představení.
Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, CSc., vedoucí katedry teorie a kritiky pražské DAMU, lektory byli Mgr. Karol Horváth, dramaturg, Mgr. Radovan Lipus, režisér Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg a doc. Mgr. Ján Zavarský, umělecký šéf Trnavského divadla a pedagog VŠMU v Bratislavě a JAMU v Brně. Lektorský tým PC byl letos posílen o moderátora, kterým byl Mgr. Roman Černík, který současně moderoval dopolední diskusní klub. Organizační asistentkou byla Miroslava Císařová.

Diskusní klub
Příležitostí diskutovat o inscenacích, uvedených v základním programu JH, byl Diskusní klub. Sídlil v dopoledních hodinách v malém sále Jiráskova divadla. Jeho moderátorem byl Mgr. Roman Černík, odborný asistent Západočeské univerzity v Plzni, aktivní divadelník a organizátor divadelního dění, organizačním asistentem Mgr. Jakub Hulák, odborný pracovník ARTAMA na úseku dětského divadla, recitace a dramatické výchovy. Odborné zázemí měl Diskusní klub v lektorech PC, a sice tak, že každého dne jej navštívil jeden z nich. Diskusní klub byl volně přístupný návštěvníkům JH, zváni do něj byli členové souborů vystupujících na přehlídce. Stabilní oporou diskusí byla skupina kmenových seminaristů. Počet účastníků klubu byl proměnlivý, odvislý od počtu reflektovaných inscenací a jejich tvůrců (kolísal mezi 40-22). V průměru jich bylo 29. Klima diskusí bylo vstřícné, atmosféra příjemná. Zasloužil se o to nemalým dílem Mgr. Roman Černík v roli laskavého a diskusi podněcujícího moderátora.

Rozborový seminář Klubu režisérů SČDO
Rozborový seminář organizovaný již tradičně Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Hraše a „třídním“ ing. Dušan Zakopal, byl přístupný všem účastníkům JH. Navštěvovali jej zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem pětadvacítky zájemců. Rozborový seminář se věnoval těmto vybraným inscenacím: Mor; Amatéři; Kniha džungle; Medvěd; Romeo, Julie a tma; Maryša.

Dílna Sergeje Fedotova
V rámci 73. JH se uskutečnila herecká dílna vedená ruským režisérem a divadelním pedagogem Sergejem Fedotovem. Práce v dílně byla zaměřena na využití hereckých postupů Michaila Čechova. Tématem byla doba kamenná. Dílnu organizačně zajišťovala Karla Dörrová ve Velkém Poříčí. Zúčastnila se jí dvacítka zájemců.

Závěrem
S výjimkou samostatně organizovaného rozborového semináře a dílny Sergeje Fedotova byl hlavním organizátorem vzdělávací části JH PhDr. Milan Strotzer. Jeho organizačními spolupracovníky byli Jan Strejcovský, organizační vedoucí K(n)MD, Mgr. Marie Poesová, Jitka Karasová a Eva Kodešová.
73. JH potvrdil správnost mnohaletého usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů a jejich pozitivní reakce. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH.



c) Doplňkový program

Vedle základního programu, vystoupilo v doplňkovém programu JH na 30 divadelních, hudebních a dalších kolektivů. Většina jejich vystoupení se udála v parku Aloise Jiráska a v dalších venkovních prostorách. Návštěvníci 73. JH měli možnost zhlédnout navíc pět divadelních představení. V předvečer oficiálního zahájení JH Divadelní soubor Jiráskova divadla v Hronově s inscenacemi Molièrova Zdravého nemocného a Nestroyova Zlého ducha Lumpacivagabunda. U příležitosti setkání SČDO, hostí a příznivců, zorganizovaného u příležitosti 35 let činnosti svazu, vystoupil DS Podividlo ažažAš s divadlem jednoho herce dle textu Jevgenije Griškovce s názvem Současně. V parku A. Jiráska uvedlo v průběhu festivalu Divadlo Kámen z Prahy vlastní adaptaci pohádky Karkulka. Tamtéž se mohli návštěvníci JH potěšit voicebandovým vystoupením souboru ÚstaF z Brna. Mj. tento soubor byl nějpočetněji zastoupený v seminářích K(n)MD, a to více jak dvěma desítkami svých členů.
Na škodu doplňkového programu JH bylo zrušení dvou vybraných inspirativních představení z důvodu úrazu a nemoci v souborech Divadlo Líšeň z Brna, které mělo vystoupit s inscenací staroindické báje z Mahábháraty Savitrí a Divadle Čára FF UM z Brna, jež bylo pozváno vedle Mastičkáře i s inscenací hry anonymního autora Polapená nevěra.
Během festivalu bylo realizováno půldruhé desítky různých vystoupení hudebních skupin, orchestrů a mažoretek, ukázky orientálních tanců, ale také např. sokolnického výcviku. V závěru přehlídky se navíc uskutečnily předváděčky dílen K(n)MD. Tentokráte to byla vystoupení dílny divadelní improvizace německého lektora prof. Andrease Poppeho v parku A. Jiráska, dílny Site-specific (souhra s příběhem prostoru) vedené scénografem Tomášem Žižkou v prostorách zimního stadionu a do třetice dílny pantomimy a pohybového divadla Michala Hechta v sokolovně. Mimo K(n)MD uskutečnila předváděčku své práce dílna vedená ruským režisérem Sergejem Fedotovem v sokolovně ve Velkém Poříčí, kde také po celý JH působila.
Za součást doplňkového programu JH lze považovat i tři setkání uskutečněná organizovaně v průběhu festivalu. Tím prvním bylo již zmíněné setkání členů SČDO, hostí a příznivců u příležitosti výročí 35 let vzniku svazu, situované do malého sálu Jiráskova divadla na neděli 3. srpna. V témže místě se ve středu 6. srpna realizovalo setkání redakce a čtenářů časopisu Amatérská scéna v roce 40. výročí jeho existence. Třetím bylo setkání Východočechů – členů VSVD a jejich spřízněných duší, uskutečněné ve čtvrtek 7. srpna ve foyeru sálu Josefa Čapka.
Hronovský program obohatily též čtyři výstavy. Ve výstavní hale Jiráskova divadla výstava věnovaná dílu hronovského scénografa Vratislava Habra. V Galerii u Šafářů v ulici K Milířům výstava obrazů, plastik a grafiky z díla Jana Plíška a Karla Šafáře. Ve foyeru sálu Josefa Čapka byla instalována výstava fotografií Ivo Mičkala připomínající 72. JH. Ve foyeru Jiráskova divadla mohli návštěvníci představení zhlédnout výstavku představující amatérské divadelníky – nositele vyznamenání zlatý odznak J.K. Tyla.


d) Společenská část

I na 73. JH se stala zahajovací schůzka Klubu (nejen) mladých divadelníků ve čtvrtek večer před započetím vlastní přehlídky prvním rituálem - aktem zahájení JH jako vzdělávací instituce. Nechyběly ani další hronovské rituály: tzv. oheň přátelství a lampiónový průvod v předvečer zahájení JH, vítání souborů na schodech Jiráskova divadla, poděkování za představení a rozloučení se soubory, a především oficiální zahájení a zakončení festivalu se závěrečným velkým ohňostrojem.
Již popáté se zhostil oficiálního zahájení JH v sobotu 2. srpna ministr kultury Pavel Dostál spolu se starostkou Hronova Hanou Nedvědovou a hejtmanem Královéhradeckého kraje ing. Pavlem Bradíkem.
Každoročně přivítá JH řadu významných hostí. Letos jimi byli vedle ministra kultury ČR Pavla Dostála, doc. Milan Uhde, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, Mgr. Milan Kupka, vedoucí kanceláře předsedy senátu ČR, JUDr. Magdalena Hůrková, právnička I. náměstka ministra kultury ČR a další, které v Hronově vídáme pravidelně. Mezi ně náleží i Franz-Josef Witting, viceprezident Německého spolkového svazu amatérského divadla (BDAT) a umělecký ředitel prestižní přehlídky v Paderbornu. Mezi stálé návštěvníky přehlídky patřil i Jozef Krasula, prezident Slovenského střediska AITA/IATA. Mezi hosty lze počítat i zahraniční lektory vzdělávací části JH prof. Andrease Poppeho z Německa, Sergeje Fedotova z Ruska, doc. Mgr. Jána Zavarského a Mgr. Karola Horvátha ze Slovenska.
Ke společenské části JH náleželo přijetí oficiálních hostí starostkou města Hanou Nedvědovou na hronovské radnici, přijetí zahraničních hostí a sponzorů na témže místě.
Významnou akcí společenského charakteru bylo udělení Ceny MK ČR za neprofesionální divadelní a slovesné obory Mgr. Alexandru Gregarovi z Hradce Králové a předání ocenění Zlatého odznaku J.K. Tyla Františku Klaškovi z Troubska u Brna, Jiřímu Kubinovi z Červeného Kostelce, Václavu Müllerovi z Brna (pro nemoc nepřítomnému) a ing. Dušanu Zakopalovi z Ostravy. Tento akt se uskutečnil před odpoledním představením v den oficiálního zahájení JH na jevišti Jiráskova divadla. Cenu MK ČR předal osobně ministr kultury Pavel Dostál.
Byť nebyl osobně přítomen Z.A. Tichý, iniciátor a osnovatel udělování neoficiální, dílem recesní a dílem vážně míněné ceny Zlatý Alois, byla cena díky iniciativě Vladimíra Hulce udělena. Zdá se, že tentokrát spíše vážně než nevážně. Získal ji soubor Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí za inscenaci hry Josefa Tejkla Amatéři.


e) Tiskoviny

 Proměna výtvarného řešení propagace JH, jejímž autorem je renomovaný brněnský výtvarník Rostislav Pospíšil, měla pokračování i letos. R. Pospíšil zaměnil loňskou hrací kostku se střídavě smějícím se a mračícím obličejem klauna za postavu všudypřítomného Kašpara. Tento motiv promítnul do všech propagačních materiálů, počínaje plakáty, přes programovou brožuru, přehlídkový zpravodaj, odznaky účastníků, tašky, trička aj., až po velkoplošnou propagaci ve městě, včetně skupiny Kašparů před divadlem.
 Přehlídkové dění mapoval, jako každoročně, Zpravodaj JH. Jeho devět čísel připravovala redakce v novém složení. Vedoucí redaktorkou byla Pavlína Morávková, jejími členy byli Simona Bezoušková, Vladimír Hulec, David Slížek, Jana Soprová, výtvarník Rostislav Pospíšil a fotograf Ivo Mičkal. Po letech se setkala redakce s nebývalým uznáním za svou práci i z řad čtenářů, seminaristů a dalších účastníků JH. Zpravodaj nabyl kýžených proporcí a komplexnosti, ale také espritu. Mj. přinesl exkluzivní rozhovory s ministrem kultury Pavlem Dostálem, doc. Milanem Uhdem, prof. Miloslavem Klímou, Danielou Fischerovou, prof. PhDr. Janem Císařem, CSc. a dalšími významnými osobnostmi profesionální a amatérské divadelní scény.
 V den oficiálního zahájení festivalu (2.8.) se uskutečnila tisková konference JH. Zúčastnil se jí ministr kultury Pavel Dostál, ředitelka ORNK MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík, starostka Hronova Hana Nedvědová a další hosté a organizátoři JH. Účast žurnalistů byla obvyklého rozsahu, včetně zástupců televize. Jí odpovídala i pozornost médií, kterou přehlídce věnovala. Lze si jenom přát, aby tato pozornost, byť je daleko větší, než bývá obvyklé u jiných akcí neprofesionálního umění, překročila stávající rozměr.


III. Organizace

V průběhu JH se každodenně scházel k řešení aktuálních problémů organizační štáb.
Na začátku a na konci přehlídky se sešel Festivalový výbor JH.
I přes značný počet účastníků JH, včetně účastníků K(n)MD, a technickou a organizační náročnost zvládnutí tak velkého množství namnoze početných hrajících souborů, nevznikly až na jednu výjimku žádné zásadní problémy. Dalo by se říci, že 73. JH byl z organizačního hlediska na velmi dobré úrovni. Onou výjimkou byla nedostatečná elevace hlediště v sále Josefa Čapka, na níž doplatili diváci i účinkující, zejména při představeních hostujícího maďarského tanečního divadla Panboro z Budapešti. Problémem elevace se zabýval organizační štáb i festivalový výbor JH již mnohokrát v minulých letech. Neschůdnost získat potřebné finanční prostředky však nedovolila pořízení potřebného vybavení, aby mohlo dojít ke změně. Díky nabídnutému řešení PhDr. Zuzanou Malcovou z MK ČR bychom mohli mít na příštím JH o jeden velký problém méně. Zdá se, že se prostředky našly, že je vše již na realizaci místních organizátorů.
Po mnoha letech se podařilo navrátit hronovskou sokolovnu k využití pro divadelní představení. Ukázalo se to přínosným. Odehrály se zde dvě inscenace, které by bylo sotva možné úspěšně realizovat v sále Josefa Čapka či Jiráskově divadle (Žena v písku, Amatéři). Díky pořízení koberců se zlepšily akustické parametry foyeru sálu Josefa Čapka, který se tak stal centrem setkávání – divadelním klubem bez echa způsobovaného mramorovou podlahou. Pokud by ještě došlo k zútulnění za pomoci fantazie výtvarníka a spolu s tím k zvukové izolaci od vlastního sálu, kde probíhají divadelní představení, bylo by to o hodně lepší.
Mnoho připomínek a návrhů na zlepšení podmínek pro soubory, seminaristy a další návštěvníky JH padlo na závěrečných jednáních organizačního štábu a festivalového výboru JH. Projednávaly se další možnosti ubytovací, možnosti získání prostor pro semináře a dílny, otázky prohloubení péče o hrající soubory, zlepšení informovanosti návštěvníků pomocí informačních tabulí a směrovek, ale také těch, co do Hronova nemohou přijet, prostřednictvím internetu. Projednáno bylo mnoho jiných okruhů, které je zapotřebí řešit, nevyjímaje otázky tvorby programu a vzdělávací části JH.


IV. Finanční zabezpečení
Rozpočet a vyúčtování akce jsou předloženy samostatně.


V. Návrhy a náměty pro další ročník

Z hlediska programu:
 Vytvářet i nadále takové podmínky, aby byly realizovány národní přehlídky ve všech druzích divadla a dalších druzích scénického umění a staly se základem fundovaného výběru inscenací do programu 74. JH. S tím souvisí i realizace krajových přehlídek.
 Klást důraz na vzájemnou mezidruhovou inspiraci a setkání amatérských divadelníků z různých druhů a oblastí divadla, včetně příbuzných druhů scénického umění. Tyto premisy uplatňovat ve všech programových složkách: při výběru inscenací, při organizaci vzdělávací části a rovněž ve společenské části programu JH.
 Uplatnit zásady výběru souborů ve znění souhlasném s propozicemi 74. ročníku JH.
 Klást na programovou radu JH požadavek, aby při svém rozhodování o programu vycházela z inscenačních výsledků divadelní sezóny a stanovila program relevantní poslání JH.
 Zachovat koncepci K(n)MD ze 73. ročníku JH.
 Stávající Problémový club a Diskusní klub přeměnit na Kritický klub JH, jehož posláním bude jak kritická reflexe inscenací základního programu JH, tak rozprava nadstavbového poznávacího charakteru. V tomto směru realizovat návrh pracovní skupiny pověřené řešením otázky Problémového clubu a Diskusního klubu, složené z členů odborné rady IPOS-ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo.
 Zajistit recenze inscenací základního programu JH pro přehlídkový zpravodaj samostatnými recenzenty tak, aby lektoři Kritického klubu nebyli zatěžováni dosavadní měrou psaním recenzí a byl jim vytvořen dostatečný prostor pro porady k přípravě vedení Kritického klubu, respektive k případnému uzavřenému hodnocení inscenací pro hrající soubory.
 Zachovat stávající rozsah trvání přehlídky, pokud to dovolí ekonomická situace.
 Rozšířit tu část doplňkového programu, která má ambice zapojovat místní obyvatele do festivalového dění, tj. o tzv. off-program. Jeho realizace by měla být zásadně obsahově i časově organizována tak, aby byl přínosem a nikoliv narušitelem základního programu JH.
 Realizovat oceňování nejkvalitnějších, nejinspirativnějších a nejpřínosnějších inscenací z hlediska vývoje amatérské divadelní tvorby dle návrhu pověřené pracovní skupiny k řešení otázky oceňování inscenací na JH, složené ze členů odborné rady IPOS-ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo. Návrh počítá s tím, že rozhodnutí o ocenění bude svěřeno 3 různým skupinám hronovské divadelní veřejnosti (lektorskému sboru + posluchačům K(n)MD + další festivalové odborné veřejnosti).

Z hlediska organizace:
 I nadále věnovat zvýšenou pozornost rozpočtu přehlídky a sledování jeho dodržení.
 Realizovat jednání s potencionálními sponzory pro posílení finančních zdrojů přehlídky, usilovat o získání generálního sponzora.
 Zvážit ustavení funkce programového ředitele JH a inspektorů představení, u nichž by byla záruka dodržení časového programu, respektive včasné kompetentní informovanosti návštěvníků o změnách.
 I nadále věnovat pozornost přípravné fázi práce na Zpravodaji JH. Klást akcent na to, aby přístup redaktorů byl především divadelní, nikoliv pouze novinářský. Zajistit, aby byla členem redakce (nejlépe šéfredaktorem) osoba, která je v maximální možné míře obeznámena s problematikou amatérského divadla, jeho organizačním zázemím, prostředky a nástroji odborné péče a dalšími aspekty existence amatérského divadelního hnutí. Zachovat obsah Zpravodaje JH z roku 2003 a doplnit jej o reflexe z Kritického klubu.
 Věnovat neutuchající pozornost zabezpečení pečovatelské služby pro hrající soubory po celou dobu jejich pobytu, tj. od jejich příjezdů do Hronova a oficiálního přivítání, až po oficiální rozloučení při skončení pobytu.
 Přehodnotit přehlídkové rituály, zejména v tom smyslu, aby středem jejich pozornosti byly hrající soubory a jejich vůdčí osobnosti.
 V případě uvádění inscenací pro děti zabezpečit částečnou návštěvu dětského publika, odpovídající věkové adrese avizované souborem.
 Usilovat o možnost využívání hronovské sokolovny či jiného adekvátního objektu jako stabilní scény pro maximálně 100 diváků pro komorně laděné či neobvyklý prostor vyžadující inscenace, včetně stálého technického vybavení a obsluhy.
 Usilovat o zajištění vhodnějšího prostoru pro konání Kritického klubu než skýtá malý sál Jiráskova divadla.


Vyhotovil: PhDr. Milan Strotzer
23.12.2003