Česká Třebová, Excerpce pro MČAD 1998-2002
ČESKÁ TŘEBOVÁ o.Ústí n.O.
CČAD s. 29, 51,175,192, 232; 275, 302, 388, 401
Obr.CČAD s.301: Snímek ze zahraničního vystoupení Studia 02 Česká Třebová s Hrou o životě a smrti doktora Fausta na festivalu ve Vídni, režie Alexandr Gregar 1983.
Velikonoční hry, DČD I., s. 312
Po roce 1801 se pašije hrály v prozatímním "kostele", boudě na náměstí. Farář Altenhof, který se stal ve městě farářem, je zakázal.
Menčík, Velikonoční hry,s.XIX, dle: K.O. Hubálek, Stručné paměti ochotnického divadla v České Třebové,1895.... (Ron)
20. léta 19. st.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
40. léta 19. st.: F. Škroup: Dráteník (s. 306)
DČD II
“Počátkem tohoto století...několik vlastimilů...jalo se provozovati některé kousky nejdříve v domech soukromých, později v prkenné boudě, postavené na náměstí, která kdysi zastupovala vyhořelý kostel.”
1880 zal.ochotnický spolek Hýbl - Vlastenci bohumilí, Slavnost založení, Telegram, Farizejci, Maloměšťáci,Spanilá Savojanka - 19 členů (činných údů).
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 179-180 Kar.Hubálek kDÚ
Po 1800 - pašijové hry a různá vystoupení v dřevěné boudě na náměstí.
Asi od 1810 představení studentů na popud litomyšlského profesora Jana Hýbla, rodáka z České Třebové.
Ve 4O.letech mj.nastudována Škroupova opera Dráteník (2O let na repertoáru).
1880 založen Spolek divadelních ochotníků Hýbl.
Kritik F.V.Krejčí byl jedním z režisérů spolku (Konec století): “Tři roky po představení Jana Výravy seděl jsem na redakčním sedadle Národního divadla a posuzoval z něho jako kritik po více než dvacet let, co jsem viděl na scéně.”
195O spojením s dramatickým odborem Sokola vznikl Dramatický kroužek Hýbl ZK ROH Vitka (JH 1952: Štěstí nepadá s nebe, JH 1953: Pan Johanes), později součást ZK ROH ČSD. Účastník JH. (působil v něm Alexandr Gregar).
1978 z členů spolku vzniklo Studio 02 ZK ROH Perla. JH80
Počátky ochotnického divadla tu mají obrozenský charakter, spojený se sociálním hnutím konce 19. století. U jeho zrodu byl místní rodák a národní buditel Jan Hýbl, spolek, zal. 1880 nesl jeho jméno. 1893 měl 142 členů a během 7 let sehrál 92 her. Z tohoto souboru vzešel k F.V.Krejčí. Po 1918 hrály divadlo politické strany, Sokol, Orel, na Parníku zal. spolek Vojan. Prioritní postavení si udržel Hýbl. 1933 se ochotníci zúčastnili JH /kteří?/. Činnost ochotnického divadla byla přerušena během války 1938 - 1945. Nejvýraznější po 1945 byl Hýbl a dramatický odbor Sokola. První měl početnější a kvalitnější herce, druhý propracovanější režiji. Hýbl měl velmi zajímavý repertoár /př. Matka, Ruští lidé, Psohlavci, Vražda v Luxoru, Ze života hmyzu, Slaměný klobouk, RUR, Zdravý nemocný.../. Na Skále provedl Sokol např. Vějíř lady Windermeerové, Pygmaliona, Sen noci svatojánské, Půlnoční vlak, Hrátky s čertem, Kremelský orloj... Při sjednocování činnosti oba soubory vstoupily do ZK n.p. Vitka pod společným jménem Hýbl. Hráli v Národním domě. Soubor se 1952 a 1953 zúčastnil JH. Hráli vybraný repertoár, včetně hry se zpěvy. Uměleckým vyvrcholením byla 1956 účast na národní přehlídce ve Svitavách s Donem Carlosem /Schiller/. Vedle této inscenace provedli náročné hry jako např. Nezvalovu Atlantidu, Rollandovu Hru o lásce a smrti, Feuchtwanglerova Ďábla v Bostnu, Hugova Ruy Blase. Někteří členové souboru odešli do souboru ZK Perla, který oživili lehčím repertoárem, např. Nebe na zemi, Dalskabáty, Třetí přání... Vystoupili také 1958 na JH. Soubor Hýbl pokračoval v programové koncepci, která přinášela repertoár hodný náročné profesionální scény. 1970 soubor oslavil 90. výročí založení, jako DS ZK ROH železničářů. Festival zahájil Radúzem a Mahulenou. Získal putovní pohár za vítězství v Týništi. 1980 při oslavích 100. výročí uvedli Bílou nemoc. Tehdy měl soubor 34 mužů, 16 žen a z toho 6 režisérů. (JM)
Stoletá tradice...II. s.54.
Divadlo se zde hrálo už na počátku 19. st. Byly to po 1800 pašijové hry v dřevěné boudě na náměstí, komické výstupy a obrazy o masopustním úterku. Studující v Praze ovlivnění hrami v Boudě přinášeli divadelní hry, které jim dával místní rodák Jan Hýbl. Po postavení železnice koncem 40. let rozvoj společnosti znamenal změnu i v divadle. Hrál se Klicpera a Tyl, ale i Dráteník. Hrálo se v hospodě U Špringrů, č.p. 42 a U Vostárků ve Svatováclavské ulici, budova zbourána 1959. Koncem 60. let divadlo ochablo. Příchodem nových učitelů činnost dostala řád. Hrálo se ve Felcmanově hostinci v pozdější Jeremenkově ulici dům ČSD. Po 1880 s pomocí obce si pořídili nové divadelní vybavení. K popularitě představení přispěla Mládenecká kapela, hrající o přestávkách. 1895 - 1902 hráli 92 her při 115 představeních / např. Gazdina roba, Na Valdštejnské šachtě, Pampeliška, Vina, Nora, Vláda tmy, Dráteník, Radúz a Mahulena.../. V dalších 5 letech sehráli jen 44 her v 51 představeních / Jan Hus, Bobří kožich, Probuzenci.../. 1906 - 1911 hráli 61 her v dobré umělecké úrovni / Strašidla, Ženitba, Samota, Opory společnosti.../. Do 1914 byla činnost malá a umělecká náročnost nízká. Během války na přání obecenstva se hrály veselohry, 1917 sehráli 18 představení, včetně Její pastornymě a Pasekářů. 1918 se hrály vlastenecké hry. Ustavením divadelního kroužku Sokola vyvrcholily rozbroje zastavením činnosti ochotníků na 1 rok. Za nového vedení začali hrát v Národním domě /do 1925/. Soupeření obou souborů pokračovalo. Mělo to i pozitivní vliv na uměleckou úroveň a na dramaturgii. 1938 - 1945 činnost postupně zanikala, také proto, že německé úřady zabíraly majetek spolků pro své potřeby. 1945 činnost obnovili. 1950 spojením obou souborů vznikl Dramatický kroužek Hýbl ZK ROH Vitka.
150 LET ochotnické činnosti - 80 let založení divadelního souboru “Hýbl” v České Třebové.
Třebovští ochotníci vzpomínají. Česká Třebová,Div.odb. ZK ROH ČSD Hýbl (1960). 32 s.kART
Pašijové hry v boudě se postupně posvětšťovaly a staly se obhroublými, takže byly zakázány. Z repertoáru studentů lze uvést Selské námluvy /Rayman/, Incognito aneb Na zapřenou /Kotzebue/Veverka/, Netopýr /Veverka/, Dobré jitro, Divotvorný klobouk, Blaník /Klicpera/. Po 1840 se dlouho držel na repertoáru ochotníků Dráteník. Hrálo se U Ploců, čp.48, U Šrýngrů, čp. 64, U Hýblů, čp.50, U Procházků, čp.?, U Vostárků, čp.548, Na Trávníku. A to až 10x do roka. 1854 nastala přestávka, snad v souvislosti s hostováním divadelní společnosti. Poté vedle ochotníků, kteří se rozdělili na české a německé, hráli i studenti. Repertoár český, tehdy obvyklý. Nové jeviště měli ve více hostincích. 1870 bylo jeviště rozebráno. 1872 nové jeviště U Sokola. Pohostinně hráli i v Dlouhé Třebové. Úroveň vybíraného repertoáru znamenala od klasických her /např. i Moliere/ pokles. Po přestěhování do hostince U nádraží, kde se nově vybavili, se nazvali Spolek divadelních ochotníků v České Třebové Hýbl /1880/. Opět vybudovali nové jeviště, staré prodali do Přívratě. 1889 opět nová výbava jeviště, pečovali o uměleckou výchovu účinkujících. Téhož roku se vrátili do hostince U Sokola. Padly společenské předsudky a soubor neměl problémy se získáním žen. 1880 – 1894 sehráli 135 her, včetně dvou operet, 54 her bylo českých autorů. Hráli klasické hry, ale i současné autory /Svoboda, Šubert, Jirásek…/. Společenský vliv měla hostování v Parníku, Lhotě, Sviné, Zhoři, Dolní Dobruči. Po 1894 na repertoáru převládli současní autoři / Šimáček, Svoboda, Preissová, Mrštíkové…/, patrně důsledek působení F.V.Krejčího. /JM/
TÁBORSKÝ, str.192 – 199.
HUBÁLEK, Karel O.: Stručné paměti ochotnického divadla v České Třebové. Česká Třebová, Spolek divadelních ochotníků "Hýbl" 1895. 62 s. SVK Hradec Králové
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 197)
ÚMDOČ 1922: S.d.o.Hýbl ÚMDOČ 1923: Dr. o. t. j. Sokol
Zdejší DS účastník JH.
Věstník DOČS 1933/3, s.4.
DS ZK ČSD se 1956 zúčastnil s Donem Carlosem JH. (V programové brožuře neuvedeno!) OD 1956/5 s.114
DS ČSD. Vloni soutěžil s Donem Carlosem, zklamání. Letos v soutěži s Čokoládovým hrdinou /Shaw/.
OD 1957/6, s.142.
Činný DS Hýbl. Vedle toho dětské soubory žáků obou osmiletek. Pohádka lesa, Děda Vševěd. DS jedenáctiletky nastudoval Šťastnou cestu /Rozov/. OD 1958/8, s.187. OD 1958/11, s.261.Adresář 93: DS Hýbl
DS Studio 02
JH 1933: Smetanův okrsek ÚMDOČ: Šamberk: J.K.Tyl
JH 1952: ZK ROH Vitka: Klíma: Štěstí nepadá s nebe JH 1953: DS ZK ROH Vitka: Jirásek: Pan Johanes
? 1956
JH 1978: DS Hýbl: Volodin: Dulcinea z Tobosy
JH 1980: Studio 02 ZK ROH Perla: Calábek: Hra o životě a smrti doktora Jana Fausta
FEMAD 1981: Studio 02 Perla: Gregar a kol.: Šejkspír ve studiu
Loutkové divadlo:
LCH 1955: Závodní klub ČSD
CČAD s. 29, 51,175,192, 232; 275, 302, 388, 401
Obr.CČAD s.301: Snímek ze zahraničního vystoupení Studia 02 Česká Třebová s Hrou o životě a smrti doktora Fausta na festivalu ve Vídni, režie Alexandr Gregar 1983.
Velikonoční hry, DČD I., s. 312
Po roce 1801 se pašije hrály v prozatímním "kostele", boudě na náměstí. Farář Altenhof, který se stal ve městě farářem, je zakázal.
Menčík, Velikonoční hry,s.XIX, dle: K.O. Hubálek, Stručné paměti ochotnického divadla v České Třebové,1895.... (Ron)
20. léta 19. st.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
40. léta 19. st.: F. Škroup: Dráteník (s. 306)
DČD II
“Počátkem tohoto století...několik vlastimilů...jalo se provozovati některé kousky nejdříve v domech soukromých, později v prkenné boudě, postavené na náměstí, která kdysi zastupovala vyhořelý kostel.”
1880 zal.ochotnický spolek Hýbl - Vlastenci bohumilí, Slavnost založení, Telegram, Farizejci, Maloměšťáci,Spanilá Savojanka - 19 členů (činných údů).
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 179-180 Kar.Hubálek kDÚ
Po 1800 - pašijové hry a různá vystoupení v dřevěné boudě na náměstí.
Asi od 1810 představení studentů na popud litomyšlského profesora Jana Hýbla, rodáka z České Třebové.
Ve 4O.letech mj.nastudována Škroupova opera Dráteník (2O let na repertoáru).
1880 založen Spolek divadelních ochotníků Hýbl.
Kritik F.V.Krejčí byl jedním z režisérů spolku (Konec století): “Tři roky po představení Jana Výravy seděl jsem na redakčním sedadle Národního divadla a posuzoval z něho jako kritik po více než dvacet let, co jsem viděl na scéně.”
195O spojením s dramatickým odborem Sokola vznikl Dramatický kroužek Hýbl ZK ROH Vitka (JH 1952: Štěstí nepadá s nebe, JH 1953: Pan Johanes), později součást ZK ROH ČSD. Účastník JH. (působil v něm Alexandr Gregar).
1978 z členů spolku vzniklo Studio 02 ZK ROH Perla. JH80
Počátky ochotnického divadla tu mají obrozenský charakter, spojený se sociálním hnutím konce 19. století. U jeho zrodu byl místní rodák a národní buditel Jan Hýbl, spolek, zal. 1880 nesl jeho jméno. 1893 měl 142 členů a během 7 let sehrál 92 her. Z tohoto souboru vzešel k F.V.Krejčí. Po 1918 hrály divadlo politické strany, Sokol, Orel, na Parníku zal. spolek Vojan. Prioritní postavení si udržel Hýbl. 1933 se ochotníci zúčastnili JH /kteří?/. Činnost ochotnického divadla byla přerušena během války 1938 - 1945. Nejvýraznější po 1945 byl Hýbl a dramatický odbor Sokola. První měl početnější a kvalitnější herce, druhý propracovanější režiji. Hýbl měl velmi zajímavý repertoár /př. Matka, Ruští lidé, Psohlavci, Vražda v Luxoru, Ze života hmyzu, Slaměný klobouk, RUR, Zdravý nemocný.../. Na Skále provedl Sokol např. Vějíř lady Windermeerové, Pygmaliona, Sen noci svatojánské, Půlnoční vlak, Hrátky s čertem, Kremelský orloj... Při sjednocování činnosti oba soubory vstoupily do ZK n.p. Vitka pod společným jménem Hýbl. Hráli v Národním domě. Soubor se 1952 a 1953 zúčastnil JH. Hráli vybraný repertoár, včetně hry se zpěvy. Uměleckým vyvrcholením byla 1956 účast na národní přehlídce ve Svitavách s Donem Carlosem /Schiller/. Vedle této inscenace provedli náročné hry jako např. Nezvalovu Atlantidu, Rollandovu Hru o lásce a smrti, Feuchtwanglerova Ďábla v Bostnu, Hugova Ruy Blase. Někteří členové souboru odešli do souboru ZK Perla, který oživili lehčím repertoárem, např. Nebe na zemi, Dalskabáty, Třetí přání... Vystoupili také 1958 na JH. Soubor Hýbl pokračoval v programové koncepci, která přinášela repertoár hodný náročné profesionální scény. 1970 soubor oslavil 90. výročí založení, jako DS ZK ROH železničářů. Festival zahájil Radúzem a Mahulenou. Získal putovní pohár za vítězství v Týništi. 1980 při oslavích 100. výročí uvedli Bílou nemoc. Tehdy měl soubor 34 mužů, 16 žen a z toho 6 režisérů. (JM)
Stoletá tradice...II. s.54.
Divadlo se zde hrálo už na počátku 19. st. Byly to po 1800 pašijové hry v dřevěné boudě na náměstí, komické výstupy a obrazy o masopustním úterku. Studující v Praze ovlivnění hrami v Boudě přinášeli divadelní hry, které jim dával místní rodák Jan Hýbl. Po postavení železnice koncem 40. let rozvoj společnosti znamenal změnu i v divadle. Hrál se Klicpera a Tyl, ale i Dráteník. Hrálo se v hospodě U Špringrů, č.p. 42 a U Vostárků ve Svatováclavské ulici, budova zbourána 1959. Koncem 60. let divadlo ochablo. Příchodem nových učitelů činnost dostala řád. Hrálo se ve Felcmanově hostinci v pozdější Jeremenkově ulici dům ČSD. Po 1880 s pomocí obce si pořídili nové divadelní vybavení. K popularitě představení přispěla Mládenecká kapela, hrající o přestávkách. 1895 - 1902 hráli 92 her při 115 představeních / např. Gazdina roba, Na Valdštejnské šachtě, Pampeliška, Vina, Nora, Vláda tmy, Dráteník, Radúz a Mahulena.../. V dalších 5 letech sehráli jen 44 her v 51 představeních / Jan Hus, Bobří kožich, Probuzenci.../. 1906 - 1911 hráli 61 her v dobré umělecké úrovni / Strašidla, Ženitba, Samota, Opory společnosti.../. Do 1914 byla činnost malá a umělecká náročnost nízká. Během války na přání obecenstva se hrály veselohry, 1917 sehráli 18 představení, včetně Její pastornymě a Pasekářů. 1918 se hrály vlastenecké hry. Ustavením divadelního kroužku Sokola vyvrcholily rozbroje zastavením činnosti ochotníků na 1 rok. Za nového vedení začali hrát v Národním domě /do 1925/. Soupeření obou souborů pokračovalo. Mělo to i pozitivní vliv na uměleckou úroveň a na dramaturgii. 1938 - 1945 činnost postupně zanikala, také proto, že německé úřady zabíraly majetek spolků pro své potřeby. 1945 činnost obnovili. 1950 spojením obou souborů vznikl Dramatický kroužek Hýbl ZK ROH Vitka.
150 LET ochotnické činnosti - 80 let založení divadelního souboru “Hýbl” v České Třebové.
Třebovští ochotníci vzpomínají. Česká Třebová,Div.odb. ZK ROH ČSD Hýbl (1960). 32 s.kART
Pašijové hry v boudě se postupně posvětšťovaly a staly se obhroublými, takže byly zakázány. Z repertoáru studentů lze uvést Selské námluvy /Rayman/, Incognito aneb Na zapřenou /Kotzebue/Veverka/, Netopýr /Veverka/, Dobré jitro, Divotvorný klobouk, Blaník /Klicpera/. Po 1840 se dlouho držel na repertoáru ochotníků Dráteník. Hrálo se U Ploců, čp.48, U Šrýngrů, čp. 64, U Hýblů, čp.50, U Procházků, čp.?, U Vostárků, čp.548, Na Trávníku. A to až 10x do roka. 1854 nastala přestávka, snad v souvislosti s hostováním divadelní společnosti. Poté vedle ochotníků, kteří se rozdělili na české a německé, hráli i studenti. Repertoár český, tehdy obvyklý. Nové jeviště měli ve více hostincích. 1870 bylo jeviště rozebráno. 1872 nové jeviště U Sokola. Pohostinně hráli i v Dlouhé Třebové. Úroveň vybíraného repertoáru znamenala od klasických her /např. i Moliere/ pokles. Po přestěhování do hostince U nádraží, kde se nově vybavili, se nazvali Spolek divadelních ochotníků v České Třebové Hýbl /1880/. Opět vybudovali nové jeviště, staré prodali do Přívratě. 1889 opět nová výbava jeviště, pečovali o uměleckou výchovu účinkujících. Téhož roku se vrátili do hostince U Sokola. Padly společenské předsudky a soubor neměl problémy se získáním žen. 1880 – 1894 sehráli 135 her, včetně dvou operet, 54 her bylo českých autorů. Hráli klasické hry, ale i současné autory /Svoboda, Šubert, Jirásek…/. Společenský vliv měla hostování v Parníku, Lhotě, Sviné, Zhoři, Dolní Dobruči. Po 1894 na repertoáru převládli současní autoři / Šimáček, Svoboda, Preissová, Mrštíkové…/, patrně důsledek působení F.V.Krejčího. /JM/
TÁBORSKÝ, str.192 – 199.
HUBÁLEK, Karel O.: Stručné paměti ochotnického divadla v České Třebové. Česká Třebová, Spolek divadelních ochotníků "Hýbl" 1895. 62 s. SVK Hradec Králové
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 197)
ÚMDOČ 1922: S.d.o.Hýbl ÚMDOČ 1923: Dr. o. t. j. Sokol
Zdejší DS účastník JH.
Věstník DOČS 1933/3, s.4.
DS ZK ČSD se 1956 zúčastnil s Donem Carlosem JH. (V programové brožuře neuvedeno!) OD 1956/5 s.114
DS ČSD. Vloni soutěžil s Donem Carlosem, zklamání. Letos v soutěži s Čokoládovým hrdinou /Shaw/.
OD 1957/6, s.142.
Činný DS Hýbl. Vedle toho dětské soubory žáků obou osmiletek. Pohádka lesa, Děda Vševěd. DS jedenáctiletky nastudoval Šťastnou cestu /Rozov/. OD 1958/8, s.187. OD 1958/11, s.261.Adresář 93: DS Hýbl
DS Studio 02
JH 1933: Smetanův okrsek ÚMDOČ: Šamberk: J.K.Tyl
JH 1952: ZK ROH Vitka: Klíma: Štěstí nepadá s nebe JH 1953: DS ZK ROH Vitka: Jirásek: Pan Johanes
? 1956
JH 1978: DS Hýbl: Volodin: Dulcinea z Tobosy
JH 1980: Studio 02 ZK ROH Perla: Calábek: Hra o životě a smrti doktora Jana Fausta
FEMAD 1981: Studio 02 Perla: Gregar a kol.: Šejkspír ve studiu
Loutkové divadlo:
LCH 1955: Závodní klub ČSD
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.