STEIN, M. Kariéra poněkud naruby. Amatérská scéna. Amatérská scéna. 1980, č. 8, s. 19

Začněme kratičkou pohádkou. Byl jeden chlapeček a ten se hodně zajímal o divadlo. Když byl starší, začal vystupovat v ochotnickém souboru.
Později se tak vypracoval, že se mu podařilo konkursem získat místo v profesionálním divadle. Hrál v desítkách filmů a za jeden z nich získal nejcennější trofej světa — zlatého Oscara. To je konec pohádky.

Příběh člověka, se kterým jsem se setkal v útulné pražské kavárně, byl naprosto opačný.

A tak začněme pěkně od Adama, pardón, od Oscara. Jediný herec u nás vlastnící nejvyšší ocenění filmového světa se jmenuje Ivan JANDL. (Ostatní českoslovenští tvůrci vlastní Oscary za režii a nemají na podstavci zlaté figurky vyryté své jméno, nýbrž pouze název úspěšného filmu.)

V roce 1947 jezdil Evropou americký filmový režisér Fred Zinnemann a hledal hlavního představitele pro chystaný film s pracovním názvem
Evropské děti. V Dismanově rozhlasovém souboru se mu zalíbil desetiletý blonďatý kluk. „Před Zinnemannem jsem tehdy dostal za úkol předvést etudu s telefonem; pamatuji si, jak jsem v ní někomu vynadal, že nezajistil studio pro natáčení,“ vzpomíná Ivan Jandl. Režisérovi se zmíněná etuda velice zamlouvala a tak malý „herec“ za pár týdnů cestoval do Švýcarska. Film byl švýcarskoamerickou koprodukcí a zabýval se tehdy velice aktuálním problémem — dětmi, které hledaly své rodiče. Točilo se jednak ve švýcarských ateliérech a dále v poválečných rozvalinách Mnichova, Norimberku a Stuttgartu. Výtěžek celého filmu byl věnován podpoře dětí, které doplatily na hrůzy fašismu. Premiéry uváděly v každé zemi hlavy státu. V roce 1948 získal snímek (pod definitivním názvem Poznamenaní) celkem pět Oscarů. Mimo Ivana, jehož Oscar je za nejlepší mladistvý výkon, to bylo ještě za režii, hudbu, scénář a celkový umělecký dojem.

A co další osud držitele Oscara? Nejvýmluvnější odpovědí je výčet Ivanových povolání. Nejdříve byl úředníkem Klubu čtenářů (kde získal
„protekční“ průkaz číslo 88 888), pak výtvarným redaktorem, autobusovým průvodčím, telefonním technikem, sboristou Kladenského divadla, rozhlasovým hlasatelem a pracovníkem obchodní inspekce, v níž je zaměstnán podnes.

Herectví ale zůstal Ivan věrný. Byl vůdčí duší souboru Studio 9, který vznikl roku 1955 v libeňském gymnáziu a později vstoupil pod OKD Praha 9. Soubor inscenoval desítky klasických i soudobých her. Ivan Jandl se podílel na práci Studia herecky a zejména režijně. Z dalších hlavních osobností souboru stojí za zmínku dr. J. Hromádko, VI. Cvekl, hudební skladatelka O. Jírková a výtvarník — akademický malíř L. Mucha. Dnes již Studio 9 neexistuje. Zůstalo po něm několik desítek programů, stovky fotografií a množství spokojených diváků.

Pod pojmem kariéra si lidé představují zejména slávu a peníze. To všechno se Ivanu Jandlovi prosmýklo mezi prsty... Když jsme o tom mluvili, jen se pousmál a Oscar hodil zlatý odlesk na jeho klopu, na odznak Svazu českých divadelních ochotníků.

STEIN, M. Kariéra poněkud naruby. Amatérská scéna. Amatérská scéna. 1980, č. 8, s. 19
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':