Místopis českého amatérského divadla, Hesla Loutky T-Ž

*T


TÁBOR, viz též ČEKANICE, ČELKOVICE, o.Tábor, Budějovický kraj
1908 první představení LD Dámského spolku Zora. Původně se hrálo na vypůjčeném rodinném divadélku, v krátké době vybudována nákladná scéna, zakoupeny 75 cm vysoké loutky. V prvních pěti letech organizátorem V. Mansfield.

Český loutkář 1912, s. 54 (V. Mansfield: Také jeden loutkář).


TACHOV, viz též MÝTO, o. Tachov, Plzeňský kraj
1956 v parku divadlo v přírodě. Působilo zde LD (Kokožka), maňásková scéna. 1979 zal. LS Kapsička, existoval i v 90. letech.


TANVALD viz též TANVALD, ŠUMBURK NAD DESNOU, ŽĎÁR o. Jablonec n. N, Liberecký kraj
1946 LS skautů. Hrálo se sokolovně, DD a u Sporrerů.


TAŽOVICE, m. č. obce VOLENICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1934 Čertův hrad a Kašpárkovy čertoviny, LD zapůjčil žák Antonín Pešek z Tažovic.


TEČOVICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1955 LD TJ Sokol, vedoucí Václav Donát. V rámci Týdne dětské radosti uvedena hra Hanička a baba Jaga. Další rep.Kašpárek a Ježibaba, Ponocný a strašidlo.


TELČ, o. Jihlava, Jihlavský kraj
Konec 90. let 20. stol. LS DDM.


TĚNĚ (též TĚNY), o. Rokycany, Plzeňský kraj
1918-1945 LD při místní škole, v zimě téměř pravidelně, a to i v okolních obcích. Zánik ve 40. letech.


TEPLICE, o. Teplice, Ústecký kraj
50.-60. léta 20. stol. LS ZK OÚNZ. Krajský pionýrský dům v Teplicích měl v roce 1954 šest maňáskářských kroužků.

Nesign: Z činnosti našich souborů, ČsL 1954, s. 111


TEREZÍN, viz též ČESKÉ KOPISTY, NOVÉ KOPISTY, o. Litoměřice, Ústecký kraj
TĚŠOV, m. č. města UHERSKÝ BROD, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
Jiří Oudes, v 60. letech učitel a ředitel ZŠ, na které vedl dětský loutkářský soubor Těšováček, později učitel LŠU/ZUŠ v Plzni (viz). Tvořivá improvizace v rámci vesnické malotřídky. Spolu s H. Budínskou a M. Mašatovou měl výrazný podíl na profilování moderního dětského loutkového divadla.
Úspěch na LCH 1968-1972 (1968 O sedmi trpaslících a jednom navíc, 1970 O rychlé želvě, 1972 Byla jedna ves a v ní chytrý pes).

1967 LCH: Těšováček: Z. K. Slabý - J. Oudes: O sedmi trpaslících a ještě jednom navíc
1968 LCH: ZDŠ: Slabý - Oudes: O 7 trpaslících a ještě jednom navíc
1969 LCH: Těšováček: Z. K. Slabý - J. Oudes: O rychlé želvě
1970 LCH: Slabý - Oudes: O rychlé želvě
1972 LCH: Těšováček: O. Sekora - J. Oudes: Byla jedna ves a v ní chytrý pes
1972 LCH: Oudes: Byla jedna ves a v ní chytrý pes
1973 Bábkarská Žilina: Těšováček: O. Sekora - J. Oudes: Byla jedna ves a v ní chytrý pes

ČsL 1973, č. 7, s. 4.


TICHOV, o. Zlín, Zlínský kraj
1954 pionýrský loutkářský kroužek se scénou ve škole. Ved. Alena Bláblová.


TISÁ, o. Ústí nad Labem, Ústecký kraj
1956 zal DS loutková scéna Tisá, vůdčí osobností byl A. Štěrba. 60. léta účast na přehlídkách
Po 1989 částečný útlum, v druhé pol. 90. let 20. stol. opět obnova činnosti. 1999 LS Skaláček.
TIŠNOV, viz též HAJÁNKY, HÁJEK, o. Brno-venkov, Brněnský kraj
1916-1917 loutkářská vystoupení herečky ND Liběny Odstrčilové, společně se svými přáteli hrála o prázdninách na rodinném divadle veřejná představení Fausta. V 70. letech LS Mladost (Hračkami na cestách (Cinybulk).

ČsL 1975, č. 5, s. 114; Pozor, 28.8.1916; Hlas lidu, 10. 8. 1917; OD 1957, č. 12, s. 279; 1959, č. 6, s. 139.


TLUMAČOV, o. Zlín, Zlínský kraj
1947- 1950 (asi) LS TJ Sokol bez stálé scény. Ved. Oldřich Hrubý. 1961 scénka v mateřské škole. Maňáskové divadlo jednou za čtrnáct dní.


TOVAČOV, o. Přerov, Olomoucký kraj
Na poč. 20.století TJ Sokol.


TRÁVNÍK, m. č. města CVIKOV, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1955-asi 1961 LS OB.


TREMOŠNÁ, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
V roce 1956 činný loutkářský soubor žáků SRPŠ. Zahájil Matvějovou Kouzlenou galoší.
B.H.

Ze života našich souborů, ČsL 1956, s. 63.


TRHOVÁ KAMENICE, o. Chrudim, Pardubický kraj
1878(?( začal hrát LD učitel Tichovský. Vykonal po městě sbírku a z jejího výtěžku zakoupil ”loutky značné velikosti" v Příbrami, oponu maloval A. Dvořák, abiturient reálky. Divadlo se těšilo velké oblibě.
V 80. letech jako LS OB (Pilulky čaroděje Dobroděje (Čechov).

TULÁČEK, F.: Vzpomínky, in Hlinecko, s. 85.
ČsL 1981, č. 1, s. 20.


TRHOVÉ DUŠNÍKY, o. Příbram, Středočeský kraj
Od 20.let.20.stol. SDH (v hostinci U Štolů).


TRHOVÉ SVINY, o. České Budějovice, Budějovický kraj
Počátku 30. let 20. stol, v období okupace činnost přerušena, 1945 obnovena. Stálou scénu získal soubor 1960 v novém KD. V místě pořádány okresní loutkové přehlídky. V roce 1955 činný loutkářský soubor, který se přihlásil do krajské akce na podporu propagace zdravotnictví a hygieny. Nastudoval hru K. Hlubačka Jak se jedna hloupá pila se zubem zle natrápila

Ze života našich souborů, ČsL 1955, s. 15.

Zavřelová, loutky: s. 2.


TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV, viz též DUBĚJOVICE, o. Benešov, Středočeský kraj
Hrálo se pro děti v období první republiky, vedl J. Matějovský


TRMICE, o. Ústí nad Labem, Ústecký kraj
1962-1974 LS v rámci ZK Metaz Trmice.


TRNAVA, m. č. obce PODKOPNÁ LHOTA, o. Zlín, Zlínský kraj
1947 loutková scéna TJ Orel, bez činnosti.


TRUTNOV, viz též LIBEČ, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
V 30. letech 20. stol. LD TJ Sokol. Poslední premiérou před německým záborem 1938 Lešetínský kovář. Loutky i s dalším inventářem se podařilo včas odvézt do bezpečí. V roce 1954 působil zde maňáskový soubor Domu osvěty a soubor závodního klubu železničárů. Železničáři nastudovali ve spolupráci s výtvarníkem Kopeckým Jiráskova Pana Johanesa a uspořádali zájezd do Hradce Králové, kde uvedli Posvícení v Hudlicích.

Loutkář 1938/39, s. 31.


TŘEBECHOVICE POD OREBEM, viz též NEPASICE, POLÁNKY NAD DĚDINOU, ŠTĚNKOV o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
Ve městě se pravidelně hrálo loutkové divadlo v TJ Sokol a v Orlu .


TŘEBÍČ, viz též BUDÍKOVICE, PTÁČOV, SLAVICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj

Obr.: Logo Zdravíčko ex Almanach IV kART

Obr.: Nejúspěšnější inscenace Zdravíčka Tygřík Petřík, 1972 ex Almanach IV kART

Obr.: Kresba Cyrila Boudy věnovaná Zdravíčku, 1963 ex Almanach IV… kART

Začátkem 20. let 20. stol. LD TJ Sokol. 1922/23 23 představení, průměrná návštěva 80 diváků.
1940-1946 Loutková scéna Říše Gulliverova, vedoucí Bohumír Krška. Na ni navázala 1953 Stálá loutková scéna OÚNZ Říše Gulliverova hrála v DPM v Třebíči. Hrálo se každou neděli. Z repertoáru Míček Flíček, Začarovaný les, Pepánek mezi broučky. Hrálo se marionetami, vodiči a speakři odděleni, i ”artistické loutky". Po smrti B. Kršky 1964 se soubor rozpadl. 1959 zal. LS Zdravíčko (do 1999 131 členů a 27 dětí). 1973 Princezna Majolenka (Romanovský), 1975 Ťupínek (Wilkowski), 1976 Sněhurka (Frimmovi), 1983 Šóšolda a sluníčko (Mikulka). Postupně uvnitř různé skupiny – 1982 Skupina 1+1, dále se měnila až na 3+1 (r. J. Dejl), 1990 skupina děti Zdravíčka (r. J.Kubátová). Za čtyřicet let 1374 představení, 99 premiér, První hra Vrána a lišák (Kárník). Většinou úpravy pohádek (M. Blaha). Sedmkrát na LCH, 1984 účast na XIV. festivalu UNIMA v Drážďanech. Soubor existoval i 2000. V Třebíči-Borovině LS Radost, vedoucí Miloš Kružík st. (rovněž marionety). Na něj navázal Miloš Kružík ml., zal. LS Plamínek (maňáskové divadlo), činné i 2000. 1967 zal. Maňásková scéna Zdravíčko při Osvětovém domě B. Václavka zásluhou MUDr. Miloše Blahy. Účast na národních a celostátních přehlídkách, i v zahraničí, též ČsTV. V 90.letech při Zdravíčku Skupina 3 + 1 a dětský soubor Děti Zdravíčka. 1974-1979 v ZK Závodech Klementa Gottwalda LS Marioneta. 1975-1982 LS Rolnička, vedoucím František Krul, též sběratel loutek a realizátor rodinného LD. Od 1984 při Okresním domě dětí a mládeže Dětský LS Gong pod vedením učitelky Jany Chocholoušové. Od 60.let (1966(?) Třebíčské loutkářské jaro, regionální přehlídka LS.

1962 LCH: ZK Závodů G. Klimenta: Borovský - Čtvrtek: Král Lávra
1972 LCH: Zdravíčko - JKP ROH: Januszewská: Tygřík Petřík
1977 LCH: Mawrocka: Kejklíř
1982 LCH: Skupina 1+1 Zdravíčko JKP: Novák: O Palečkovi
1983 LCH: Maňáskový soubor Zdravíčko JKP: Mikulka - Bláha: Šášolda a sluníčko
1984 LCH: Skupina 2+1 LS Zdravíčko JKP: Blaha: Princezna na hrášku
1987 LCH: LS Zdravíčko SKP: Blaha: Princezna Růženka
1994 LCH: Děti Zdravíčka: Urbán: Bleděmodrý Petr
1998 NPSD: Maň. soubor seniorů Zdravíčka: Bláha: Loupežnická pohádka

ALMANACH III. 35 let Zdravíčka. 1959-1994. Třebíč, MKS 1994. Nestr. MLK.
ALMANACH IV. 40 let LS Zdravíčko MKS Třebíč, 1999. kART.
ALMANACH MěKS při příležitosti XXX. Třebíčského loutkářského jara almanach, zachycující historii posledních 10 ročníků. (Prvních 20 ročníků bylo zpracováno ve sborníku z r. 1986.)
HARTMAN, Zdeněk: Dvacet loutkářských setkání v Třebíči. Třebíč, OKS 1986. 37 s. MLK.
HARTMAN, Z.: Dvacet loutkářských setkání v Třebíči, OKS BV Třebíč, 37 s.
MATOUŠEK, M.: Tři desítky loutkářských jar v Třebíči, MěKS Třebíč 1996, 27 s.
MATOUŠEK, Mirko: Tři desítky Loutkářských jar v Třebíči. Třebíč, MKS 1996. 27 s. MLK.
Nesign.: Ze života našich souborů, ČsL 1957, s. 92

ČsL 1973, č. 7 s. 6; 1975, č. 7, s. 160; 1976, č. 7, s. 157; 1983, č. 1, s. 20; L 1923/24, s. 108; L 1995, č. 1, s.1.


TŘEBOŇ, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
Obr.: Logo LD ZK ROH Pivovar v Třeboni (Anthon) in: Kapitoly z historie LD na Jindřichohradecku kART

1921 zal. LD TJ Sokol. Hrával s vypůjčeným fundusem, vždy v neděli odpoledne v hostinci Na sadech. 1926 se divadlo přestěhovalo do letní verandy hotelu U zlatého hroznu, kde se tehdy uskutečnilo první představení pro dospělé diváky. 1931 vystavěn samostatný dřevěný pavilon pro loutkovou scénu hrálo se do 1934. Činnost souboru byla přerušena zákazem Sokola v období okupace. Po válce se obnovuje v místním Městském divadle. 1947 se soubor přestěhoval do kreslírny ZŠ. 1948 byla v Třeboni uspořádána loutkářská škola za účasti profesionálních odborníků (prof. O. Rödla a dr. R. Kučery). 1953 soubor obnovil svou činnost v nově vybudovaném stálém divadle v klášterním refektáři. Od 1955 pravidelným účastníkem amatérských festivalů a přehlídek. 1976 LS OB Dlouhý, Široký a Bystrozraký. 1976-1981 nehrál z důvodů přestavby divadla. 80. léta LS MěKS LS Vodička (na FEMAD 1988 s Asagao). 90. léta existence LS IKS a LS PEKUF, pořádány Pohádkové soboty, přehlídky amatérského loutkového divadla. Marie Poesová, v 80. letech pracovala se svým mužem Miloslavem Poesem se středoškolským loutkářským souborem PEKUF, jehož dramaturgie a jevištní metaforika patřila k nejosobitějším v té době; v 90. letech změnila působiště a stala se inspektorkou pro základní školy v Praze
Od roku 1951 činnost loutkového divadla závodního klubu Třebonských pivovarů. Bylo vybudováno vzorné divadlo se šikmým hledištem a jevištěm s dvěma hracími plochami jak pro marionety, tak i pro javajky. V roce 1953 zájezdy do 32 obcí okresu. Hru Jirka učí broučky čarovat vidělo 9.000 diváků.

1955 LCH: ZK Pivovaru: Puškin: Kamenný host
1956 LCH: Endris: Krčín a 30 Hastrmanů
1957 LCH: Skupa - Wenig: Adámek mezi broučky
1963 LCH: Drda - Anthon: Zapomenutý čert
1987 LCH: LS MěKS: Vodička: Asagao
1988 LCH: Dyk - Poes: Krysař
1989 LCH: LS Pekuf MěKS: Rilke: Píseň o lásce a smrti Korneta Kryštofa Rilka
1993 LCH: Starosumerský epos, Kohoutová: Čas pro muže jménem Gilgameš
1994 LCH: LS IKS: Svobodová: Kalif Čáp

Zahraniční reprezentace: LS MěKS
1989 Japonsko: Toyama

Obr.CČAD s.224: A. S. Puškin: Kamenný host, LS Třeboň, režie Karel Brůna, loutky Ivan Anthon .
Obr.CČAD s.341: Autorská úprava Dykova Krysaře M. Poesové a souboru PEKUF MěKS Třeboň,
1988.

ANTON, I.: Loutky Pravoše Martínka.ČsL 1980,č. 2.
ANTON, I.: Odešel Karel Brůha. ČsL 1977, č. 6.
C: Třeboňská loutkářská květena. čLS 1947, č. 1.
Loutkové divadlo Třeboň, 1924-1969 (almanach, Město v Třeboni 1969)
Loutkové divadlo v Třeboni (Almanach, Třeboň 1941)
Novák, s.34-36
POESOVÁ, Marie: Třeboňské loutkové divadlo. Diplomová práce. Č.Budějovice 1978, 104 s.
PROCHÁZKA,Fr.: Loutkové divadlo v Třebni. L 1939, č. 5.
VAVRUŠKA,E.: Mladý pětačtyřicátník. ČsL 1970, č.7.
Zavřelová, loutky: s. 7.
ZVONAŘOVÁ, Alexandra: Historie a současnost loutkového divadla v Třeboni. In: Kapitoly z historie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum 1999.

ČsL 1976, č. 7, s. 160.

TŘEMOŠNÁ, viz též ZÁLUŽÍ, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
1921 třemošenští učitelé zakoupili 25 cm vysoké Alšovy loutky. Druhý nejstarší loutkářský
amatérský soubor v západních Čechách. Požádali J. Skupu o poradenství. 1924 LD TJ Sokol. Rozvíjející se divadlo přervala válka, loutky i divadlo zničeno Němci. Znovu po 1946 jako LS TJ Tatran. 1953 pod Západočeskými keramickými závody, nejaktivnější sezóna 1950-1951, 29 představení. 1953-1958 stagnace, 1958 obnova. V roce 1956 oslavil loutkářský soubor závodního klubu Tatran desetiletí své činnosti uvedením Tylovy Tvrdohlavé ženy.1967 loutkový festival. 1972 Okresní přehlídka LS. Místní LS Král Abeceda (Lamka), Statečný koníček (Pavlík). LS i na konci 90. let.

-Ap-: Sborníček k jubileu. (30 let loutkářského souboru TJ Třemošná). ČsL 1977, č. 5, s. 116.
BLAŽKOVÁ, V: Tradice v Třemošné žije. ČsL, 12. 12. 1972.
Loutkové divadlo TJ Tatran Třemošná 1946-1976 (almanach, Třemošná 1976).
Novák, s.40
Nesign.: Ze života našich souborů, ČsL 1956, s. 213

Plakát na přehlídku loutkářských souborů Plzeň-sever, Třemošná 1971

Kralovický obzor, 1922, č. 21; Rozvoj 1971, čl. k 25. výročí založení LS TJ Tatran, M Mariánská Týnice.

HEIN, B.: Statistický přehled veřejných loutkových divadel v západních Čechách. Loutkář, 1925/26, s. 71.

ČsL 1973, č. 1, s. 14; 1992, č. 4, s. 93 (70.výročí loutkářů v Třemošné).


TŘEŠŤ, o. Jihlava, Jihlavský kraj
1918 zal. Sdružením přátel loutkového divadla. 1936 Oldřich a Božena 200. představení. 1962 LS mladých, marionety, příklon k tradičnímu stylu. Do 1982 více jak 200 představení.

Loutkář 1936/37, s. 17; Zájmy venkova, 7.3.1936; ČsL 1982, č 6, s. 141.


TŘINEC, viz též DOLNÍ LÍŠTNÁ, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
1960-1994 loutkářské dětské soubory při DDM Třinec.

1992 LCH: ZUŠ Kovaříkova Cimbolincová: Housenka


TUČAPY, viz též BRANDLÍN, o.Tábor, Budějovický kraj
1947-1949 vybudováno loutkové divadlo, posléze zaniklo.


TUCHOMĚŘICE, viz též KNĚŽIVKA, o. Praha-západ, Středočeský kraj
LD TJ Sokol zal. 1929 po návštěvě loutkářské výstavy v Praze.
1982-1984 v místní ZŠ loutkářské (S)hledání se sebou a autorským a netradičním loutkovým divadlem, které je pro všechny loutkářské soubory inspirativní.

OPLIŠTILOVÁ, Eva: Co je za dveřmi a kam je vpřed. ČsL 1985, č. 3, s. 60 - 61.

Loutkář 1931/32, s. 93


TURNOV, viz též DOLÁNKY U TURNOVA, DALIMĚŘICE, MAŠOV, o. Semily, Pardubický kraj
1922 zal. Loutkářský odbor TJ Sokol Turnov. 1922-1928 sehráno 62 her, 145 představení shlédlo 28 tisíc diváků. 1924 4. místo na loutkářské výstavě v Praze, 1929 1. místo. Velmi aktivní do 1938, každou neděli v malém sále sokolovny, vybudován pro loutkové divadlo. Návrhy scén akad. malíř K. Vik, akad. malíř K. Kinský, prof. Zd. Juna a prof. J. Choura. Vrchol v druhé polovině 30. let. Repertoár Máj (K. H. Mácha), Lucerna, opery V studni, Prodaná nevěsta. Asi 30. léta 20. stol. LS Pomněnky (do 1938). Za anexe k Německu se nehrálo, sokolovna zabrána německou armádou. Po válce činnost LS TJ Sokol obnovena do počátku 50. let. Po zastavení činnosti TJ Sokol loutková scéna převezena (přes 50 loutek 70 cm) do Domu pionýrů v Sobotecké ulici. Ved. a r. Ant. Šrajer. Divadlo se nezachovalo. 1976 vznikl z klasické marionetové venkovské scény LS Čmukaři. V čele J. Ipser a D. Weissová, (Medvídek Pú nebo tak nějak, Sedm trpaslíků a Sněhurka, Sadoděde, Sadoděde, Kašpárek chodí pěšky). Autorská spolupráce R. Zemenová. Pravidelná účast na regionálních i celostátních přehlídkách (LCH, JH). 1978 zal LS Na židli Turnov při JKP (později Turnovské KS). První inscenace Princezna Mušlička (Cg. Habersbergerová), hrána na vyřezávaných židlích, které tvořily scénu, podle toho název souboru. První vedoucí souboru Jaroslav Ipser (O princezně Čárypíše, O slepičce kropenaté (nejoblíbenější pohádka souboru, hrála se více než 15 let). Za 20 let účast na mnoha místních, okresních a krajských loutkářských přehlídkách, Od 1983 pořádatel loutkářské přehlídky Turnovský drahokam (pravidelně do 1987, po devítileté přestávce obnovena 1996). Významný cyklus Nedělní pohádka, jednou měsíčně v období říjen až duben od 1996 v Divadélku Na židli, v suterénu KS Střelnice.

1996 JH, FEMAD: LS Čmukaři: Weissová, Ipser: Sedm trpaslíků a Sněhurka
1997 LCH, JH, FEMAD: Ipser, Weissová, Zemenová: Sadoděde, Sadoděde
1999 LCH, JH, FEMAD: Ipser, Weissová, Zemenová: Kašpárek chodí pěšky.
2000 LCH, JH, KPD: autorské představení: Pletené pohádky

VIK, K.: Loutkové divadlo. L 1936, č. 7-8.
VOJTĚCH, František: 1924-1999. 75 let LD v Benátkách nad Jizerou. Zpravodaj Benátecka 5/99, s. 14-17.


TÝN NAD VLTAVOU, viz též KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ, o. České Budějovice, Budějovický kraj
1843 nejstarší dobový záznam o představení LD. Podle zápisu v matrice 1847 na hřbitově pohřben Matěj Kopecký. 1910 DrO TJ Sokol. 1911 zakoupili od T. Dubského loutky po vnučce M. Kopeckého, které, spolu se Švehlovými dekoracemi používali až do zákazu TJ Sokol 1941. 1921 vznik LD TJ Sokol. Vůdčími osobnostmi v polovině 20. let Karel Brůha a Otta Roedl. Vedle představení pro děti i revuálně satirická pásma pro dospělé. 1925 nová sokolovna se stálou loutkovou scénou. 1927 vznikla podle návrhu O. Roedla loutková postava Zindulák Pošvejc, zjevně inspirována Skupovým Spejblem. Groteskní typ, s holou hlavou, vyboulenýma očima, oblečený v černý oblek s bílou kravatou a s bosýma nohama. Postupně si, hlavně v představeních pro dospělé, získal popularitu časovými a dobovými narážkami a vtipnými improvizacemi a jako soudobý typ nahradil již anachronického Kašpárka. Neodmyslitený protagonista zábavných pořadů Zindulákovy večery jaksi veselé. 1943-1945 po zákazu TJ Sokol divadlo pokračovalo pod záštitou dorostového odboru Okresní péče o mládež. Po válce 1945 vzestup činnosti, hlavně díky mobilním maňáskům. Nezapomínali na marionety. 1946 vybudováno stálé jeviště v malém sále sokolovny. 1947 oslavy 100. výročí narození M. Kopeckého. 1952 1. místo na LCH. Od 1975, kdy přešel do OB, název Loutkový soubor Matěje Kopeckého. Soubor měl také dětskou skupinu.

1951 LCH: Matěj Kopecký, OkresníOB: Jirásek: Pan Johanes
1952 LCH: Oldřich a Božena

Novák, s.12-13

Ja: Loutky pomáhají budovat novou vesnici. ČsL 1951, č. 2.
K.: Památník Matěje Kopeckého v Týně nad Vltavou. ČL 1911/12, č. 3-4.
KUNA, L.: Vltavotýnský Zindulák Pošvejc. L 1931, č. 7.
SRNEC, Václav: 70 let loutkového divadla v Týně nad Vltavou.Čes. Budějovice, OK ZUŠ 1980. 90 s. příl. MLK.
Zavřelová, loutky: s. 3
Zpráva pro Místopis 1998. kART.


TÝNEC NAD SÁZAVOU, o. Benešov, Středočeský kraj
1942 utvořen loutkový odbor. Hrálo se nejprve s malými loutkami a později zásluhou ředitelství Zbrojovky získány loutky 65 cm vysoké s moderně zařízeným divadélkem.



U


UBLO, o. Zlín, Zlínský kraj
Od 1950 loutková scénka mateřské školy, vedoucí Olga Horáková. První představení Kouzelná stařenka Ozvěna (Nešvera).


Koncem 50. let ojediněle LD.


UHERSKÉ HRADIŠTĚ, viz též JAROŠOV, MAŘATICE, MÍKOVICE, SADY, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1918-1938 TJ Sokol i LD. Začátkem 50. let činný pionýrský maňáskový soubor Hadrníčci. V létě 1952 si pořídili dvojkolový vozík a jezdili s LD po Valašku. Hráli v mateřských školách, rekreačních střediskách apod. 1954 v Domě osvěty LS Radost. Ročně kolem 40 představení. 90. léta LS (bez jména) a LS Hadrníčci.

ČsL 1953, s. 39; 1954, s. 41 (B.H: Z činnosti našich souborů).


UHERSKÝ BROD, viz též HAVŘICE, TĚŠOV, ÚJEZD, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1919 dorost TJ Sokol Ječmínek (V. Baldessari-Plumlovská). 1921 zal. Loutkový odbor TJ Sokol. Od 1929 představení i pro dospělé, např. kabarety, scénované písničky apod. 1930 uvedli první jednání hry bratří Čapků Adam stvořitel. 1936 Ze života hmyzu (r. Rudolf Tomica, výprava S. Vít), hodnocena objevná loutkářská drg. a vynalézavost. 1940 Prodaná nevěsta (s reprodukovanou hudbou). V roce 1946 obnovena činnost loutkového divadla. Vedoucím souboru se stal učitel V. Šťastný. 1952 LS převeden do ZK Strojíren. 1954 v soutěži LUT Červený kvíteček (R. Kučera, r. V. Cmíral). 1956 rekonstrukce scény. Spolkové LD jako právní subjekt od 1993, navázalo na tradici 20. let. Předsedou Roman Švehlík, hry pro děti 3 až 6 let, pravidelně v DK (vlastní sál a jeviště).

TOMICA, R.: Komedie bratří Čapků Ze života hmyzu na loutkovém divadle Sokola v Uherském Brodě. Loutkář 1936/37, s. 22.

ČsL 1956, s. 92: Cm.: Loutky v Uherském Brodě; MF Dnes, 22. 6. 1999 (LD 90. let).

UHŘÍNOV, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1931 LD ČSČK.


ÚJEZD, též ÚJEZD U VIZOVIC, o. Zlín, Zlínský kraj
50. léta LD v budově osmiletky, vedoucí Karel Plotz. 1954 stálá scéna v sále kina.


UNČOVICE, m. č. města LITOVEL, o.Olomouc, Olomoucký kraj
1919-1925 se hrálo na zvětšeném Alšově divadélku s tištěnými dekoracemi od Storcha, asi 5x za rok.

L 1927/28, s. 148.


UNHOŠŤ, o. Kladno, Středočeský kraj
1928 LD TJ Sokol. Ročně průměrně 20 představení.

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930. Loutkář 1931/32, s. 70.


ÚPICE, dříve OUPICE, o. Trutnov, Královéhradecký rkaj
V 1. třetině 19. st. zde působil kočovný loutkář Josef Vida (Vída). 1800 založil rodinnou loutkářskou
tradici, trvající až do 50. let 19. st. 1950 zal. LD Radost, vybudována scéna na náměstí za přispění místních závodů. 1951 Míček Flíček. Pravidelně v sobotu a neděli. Z repertoáru Bacilínek, Sůl nad zlato, Broučci, Zlatá rybka. 1952 provozovatelem n. p. Úpolan. Na rekonstruované scéně se začalo hrát 1953 Do 1954 soubor v krizi, poté Dračí komedie a Hračky na cestách. 1985 LD Jedenáctileté střední školy. 90. léta 20. stol. LS.

ČsL 1954, s. 116 (A. Kubíček: Loutkové divadlo radost Úpice).


URBANICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
Po válce hrála LD mládež. Poslední zmínka 1975.


ÚSOBRNO, o. Blansko, Brněnský kraj
1927-1931 U Hrazdirů Loutkářský kroužek mládeže (17 her).


ÚSTÍ NAD LABEM, viz též BUKOV, KRÁSNÉ BŘEZNO, NEŠTĚMICE, PŘEDLICE, TUCHOMYŠL, o.
1930 zahájena představení LD na českém gymnáziu. Hrálo se pravidelně v sobotu. V 50. letech při DS SETUZA i LS, 1953 na Festivalu LUT v r. V. Sahuly Zlatý beránek (K. Šnejdarová). V 1955 získal soubor nové prostory v nově otevřeném Domě dětské radosti, kde byla vybudována moderně vybavená scéna. Též organizátor loutkářských přehlídek, např. 1957 Celostátní loutkářská přehlídka. 1961-1992 DS Drápek (Drápci) 6. ZŠ, od 1964 působil v DK. Soubor převážně loutkový, i když občas nastudoval i činoherní kus (celkem asi 30 inscenací, kromě ucelených pohádek také pásma, hrané anekdoty a soutěže). Největších úspěchy 1967-1974 (účast na LCH, ŠP, zájezd do NDR). 1974 např. O princezně, kterou nikdo nechtěl (Pražáková). 1982 zal. LS Leporelo, členskou základnu tvořily převážně učitelky MŠ. Poslední působiště do 1994 v KD Corso. Účast na LCH 1992.

1966 LCH - Drápek DK, Pražáková: Ztracená písnička
1968 LCH - Drápek DK, Pražáková: Hadráček
1970 LCH, - Drápek DK, Garnětová: Gurevičová: Káčátko
1971 LCH - Drápek DK, Pražáková: Kulihráškova dobrodružství
1978 KDL - Drápek DK, Slabý, Pražáková: Pohádaná písmenka
1984 KDL - Drápek DK: Dvorský - Hasoňová: Skákavá princezna
1992 LCH – Leporelo, Nejezchlebová a kolektiv: Tři klubíčka, Rybka parádnice

Zahraniční reprezentace:
LS Drápek
1967 NDR: Korbach: Mezinárodní divadelní festival.

LOUTKÁŘSKÝ soubor Drápek. Vydal ODKP Ústí nad Labem, 1987.

ČsL 1953, s. 266 (Z. Bezděk: Režijní a herecká práce na Festivalu); 1955, s. 183. (B.H.: Ze života našich souborů; 1974, č. 6, s. 138; 1995, s. 229: J. Kaliba: Ústeckému Domu dětské radosti na uvítanou); Loutkář 1929/30, s. 208.


ÚSTÍ NAD ORLICÍ, viz též KERHATICE, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
50. léta 20. st. LS v ZK Utex.

ÚVALY, dříve OUVALY, o. Praha-východ, Středočeský kraj
Po dvouleté brigádnické práci 6. 10. 1956 slavnostní zahájení LS KD. Zahajovacího představení Zlatovlásky (Kainar) se účastnili rodačka, spisovatelka Marie Majerová, po niž byla scéna pojmenována, a Jan Malík.

ČsL1956, s. 261: (bž.: Loutková scéna národní umělkyně Marie Majerové v Úvalech).



*V


VÁCLAVOV, m. č. města ZÁBŘEH, o. Šumperk, Olomoucký kraj
1926 nacvičoval s vypůjčeným divadlem uč. Janů. 4 představení, zakoupeny dětské časopisy, boty, oděv a prádlo pro nejchudší děti na besídce. 1933 Čarovný proutek, 1936 Kašpárek učí Matěje, 1936 Do Prahy za prezidentem, Honzíkova malovaná chaloupka, 1948 Kašpárkova maminka.


VALAŠSKÉ KLOBOUKY, o. Zlín, Zlínský kraj
V době, kdy byly Valašské Klobouky okresním městem (50. léta 20. st.), existence loutkové scény na místní jedenáctiletce, r. A. Fojtík. V této době též existence LS Dynamo.


VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ viz též BYNINA, HRACHOVEC, JUŘINKA, KRÁSNO NAD BEČVOU, KRHOVÁ, PODLESÍ, POLIČNÁ, o. Vsetín, Zlínský kraj

1904 LS TJ Sokol, zřízen zvláštní sál a jeviště. 1913 LD Literárního kroužku, účast zejména pedagogové, částečně i žáci odborné školy. Nejdříve hráli v místním hotelu, pak ve škole, později propůjčilo prostor Sdružení pokrokových žen. Na začátku 20. let úspěšně uveden Doktor Faust v úpravě J. Veselého. 1953 zahájení činnosti loutkářského kroužku ZK Tesla. 90. léta (1996) existence LD DDM a LDO ZUŠ. 1998 obnoven LS TJ Sokol.

FISCHER, K.: Loutková divadla ve Valašském Meziříčí. Loutkář 1920/21, s. 120.

ČsL 1953, s. 11: (B.H.: Z činnosti našich souborů); L 1998, č. 5-6, s. 131.

VALDICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
1924 skauti z Valdic první ”panáčkové divadlo” (=loutkové?).1935 několik loutkových her loutkaře Šimka. 1947 se hrálo v místě LD. 1960 zřízena stálá loutková scéna. Od 1961 pod OB. 1965 LD přemístěno do nové místnosti KD, ale činnost se nepodařilo obnovit.. 1971 jedno představení pro děti Loutkářský kroužek Rudé hvězdy (tomu předána scéna LD do užívání, ale trvale se nehrálo. 90. léta LS Baret.


VALEČ, o. Třebíč, Jihlavský kraj
LS Dětského domova, aktivita zvláště ve druhé polovině 60. let 20. stol.


VALTICE, o. Břeclav, Brněnský kraj
1920-1938 LD české menšiny v TJ Sokol.


VALY, o. Cheb, Karlovarský kraj
1953-1960 LS OB. Patrně i spolupráce E. Laffara, pracoval v LS Hanov 1951-1955. Jeho otec pracoval v LS Kadaň, 1932 získal Diplom za povznesení české řeči. Oprava zařízení. Obnova 1964-1970. Marionety, výška 0,5m + vázání, nutné mosty pro vodiče. Hry o Kašpárkovi, ale také Zlatovláska, Bacilínek, Břetislav a Konrád, Tři zlatá jablka, Tvrdohlavá žena. Po převzetí majetku KaSS v Mariánských Lázních odvezl loutky, scéna zrušena.


VAMBERK, viz též MERKLOVICE, PEKLO, o. Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
1954 LS OB a LS ZK Železáren, vedená A. Granátem. LD se hrálo také v souboru Zdobničan, neznámo od kdy, ale určitě v 90. letech, účast na LCH.

1996 LCH – Zdobničan, Špicnerová: Jak se Honza naučil bát.

ČsL 1954 s. 232 (nesign.: Ze života našich souborů).


VARNSDORF, o. Děčín, Ústecký kraj
Po 1945 Nedělní LD pro děti zaměstnanců firmy Jan Liebisch. 1949-60. léta Maňáskový soubor Sameťáčci (ZS ČSM Velveta). 1950 72 vystoupení pro 29 tisíc diváků. Hostovali v Krásné Lípě, Liberci, Rumburku, Jihlavě, Příbrami, Svitavách a v dalších místech. Ocenění na LCH. 1955 začal hrát LS ZK Elité, hodlal využít dobře vybudovanou scému s hledištěm pro 300 diváků a navázat na úspěšnou činnost souborů Sameťáčků. Od 1984 zaměřený na dětské diváky, členy převážně uč. MŠ, od 1990 pod názvem Pastelky. Pohádky pro mateřské školy. Do 1998 asi 15 premiér převážně vlastních pohádek. Existoval i 2000. 1999 ZUŠ rozšířila literárně-dramatický obor o loutkářské oddělení.

1951 LCH – Sameťáčci, Pilovanovová: Veselá medvíďata
1951 LCH - Foltán: Není straka jako straka
1951 LCH - Klika: Koníček a traktor

ČsL 1955, s. 278 (K.V.: Ze života našich souborů); Zprávy Loutkářského soustředění 1951, č. 2, s. 6.


VEHLOVICE, m. č. města Mělník, o. Mělník, Středočeský kraj
1928 zal. LS, 25 cm loutky, 12 uvedených her.


VELENOV, o. Blansko, Brněnský kraj
1937 hrána Krakonošova medicína (neznámo, zda stálým souborem).


VELEŠÍN, viz též ČERTYNĚ, o. Český Krumlov, Budějovický kraj
1910-1953 LD TJ Sokol.


VELIKOVÁ, dříve VELIKOV, o. Zlín, Zlínský kraj
Od 30. let 20. stol. hráli uč. LD pro děti (1930 Proti draku). 1950 loutkový odbor při KrDO.


VELINY, o. Pardubice, Pardubický kraj
Od 1919 LS TJ Sokol, též škola.


VELKÁ BÍTEŠ, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
90. léta 20. stol. LS Klubíčko.


VELKÁ HLEĎSEBE, o. Cheb, Karlovaský kraj
Přelom 70. let. 20. stol. LS OB.


VELKÁ JESENICE, o. Náchod, Královéhradecký kraj
LD TJ Sokol zal. 1924.

VESELÝ, J.: Loutkářství na Náchodsku. Loutkář 1927/28, s. 15.


VELKÉ BÍLOVICE, o. Břeclav, Brněnský kraj
1962 LS Slunečník OB a JZD Mír (marionety), i pro okolní obce do 1989 (celkem 13 premiér a 42 představení), potom zánik, LD přestěhováno do ZŠ.


VELKÉ MEZIŘÍČÍ, viz též HRBOV, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
Od 50. let. 20. stol. v rámci ZK Kablo. 1975-1997 LS Vysočina 3-4 inscenace ročně.
90. léta 22 členů různých věkových kategorií. Repertoár Jak čerti vyplatili čerta, Míček Flíček, Čerti na hradě, Broučci, Kašpárek se ani čerta nebojí, O pyšné koze, O červené Karkulce, Sůl nad zlato, Kašpárek u krále větrů.


VELKÉ POPOVICE, o. Praha-východ, Středočeský kraj
V 70. letech LS ROH Středočeských pivovarů (Kašpárek a policajt Šmidra (Vinš). V 90. letech 20. stol. nepravidelná představení (vedoucí Jan Vinš).

ČsL 1976, č. 1, s. 20.


VELKÝ BOREK, viz též MĚLNICKÁ VRUTICE, o. Mělník, Středočeský kraj
1921 zal. LS. 30 cm loutky, 38 her.


VELKÝ DŘEVÍČ, m. č. města HRONOV, o. Náchod, Královéhradecký kraj
Koncem 30. let TJ Orel.

Loutkář 1937/38, s. 80.


VELKÝ OŘECHOV, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 vedla LS na mateřské škole Jiřina Viktorinová.


VELKÝ ŠENOV, o. Děčín, Ústecký kraj
LS ZK Grafických tiskáren 1953 na rekonstuované scéně, upravené pro všechny druhy loutek. Uvedl Bacilínka (K. Driml) a Kuba Všechnosněd (A. Hirschov). V souboru působil nadaný výtvarník O. Schmidt.

ČsL 1953, s. 39; 1955, s. 65 (nesign.: Ze života našich souborů).


VELKÝ TÝNEC, viz též ČECHOVICE, o. Olomouc, Olomoucký kraj
Po 1918 krátce LD.


VELKÝ ÚJEZD, m. č. obce CHORUŠICE, o. Mělník, Středočeský kraj
1925 zal. LD, 25-27cm loutky, 33 her. 1954 LS, po vyhoření sálu, se uchýlil do školy. Velké marionety na drátě, tištěných dekorací.

ČsL 1954, s. 86 (nesign.: Z činnosti našich souborů).


VELVARY, o. Kladno, Středočeský kraj
Začátkem 20. let LD uč. Měšťanské školy. Základní kapitál subskripcí. V kreslírně školy velká scéna (4m x 2m). Postupně vedoucí osobností akademický malíř Zdeněk Kratochvil. Tradiční hry (Posvícení v Hudlicích, Faust, Rohovín Čtverrohý) a pohádkové hry.

KRATOCHVÍL, Zd.: Divadlo s velkým jevištěm a malými loutkami, Loutkář 1922, č. 23, s. 8.


VESEC, m. č. obce MÍROVÁ POD KOZÁKOVEM, o. Semily, Liberecký kraj
1927 LS, ve škole zřízeno nové jeviště, loutky 35 cm. Zahájili 1928, hráli pravidelně. 1946 činnost obnovena. Od 1952 LD OB, téhož roku účast na okr. soutěži LUT. Od 1953 součástí OB. Hostování v 9 obcích o. Turnov, Semily, Liberec, též v Košťálově. Vrchol činnosti 1954-1955, hostování v deseti okolních obcích, ale i v Turnově a Liberci. Po vítězství v okr. soutěži 1955 zvítězil soubor i v kraj. soutěži v Liberci, vybrán na IV. Loutkářskou Chrudim. Po úspěchu v Chrudimi nominován na celostátní přehlídku loutkářů v Bratislavě (čestné uznání jako nejlepší vesnický kolektiv). Za 28 let činnosti nacvičeno 78 loutkových her, mnohé reprízovány. 3 hry ročně. Po odchodu hlavního organizátora LD 1956 konec činnosti.


VESEC, m. č. obce MÍROVÁ POD KOZÁKOVEM, o.Semily, Liberecký kraj
Loutkové divadlo
50. léta 20. stol. LS OB, 1955 na LCH.

LCH 1955 - Osvětová beseda.

JS


VESELÁ, m. č. města MNICHOVO HRADIŠTĚ, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1955 LD mateřské školy.


VESELÁ, viz též KOTELSKO, o. Semily, Liberecký kraj
1927 Loutkářský odbor. Činnost až do okupace 1938.


VESELÁ, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 sokolské LD, vedoucí Ludvík Bednařík.


VESELÍ NAD LUŽNICÍ, viz též MEZIMOSTÍ, o. Tábor, Budějovický kraj
1888 zal. OB, vlastnila LD. Její činnost přerušena 1. svět. v. 1932 rozpuštěna. 1912 LD Učňovské besídky. 1963 zal LS Ladováček, pracovat začal při KP v Soběslavi. Zpočátku se soustředil na klasický starý repertoár, který byl postupně od 1968 inovován. Počátkem 70. let získal novou dvoulávkovou scénu, od 1973 spolupracoval se souborem výtvarník, který na základě vlastních návrhů sám zhotovoval loutky a scény. V té době začal soubor inscenovat také autorské práce některých svých členů (F. Zwettlera a P. Slabého) a v inscenační praxi užívat techniku černého divadla. 1979 se soubor IV. mezinárodního festivalu v Chrudimi. 1980 odešlo jádro souboru pracovat do KP Veselí nad Lužnicí. V novém působišti došlo k rozšíření až na tři skupiny (1 dospělá a 2 dětské).


VĚŠÍN, o. Příbram, Středočeský kraj
1950 dostala ZŠ darem LD. Představení nacvičovali rodiče dětí a každých 14 dní, později každý měsíc, vystupovali pro děti.


VĚTŘNÍ, o.Český Krumlov, Budějovický kraj
DS Kolár hrál i loutková představení.


VĚŽOVATÁ PLÁNĚ, o.Český Krumlov, Budějovický kraj
Školní LD od založení školy 1906, příležitostně hrály samy děti. 1946-1948 hráli členové MO NJP.


VÍCOV, o. Prostějov, Olomoucký kraj
90. léta 20. stol. LS.


VÍDEŇ, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1927-1937 učitelé školy hráli LD (2-3 představení ročně).


VILÉMOV, o. Havlíčkův Brod nebo o. Chomutov nebo o. Olomouc (??????) (viz Vilémov následující?)
1924 zal. školní LD.

Loutkář 1928/29, s. 201.


VIMPERK, o. Prachatice, Budějovický kraj
1979 zal. LS Dráček s myšlenkou obnovit zapomenutou tradici. Soubor hrál nejdříve pro děti zaměstnanců svého zřizovatele, n. p. Šumavan, později i pro děti místních škol.

Zavřelová, loutky, s. 13.


VÍSKY, o. Blansko, Brněnský kraj
Po 1945 LD.

VITINĚVES, o. Jičín, Královéhradecký kraj
80. léta tvůrčí skupina BARET´S, OB, též na LCH.

1986 LCH - Tvůrčí skupina BARET S, OB


VÍTKOV, o. Opava, Ostravský kraj
1955 zahájil LS.

ČsL 1955, s. 90 (nesign.: Ze života našich souborů).


Vítonice, o. Kroměříž, Zlínský kraj
Přelom 50.-60. let LD NŠ.

VIZOVICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1914-1937(?) LD TJ Sokol. 1929-1935 z iniciativy učitelů Maráka, Varhaníkové, Slavíkové a dalších každoročně několik představení pro děti (např. Kašpárek a zloději, Stolečku, prostři se! aj.).1926-1941, ale i po válce (nepravidelně ) školní LD. 1942-1975 Loutková scéna OS.


VLACHOVICE, o. Zlín, Zlínský kraj
Začátkem 50. let činný maňáskový soubor OB. V reperotáru i vlastní hry, vzniklé kolektivní improvizací. Soubor podnikal časté zájezdy. Vedoucí uč. Rudolf Rokyta. 1958 každých čtrnáct dní maňáskové představení.

ČsL 1953, s. 106 (M. R.: Co nám přinesl průzkum jednoho kraje).


VLAŠIM, viz též DOMAŠÍN, o. Benešov, Středočeský kraj
1953 LS ZK Zbrojovky. 25 členů, marionety 50 cm, také maňásky, pro které měl přenosnou zájezdovou scénu. 1962-1980 v ZŠ LD Kopretina. Např. Jdeme krokem celým rokem (Houdková). Společně s DDS 112 veřejných představení pro školy.

ČsL, 1953, s. 210 (K. Vlachý: Loutkářství Pražského kraje); 1954, s. 10 (esig: Z činnosti našich souborů), 1976, č. 3, s. 69.


VLKOV, o. Náchod, Královéhradecký kraj
1937 po zájezdu LD ze Smiřic zde začal opět hrát LS.

LOUTKOVÁ scéna Velkovýkrmny Smiřice - 50 let (almanach, ZV ROH Velkovýkrmny Smiřice, 1976, 14 s). Fotokopie kART.


VODŇANY, o. Strakonice, Budějovický kraj
V 19. stol. tradice lidových marionetářů (Dubští, Kopečtí, Lagronové). 1902-1914 loutková představení v hostinci Na staré poště a U Papírníků. 1922-1938 LD OB. 1925 Učitelská jednota Komenský (1925 13 představení). 1930 LS Sokola v sokolovně, ale i v okolních hostincích a v přírodě. 1937 zahájilo LD TJ Sokol na zrekonstruované scéně Oldřich a Božena. Obnovení 1949. 1956 divadlo přesunuto ze sokolovny do bývalého hostince U Volfů, jeho zřizovatelem RK ROH Místního hospodářství. Od 1962 zřizovatelem OB. 1965 se přestěhovali zpět do sokolovny. 1975 získal soubor novou loutkovou scénu v MDPM. V ZŠ 50. léta LD Pionýrské skupiny (1951 O líném Honzovi). 80. léta Pionýrská skupina F. Hajného, jeden z jejích oddílů maňáskové divadlo. Od 1996 členové PS Vodňany, vedoucí Petr Novák hry, se kterými se zúčastňují Pionýrské sedmikrásky, celostátního finále umělecké tvořivosti sdružení Pionýr. 1999 loutkový kroužek MěKS.

VODOCHODY, o. Praha-východ, Středočeský kraj
LS Aeráček 1974 Pejsek a kočička (Čapek), 1983 Zubejda Solimánská (Lander).

ČsL 1974, č. 5, s. 116; 1983, č. 3, s. 58.


VOCHOV, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
1931 1 loutkové představení. 1937 zakoupeno LD, dorost DTJ 8 představení.

VOJICE, m. č. obce PODHORNÍ ÚJEZD A VOJICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Po 1918 zde hostovalo také LD. 1938 si obec pořídila vlastní loutkovou scénu. 1950 hrál ve Vojicích i loutkář Kopecký, v hostinci U Čermáků.


VOJKOVICE, viz též JAKUBOV, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
1946 LS SČM.


VOLFARTICE, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1957-1959 LS OB.
VOTICE, viz též BUDENÍN, o. Benešov, Středočeský kraj
1905 sokolské LD, zaniklo až ve 2. pol. padesátých let. 53 loutek vyřezávaných místním řezbářem, 50cm vysokých. 1953 v místě 2 LS OB. 1956 kroužek žáků školy si upravil staré odložené loutkové divadlélko a 20cm marionety. Mj. Jak švec čerta ošidil, Posvícení v Hudlicích.

ČsL, 1953, s. 210 (K. Vlachý: Loutkářství Pražského kraje); 1956, s. 215 (Ja: Mladí loutkáři ve Voticích).

VRACOV, o. Hodonín, Brněnský kraj
LS OB uvedl 1974 O zlé koze (Pavlík).

ČsL 1974, č. 3, s. 69.


VRAŇANY, o. Mělník, Středočeský kraj
1917 zal. LS TJ Sokol., 25 cm loutky, 150 her.


VRANOVICE, o. Břeclav, Brněnský kraj
1956 si LS vybudoval nové divadlo.

ČsL 1956, s. 234 (BH: Ze života našich souborů).


VRANOVICE, m. č. obce BŘASY, o. Rokycany, Plzeňský kraj
LS ČSM, hrál příležitostně, několikrát zanikl a opět obnovil.


Vratimov, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
Od 1994 LD Babky Miládky (v KS, 20 dětí). Soubor mládeže a dětí, především pro své vrstevníky. Vedoucí a r. Milada Kubicová a Lenka Matějková.


VRATISLAVICE NAD NISOU, m. č. města LIBEREC, o. Liberec, Liberecký kraj
Počátky od 1946 (maňásky) pod DS SČM (host. U zlaté hvězdy). 1950: loutková scéna (marionety, později vajangy).

1960 ŠP: PS J. Mošny Disman: Tři medvíďata
1961 ŠP: PS J. Mošny Sršáň táhne do boje
1962 ŠP: PS J. Mošny Hauser: Zajíček Doveda

INFORMACE pro MČAD zprac. Drahuše Králová a František Jelínek. Rkp. 2000. 1 s. 4x foto. kART.

Český sever, 1929,č.22 Severočeský deník, 1938,č.9 Naše hory, 1923,č.48, 1924,č.12,43,45, 1925,č.8 Stráž Severu, 1946,č.73,s.5


VRÁŽ, o. Beroun, Středočeský kraj
1951 činný LS ZK ROH Sanatoria Antonína Zápotockého. Vzorné nastudování hry Ostrov spolněných přání (V. Cinybulk). 1954 účast na LCH se Zdravý nemocný. 1955 Pohádka o zlaté rybce (R. Kučera), účast na NPZLS.

ČsL 1953, s. 120 (M: Z jihočeského loutkářství); 1954, s. 155 (M. Gábriš: Zdravý nemocný); 1955, s. 145 (nesign.: Národní přehlídka začínajících loutkářských souborů v Českých Budějovicích).


VRÁŽ, o. Písek, Budějovický kraj
50. léta RK Psychiatrické léčebby A. Zápotockého. 1954 LCH.

LCH 1954: Rudý koutek Psychiatrické léčebny A. Zápotockého.


Vrbno POD PRADĚDEM, viz též MNICHOV, o. Bruntál, Ostravský kraj
LS 1954(?). 1958 LS, 1958 Kašpárek krajánkem, Aladinova kouzelná lampa.


VRCHLABÍ, viz též HARTA, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
1956 vznikl LS ZK Tesla. Hrálo se pravidelně v neděli. Od téhož roku i LS Domu osvěty.

ČsL 1956, s. 163 (B.H.: Ze života našich souborů); 1957, s. 165 (nesign.: Ze života našich souborů).


VRCHOTOVY JANOVICE, o. Benešov, Středočeský kraj
1934 školní loutkové divadlo.


VROUTEK, o. Louny, Ústecký kraj
V pol. 50. let 20. stol. činný LS SPRŠ Osmileté střední školy. Z repertoáru Tanec s čertem (M. Marková), Pohádka o zlaté rybce (R. Kučera), Popelka (Z. Skořepa). V drg. plánu na rok 1957 vlastní dramatizace Osudů dobrého vojáka Švejka.

ČsL 1956, s. 261 (k: Loutkáři ve Vroutku do nové sezóny).


VSETÍN viz též HORNÍ JASENKA, LHOTA, ROKYTNICE, SEMETÍN, o. Vsetín, Zlínský kraj
Ve 30. letech 20. stol. LS TJ Sokol. Nověji vzniklo na půdě ZK Zbrojovky. V bývalé továrně Thonet-Mundus 1945 zřízeno též LD, po přestavbě 1948 získalo hlediště pro 300 dětí. Soubor zvítězil 1950 na JH. 1948-1960 32 her, 356 představení. 1954 činný LS ZK Zbrojovky. Na celostátní soutěžní přehlídce LS zaměstnanců strojírenství, kterou tohoto roku spolupořádal, uvedl Zlatovlásku (Kainar).
Od 1971 na vlastní scéně ve Vsetíně-Rybníkách amatérské LD Kohútek, původně jako součást Klubu pracujících (Hrášková princezna (Andersen, Švec), Divadelní sdružení Kohútek r. Ota Švec 1999 Princezna na hrášku, 2000 Jak se beránek Ducek přestal bát, O bílém čápu a smutné sově.

1950 JH - Loutková scéna ZK ROH ”Z”, Němcová: O dvanácti měsíčkách
1955 LCH - Závodní klub Zbrojovky
1991 LCH - LDS Vždycky jinak
1991 JH - LDS Vždycky jinak, Holčák: Šnofonius a Mordulina

MATKOVIĆOVÁ, M.: Loutkové divadlo Kohútek bilancuje. Nové Valašsko, 18. 8. 1987, s. 6.

ČsL 1954 s. 260 (B. Hrnčíř: Vsetínská přehlídka); 1975, č. 5, s. 116; 1981, č. 5, s. 116 (ŠV: Decenium vsetínského Kohútku); Nové Valašsko, 2. 9. 1984, s. 5. (o loutkovém divadle); 2. 9. 1987, s. 5. (Klub Z).


VŠEBOŘ, o. Cheb, Karlovarský kraj
1955-1959 Maňáskové divadlo Všeboř.

M. Cheb: Hraničář 1960.


VŠEMINA, o. Zlín, Zlínský kraj
50. léta 20. stol. LS národní školy. Vedoucí B. Vybíralová. 1950 Kašpárkův drak Podivítr / Cinybulk).


VŠENORY, o. Praha-západ, Středočeský kraj
1954 LS.

ČsL 1954, s. 62 (nesig.: Z činnosti našich souborů).


VŠETATY, o. Mělník, Středočeský kraj
V pol. 50. let činný loutkářský soubor U Broučka, který hrál v místní škole. V roce 1954 se uskutečnilo 12 představeni, pro průměrně 170 diváků.

ČsL, 1954, s. 210 (B.H.: Ze života našich souborů).


Všetuly, m. č. města HOLEŠOV, o. Kroměříž, Olomoucký kraj
1959 LD OB.


VYSOČANY, viz též HOUSKO, o. Blansko, Brněnský kraj
Hrávalo se ve škole, patrně do 1938.

VYSOKÁ, viz též CHODEČ, o. Mělník, Středočeský kraj
1928 zal. LD, 25cm loutky, 30 uvedených her.


VYSOKÁ U HOLIC, m. č. obce OSTŘETÍN, o. Pardubice, Pardubický kraj
1954 OB upořádala dvě loutková představení.


VYSOKÉ CHVOJNO, o. Pardubice, Pardubický kraj
Od 1923 LD. V druhé pol. 20. let činnost školního LD. Hrálo se v zimě jednou za 14 dní.

VOSYKA, V.: Statistika loutkářství v okrese Pardubickém. Loutkář 1926/27, s. 57.


VYSOKÉ MÝTO, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
1925 zahájil Loutkářský odbor TJ Sokol. 1938 uvedli loutkářský kabaret pro dospělé. Hráli až do 1959 pravidelně pohádky pro děti (3x měsíčně). Na bohaté divadelní činnosti ve 30. letech se podílel i LS spolku Šembera (Kašpárek, Šmidra, Škrhola). 1956-1962, 1965-1970 loutkářský kroužek Maňásek. 1985-1991 LS mladých Klepáč, pohádky a hry pro děti. Existoval i 1993. 1999 LD Srdíčko.

Loutkář 1937/38, s. 142.


VYSOKÉ NAD JIZEROU, viz též HELKOVICE, HORNÍ TŘÍČ, SKLENAŘICE, STARÁ VES, o. Semily, Liberecký kraj
1787 první ochotnické představení ve městě. Koncem 19. stol. se ochotníci spojili s Pěveckým spolkem Krakonoš. 1924 zahájilo LD, které se stalo součástí OS (i 2000). Přibližně 15členný kolektiv, ročně cca 10 představení.


VYSOKÉ VESELÍ, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Po 1918 LD pod TJ Sokol (zakoupili vlastní loutky).


VYŠŠÍ BROD, viz též HRUDKOV, o. Český Krumlov, Budějovický kraj
1946 zal. marionetový LS DK ROH navázal na tradici LD, jež po 2. svět. v. zal. a řídil Bedřich Rollinger. Původně hrával na skládacím jevišti v místním kině s loutkami místního lidového řezbáře Karla Kroba (a K. Kroba ml.), později přestavěl místní kapli na vlastní scénu. Ve svých inscenacích využíval soubor, vzhledem k menšímu počtu herců, předtočené zvukové sekvence. Karel Krob vytvořil loutky i pro pražské LD Zvoneček a pro výrobnu divadélek a loutek fy. Münzberger. V 60. letech LS stagnoval, obnovil 1974. Hrálo se na skládacím jevišti v DK, později v upravené kapli na stálé scéně. V důsledku nekvalitní střechy fundus i loutky poškozeny. Připraveny kabaretní výstupy pro zájezdy, ale 1985 LS zanikl. 1974 K. Krob zemřel, soubor název Loutková scéna Karla Kroba. Počátek spolupráce s Čestmírem Mlíkovským, filmovým scenáristou a r. Nové loutky od Karla Kroba mladšího. Poté pokus K. Kroba a uč. Z. Mareše činnost LS obnovit. Loutky 2000 uloženy v ZŠ, jiný velký soubor v OM v Českém Krumlově, dále ve sbírce ing. Jiřího Vorla, 15 loutek v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi.

1952 LCH - Osvětová beseda


*Z


ZÁBOŘÍ, m. č. obce KLY, o. Mělník
Zal. 1933 (hrálo i pro dospělé), 25 cm loutky, 15 uvedených her.


ZÁBŘEH, o. Šumperk
V 30. letech zde vedl školní loutkové divadlo odb. učitel Josef Drozd, autor loutkových her
Naše loutky, 1932/33, s. 30


***ZÁBŘEH NAD ODROU
1930 zal. LD Sokola Václav Kottan.

Loutková scéna 1940/41, s. 96


ZAHRÁDKY, o. Česká Lípa
1956-1968 (?) LS.


ZAHRÁDKY, o. Jindřichův Hradec
LS 6 dětí 6-14 let po dvou letech činnosti 1998 5 her. 1997 6 představení pro důchodce, na pouti, ve školce.

Listy Jindřichohradecka, 2. 3. 1998.


ZÁKUPY, viz též BOŽÍKOV, BRENNÁ, KAMENICE, LASVICE, o. Česká Lípa
1929-1938 při DKr zal. LS. 1945 obnoveno. 1947 DS Havlíček zal. LD. LS též 1957-1958. 1991-1993 v nově otevřeném KD na dva roky obnovil činnost.

ZAMACHY, m. č. obce VELKÉ VŠELISY, o. Mladá Boleslav
Zal.1936, 30cm loutky, 2 uvedené hry.


ZÁSMUKY, viz též DOUBRAVČANY, o. Kolín
Kolem 1930 Sokol provozoval LD. Dřevěné loutky 30-40 cm vlastní výroby (Jan Kupeček a jeho dcera Jiřina). 1941 zákaz Sokola. Po válce činnost neobnovili.


ZASTÁVKA, o. Brno-venkov
Kolem 1968 LS Kladívko SKP.

1968 LCH: Kladívko - SKP: Mikulka: Šašulda a sluníčko.

ČsL 1973, č 7, s. 16


ZAVLEKOV, o. Klatovy
60. léta 20.stol: LS OB (příležitostné produkce)


ZBEČNO, o. Rakovník
1927 zřízeno loutkové divadlo. Od ledna 1927 hráli každou neděli (Kuba všecko sněd). Návštěva dětí zprvu velká, dále klesala a po půl roce divadlo prodáno.


ZBIROH, o. Rokycany
1920 zal. LD Sokola.

Havelka, J.: Loutková divadla na Podbrdsku, Loutkář 1926/27, s.199.


ZBOROVICE, o. Kroměříž
1947-1951 LS Měšťanské školy.


ZBŮCH, o. Plzeň-sever
1983-1990 LS Šprýmek, účast na krajových přehlídkách

ČsL 1984, č 5, s. 105


ZDECHOVICE, o. Pardubice
17 představení Sokola v roce 1941.


ZDĚCHOVICE, o. Pardubice
V polovině 20. 20. stol. let školní LD, hrál ředitel školy a žáci, 1925:14 představení.

Vosyka, V.: Statistika loutkářství v okrese Pardubickém. Loutkář 1926/27, s. 57 an.


ZDICE, viz též ČERNÍN, KNÍŽKOVICE, o. Beroun
1913 zal. LD NJP, loutky 65 cm vysoké zakoupeny od kočovného marionatáře, dekorace zhotoveny členy souboru. Hrálo se nepravidelně, průměrná návštěva 150 diváků. 1923-1948 LD T. j. Sokol. 1927-1950 velmi aktivní LS.

Havelka, J.: Loutková divadla na Podbrdsku, Loutkář 1926/27, s.199.

ZDÍKOVEC, m. č .obce ZDÍKOV, o. Prachatice
LS TJ Sokol zahájil 1936 po nálezu starých marionet v Kašperských Horách. Ty později doplnil marionetami z výrobny loutek v Miřeticích. Klasický loutkářský repertoár.

Zavřelová, loutky, s.13.


Zdounky, o. Kroměříž
1930 LS, další činnost 1941-1944, 1950-1967, 1971-1972


ZELENEČ, o. Praha-východ
1930 zal. LD Sokola.

Česaná, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930. Loutkář 1931/32, s. 70


ZLATÉ HORY, dříve CUKMANTL, o. Jeseník
1957 v ozdravovně pro děti k dispozici maňáskové divadlo.


ZLÍN, dříve též GOTTWALDOV, viz též JAROSLAVICE, KLEČŮVKA, KOSTELEC, KUDLOV, LHOTKA, LOUKY, LUŽKOVICE, MALENOVICE, MLADCOVÁ, OSTRATA, SALAŠ, ŽELECHOVICE NAD DŘEVNICÍ, o. Zlín
1928 první spolkové LD TJ Sokol. 1933 firma Baťa v Tržnici vlastní LD. Další na začátku okupace 1938 zásluhou učitele Vladimíra Matouška. Od 1937 menší scéna také TJ Orel. Hlavní představitelé loutkářství Ladislav Vonderka, Miroslav Štěpán, Josef Šimáček, František Průša a Karel Volák. 1944 nálet na město, další loutkářská činnost až po osvobození. 1945 zahájila sokolská scéna. Vznik LS Mládí ve škole Na Dílech. Aktivněji loutkářství od 1946. První loutkářské kursy 1947-1948 (ing. Fr. Čech). 1949 ustanovena krajská loutkářská subkomise KNV, krajským loutkářským referentem Břetislav Langer z Otrokovic. Činnost nebyla ve všech okresech stejná. Snaha o zlepšení, loutkářské besedy, úspěšné, opakovaly se i na jiných místech. Dalším způsobem oživení LD krajské loutkářské festivaly (říjen 1954 Slavičín, 1955 Prštné, 1956 Gottwaldov, 1957 Otrokovice, 1958 Rožnov, 1959 Vsetín a 1960 Napajedla. GUL sehrál důležitou úlohu v loutkářském dění. Iniciativa krajského poradního sboru pro loutky mohla existovat jen za podpory krajského odboru LUT a jeho činitelů. Přispěl k tomu tehdejší metodik S. Vlček. Rozvoj loutkářské činnosti narušila padesátá a šedesátá léta. Loutkařské sály zabírány pro jiné účely. Úplné vymizení malých scének z měst a okolí. Skončila Dětská radost, LS Orel, scéna na Pasekách, LD v Sokolovně, Pionýr v Myslivně, mládežnický soubor v Mladcové a scénka v sokolovně v Prštném. V činnosti pokračovaly LS v Luhačovicích a Vizovicích. Také Okresní loutkářské festivaly. Mezi zasloužilé pracovníky na rozvoji loutkářství Věra Šimková.

LS TJ Sokol
zahájil 1928 Honza, kovář a čert. Scénu vybudovali členové jednoty. Trvalé stanoviště nejprve v malém, později ve velkém sále sokolovny. V soutěži Hanácké sokolské župy první cena Kašpárek vždy zvítězí (F. Čecha), rok poté druhá cena Kašpárek vzdělávatelem (S. Zapletal) a 1936 opět první cena v recitační soutěži ve Všetulích. Do 1938 předsedou loutkářského odboru F. Válek, po něm K. Starostka. Významnými členy scény dr. Pavel Blažek, Josefína Šťastná, Karel Vaďura, Jindřich Calaba, B. Čech, F. Liška, J. Klinkovský, Mlýnková, Válková. 1941-1945 zákaz činnosti Sokola. 1945 Jak bylo prasátko zachráněno (M. Štulíková). Koncem 1952 přestal soubor existovat. Jeho činnost převzala Loutková scéna Svit, vybudovala novou scénu v přízemí hotelu Moskva.

LD Baťa
1933 slavnostní otevření divadla V říši divů a bájí (Kopenec). 1934 Divotvorná růže a Kašpárek mezi černochy a indiány (Václav David). 1936-1940 v sále Tržnice (vulgo V blešárně), úspěchy s hrami leteckého cyklu Kašpárkova cesta světem a samoletem, Raketou na měsíc, Kašpárkův let do stratosféry a Raketou do nebe. (B. Schweigstill, F. Čech, O. Šeller, J. Průcha, Ch. Hobersbergrová, L. Tesařová, Driml).

LS TJ Orel
1937 Josef Císař s Františkem Kučerou dali do provozu objevené rodinné divadélko a hrávali pro děti v Orlovně. Válka tuto činnost ukončila. Po 1945 Josef Císař marionetovou scénu v dřevěné boudě u přehrady. Zahájili 1947. Současné hry, především Čechovy. Vedoucím J. Císař. Činnost až do sjednocení tělovýchovy.

LS Radost
Avantgardní loutkové divadlo s vysokou uměleckou úrovní. Zakladatelem učitel Vl. Matoušek, přistěhovaný 1938 z Břeclavi, kde vedl deset let stejnojmenný soubor. Scéna zřízena Vyšší lidovou školou Tomáše Bati, a to hlavně zásluhou ředitele školy L. Vlčka. 1939 zaháji s Dlouhý, Široký a Bystrozraký (J. K. Vršovický, upravil K. Tkáč, režie Vl. Matoušek, výprava F. Mikeš). Od založení stálá spolupráce manželů Kotzmannových, učitelka J. Oppová, fotograf F. Mikeš, učitel J. Jochman.
Nejúspěšnější hry též Jiříkův Štědrý večer (Skálová), Svatební košile, Princezna Pampeliška.
Ohlasy za války 1939-1945 velmi příznivé hodnocení, jako pražská Říše loutek, Umělecká výchova nebo v Hejčíně Kašpárkova říše loutek.

LS Zlínské Paseky
1942-1954, zal. Boleslav Libíček a Norbert Švakr v šatně sálu místního hostince. Principál Vl. Sedláček. Na provozu se podíleli A. Staša, Z. Seberová, H. Chudárek a další. Spolupráce s R. Křivánkem. 1961 ale zpráva, že soubor hraje závěsnými loutkami (?). Vedoucí scénky Janota.

Loutková scéna Podvesná
Zřízena po 1945. Nebyla nikdy uvedena v život.

LS Dětská radost
Scénu zal. Rudolf Křivánek, do Zlína se přistěhoval 1936 z Břeclavi, kde účinkoval v divadle Radost. 1946 s několika přáteli vybudoval první scénu Dětská radost v hostinci U Jašů na Vršavě. Druhá scéna vybudována v aule školy na Zálešné. Zde pouze dva roky. 1949 nová scéna v dřevěné klubovně Na Požáře, vedle přehrady. Křivánek zde měl nahrávací techniku. Klubovnu a její okolí zabrala vojenská správa. 1952 se přestěhovali do auly jinojazyčné školy. Zahájili 1954 Král Lávra (K. H. Borovský-R. Křivánek). Ochozová scéna. Křivánek psal a upravoval loutkové hry, např. O zlatých jablíčkách (1950), Nejšťastnější člověk (1951), Konec loupežníka Filomena (1951). Za 10 let 32 inscenací. 1956 Křivánek odešel a scéna skončila.

LS Mládí, Díly, Bartošova škola.
Loutkáři, kteří koncem války nesměli hrát, se sdružili, aby mohli neveřejně provozovat svou zálibu. Do klubu ABŠ ve Společenském domě přinesli rodinné divadélko a nacvičili Zlatý květ-čarovný květ, Honza hledá Kašpárka, 1944 Začarovaný les (Schmoranz). Moderní metody. Rodinné divadélko nestačilo, členové uvažovali o větší scéně. Malá scénka naposledy 1944 Čarovná podkova a Jak švec čerta ošidil. Zahájení na nové scéně plánováno na listopad. 20.11. 1944 letecký nálet poškodil Společenský dům a také LD. Nová scéna pod názvem Mládí vybudována ve škole Na Dílech (zde dříve Matouškova Radost). Činní Průša, Štěpán, Toufal, Volák, Vonderka a další. 1945 zahájili Perníkovou pohádkou (Průša), dále Začarovaný les, Čarovná podkova, Vodníkova Hanička, Broučci, Velešický poklad, Kmotry klepny, Kašpárkův let na měsíc, Z pohádky do pohádky. 1946-1947 Princezna Pampeliška, Cirkus (autorské divadlo). 1947 Mládí, soubor ČSM, převedeno pod Okresní radu odborů, Kouzelný koberec, Bezhlavý rytíř, Zlý dědek Pikuliš, Kašpárek na zemi, nebi a pekle a Vodníkova Hanička. Účastí na sjezdu loutkářů v Týně nad Vltavou informace o souboru končí. Činnost ukončena 1952.

LS Šidlo
při ZK Svit, ZPS, Rudý říjen. Vznik 1948 z některých členů Mládí a studentů uměleckoprůmyslové školy. Zal. Václav Kábrt. Za 3 roky existence (1948-1951) asi šest hříček pro loutky, Kolotoč, Kacafán a Hacafán, Pepík loupežník, Míček-Flíček, Dědečkovy pohádky, O Jankovi (účast na LCH 1951, jako první a jediný amtérský soubor, hrající spodovými loutkami).

LS Svit
1952 první hra Míček-Flíček, ještě na staré scéně v sokolovně. 1953 O červeném autíčku poslední představení Pavla Blažka. Aladinova kouzelná lampa (V. Simonov), první hra na nové scéně. Další hry Sůl nad zlato (B. Svatoň), Kačátko (N. Gernětová-F. Gurevičová). 1953 ZK nákladnou adaptaci scény. 1954 slavnostní zahájení Míček-Flíček. Vedoucí Josef Kozubek. Účast 1956 na krajském festivalu v Prštném, rok poté vítěz krajského kola, postup na národní přehlídku v Opavě. 1962 u souboru stálá i zájezdová scéna. O úspěch a popularitu loutkové scény Na hotelu se přičinili Průša, Štěpán, Kozubek, J. Císař, J. Fux s manželkou, Z. Kroupa, V. Kovařík, D. Sýkora, L. Šlosárek, F. Vojtěch, S. Kaválek s manželkou, Křížovi, Turovští, Matonohovi a Jiroutkovi. 1962 LS přišel o stálou scénu. Kvůli nedostatku skladových prostor kulisy a loutky zapůjčeny jiným souborům. Za instruktáže herce Divadla pracujících Václava Kafky byla nacvičena hra O nespokojeném kohoutkovi, hostování v několika patronátních obcích.

Maňásková scéna Družba (později Pionýr)
Zal. 1952 (1955?). Na okresním sjezdu loutkařů předvedla Kačátko. ZK Distribuce ( též RK Obchod obuví). Vedoucí Štěpán Kotolán. První představení Jak Kašpárek naučil vodníka tančit. Po úspěchu název rozšířen na Pionýr. 1957 19 představení. 1959 Schweigstillovy hry Kuba-mlsná huba, Kašpárek a loupežníci, Krejčí, švec a Kašpárek. Hry Děd Všechnosněd (Hirsch) a Ponocný a strašidlo (Žemla). 1960 rozdělení souboru na maňáskový a marionetový. Celkem 34 her. 1962 divadlo zbořeno. Š. Kotolán téhož roku členem GUL, kde až do své náhlé smrti 1968.

Maňásková scéna II, Morysův dům
1952 vedoucí Mráčková.

Maňásková scéna Krajské knihovny
Hrávala od 1954 v krajské knihovně až do její přestavby. Vedoucí Karel Starostka.

LS GUL
Od 1956 existence souboru loutkového divadla GUL pod vedením D. Pelíškové. Součástí Malé scény. Koza Róza (Svatopluk Nejedlý), první inscenace, režisér Karel Štefl, také Markéta Pavlištíková. 1974 O líném Honzovi (Preclík). Štefl původně na ZUŠ pokus o loutkové divadlo GUL (Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co (Pavlík, 1976), Tři prasátka a mráz (Pospíchal, 1976). Smrt na hrušce (Bařinka, 1976). Později Málem loutkové divadlo. Poté Malá scéna.

LS učitelek MŠ okresu Gottwaldov Korálky.
1969 vznik loutkářské činnosti na mateřských školách v okrese. 1969 v Luhačovicích školení s názvem Práce s loutkou, vedla Zdena Hradská. Předveden Míček-Flíček. Učitelky se rozhodly založit maňáskové divadlo. Organizátorkou Marie Fuksová. 1969 loutkářky z MŠ I Vizovice, MŠ Otrokovice-Náměstí, v Gottwaldově pak školy Fügnerovo nábřeží, Kolektivní dům a Bartošova čtvrť. 1970 vznik samostatné loutkařské sekce při kabinetu předškolní výchovy v Gottwaldově. Učitelky vystupovaly i na okresních loutkařských festivalech, 1971 Napajedla, 1972 Vizovice, 1973 Napajedla. 1973 činnost na 48 mateřských školách v okrese. Vytvořen SAL (Svaz amatérských loutkářů). Učitelky jeho členkami. V soutěži, kde vystoupilo 25 souborů z Čech a Moravy, získaly 1976 desáté a 1977 třinácté místo.
1983 čtrnáct přehlídek na mateřských školách. Poté soubor pod novým názvem Korálky. 1981 vedoucí souboru Zdenka Jeníčková.

LS ve školských zařízeních
LS 3. ZŠ Gottwaldov-Díly
1973 iniciátory zal. Jan a Olga Roháčkovi. Spolupracovali s Ivanou Žaludkovou. První hra Když jsem já sloužil, ilustroval Jan Roháček. 1974 Ivana Žaludková odešla. 1976 se ujala družiny i jeho divadla vychovatelka Marie Kudělková, členka GUL. Naše zahrádka, O zlé koze, Kohout světapán, Statečný koníček. 6x na okresních dětských divadelních přehlídkách ve Slavičíně. 1983 odchod Marie Kudělkové.

Loutková scéna Obeciny III
Spojena s místní organizací KSČ. Vedoucí Františka Fillová.

Maňáskový kroužek Závodní průmyslové školy pletařské
Zal. 1958. Vedoucí Fr. Průša. Kouzelná galoše.

Maňásková scéna OÚNZ Poliklinika
Vznik. 1959. Vedoucí dr. Jungman. 1960 Večer maňáskových grotesek. 1961 Bacilínek (Driml).

Maňáskový kroužek Domova Marie Majerové
1960 založen Emilií Jiroutkovou.

Maňáskový kroužek 7. osmiletky
Vedoucí učitelka Ludmila Bublíková. 1960 soutěžní představení.

Loutkářský kroužek 11. ZŠ Malenovic-sídliště
1965-1966 vznik maňáskového souboru. Vedoucí Bohumila Hrubá. Pokus neměl dlouhého trvání.
1972-1973 další loutkářská aktivita. Vedoucí Alena Žáčková a Julie Běhůnková (O zlé koze). Ročně 1-2 hry z edice Divadélko. 1973-1974 Diamantová sekera, Stříbrný kožíšek. 1974-1975 vedoucí Alena Žáčková (Vánoční překvapení, Evička v hájovně) 1976-1977 vedoucí A. Žáčková, H. Freundová
(Naše zahrádka). 1978-1979 vedoucí H. Freundová, J. Valová (Jak se pejsek a kočička polekali, Jak pejsek a kočička oslavili narozeniny). 1979-1980 vedoucí J. Valová, M. Zvonková (Naše zahrádka). 1980-1981 (Jak se lenost nevyplácí, Jak se pejsek a kočička rozzlobili). 1981-1982 (Kouzelný prstýnek, O vdolečku).1982-1983 vedoucí J. Valová, M. Zvonková, V. Kenšová (Zapomněnka, Tři prasátka, Slepička Pepička).

Loutkový soubor Sluníčko DDM
Asi od 1966 při Okresním pionýrském domě. Vedoucí Česlav Zapletal. 1967 účast na okresní loutkářské přehlídce v Otrokovicích s Král Abeceda, účast zopakoval 1968 Budulínek (Pleva) a 1969 Statečný koníček. Odchodem Česlava Zapletala skončila činnost okresního DDM.

1951 LCH: ZK Svit: Němcová - Kábrt: O Jankovi
1962 LCH: Grzegorz: Sambo a lev

Srba, Bořivoj: Loutková scéna MOS Radost Zlín, Divadelní revue 1996, č. 2, s. 67
SRBA, Bořivoj: Loutková scéna MOS Radost. Heslo in: Česká divadla. Encyklopediee divadelních souborů. Praha, DÚ 2000.
Votánek, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988.

Loutková scéna 1947/48, s. 137, 159
ČsL 1974, č 7, s. 156. LS: O líném Honzovi (Preclík, úpr.)
ČsL 1976, č 7, s. 157. LS GUL: Jdi tam - nevím kam, přines to - nevím co. (Pavlík) Tři prasátka a mráz (Pospíchal)
ČsL 1976, č 6,s 137 LS LŠU: Smrť na hrušce (Bařinka)


ZLIV, o. České Budějovice
ZLOBICE, viz též BOJANOVICE o. Kroměříž
1921 zal. LD, 1978 s uzavřením ZŠ ukončena činnost


ZNOJMO, viz též HRADIŠTĚ,NAČERATICE, o. Znojmo
V druhé pol. 20. let hrálo pravidelně školní LD, divadlo YMCy a divadlo spolku Charitas (1928 dohromady asi 100 představení). 1945-1965 LD Sokola, ved. Josef Lebloch, 1993 Klub loutkářek-učitelek MŠ.
Od 1998 maňáskový dětský soubor Cililink.

Veselý, J.: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství, in: Práce a cíle naší lidové výchovy, 1929, s.47 an.
ČsL 1974, č 7, s. 155;1976, č 6, s. 137; 1978, č 8-9, s. 212


ZRUČ, viz též SENEC, o. Plzeň-sever
1970-1991 LS Paseka OB. Osobnost, r. a tvůrce loutek J. Hrubý.

1978 LCH: Paseka OB: Pehr: Budulínek III.

ČsL 1973, č 1, s. 14


ZUBŘÍ, o. Vsetín
Po 1958 LS Kašpárek, s vlastním jevištěm.


*Ž


ŽAMBERK, o. Ústí n.O.
90. léta 20.stol. v rámci ZUŠ (též na LCH).

LS Křepelky ZUŠ P. Ebena, čtyřčlenný dívčí LS.

1993 LCH
1994 LCH: ZUŠ: Šrut: Medvědi, prasátka a ti druzí
1995 LCH: Hejná, Strnadová: Tulák domeček
1998 LCH: Kahoun, Sutějev - Strnadová - Rudolf: Čtyři drobničky
1998 LCH: Ruck,Pauquétová - Strnadová: Malý prales
1999 LCH: Mravenec ZUŠ: Erben, Strnadová: Kdos dobrý, pomoz mi ji vysvobodit!
1999 LCH: LS LDO ZUŠ: Andersen, Strnadová: Pasáček vepřů
2000 LCH: Křepelky ZUŠ P. Ebena: Strnadová: Na tom našem dvoře
Mravenec ZUŠ P. Ebena: Strnadová: Jak Franta na čerchmanty vyzrál


ŽANDOV viz též DOLNÍ POLICE, HEŘMANICE, RADEČ, VALTEŘICE o. Česká Lípa
V roce 1953 vznikl malý loutkářský soubor závodního klubu Atmos. Spolupracoval s divadelním kroužkem, hrálo se nepravidelně. Existence loutkových souborů v místě: 1947-1969 (viz výše), pak 1978-1981, 1983-asi 1990 LS MŠ, 1985 LS PO.

Loutkářství na Českolipsku, Čs. loutkář 1956, s. 233


ŽATEC, o. Louny
1925 daroval Klub přátel LD na Kladně žateckému Sokolu soubor 85 cm vysokých loutek, kterých se ujal profesor učitelského ústavu, malíř Jan Hudec. 1927 premiéra hry Kašpárek v Kocourkově. K zahajovacímu představení napsal proslov Antonín Sova. Začátkem 30. let částečná odmlka v činnosti. 1935 nová éra začala premiérou hry Kašpárek a čarodějnice (V. Sojka, výprava J. Hudec).
Od 1945 Divadélko výtvarné výchovy při OB, později ZK Okresního průmyslového kombinátu. Vlastnilo menší scénu, repertoár zpočátku jen pro děti, převážně loutkové inscenace, později i pro dospělé. Po krizi na poč. 50.let 1954 obnovení činnosti jako loutkový soubor Jitřenka ZK Šroubárny. 90. léta LS Jitřenka, LS Kuličky.

1952 LCH: Divadélko výtvarné výchovy při OB, pzd. ZK Okresního průmyslového kombinátu, Maršak: Dům kočky Modroočky
1955 LCH: Andersen - Hromádka: Sněhová královna
1956 LCH: Bezděk: Dřevěný vojáček a jeho přátelé
1957 LCH: Tomasová: Lízinka
1976 LCH: Jitřenka ZK Šroubárny Skupa - Wenig: Adámek mezi broučky

Šimek, R.: Loutkové divadlo v Žatci, Loutkář 1928/29, s. 182.
ČsL 1980, č 2, s. 43.
Loutkář 1935/36, s.36


ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, o. Žďár n.S.
Od 1903 TJ Sokol, jehož součástí i LS: 1905 studenti podle zpráv poprvé hráli LD. 1920 zakoupil OOS LD od akademického malíře Aloise Podlouckého. 1922 LS žáků měšťanské školy. 1925-26 LD v rámci TJ Orel. 90. léta loutková scéna (asi při DK), soubor Dadlo.


ŽEBRÁK o. Beroun
1923 zal. LD V říši loutek, hrálo se v neděli odpoledně pro děti, večer též pro dospělé.

Havelka, J.: Loutková divadla na Podbrdsku, Loutkář 1926/27, s.199.


ŽEHROV, m. č. obce Žďár, o. Mladá Boleslav
LS evidován 1955-1956, kdy pravidelně hrál (zřizovatel nezjištěn).


ŽELECHOVICE, o. Zlín
1947 loutkáři pod TJ Orel sehráli šest představení, LS Sokol sedm představení, LS při národní škole uskutečnila dvanáct představení. Poslední dvě uvedené scény vedla údajně A. Derková. Činnost orlovské a sokolské scény pravděpodobně neměla dlouhého trvání. 1950 školní soubor (Dramatický kroužek), ved. A. Derková. 1956 O nespokojeném kohoutkovi /Kopenec. 1958 už 17 vystoupení. Další rep. O domečku na kopečku, Tři přání, Hrášková princezna. Vždy na začátku školního roku vytvářela A. Derková na ZDŠ v Želechovicích nový loutkářský kolektiv, který rozdělovala podle tříd na jednotlivé skupiny.

MUŽÍKOVÁ, Z.: Ochotnické divadlo v Želechovicích (Dějiny). Region Podřevnicko 1994, č. 2(5), s. 12.


ŽELETAVA, o. Třebíč
1933 se začalo hrát i loutkové divadlo, které s dětmi připravoval ředitel školy Josef Kopeček. Na zvětšeném jevišti se hrálo ještě po válce.


ŽERČICE, o. Mladá Boleslav
70. léta 20. stol: LS OB

PTÁČKOVÁ, Květa: Než se rozhrne opona. ČsL 1975, č 2, s. 43.
ČsL 1974, č 5, s. 116; 1976, č 5, s. 113

ŽIDLOCHOVICE, o. Brno-venkov
30. léta 20.stol. LD. 1946 začala stavba sokolovny, jejíž součastí byla i loutková scéna pro 220 diváků. Činnost zahájena v roce 1950, do roku 1956 sehráno 49 představení 21 her. Plodná spoluprácxe s brněnskou profesionální scénou Radost. V roce 1956 zrušena marionetová scéna a jeviště přebudováno na využití javajek. Stará konstrukce předána loutkářům z Vranovic.

O začátcích loutkářů v Židlochovicích, ČsL 1956, s. 92


ŽICHOVICE, o. Klatovy
LS OB, soubor se standardním repertoárem pro děti.

ŽIVANICE, o. Pardubice
20. a 30. léta v rámci Sokola. Až od 70.let hrál LS Živaňáček, a to ještě 1985.


ŽIŽELICE, viz též LOUKONOSY, o. Kolín
Loutky 60-70 cm původem z vídeňského Českého srdce kolem 1900. Čeští řezbáři a řemeslníci. Z Vídně je přivezl Čech Smeták, který se odtud vrátil do Žiželic po 1920. 1990 pokus hrát s nimi se nerealizoval. Opraveny Antonínem Kubů a uloženy v místním muzeu.


ŽLUTAVA, o. Zlín
1947 Loutkové Divadélko TJ Sokol - jedno představení.