MICHNA: VI.část
III. Místopis českého ochotnického divadla v regionu do roku 1945
Následující část diplomové práce podává heslovitě informace o vývoji ochotnického divadla v jednotlivých obcích regionu. V důsledku nedostatečné výpovědní hodnoty dochovaných pramenů nelze u mnoha obcí zjistit přesné počátky ochotnické činnosti, některé závěry mají tudíž pravděpodobnostní charakter.
Autor vycházel převážně ze zápisů obecních kronik, z úředních povolení divadelních představení, z obecních biografií a z dotazníků zaslaných pod hlavičkou Divadelního centra Pobeskydí (DCP) obecním úřadům. Zde bylo apelováno na možné informace pamětníků.
***
BAHNO místní část Místku, po roce 1943 Frýdku-Místku
Zde došlo roku 1909 k založení samostatného divadelního spolku pod jménem Spolek divadelních ochotníků "Tyl" Bahno. Jeho činnost je doložitelná k létům 1921-1935, kdy jeho členové odehráli přes 20 představení v hostinci „U Kubaly“. Repertoár tvořily převážně hry lehčího rázu – frašky a veselohry.
Dalším spolkem, tentokráte s nepravidelnou divadelní činností, byl Sbor dobrovolných hasičů – představení doložitelná v 20. a 30. letech.
BORDOVICE okr. Nový Jičín
První ochotnické představení je zaznamenáno 10. 2. 1902, kdy byly sehrány 2 divadelní hry „Pan Franc aneb Sedlák šelma velká“ a „Osudný den Fidlovačky“. Mluvčími zdejších ochotníků byli Ignác Kopelec a Karel Žluna. Výtěžek z představení byl věnován na lidovou knihovnu a opravu jeviště, čímž lze předpokládat již dřívější divadelní činnost. Ochotníci hráli i v následujících letech – 1906, 1907. Hrávalo se v sále Jana Veselky.
Později začal vyvíjet ochotnickou činnost dramatický kroužek Odboru Národní jednoty (zal. 1912). Při zániku Národní jednoty roku 1922 se kroužek osamostatnil pod názvem Kroužek divadelních ochotníků. Do roku 1925 působil jako samostatné sdružení, poté na základě stanov jako spolek až do roku 1951. Hrával průměrně kolem 3 představení ročně, celkem odehrál 68 divadelních her s řadou repríz. Nejvýznamnějším režisérem byl učitel Karel Žluna.
V třicátých letech lze divadelní činnost doložit u DTJ, Sdružení katolické omladiny, Mládeže pol. org. strany soc. dem.
Za okupace hrál aktivně Spolek divadelních ochotníků.
BRUŠPERK okr. Frýdek-Místek
Počátek divadelních aktivit – činnost ochotnického sdružení (1867-1871) a JDO (1872-1919) – viz kapitola II. 3. 1.
V roce 1892 uvedl své prvé představení Spolek katolických tovaryšů (zal. 1870). Mezi ním a JDO panovala rivalita. Ochotníci jednoty se o jeho divadelním kroužku vyjadřovali jako o „trucdivadle“ – viz kapitola II. 3. 1. Z torzovitého materiálu lze usoudit na repertoár, tvořený převážně hrami lehčího charakteru (fraška apod.) Dochovala se i některá jména herců: F. Novák, G. Bacík, T. Schneider, F. Seltenreich, Grydil.
Přímým pokračovatelem JDO se od roku 1919 stal dramatický odbor TJ Sokol (zal. 1891), jenž od ní převzal celý inventář – knihovnu, jeviště i kostýmy. Již před tímto rokem hráli sokolští ochotníci samostatně nebo společně se členy ochotnické jednoty. Zpočátku se hrálo na jevišti JDO „U Hladných“, od druhé poloviny 20. let „U Hubrů“ a „U Řehánků“, na počátku války opět „U Hladných“. Soubor byl nejaktivnější ve 20. letech, kdy v období 1921-1927 uvedl celkem 30 premiér. Poté aktivita rapidně klesla – např. v letech 1929 až 1939 pouze 6 premiér. Dochovala se i jména režisérů: V. Cigánek (do 1918, napsal rovněž ochotníky odehranou aktovku „Nová ulice č. 13“), A. Šnajdr, A. Konečný, V. Chamrád. Posledně jmenovaný režíroval roku 1927 rovněž velmi náročnou hru v přírodě (v Osičinách) „Husité“ od Dvořáka, ve které účinkovalo kolem 300 herců. Repertoár tvořilo mimo jiné velké množství hodnotných a moderních her (např. od Čapka, Jiráska, Čechova, Shakespeara – „Sen noci svatojánské“ 1923).
Dalším spolkem s ochotnickou činností byla TJ Orel (zal. 1911). V jejím repertoáru byly hodně zastoupeny operety. Jednota hrála na jevišti ND (zde i vlastní kostymérna) pod režijním vedením F. Nováka, A. Špačka, F. Janáčka, F. Glivického, M. Martínka, V . Vantucha aj. U příležitosti sjezdu lidové strany ve městě roku 1925 byla uspořádána přehlídka okolních orelských ochotnických souborů, které se zúčastnilo pět souborů.
Rovněž DTJ (zal. 1912) hrávala od svého založení divadelní představení. Režírovali V. Chamrádm V. Návrat, A. Strakoš aj. Největšího rozmachu dosáhl soubor pod režií Š. Winklera v první polovině 20. let. Repertoárově se soubor nelišil od ostatních orelských jednot. Za zmínku stojí uvedení hry „Jan Výrava“ roku 1928 v přírodě, které se zúčastnilo 200 účinkujících a 12 koní!
Další spolky a organizace s divadelní činností: Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1879) – jeho nepravidelná divadelní činnost známa až po I. světové válce zásluhou K. Červenky, Č. Drobila a F. Miloty; ve 20. letech Pol. organizace strany nár. soc. – režii měli F. Zapletal, V. Chamrád, A. Konečný a G. Pavlištík; Křesťansko sociální spolek „Budoucnost“ v ND; Lidová jednota čsl. strany lidové; Církev čsl., Skupina čsl. válečných poškozenců, v 30. letech se k nim přidávají Jednota proletářské tělovýchovy; nepravidelně Přátele dramatického umění, Sdružení soc. dem. bezvěrců, Unie soc. svobodných myslitelů, Sdružení „Volné myšlenky“, Svaz kovodělníků aj.
V době okupace hrávaly po zrušení Sokola a Orla pravidelně hlavně DTJ, Učňovská besídka a Skupina čsl. válečných poškozenců, méně již Mládež Národního souručenství a Sportovní klub. Zajímavé bylo vystoupení brušperských ochotníků v ostravském rozhlase v roce 1940, kde namluvili scénu „Kvartální shromáždění počestného cechu soukenického z roku 1759“, kterou napsal brušperský badatel R. Skácel. Další vystoupení v rozhlase následovalo v březnu 1941 – obrazy z přítomnosti a minulosti města Brušperka „Ztichlé stavy“ od A. Červenky a „Mlýn nad městečkem“ od M. Pavlíkové.
Soupis všech zjištěných představení – viz příloha č. 2 a 5.
ČELADNÁ okr. Frýdek-Místek
První ochotnická představení v obci, pramenně doložená od roku 1900, byla odehrána členy Besedy – zábavného a vzdělávacího spolku (zal. 1896, později přeměněna v Odbor Národní jednoty). Hrávalo se na primitivním jevišti z prken a pivních sudů v hostinci „U veselého rolníka“ Roku 1911 se Beseda účastnila v Příboře divadelní přehlídky pořádané Župou divadelních ochotníků v Moravské Ostravě (okrsek ÚMDOČ) v rámci krajinské výstavy severovýchodní Moravy. K tomuto účelu byl proveden soupis představení odehraných do roku 1910, který zaznamenává 24 představení.
Dalším spolkem pěstujícím ochotnické divadlo byla TJ Sokol (zal. 1912). V té době se hrávalo na Horní Čeladné v hostinci „U Lísků“ a na Dolní Čeladné „U Vaváka“ a „U Mohylů“. Dále hrály: DTJ (zal. 1922) – v roce 1926 zakoupila zánovní jeviště od DTJ z Frýdlantu n. O. a instalovala jej „U Lísku“; TJ Orel (zal. 1923); Sbor dobrovolných hasičů (SDH); Místní osvětová komise; Lidová hospodářská škola; Obecná škola "Podolánky"; Obecná škola "Prostřední Čeladná"; Smíšená obecná škola „Horní Čeladná“ aj.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH.
FRENŠTÁT POD RADHOŠŤĚM okr. Nový Jičín
Počátek divadelních aktivit – dostatečně nedoložené představení z roku 1836, Ochotnické sdružení R. Kalluse a JDO (70. až 80. léta 19. stol.) – viz kapitola II. 3. 1.
V lednu 1872 bylo „Na Střelnici“ sehráno první školní divadlo z iniciativy a za režie učitele A. K. Vitáka – hra J. B. Rebce „Nepřítel v Horažďovicích“, v srpnu téhož roku veselohra se zpěvy „Král Liliputánský“. A. K. Viták vydal v letech 1871-1872 8 svazečků Divadelního ochotníčka. V osmdesátých letech začali hrát, zejména o prázdninách, studenti Akademického feriálního klubu. Studenti hrávali „Na střelnici“ a ve „Slávii“. V letech 1880-1910 uvedli přibližně 16 her. K vůdčím osobnostem patřili: F. Hradečný, G. Parma, J. Fialka, C. Michna, F. Konvička aj. Společenská knihovna (knižní fond budován od roku 1875) získávala finanční prostředky na nákup knih mimo jiné z divadelních představení – mnohá sama organizovala. Do frenštátské divadelní kultury krátce zasáhla i činnost Společnosti přátel hudby a zpěvu, která sehrála v letech 1896 a 1897 2 představení pod vedením ředitele kůru K. Budíka.
Prvním z velkých spolků s tradiční divadelní činnosti byla Řemeslnická beseda (zal. 1882, zábavní odbor zal. 1898 – představení ale již v první polovině 80. let; roku 1898 po příchodu části členů ze zrušeného Spolku tkalcovských tovaryšů přejmenována na Živnostensko-dělnickou besedu). Před I. světovou válkou pořádala průměrně 4 představení ročně. Po ní ochotnická činnost postupně slábla. Poslední aktivity končí v druhé polovině 20. let. K nejaktivnějším členům patřili: F. Mechl, F. Hanák, M. Gerlich, F. Bordovský, J. Ježíšek, V. Parma, F. Holačka, R. Podešva aj. Repertoár tvořily kromě tradičních her lehčího rázu též hry se sociální tématikou (např. Arbesovi „Moderní upíři“). Beseda hrávala nejdříve v hostinci „Na Špici“, poté „Na Novém světě“, od roku 1902 ve „Slávii“ (opět 1925), od 1904 „Na Střelnici“ (opět 1913-1924), od 1907 v hostinci V. Parmy č.p. 17.
Dalším spolkem byl Křesťansko-sociální spolek (zal. 1897), jenž sdružoval převážně katolické dělnictvo. Jeho ochotníci hrávali nejdříve „Na Střelnici“, poté ve spolkových místnostech domu č.p. 15 (pozdější Katolický dům) a zároveň ve „Slávii“ (zde spolek roku 1900 pořídil nákladem 514 korun jeviště). Jejich repertoár obsahoval mimo jiné velké množství her ze zpěvy a operet. Velkou hereckou osobností souboru byl Inocenc Trnčák. Spolek byl jedním z mála spolků, které pořádaly představení i za I. světové války. V roce 1923 převzala jeho ochotnickou činnost TJ Orel (zal. 1910). Orelští ochotníci hráli samostatně již od roku 1920. V roce 1927 se přesunuli do nově otevřené orlovny v Dolní ulici. Orelský repertoár tvořilo velké množství operet. K roku 1930 bylo podle jubilejního spisku odehráno celkem 154 představení. Režiséry souboru byli: F. Reček, A. Milbergrová, J. Sládeček, P. F. Mastil, P. D. Vicenec a K. Polášek; významnými herci: I. Trnčák, K. Vojtek, L. Pustka, A. Vlček, J. Šrubař aj.
TJ Sokol (zal. oficiálně schválením stanov roku 1890) uvedla své první představení na Silvestra 1890 (opereta „Morduňk při měsíčku“). Její zábavní odbor se stal pravděpodobně pokračovatel zaniklé JDO, o čemž svědčí i totožná část členské základny (bývalý předseda JDO F. R. Křenek se stal náčelníkem Sokola). Sokolští ochotníci začali hrát i na bývalém jevišti JDO „Na Střelnici“ V roce 1892 nechali vystavět jeviště nové nákladem 596 zl. + 108 zl. dekorace + 75 zl. nová opona a drobnosti. V roce 1900 se přestěhovali do „Slávie“. Repertoár sokolských ochotníků byl velmi bohatý a obsahoval celou řadu kvalitních her. Před 1. světovou válkou se o sokolské divadlo nejvíce zasloužili: z režisérů Z. Kostelník, J. Pesler, E. Hill, J. Klein, J. Macalík, R. Podešva a F. Holačka, z herců K. Piskoř (zároveň autor několika her), P. Vašek, O. Michna, E. Vašek, J. Kostelníková, J. Parmová, D. Husičková aj. V době 1918-1941 režírovali A. Parma, B. Parma, A. Kytrych, B. Knězek, V. Hambálek, R. Pospíchal, M. Čejková aj.
Dalším tělovýchovným spolkem s ochotnickou činnosti byla DTJ (zal. 1910). Hrávala na jevišti Živnostensko-dělnické besedy „Na Střelnici“. V repertoáru se objevovaly i hry pro děti. K nejvýznamnějším ochotníkům patřili: J. Ježíšek, B. Gengel, Ž. Krkošková, V. Bednář, V. Javořík, E. Rajnošek, B. Tichavská, M. Skřivánková a další. Na stejném jevišti a v podobném složení hrála i Dělnická akademie, jenž vznikla ve 20. letech jako osvětová organizace místní pobočky Strany soc. dem. (zal. 1906, hrála již před ustavením Dělnické akademie – hlavně k výročí 1. máje). Divadelně činná byla i místní Pol. organizace strany komunistické (zal. 1921) – hrávala „Na Střelnici“ a hlavně v hostinci „U Toboláře“. Nejaktivnější ochotníci: M. Kalina, K. Janotka, F. a R. Raškové,A. Šablaturová, K. Muras, Č. Jurek a R. Kubáň.
Zvláštní události bylo uvedení Smetanovy „Hubičky“ v roce 1924 péčí místního odboru Sboru pro oslavu stých narozenin B. Smetany na Moravě za součinnosti širokého spektra frenštátských ochotníků. Režii a hudbu zajišťovali B. Parma a J. Milberger, výpravu a scénu akad. malíř B. Bartoš.
Z dalších spolků hrávaly divadla: Okrašlovací spolek (zal. 1903, od 1909 jako Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny). Jeho zábavní odbor založen až roku 1929, jeho členy byli R. Podešva, F. Holačka, A. Marynčák aj; Sociální studentské sdružení (od 20. let) – tvořili je středoškolští a vysokoškolští studenti. Někteří se později začali divadlu věnovat i profesionálně (např. M. Zbavitel, E. Mairingerová, M. Juroška). Hrávali převážně o letních prázdninách, od poloviny 30. let z větší pravidelnosti; Klub přátel umění v roce 1933 uvedl Mahenovu „Uličku odvahy“ pod režijním vedením J. Parmy; Pohorská jednota Radhošť (nějaká představení v roce 1887), Sbor dobrovolných hasičů (do I. světové války), Katolický spolek, Pol. organizace stran nár. soc. a živnost.-obchodní aj.
Mnoho spolků hrálo některá svá představení v přírodě, a to buď na tzv. Kaňově louce, nebo v lesíku nedaleko hostince „Siberia“ nazvaném Křenčák. V roce 1935 byl zbudován nový amfiteátr v přírodě za hotelem „Pantáta“ na Horečkách. Živou kulisu tvořila scenérie hory Radhošť, hlediště bylo upraveno pro 3000 lidí. Prví zde sehraná divadelní hra byla opereta „Ulice zpívá“ v podání ochotníků TJ Sokol a Okrašlovacího spolku.
Za okupace pokračovaly v divadelní činnosti do roku 1941 TJ Sokol a TJ Orel, dále pak Sociální studentské sdružení. První z nových organizací bylo Národní souručenství (NS). Jeho dramatický odbor působil na orelském jevišti, režii obstarávali: J. Horečková, M. Čejková, Č. Fiala, F. Martínek, Z. Kaděrka a L. Kiebel. V rámci Mládeže NS byl dramatický odbor ustaven v březnu 1940. Jeho prvním předsedou se stal Miloš Zbavitel. Zpočátku jej tvořilo 12 lidí, vesměs studentů gymnázia. Velká pozornost se věnovala recitaci a umění správné mluvy. Prvním představením byla Jiráskova „Vojnarka“ (režie K. Holíček). V březnu 1943 se odbor spojil s dramatickým odborem Národní odborové ústředny zaměstnanecké. Předsedou se stal F. Martínek. V rámci těchto aktivit probíhaly i ilegální přednášky v nejužších kruzích spolehlivých vlastenců aj. Od roku 1943 začalo do Frenštátu pravidelně zajíždět na hostování Družstvo Beskydského divadla z Hranic na Moravě (od 1948 jako Beskydské divadlo).
Soupis všech zjištěných představení ve Frenštátě p. R. do roku 1945 – viz příloha 1 a 4.
FRYČOVICE okr. Frýdek-Místek
Nejstarším spolkem provozujícím v obci ochotnické divadlo byl pravděpodobně Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1895). Téměř každý rok sehráli jeho členové nějaké divadelní představení.
Postupně se stávají ochotnická představení pravidelnou záležitostí. V obci se hraje na 4 jevištích. Koncem třicátých let se organizují i hromadné zájezdy do ostravských divadel.
TJ Sokol (zal. 1912 jako odbor, 1913 samostatný) – zpočátku hrál jen divadelní aktovky, později též větší hry. V letech I. světové války je krátce jeho činnost utlumena. Hrávalo se převážně v hostinci „U Mičaníků“.
DTJ (zal. 1920) – hraje v hostinci „U Chamradů“; TJ Orel (zal. 1922) – hraje v Lidovém domě.
V třicátých letech lze doložit též div. činnost u následujících spolků a institucí:
Budoucnost – ústřední konzumní a úsporné družstvo, Místní jednota republikánského dorostu, Místní osvětová komise, Obecná škola, Zábavní odbor „Čechoslovák“
V období okupace div. činnost neustává. V důsledku toho došlo i jednomu střetu s Gestapem. Z iniciativy J. Kubláka (náčelníka Sokola) se připravovala na vánoce 1939 Mahenova hra „Mrtvé moře“. Divadlo však nebylo Oberlandratem povoleno a Kublák byl odveden na vyšetřovnu Gestapa. Po přísném napomenutí byl propuštěn. Roku 1941 je odehráno celkem 10 přestavení (z toho 9 v první polovině) – např. „Otec“, „Lucerna“, „Muzikantská Liduška“, „Bártova pomsta“ aj. V roce 1943 došlo k sloučení 6 pravidelně hrajících div. odboru ve Spolek div. ochotníků (21. 3. 1943). Zakladatelem a předsedou souboru byl učitel František Štefek, později Antonín Žáček. Režiséry byli : František Dotisk, Josef Lanča, Alois Gřes, Oldřich Honek, Jaroslav Žídek a další. Hudbu k hrám skládal Otakar Schindler. Jako herec zde působil též pozdější sólista opery Národního divadla v Praze Lubomír Havlák. Při založení spolek sdružoval 49 členů a do roku 1945 odehrál přes 11 představení v sále „U Mičaníků“ a „U Chamradů“
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ okr. Frýdek-Místek
Roku 1881 se odhodlala skupina mladých lidí v čele s E. Vašicou (ředitel místního kůru), J. Halamičkou (učitel) a J. Nehudkem založit divadelní sdružení. Jejich prvním představením byl „Zakletý princ“, sehraný 29. 1. 1882 na provizorním jevišti v bytě J. Vašicy. Od té doby hrávali pravidelněji, až jejich aktivity převzala Řemeslnická beseda (zal. 1885, po roce 1899 stagnace). Ta ku příkladu v roce 1887 sehrála celkem 5 představení. V listopadu 1889 se její činovníci usnesli zřídit nové jeviště v sále hostince U Kybasta za pořizovací cenu 140 zl. Poprvé se zde hrálo 26. 5. 1890 („Lucifer“) za hojné účasti občanů. Při velkém požáru v srpnu téhož roku bohužel jeviště shořelo. V roce 1893 hraje spolek v hostinci Prokešově; rovněž finančně podporuje snahy o výstavbu Národního domu ve Frýdlantě.
Postupně se do divadelní činnosti zapojují i jiné frýdlantské spolky:
Katolická beseda (zal. 1892, téhož roku i divadelní odbor) Hrávala U Kybasta, od 1895 v Národním domě. Její nejvýznamnější doba činnosti (i divadelní) končí začátkem I. světové války. V roce 1904 byl ustaven její tělovýchovný odbor TJ Orel. Roku 1921 členové opravili jeviště v Národním domě.
Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1887), mimo jiné sehrál dvě divadelní představení ve prospěch postavení národního divadla v Brně. V letech 1937-1946 si zřídili frýdlantští hasiči divadelní spolek Jirásek .
TJ Sokol (zal. 1898, téhož roku i divadelní odbor), od svého založení do roku 1948 sehrál 161 div. představení. Jednota měla po celou dobu problémy se zajištěním spolkových prostor. Souviselo to jednak s odporem místních katolíků (mluvčím Katolická beseda), jednak s nepřátelstvím ze strany školské správy apod. Prvních 9 let se hrávalo v hostinci U Kybastů, poté načas v domě spolkového činovníka MUDr. Polívky. V roce 1907 bylo ustaveno Družstvo pro postavení sokolovny. Hlavním zdrojem financí pro stavbu se stalo ochotnické divadlo. V letech 1909-1913 se hrálo opět u Kybastů. Poté krátce v hostinci „Bosna“, 1913-1915 ve Weichherzově hostinci (zde byly div. knihovna a jeviště notně poničeny vojskem, které bylo v hostinci ubytováno). Koncem války sehráli sokoli i jedno představení v Národním domě, o který měli velký zájem. Opozice ale o působení Sokola v Národním domě nechtěla ani slyšet. Argumentovala tím, že jednota není dost „česká a národní“. Po I. světové válce stěhování pokračovalo: 1918 v hostinci „Bezkyd“, 1919 hostinec „Bosna“ a Weichherzův hostinec, párkrát v Národním domě. Problémy skončily až v září 1921, kdy byla po delší pauze dostavěna sokolovna. Nové jeviště vyzdobil Emanuel Hercík, oponu namaloval jeho bratr akademický malíř Zdislav Hercík. Zahajovacím představením v nových prostorách byla „Lucerna“ od A. Jiráska. V roce 1922 sehráli sokoli údajně 10 představení. Někdy hrávala jednota společně s DTJ (např. v roce 1939 „Na ty louce zelený“). Zlatou éru sokolského divadla ukončila až nacistická okupace. Významnými sokolskými ochotníky byli: František Richter, Antonín Humeník, F. Springer, A. Zákora, F. Perutka, bří Dreslerové, Julie Hynková, M. Vašková-Hladná, T. Robková, M. Pischlová, M. Kocí, F. Kejta aj.
DTJ (zal. 1912) pravděpodobně rovněž hrávala ochotnické divadlo, ovšem z menší pravidelností. Z pramenů lze vysledovat div. činnost až v roce 1934. Těsně před II. světovou válkou se v rámci jednoty ustavuje skupina ochotníků, jenž se zaměřuje na operetní produkci. Tento soubor měl asi 23 členů (např. manželé Kudělkovi, p. Sajdák s dcerou, R. Tlapák, bratři Bařinovi, Ročákovi, sestry Bořkovy aj.), hrálo se do roku 1943 a krátce po válce. První operetou byla pravděpodobně „Láska její Výsosti“. Hrávalo se v hostinci (hotelu) U Dudů
Před rokem 1918 se z pramenů dovídáme ještě o div. činnosti studentů (r. 1897 – mluvčím akademik K. Hynek; 1903 – mluvčím K. Břeský) a Jednoty sv. Terezie (r. 1903 – předsedou farář I. Janák).
V třicátých letech provozují ochotnickou činnost i tyto spolky a instituce: Bedřichův ústav, Dram. kroužek dělnictva fi. Postelberg, Mariánská družina panen, Mateřská škola, Měšťanská smíšená škola, Místní kruh spiritistického spolku „Bratrství“ v Radvanicích, Obecná škola, Pol. org. strany soc. dem., Soukromá dívčí škola obecná a občanská, Svaz kovodělníků – místní sk aj. U mnohých se ovšem dá předpokládat div. činnost i mnohem dříve.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ, Národního souručenství (NS), Mládeže NS a Sportovního sdružení.
HODOŇOVICE okr. Frýdek-Místek
O ochotnickém divadle v obci existuje jen velmi málo záznamu. V třicátých letech jej lze doložit u DTJ (zal. 1922), místní Pol. organizace strany komunistické, Obecné školy, Sboru dobrovolných hasičů (SDH) (zal. 1922). Divadlo hrávala i TJ Orel (zal. 1923), společná organizace pro Kunčičky u Bašky. Lze předpokládat, že zmíněné spolky a instituce provozovaly div. činnost i v dřívější době.
V období okupace vyvíjí divadelní činnost SDH a Národní souručenství.
HUKVALDY m.č. Hukvaldy, Horní a Dolní Sklenov okr. Frýdek-Místek
Prvním spolkem provozujícím v obci divadlo byl Čtenářsko-pěvecký spolek (zal. 1866). Jeho ochotnická činnost je ovšem doložitelná až od roku 1901. Hrával v hostinci „U Gobrů“ (od 1929 hotel „Mičaník“), a „U Truhlářů“.
V roce 1919 byl založen dramatický odbor TJ Sokol. Soubor úzce spolupracoval s Čtenářsko-pěveckým spolkem, na jehož jevišti také působil („U Gobrů“). V roce 1921 toto nevyhovující jeviště zmodernizoval, což jednotu dosti silně finančně vyčerpalo. Vůdčími osobnostmi obou spolku byli Jindřich Dohnal, Mořic Tuscher, Oldřich Grégr, Jan Schob, Adolf Lihotský, Božena Jungová, Rudolf Červenka aj.
V období před válkou hráli ochotnické divadlo v hostinci „U Červenků“ i členové TJ Orel (zal. 1922). Uvedli např. hry: „Pražské švadlenky“, „Mlynář a jeho dítě“, „Cikánčina pomsta“, „Na letním bytě“ aj. K významným osobnostem patřili režiséři František Franke a Jindřich Matula.
V Dolním Sklenově hráli divadlo v sále hostince „U Rožnovského“ též členové DTJ (zal. 1921) - pod režijním vedením Aloise Rožnovského, Arnošta Kubaly a Štěpána Tomančáka. Uvedli např. hry: „Na západní frontě klid“, „Lesník“ (v přírodě za hostincem), „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“, „Parnasie“ aj.
Začátkem 30. let přispěli k oživení ochotnického divadla ochotníci pod vedením J. Mičaníka, v jehož hotelu (hotel „Mičaník“ od roku 1929, před tím hostinec „U Gobrů“) se hrálo. Byl zde přestavěn sál s velkým jevištěm. Ochotníci uvedli např. hry: „Vojnarka“, „Lucerna“, „Fidlovačka“, za okupace „Z českých mlýnů“ apod.
V třicátých letech je rovněž doložena divadelní činnost u obecné školy a Pol. org. strany soc. dem.
CHLEBOVICE okr. Frýdek-Místek
Prvním spolkem provozujícím v obci divadlo byla Čtenářská beseda (zal. 1903). Její hlavní pracovní náplní bylo půjčování knih. Protože se na nákup knih nedostávalo peněz, zakoupila beseda v roce 1908 v Přerově jeviště (od fy. F. Sklenář za 400 korun). Poté začala hrát divadlo, z jehož výtěžku se nakupovaly knihy.
V době první republiky začal hrát ochotnické divadlo i Sbor dobrovolných hasičů (SDH)(zal. 1922). Ve dvacátých letech se hrávalo průměrně 8 představení ročně, spíše hry lehčího rázu. V třicátých letech lze pramenně dokázat i div. činnost u obecné školy, Místní osvětové komise a Jednoty proletářské tělovýchovy.
V třicátých a čtyřicátých letech vznikla kolem režisérů J. Václavíka a T. Bujnocha skupina ochotníků, jejíž repertoár se skládal výhradně z operet a zpěvoher.
Divadelní činnost neutichá ani za okupace. Roku 1940 bylo sehráno 7 představení, 1941 celkem 3 a 1942 6 představení – převážně členy SDH a Národního souručenství.
KOZLOVICE okr. Frýdek-Místek
První doložené zprávy o ochotnické činnosti obce jsou z roku 1903. 2. 8. sehráli místní studenti (L. Strumhaus, V. Růžička, J. Tabach, V. Kocián, F. Harabiš, R. Čupa, F. Chýlek) hry „Studentský kousek“ a „Láska a dluhy“.
Podle místních pamětníků se hrálo i v letech 1911-1914, a to zásluhou Odboru Národní jednoty (zal. 1911). Ochotníky vedl a režíroval místní učitel F. Panáč (např. 29. 6. 1912 „Strakonický dudák“ od J. K. Tyla v místním hostinci). Zkoušelo se většinou v učitelově bytě v obecné škole č.p. 172 nebo u učitelky Šlosarové č.p. 103.
8. 12. 1911 proběhlo též první ochotnické představení místní obecné školy opět pod vedením učitele Panáče. Školní děti pak často hrávaly v 20. a 30. letech u příležitostí celorepublikových oslav (převážně oslavy narozenin T.G.M. či vzniku republiky).
Dále je doložena div. činnost následujících spolků a institucí:
Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1909) – např. v letech 1932-1944 sehrál okolo 17 představení, TJ Orel (zal. 1921) – např. v letech 1921-1936 47 představení, DTJ (zal. 1921), TJ Sokol (zal. 1923), Odborové sdružení křesť.-soc., Místní osvětová komise aj.
Na horním konci obce se rozvíjí ochotnická činnost od roku 1934 pod vedením J. Konvičky. Hrávalo se v hostinci U Kociánů na provizorním jevišti (na sudech od piva).
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ, SDH, Národní matice, Národního souručenství.
KRMELÍN okr. Frýdek-Místek
Průkopníkem ochotnického divadla v obci byl Čtenářský spolek „Havlíček“ (zal. 1905, v roce 1910 přeměněn na Odbor Národní jednoty). Spolek měl vlastní div. jeviště, na němž hrával pravidelně pod vedením E. Klegy (učitel).
Na tuto tradici navázala TJ Sokol (zal. 1911). Jejím prvním představením byla Jiráskova „Kolébka“, prvním režisérem starosta Sokola Alois Linhart, v roce 1913 ho vystřídal Joža Holaň (až do roku 1925). Je zajímavé, že jednota provozovala divadlo i během války (1914-1918), ale jen omezeně. Na předválečná úspěšná léta soubor navázal v roce 1921, kdy sehrál hru v přírodě. Zvláštností tohoto představení byla jeho propagace: 2 vyzdobené povozy s 15 jezdci na koních objížděly okolní vesnice s hudbou a zpěvem. Roku 1923 byla slavnostně otevřena sokolovna (představení „Jánošík“). Do té doby se hrávalo buď v hostinci Cyrila Máchy, nebo v přírodě. V roce 1924 sehráli ochotníci rekordních 11 představení. U příležitosti oslav 20. letého výročí bylo odehráno jubilejní sté představení. Ani v třicátých letech div. činnost nepolevila – do roku 1938 přes 50 představení. V letech 1925 - 1938 byl režisérem Alois Bednář, některé hry nacvičil i Karel Pytlík, Josef Plaček, Alois Golka, František Ondrák. Na počátku roku 1938 se v rámci jednoty divadelně angažují i dorostenci pod režijním vedením sedmnáctiletého M. Petrovského. V době okupace divadelní činnost utichla. Pouze dorostenci sehráli v roce 1941 jedno představení, při kterém měli herci připevněny na kostýmech trikolóry. Po první přestávce je ovšem museli na příkaz hlídkujícího četnictva sejmout. K udání na Gestapo nedošlo. Souhrnně v letech 1912-1941 bylo odehráno přes 150 div. představení. Ze starší generace patřili k nejvýznamnějším ochotníkům Alois Linhart, Josef Plaček, Alois Staněk,Štěpán Kubík, Amálka Staňková, Ludmila Vaňková, Běta Kudrýsová, Květa a Boža Linhartovy, Františka Kubíková, Ludmila Plačková a další.
V 20. a 30. letech je doložena div. činnost dalších spolků a institucí:
DTJ (zal. 1920) – např. v letech 1926-1935 přes 43 představení, TJ Orel (zal. 1923) – v tomtéž období (platí i pro následující) 24 představení, Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1896) – 15 představení, Čsl. ochrana matek a kojenců – 4 představení, Učitelský sbor – 3 představení, Unie svobodných myslitelů (zal. 1923) – 2 představení, Pol. org. strany soc. dem. – 4 představení, Pol. org. strany nár. soc. – 1 představení, Místní jednota republikánského dorostu – 3 představení aj.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH a DTJ.
KUNČIČKY U BAŠKY okr. Frýdek-Místek
Roku 1910 byl v obci založen Čtenářsko-ochotnický spolek (působil do roku 1951). Počet jeho členů se pohyboval mezi 40-70. Scházeli se v domě č.p. 88 a v sále hostince „U Kubaly“. Často hrávali rovněž hry v přírodě (např. 1930 „České děvče, srdce zlaté“, 1935 „Vesnice zpívá“). Na počátku II. svět. války sehráli pod režijním vedením M. Paseky operetu „U panského dvora“. Jako symbol odporu proti okupaci byla do hry zakomponována i Hašlerova píseň „Ta naše písnička česká“, kterou při repríze již zpívalo spontánně celé obecenstvo. Proto bylo proti hercům zahájeno šetření na Gestapu. Režiséry spolku byli např. K. Krč (1910), R. Gřes (1929), J. Michna (1930), J. Kubalák (1937), L. Krus (1939) aj.
V třicátých letech lze doložit div. činnost i u TJ Orel (zal. 1923), společná organizace pro Kunčičky u Bašky. Lze předpokládat, že spolek provozoval divadlo již od svého založení.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u Sportovního klubu.
KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM okr. Frýdek-Místek
První divadelní představení místních ochotníku bylo sehráno o velikonocích 1906 – hra „Pro kus chleba“. Hrálo se v hotelu „Skalka“, později též „Na huťařství“. Ochotnické divadlo hrávali členové DTJ (zal. 1921), Pol. org. strany komunistické, soc. dem. a nár. soc., dále Odbor Klubu českých turistů (1922), Rada starších náb. obce církve čsl., Sbor dobrovolných hasičů, Sdružení katolické omladiny, TJ Sokol (zal. 1920), rovněž obecné školy "U kostela" a "Pod Stolovou" aj.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH.
LICHNOV okr. Nový Jičín
První zmínka o ochotnickém představení v obci je z 9. 11. 1902. Tehdy sehráli členové Čtenářského spolku (zal. 1901, od 1911 jako Odbor Národní jednoty) za pomoci členů Čtenářsko-pěveckého spolku "Palacký" z Drholce u Příbora obraz ze života od A. Raupacha „Mlynář a jeho dítě“ v sále J. Stiborka (obecní hostinec) ve prospěch nově zřízeného jeviště. Za celou dobu svého působení odehrál soubor více než 50 představení.
Po roce 1918 byl založen divadelní kroužek v rámci Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1894) a TJ Sokol (zal. 1921). Členové Sokola hráli v hostinci Na Okluku na improvizovaném jevišti. Soubor tvořilo 9 až 11 stálých herců pod režijním vedením B. Stiborka. Po I. světové válce začala rozvíjet divadelní činnost DTJ (zal. 1913). Hrávala většinou činohry v obecním hostinci. Mimo to pořádala časté zábavy, na kterých předváděla autorské kuplety ze života obce. Divadlo hrála též TJ Orel (zal. 1923), jenž uvedla do roku 1948 50 her. Režii měl V. Pustějovský. V třicátých letech je doložena činnost i u Pobočky Svazu katolických žen a dívek a Obecné školy.
Za okupace hrála divadlo DTJ, SDH a Svaz kat. ž. a d. a Sportovní klub. Od roku 1940 zde zajíždělo pravidelně též Beskydské divadlo.
LHOTKA okr. Frýdek-Místek
První doložená zmínka o div. činnosti je z roku 1893, kdy Čtenářská beseda sehrála 3 jednoaktovky. V žádosti na okresní hejtmanství do Místku se poukazuje, že je to „spolek zábavu ušlechtilou pěstující a proti rejdům socialistickým vystupující …“.
Po vzniku ČSR hrál divadlo Sbor dobrovolných hasičů (1-3 představení ročně) a od svého založení roku 1929 též DTJ (2-4 představení ročně).
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ.
METYLOVICE okr. Frýdek-Místek
Z velmi stručných pramenů lze vysledovat div. činnost u následujících spolků a institucí: TJ Orel (zal. 1912 v rámci Sdružení venkovské omladiny, 1920 osamostatněn), Odbor Národní jednoty (zal. 1911, roku 1912 se k němu připojili členové Čtenářské besedy zal. 1894); DTJ (zal. 1921) – zakoupila si vlastní jeviště; TJ Sokol (zal. 1912) – rozvoj činnosti až po I. světové válce, kdy si pořídila nové prostorné jeviště v obecním hostinci. Největší úspěch sklidili s hrou „Ondráš a Juráš“ (odehrána třikrát ve vyprodaném sále). Roku 1923 se jednota přestěhovala do nově zrekonstruované sokolovny (1. 7. slavnostní představení „Lucerny“); Pol. org. strany komunistické; Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1886); „Budoucnost“ – ústřední konzumní a úsporné družstvo, obecná škola.
Za okupace hrálo nepravidelně Národní souručenství a SDH.
MĚRKOVICE okr.
V roce 1928 bylo pořízeno Místní osvětovou komisí (MOK) nové jeviště v Harabišově hostinci z peněžních a materiálních darů místních občanů (vybráno celkem 1120 Kč + dřevo v ceně 300 Kč). Jeviště mělo 4 proměny (2 světnice, náves a les). Od tohoto roku je zaznamenána rovněž pravidelnější ochotnická činnost. Divadlo hráli ochotníci pod patronací Místní osvětové komise, obecná škola, někdy i Lidová jednota (zal. 1923). Kromě Harabišova hostince se hrávalo i v hostinci „U Kopčáka“.
Nejvýznamnějším kulturním podnikem byla národopisná slavnost „Valašská svatba“ (16. 7. 1933), která byla sestavena z valašských zvyků, písní, tanců apod. Kromě pohostinných představení v okolních obcích a městech byla rovněž předvedena v červenci 1934 na Krajinské výstavě moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě p. R.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u MOK a Včelařského spolku.
MÍSTEK okr. Frýdek-Místek, do roku 1943 jako samostatné město, poté místní část Frýdku-Místku
Počátek divadelních aktivit – organizační činnost Občanské besedy (zal. 1865) a divadelní aktivity DDO (zal. 1890, respektive 1905) a SDO (zal. 1933) – viz kapitola II. 3. 1.
Ihned po svém založení roku 1892 vyvíjel divadelní činnost Spolek katolických tovaryšů. Do roku 1899 hrával velmi pravidelně „U Deutschera“. V jeho repertoáru se objevily i hry klasických autorů (např. Jiráskova „Vojnarka“, Tylova „Paličova dcera“ aj.).
Od roku 1900 pravidelněji (dříve doloženo jen k roku 1885 – viz kapitola II. 3. 1.) hrávali svá představení studenti, a to převážně o prázdninách. V roce 1913 byl založen Akademický klub „Ostravica“, jenž se zaměřil na náročnější hry cizích autorů. Po roce 1918 se často studentské divadlo pořádalo pod záštitou českého reálného gymnázia a za režie zkušených profesorů. V třicátých letech působilo Akademické sociální sdružení, zaměřující se na veseloherní repertoár.
V roce 1901 sehrála své první představení Národně vzdělávací a podporovací beseda "Svépomoc", o sedm let později Skupina všeodborového sdružení křesťanských socialistů (v 30 .letech jako Čsl. odbor. sdružení křesť.-sociální) a Česká obchodnická beseda (dříve jen kratší výstupy v rámci zábav), jedním představením v roce 1909 se prezentoval dramatický odbor nár. soc. „Havlíček“; po roce 1912 hrával nepravidelně Pěvecko-hudební spolek „Smetana“.
Divadelní činnost vyvíjely tradičně i tělovýchovné spolky: TJ Sokol (zal. 1887) – dala podnět k založení DDO roku 1890 a poskytla mu finanční částku 60 zl. DDO však brzy přešlo pod hlavičku Občanské besedy a roku 1905 se přetvořilo v samostatný spolek. Jednota proto ustavila nový divadelní odbor, který však hrával jen příležitostně, v třicátých letech se jednota věnovala hlavně loutkovému divadlu. Divadelní aktivita jednoty nedosahovala takové výše jako v okolních obcích. Po roce 1920 se začaly divadelně angažovat DTJ (vedle her lehčího rázu i hry ze sociálním námětem) a o něco aktivnější TJ Orel (často hry z náboženskou tématikou).
Po roce 1918 byly aktivně činné následující spolky a organizace: Odbočka svazu čsl. důstojnictva („Vojenské zátiší“) – většinou hrávali ve spojení s TJ Sokol nebo s Družstvem pro postavení sokolovny; Pol. org. strany komunistické (1923, 1924); ojediněle Pol. org. strany soc. dem.; Lidová jednota (čsl. strany lidové); Obecná chlapecká škola a Česká dívčí okrašlovací škola s Dívčí živnostenskou besídkou; Farní úřad; Nadační sirotčinec – pravidelně v letech 1923-1941, výtěžky z představení sloužily k podpoře sirotků; v třicátých letech se přidal místní odbor Čsl. ochrany matek a kojenců; 8. pěší Slezský pluk (1932,1933); Jednota proletářské tělovýchovy; Sdružené katolické spolky (převážně hry se zpěvy), Klub čsl. junáctva "Bezkyd" – pravidelně od roku 1933 do 1938, Odbočka Svazu kat. žen a dívek, Matice Cyrilo-Metodějská, nepravidelně Skupina čsl. válečných poškozenců aj.
V době okupace se na divadelní činnosti podílely: Matice Cyrilo-Metodějská, Farní charita, Nadační sirotčinec, DDO, Národní souručenství a jeho Mládež.
***
Zajímavou kapitolu v místeckém ochotnickém dění tvoří velké zastoupení německých ochotnických spolků. Prameny dokládají hraní německého ochotnického divadla již v 80. letech 19. století. Německy se hrávalo v Německém domě. Z žádostí o povolení představení vyplývá, že většina německých spolků s divadelní činností měla sídlo ve Frýdku (samostatné město, sloučeno teprve 1943): nejaktivnější z nich např. Deutscher Ortsvolksrat (v letech 1925-1933 žádost o přibližně 24 představení), Deutscher Turnverein (1920-1925 – 12), Friedecker Deutscher Männergesangverein aj. Místecké německé spolky již nebyly tak aktivní: Deutscher Frauen und Mädchen Wohltätigkeitsverein für Mistek, Bundesgruppe Mistek des Bundes der Deutschen, Deutscher Turnverein, Verein des Deutsches Hauses aj.
MYSLÍK okr. Frýdek-Místek
První divadelní představení v obci se uskutečnilo v roce 1911. Hrála se Klicperova hra „Divotvorný klobouk“ pod režijním vedením učitele J. Müllera na improvizovaném jevišti (prkna na sudech od piva) v místním hostinci. Zdejší ochotníci se formovali z řad členů místního odboru Čtenářsko-pěveckého spolku „Lidumil“ (zal. 1906, 1914 přeměněn na odbor Národní jednoty) a Čtenářsko-pěveckého spolku „Svatopluk Čech“ (zal. 1910).
Po roce 1918 se o pořádání ochotnických divadel nejvíce zasloužila Pol. org. strany soc.-dem. (zal. 1918). Tvůrčím vůdcem jejího dramatického odboru byl Alois Jalůvka. Ten nacvičil s ochotníky kolem 2 představení ročně (např. „Lešetínský kovář“ v přírodě, „Stařeček Holuša“, „Vesnice zpívá“ aj.).
V třicátých letech hrají divadlo rovněž členové Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1929), Pol. org. strany komunistické a Jednoty proletářské tělovýchovy.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH.
OPRECHTICE místní část obce Paskov okr. Frýdek-Místek
Jediné zprávy o ochotnickém divadle jsou známy z činnosti TJ Sokol (zal. 1936). Její první představení se datuje k 9. 8. 1936, kdy byla u příležitosti dožínek sehrána hra „Láska na konci vesnice“. I v následujících letech vyvíjela jednota bohatou činnost. Hrávalo se v místním hostinci U Fojta č.p. 7 nebo v přírodě (v blízkosti dnešní hasičské zbrojnice). V roce 1941 musela být činnost násilně přerušena.
OSTRAVICE o.Frýdek-Místek
První doklady o ochotnickém divadle v obci se datují k roku 1902 a 1903. Sdružení ochotníků zastupují Vincenc Tobola a Martin Zátopek. Hrávalo se tehdy v hotelu Parma a v hostinci Na fojtství.
Po vzniku ČSR již prameny ukazují na bohatší div. činnost, do které se zapojují následující spolky a instituce:
Odbor Národní jednoty – v roce 1919 sehrál 2 představení.
DTJ (zal. 1920) hrávala pravidelně divadlo v hostinci U Freuda. Prvním představením byla hra „Staří blázni“ pod režií Leopolda Jelínka. V roce 1924 koupila jednota jeviště a kulisy za 4000 korun, čímž se velmi zadlužila. V letech 1924-1925 hrávala div. představení společně s místní TJ Sokol. Její činnost pokračovala i v době okupace, kdy sehrála (1940-1943) celkem 8 představení.
Místní obecné školy „Na Osméku“ a „U kostela“ – roku 1921 účinkovalo celkem 60 školních dětí ve hře „Zlatá husa“.
Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1904) – první doložené představení je v roce 1921 „Mlsní kocouři“ přičiněním jednatele F. Kabáta. Další jeho div. činnost je velmi nepravidelná. V letech 1941-1942 sehrál sbor 2 představení. V dubnu 1943 násilně zastavena činnost.
TJ Orel (zal. 1923) hrávala již od založení dosti pravidelně (průměrně 2 až 4 představení ročně) - zpočátku U Freuda, později se přestěhoval do hostince F. Dudy (Staré Hamry).
TJ Sokol (zal. 1919 jako odbor TJ Sokol Frýdlant n. O., 1921 osamostatněn). Hrávala průměrně 4 představení ročně – zpočátku v hostinci F. Dudy, od roku 1924 U Freuda. V dubnu 1943 násilně zastavena činnost.
Z třicátých let jsou doložena nepravidelná představení i u místního odboru Klubu českých turistů a Místní jednoty republikánského dorostu aj.
V době nacistické okupace se začaly v div. oblasti angažovat: Národní souručenství, Místní osvětová komise, Sportovní sdružení (zal. 1940) – 9 představení, Pobočka Národní odborové ústředny zaměstnanecké – 2 představení. V roce 1944 byly povolovány již jen dětská představení.
PALKOVICE okr. Frýdek-Místek
Divadelní činnost v obci před rokem 1918 zajišťovali členové Čtenářsko-pěveckého spolku „Lidumil“ (zal. 1871). Zpočátku spolek provozuje pouze pěvecké a hudební produkce. Jejich finanční výtěžky (potřebné pro udržování knihovny) ale nebyly velké a proto si členové roku 1900 pořídili jeviště (instalováno v hostinci „U Kubalů“) a začali hrát divadlo. Roku 1911 je spolek přeměněn v Odbor Národní jednoty – jeho div. činnost pokračuje.
V té době projevili zájem o divadlo rovněž místní studenti (mluvčími A. Opěla a V. Menšík). Hrávalo se v hostinci „U Kubalů“.
Největší podíl na ochotnické činnosti v obci měla bezesporu TJ Sokol (zal. 1911 jako odbočka TJ Sokol Místek, 1912 samostatná). Režijní práci do roku 1936 zastávala učitelka místní školy M. Oulíková. Průměrně se hrálo 4-5 představení ročně. Velmi oblíbené byly obzvláště hry v přírodě – např. „Ondráš, pan Lysé hory“, „Jánošík“ (1922), „Jan Výryva“ aj, jenž se hrávaly „Na Chlebečkových horách“, na bývalém školním hřišti před domem č.p. 50 nebo v olšině za hostincem „U Kuchařů“. Po odchodu režisérky Oulíkové roku 1936 byla divadelní činnost na čas přerušena.
Místní osvětová komise (zřízena 1920) byla ustavena jako výbor z odboru Národní jednoty, rozšířeny o zástupce TJ Sokola, DTJ aj. Původně bylo usneseno, že všechny zúčastněné spolky budou přispívat 50% z čistého zisku div. představení na místní knihovnu. Za to mohly používat jeviště odboru Národní jednoty „U Kubalů“. Největší aktivitu vyvíjela TJ Sokol.
Divadelní činností se zaobíraly i jiné spolky v obci:
TJ Orel (zal. 1908) – členové hráli od roku 1927 v sále Lidového domu na pevném jevišti. Každoročně se nacvičily nejméně 2 div. hry, nejdříve pod režijním vedením A. Máchy (v letech 1919-1933), poté režíroval farář F. Masti; DTJ (zal. 1921) - hrála v sále hostince „U Kuchařů“ ; Pol. org. strany komunistické (zal. 1921) – sehrála několik her „U Kubalů“; Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1930) – hrával pod režijním vedením J. Mece v Lidovém domě.
V dvacátých a třicátých letech lze doložit i div. činnost obecné školy (většinou u příležitosti státních svátků), Sdružení soc. dem. bezvěrců a Místní jednoty republikánského dorostu.
Za okupace divadlo v obci stagnovalo. Častěji hrával pouze Sportovní klub.
PASKOV okr. Frýdek-Místek
První zmínky o ochotnické činnosti jsou ze srpna roku 1884. Tehdy skupina ochotníků sehrála 3 divadelní kusy v místnost F. Paskovského (č.p. 53). Část výtěžku věnovala na školní pomůcky. V tomto období hrají divadlo rovněž členové Katolické politické jednoty (zal. 1872), a to v hostinci „U Lísků“.
TJ Sokol (zal. 1889) začíná hned od počátku věnovat pozornost divadlu. Od roku 1889 vedl sokolské ochotníky Josef Skýba-Děhylovský, v roce 1910 ho vystřídal Emil Pejhovský, v roce 1928 Karel Seltenreich. Za války vedl tento soubor pod názvem divadelní soubor Klubu českých cyklistů Oldřich Chvátal. Zpočátku se hrávalo „U Lísků“ a „U Bílého lva“ na improvizovaných jevištích. 8. 8. 1926 byla představením „Pasekáři“ od F. Sokola-Tůmy slavnostně otevřena sokolovna se stálým jevištěm.
V kusých zprávách z kroniky Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1877) se uvádí, že v letech 1917 - 1937 bylo členy sehráno 25 divadelních představení. Režiséry byli František Janečka a Bohumír Rozehnal.
Dalšími spolky s ochotnickou činností byly:
TJ Orel (zal. 1908, 1911) hrála v letech 1918 - 1948 činohry a převážně operety pod vedením režisérů Františka Klajmana (představení také dirigoval), Vladimíra Pospíšila a S. Borovcové. Do roku 1936 se hrálo v místní „Kavárně“, od té doby ve vlastních prostorách orlovny.
Pobočka Svazu kat. žen a dívek (pravděpodobně 1924-1940) se prezentovala převážně hrami s náboženskou tématikou pod vedením S. Borovcové v režii Kristy Pančíkové.
DTJ (zal. 1920) – zpočátku hraje v hostinci „U Lísků“, od roku 1931 v místní „Kavárně“. Režii zastával od roku 1938 Rajmond Kubečka.
V třicátých letech se na divadelním jevišti představili i děti mateřské školy pod vedením milosrdných sester sv. Kříže (např. v prosinci 1932 se hrou „Jezulátka na zemi“), národní (obecné) školy.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u již zmíněného Klubu českých cyklistů, DTJ, SDH a mateřské školy.
PSTRUŽÍ okr. Frýdek-Místek
První ochotnické představení v obci sehrál roku 1905 Čtenářský spolek (zal. 1895). Pod vedením místního učitele A. Strušky nacvičili hru „Zlaté péro“. Od roku 1911 režíroval hry spolku další učitel J. Smolík.
Roku 1913 začíná div. činnost místní obecné školy (21. 12. hra „Pašeráci“), která pak má dlouhou tradici. Výtěžky z představení jsou použity na knihovnu, školní potřeby aj.
Od roku 1919 se hrálo divadlo pod hlavičkou Odboru Národní jednoty (přebírá agendu a členstvo Čtenářského spolku). V letech 1919-1937 členové sehráli 44 div. her (např. Ondráš a Juráš, Staříček Holuša, Brixenský mučedník, Otec atd.)
Dalším spolkem pěstujícím ochotnické divadlo byla DTJ (zal. 1930). Hrávala hned od svého založení. Často docházelo k vzájemné spolupráci mezi ní a Odborem Národní jednoty.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ, Mládeže Národního souručenství a Národní Matice.
RYCHALTICE m.č. obce Hukvaldy okr. Frýdek-Místek
Před rokem 1945 hrávaly v obci divadlo ochotníci především pod hlavičkou TJ Sokol (zal. 1907) a Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1895, dramatický odbor pracoval od roku 1922). Od roku 1933 pracovaly oba soubory společně. Hrálo se v obecním hostinci. Od roku 1933 do počátku okupace bylo odehráno 32 premiér divadelních her. Největší rozmach nastal v roce 1936 – 10 divadelních her. K významným osobnostem patřili: Ludvík Kološ, Alois Tomančák (oba předváleční režiséři), František Mácha, František Strakoš (oba režiséři za okupace). Z repertoáru souborů jmenujme hry : Psohlavci, Lešetínský kovář, Jánošík, Pohádka lesa, Perly panny Serafínky, Divotvorný klobouk, Naši furianti, Noc na Karlštejně, Ženský zákon, Divá Bára a další. Rovněž je zaznamenána i div. činnost u obecné školy, a to většinou při oslavách státních svátků.
V třicátých letech lze pramenně doložit i činnost místní jednota rep. dorostu a Pol. org. strany soc. dem, nár. soc. a lidové.
Za doby okupace bylo sehráno celkem 14 představení, a to především zásluhou DTJ, Místní osvětové komise, Farní charity, Národního souručenství a jeho Mládeže.
STARÁ VES NAD ONDŘEJNÍCI o. Frýdek-Místek
O div. činnosti je známo jen velmi málo. Provozovaly ji tyto spolky:
TJ Sokol (zal. 1906) – přes 59 div. představení. Roku 1911 se ochotníci jednoty účastnili v Příboře divadelní přehlídky pořádané Župou divadelních ochotníků v Moravské Ostravě (okrsek ÚMDOČ) v rámci krajinské výstavy severovýchodní Moravy. K tomuto účelu byl proveden soupis představení odehraných do roku 1910, který zaznamenává 20 představení.
Odbor Národní jednoty (zal. 1906); TJ Orel (zal. 1908, 1914 zaniká, 1922 obnovená); DTJ (zal. 1919); Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1895) – 2. 6. 1935 při oslavách 40. letého trvání sboru slavnostní představení „Paní Mincmistrová“.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ a Sportovního klubu Vítkovice – odbor házené.
STAŘÍČ okr. Frýdek-Místek
První zmínky o divadle v obci jsou ze srpna roku 1898, kdy místní ochotníci sehráli 3 jednoaktovky. Jejich mluvčím byl tehdy F. Klečka, výtěžek věnovali ve prospěch školní knihovny pro dospělé. Od tohoto okamžiku hrávali pravidelně (vůdčí osobnosti Vilém Murcek a František Kozelský), vždy v obecním hostinci.
Roku 1901 začali hrát divadlo i místní studenti pod vedením Krejčího.
Z rozvojem spolkového života lze předpokládat, že se do div. činnosti zapojila i TJ Sokol (zal. 1911). Režiséry a vůdčími osobnostmi byli od roku 1930 M. Diringer, Jaroslav Pokluda, Jaroslav a Eliška Klečkovi, Jaroslav Tajchman.
V třicátých letech je doložena i činnost u DTJ (zal. 1919), Jednoty proletářské tělovýchovy (zal. 1926), Sboru dobrovolných hasičů a Sdružení rep. dorostu. Je však pravděpodobné, že tyto spolky hrály divadlo i dříve.
SVIADNOV okr. Frýdek-Místek
První zmínka o divadle v obci je z roku 1880. Tehdy zaslal sviadnovský občan Jan Válek na okresní hejtmanství v Místku žádost o povolení otevřít ochotnické divadlo v sále zdejšího hostince č.p. 64 („Na Husinci“). Součásti žádosti byl seznam 28 her (převážně jednoaktovky, sólové výstupy a kuplety) ke schválení (povoleny po menších úpravách). Čistý výnos z představení měl být ku prospěch Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1876), lze tedy předpokládat účast jeho členů.
Od roku 1896 je doložena i div. činnost Čtenářské besídky v hostinci „Na Husinci“.
Od sezóny 1920/1921 až do roku 1941 hrály ochotnické divadlo v obci následující spolky: TJ Sokol (zal. 1920) – např. roku 1927 7 představení, Odbor Národní jednoty (zal. 1909), DTJ – např. roku 1927 4 představení, Pol. org. strany nár. soc., Svaz kovodělníků, Pěvecký spolek „Dalibor“, žáci obecné školy. K některým představením se spolky sdružovaly (např. v červnu 1921 „Kostnické plameny“). Svou pozornost zaměřily hlavně na činoherní repertoár. V době války byla divadelní činnost utlumena – roku 1940 celkem 1 představení, roku 1942 2.
Významnými osobnostmi, herci a režiséry byli - Jaroslav Žvachta, Ludvík Kubalák, František Bražina, Bohuslav Volný.
TICHÁ okr. Nový Jičín
První div. představení bylo v obci sehráno roku 1899 žáky místní obecné školy pod vedením učitele E. Bordovského. Hráli se „Mladí pastýři betlemští“ v hostinci „Na Fojtství“.
O rok později nacvičila skupina ochotníků hru „Staří blázni“. Výtěžek z tohoto představení byl použit k založení Čtenářsko-pěveckého spolku „Vlastimil“ (zal. 1900, roku 1909 přeměněn v Odbor Národní jednoty pro východní Moravu). Ten posléze hrával pravidelně 3-4 divadelní představení ročně.
Rovněž u Jednoty sv. Josefa (zal. 1901) je doložena divadelní činnost již od jejího založení.
Po vzniku ČSR ztratil odbor Národní jednoty v oblasti divadelní činnosti na významu. Nahradila jej především TJ Sokol (zal. 1919), pozadu nezůstaly ani TJ Orel (zal. 1919), DTJ (zal. počátkem 20. let), Pol. org. strany soc. dem., již zmiňovaná obecná škola, ojediněle i Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1890).
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH, DTJ a Místní osvětové besedy.
TROJANOVICE okr. Nový Jičín
První představení v obci se konalo 6. 1. 1911. Odehrál je Odbor Národní jednoty v hostinci U Šenků, kde bylo středisko spolkové činnosti. Vůdčí osobnosti byly: učitel A. Horák, P. Hykel, B. Remešová, J. a J. Lisové, R. Graňáčková. Pod jeho vedením se hrálo i Na Bystrém, Na Lomné, Na Kopané,v nedalekém Frenštátě aj. Horákovým divadelním inscenacím často předcházely vzdělávací proslovy před oponou.
Po roce 1918 hrávala představení i TJ Sokol a Sbor dobrovolných hasičů, v třicátých letech přibylo Sdružení katolické omladiny a Pobočka Svazu katolických žen a dívek.
Za okupace vyvíjela divadelní činnost Místní osvětová komise, Národní matice, Národní souručenství, Sportovní klub, SDH a Svaz kat. ž. a d.
VLČOVICE okr. Nový Jičín
O div. činnosti je známo jen velmi málo. Před rokem 1918 není v pramenech doložena. Až v třicátých letech se objevují záznamy o takovéto činnosti u Budoucnosti – ústředního konzumního a úsporného družstva a Obecné školy.
V období okupace byly divadelně činné Místní osvětová komise a Sportovní klub.
ZELINKOVICE - LYSŮVKY okr. Frýdek-Místek
První nositelkou kultury v obci byla Čtenářská beseda „Palacký“ (zal. 1904). Hrála se průměrně 3 - 4 představení ročně, většinou v době státních svátků nebo nějaké významné události. Od roku 1924 začal hrát i TJ Sokol.
Vůdčími osobnostmi ochotnické divadla byli manželé Kozákovi, Alois Michálek, Julie Peterková, dr. Míček ze Staříče a další. Zpěvohry režíroval A. Zlý z Palkovic. V období I. republiky byly odehrány např. tyto hry: „Sůl nad zlato“, „Lešetínský kovář“, „Lucerna“, „Prodám maminku“, „Jedenácté přikázání“ aj.
Za okupace hrála nepravidelně Čtenářská beseda a Národní souručenství.
ŽABEŇ okr. Frýdek-Místek
O div. činnosti existují pouze torzovité informace. V třicátých letech je doložena u DTJ, Pol. org. strany soc. dem., Sboru dobrovolných hasičů, Svazu katolických žen a dívek, TJ Orel a TJ Sokol
V období okupace byla divadelně činná DTJ.
***
Předchozí informace lze doplnit statistickým výčtem představení v jednotlivých obcích regionu z let 1932-1936 – viz příloha č. 10.
Následující část diplomové práce podává heslovitě informace o vývoji ochotnického divadla v jednotlivých obcích regionu. V důsledku nedostatečné výpovědní hodnoty dochovaných pramenů nelze u mnoha obcí zjistit přesné počátky ochotnické činnosti, některé závěry mají tudíž pravděpodobnostní charakter.
Autor vycházel převážně ze zápisů obecních kronik, z úředních povolení divadelních představení, z obecních biografií a z dotazníků zaslaných pod hlavičkou Divadelního centra Pobeskydí (DCP) obecním úřadům. Zde bylo apelováno na možné informace pamětníků.
***
BAHNO místní část Místku, po roce 1943 Frýdku-Místku
Zde došlo roku 1909 k založení samostatného divadelního spolku pod jménem Spolek divadelních ochotníků "Tyl" Bahno. Jeho činnost je doložitelná k létům 1921-1935, kdy jeho členové odehráli přes 20 představení v hostinci „U Kubaly“. Repertoár tvořily převážně hry lehčího rázu – frašky a veselohry.
Dalším spolkem, tentokráte s nepravidelnou divadelní činností, byl Sbor dobrovolných hasičů – představení doložitelná v 20. a 30. letech.
BORDOVICE okr. Nový Jičín
První ochotnické představení je zaznamenáno 10. 2. 1902, kdy byly sehrány 2 divadelní hry „Pan Franc aneb Sedlák šelma velká“ a „Osudný den Fidlovačky“. Mluvčími zdejších ochotníků byli Ignác Kopelec a Karel Žluna. Výtěžek z představení byl věnován na lidovou knihovnu a opravu jeviště, čímž lze předpokládat již dřívější divadelní činnost. Ochotníci hráli i v následujících letech – 1906, 1907. Hrávalo se v sále Jana Veselky.
Později začal vyvíjet ochotnickou činnost dramatický kroužek Odboru Národní jednoty (zal. 1912). Při zániku Národní jednoty roku 1922 se kroužek osamostatnil pod názvem Kroužek divadelních ochotníků. Do roku 1925 působil jako samostatné sdružení, poté na základě stanov jako spolek až do roku 1951. Hrával průměrně kolem 3 představení ročně, celkem odehrál 68 divadelních her s řadou repríz. Nejvýznamnějším režisérem byl učitel Karel Žluna.
V třicátých letech lze divadelní činnost doložit u DTJ, Sdružení katolické omladiny, Mládeže pol. org. strany soc. dem.
Za okupace hrál aktivně Spolek divadelních ochotníků.
BRUŠPERK okr. Frýdek-Místek
Počátek divadelních aktivit – činnost ochotnického sdružení (1867-1871) a JDO (1872-1919) – viz kapitola II. 3. 1.
V roce 1892 uvedl své prvé představení Spolek katolických tovaryšů (zal. 1870). Mezi ním a JDO panovala rivalita. Ochotníci jednoty se o jeho divadelním kroužku vyjadřovali jako o „trucdivadle“ – viz kapitola II. 3. 1. Z torzovitého materiálu lze usoudit na repertoár, tvořený převážně hrami lehčího charakteru (fraška apod.) Dochovala se i některá jména herců: F. Novák, G. Bacík, T. Schneider, F. Seltenreich, Grydil.
Přímým pokračovatelem JDO se od roku 1919 stal dramatický odbor TJ Sokol (zal. 1891), jenž od ní převzal celý inventář – knihovnu, jeviště i kostýmy. Již před tímto rokem hráli sokolští ochotníci samostatně nebo společně se členy ochotnické jednoty. Zpočátku se hrálo na jevišti JDO „U Hladných“, od druhé poloviny 20. let „U Hubrů“ a „U Řehánků“, na počátku války opět „U Hladných“. Soubor byl nejaktivnější ve 20. letech, kdy v období 1921-1927 uvedl celkem 30 premiér. Poté aktivita rapidně klesla – např. v letech 1929 až 1939 pouze 6 premiér. Dochovala se i jména režisérů: V. Cigánek (do 1918, napsal rovněž ochotníky odehranou aktovku „Nová ulice č. 13“), A. Šnajdr, A. Konečný, V. Chamrád. Posledně jmenovaný režíroval roku 1927 rovněž velmi náročnou hru v přírodě (v Osičinách) „Husité“ od Dvořáka, ve které účinkovalo kolem 300 herců. Repertoár tvořilo mimo jiné velké množství hodnotných a moderních her (např. od Čapka, Jiráska, Čechova, Shakespeara – „Sen noci svatojánské“ 1923).
Dalším spolkem s ochotnickou činností byla TJ Orel (zal. 1911). V jejím repertoáru byly hodně zastoupeny operety. Jednota hrála na jevišti ND (zde i vlastní kostymérna) pod režijním vedením F. Nováka, A. Špačka, F. Janáčka, F. Glivického, M. Martínka, V . Vantucha aj. U příležitosti sjezdu lidové strany ve městě roku 1925 byla uspořádána přehlídka okolních orelských ochotnických souborů, které se zúčastnilo pět souborů.
Rovněž DTJ (zal. 1912) hrávala od svého založení divadelní představení. Režírovali V. Chamrádm V. Návrat, A. Strakoš aj. Největšího rozmachu dosáhl soubor pod režií Š. Winklera v první polovině 20. let. Repertoárově se soubor nelišil od ostatních orelských jednot. Za zmínku stojí uvedení hry „Jan Výrava“ roku 1928 v přírodě, které se zúčastnilo 200 účinkujících a 12 koní!
Další spolky a organizace s divadelní činností: Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1879) – jeho nepravidelná divadelní činnost známa až po I. světové válce zásluhou K. Červenky, Č. Drobila a F. Miloty; ve 20. letech Pol. organizace strany nár. soc. – režii měli F. Zapletal, V. Chamrád, A. Konečný a G. Pavlištík; Křesťansko sociální spolek „Budoucnost“ v ND; Lidová jednota čsl. strany lidové; Církev čsl., Skupina čsl. válečných poškozenců, v 30. letech se k nim přidávají Jednota proletářské tělovýchovy; nepravidelně Přátele dramatického umění, Sdružení soc. dem. bezvěrců, Unie soc. svobodných myslitelů, Sdružení „Volné myšlenky“, Svaz kovodělníků aj.
V době okupace hrávaly po zrušení Sokola a Orla pravidelně hlavně DTJ, Učňovská besídka a Skupina čsl. válečných poškozenců, méně již Mládež Národního souručenství a Sportovní klub. Zajímavé bylo vystoupení brušperských ochotníků v ostravském rozhlase v roce 1940, kde namluvili scénu „Kvartální shromáždění počestného cechu soukenického z roku 1759“, kterou napsal brušperský badatel R. Skácel. Další vystoupení v rozhlase následovalo v březnu 1941 – obrazy z přítomnosti a minulosti města Brušperka „Ztichlé stavy“ od A. Červenky a „Mlýn nad městečkem“ od M. Pavlíkové.
Soupis všech zjištěných představení – viz příloha č. 2 a 5.
ČELADNÁ okr. Frýdek-Místek
První ochotnická představení v obci, pramenně doložená od roku 1900, byla odehrána členy Besedy – zábavného a vzdělávacího spolku (zal. 1896, později přeměněna v Odbor Národní jednoty). Hrávalo se na primitivním jevišti z prken a pivních sudů v hostinci „U veselého rolníka“ Roku 1911 se Beseda účastnila v Příboře divadelní přehlídky pořádané Župou divadelních ochotníků v Moravské Ostravě (okrsek ÚMDOČ) v rámci krajinské výstavy severovýchodní Moravy. K tomuto účelu byl proveden soupis představení odehraných do roku 1910, který zaznamenává 24 představení.
Dalším spolkem pěstujícím ochotnické divadlo byla TJ Sokol (zal. 1912). V té době se hrávalo na Horní Čeladné v hostinci „U Lísků“ a na Dolní Čeladné „U Vaváka“ a „U Mohylů“. Dále hrály: DTJ (zal. 1922) – v roce 1926 zakoupila zánovní jeviště od DTJ z Frýdlantu n. O. a instalovala jej „U Lísku“; TJ Orel (zal. 1923); Sbor dobrovolných hasičů (SDH); Místní osvětová komise; Lidová hospodářská škola; Obecná škola "Podolánky"; Obecná škola "Prostřední Čeladná"; Smíšená obecná škola „Horní Čeladná“ aj.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH.
FRENŠTÁT POD RADHOŠŤĚM okr. Nový Jičín
Počátek divadelních aktivit – dostatečně nedoložené představení z roku 1836, Ochotnické sdružení R. Kalluse a JDO (70. až 80. léta 19. stol.) – viz kapitola II. 3. 1.
V lednu 1872 bylo „Na Střelnici“ sehráno první školní divadlo z iniciativy a za režie učitele A. K. Vitáka – hra J. B. Rebce „Nepřítel v Horažďovicích“, v srpnu téhož roku veselohra se zpěvy „Král Liliputánský“. A. K. Viták vydal v letech 1871-1872 8 svazečků Divadelního ochotníčka. V osmdesátých letech začali hrát, zejména o prázdninách, studenti Akademického feriálního klubu. Studenti hrávali „Na střelnici“ a ve „Slávii“. V letech 1880-1910 uvedli přibližně 16 her. K vůdčím osobnostem patřili: F. Hradečný, G. Parma, J. Fialka, C. Michna, F. Konvička aj. Společenská knihovna (knižní fond budován od roku 1875) získávala finanční prostředky na nákup knih mimo jiné z divadelních představení – mnohá sama organizovala. Do frenštátské divadelní kultury krátce zasáhla i činnost Společnosti přátel hudby a zpěvu, která sehrála v letech 1896 a 1897 2 představení pod vedením ředitele kůru K. Budíka.
Prvním z velkých spolků s tradiční divadelní činnosti byla Řemeslnická beseda (zal. 1882, zábavní odbor zal. 1898 – představení ale již v první polovině 80. let; roku 1898 po příchodu části členů ze zrušeného Spolku tkalcovských tovaryšů přejmenována na Živnostensko-dělnickou besedu). Před I. světovou válkou pořádala průměrně 4 představení ročně. Po ní ochotnická činnost postupně slábla. Poslední aktivity končí v druhé polovině 20. let. K nejaktivnějším členům patřili: F. Mechl, F. Hanák, M. Gerlich, F. Bordovský, J. Ježíšek, V. Parma, F. Holačka, R. Podešva aj. Repertoár tvořily kromě tradičních her lehčího rázu též hry se sociální tématikou (např. Arbesovi „Moderní upíři“). Beseda hrávala nejdříve v hostinci „Na Špici“, poté „Na Novém světě“, od roku 1902 ve „Slávii“ (opět 1925), od 1904 „Na Střelnici“ (opět 1913-1924), od 1907 v hostinci V. Parmy č.p. 17.
Dalším spolkem byl Křesťansko-sociální spolek (zal. 1897), jenž sdružoval převážně katolické dělnictvo. Jeho ochotníci hrávali nejdříve „Na Střelnici“, poté ve spolkových místnostech domu č.p. 15 (pozdější Katolický dům) a zároveň ve „Slávii“ (zde spolek roku 1900 pořídil nákladem 514 korun jeviště). Jejich repertoár obsahoval mimo jiné velké množství her ze zpěvy a operet. Velkou hereckou osobností souboru byl Inocenc Trnčák. Spolek byl jedním z mála spolků, které pořádaly představení i za I. světové války. V roce 1923 převzala jeho ochotnickou činnost TJ Orel (zal. 1910). Orelští ochotníci hráli samostatně již od roku 1920. V roce 1927 se přesunuli do nově otevřené orlovny v Dolní ulici. Orelský repertoár tvořilo velké množství operet. K roku 1930 bylo podle jubilejního spisku odehráno celkem 154 představení. Režiséry souboru byli: F. Reček, A. Milbergrová, J. Sládeček, P. F. Mastil, P. D. Vicenec a K. Polášek; významnými herci: I. Trnčák, K. Vojtek, L. Pustka, A. Vlček, J. Šrubař aj.
TJ Sokol (zal. oficiálně schválením stanov roku 1890) uvedla své první představení na Silvestra 1890 (opereta „Morduňk při měsíčku“). Její zábavní odbor se stal pravděpodobně pokračovatel zaniklé JDO, o čemž svědčí i totožná část členské základny (bývalý předseda JDO F. R. Křenek se stal náčelníkem Sokola). Sokolští ochotníci začali hrát i na bývalém jevišti JDO „Na Střelnici“ V roce 1892 nechali vystavět jeviště nové nákladem 596 zl. + 108 zl. dekorace + 75 zl. nová opona a drobnosti. V roce 1900 se přestěhovali do „Slávie“. Repertoár sokolských ochotníků byl velmi bohatý a obsahoval celou řadu kvalitních her. Před 1. světovou válkou se o sokolské divadlo nejvíce zasloužili: z režisérů Z. Kostelník, J. Pesler, E. Hill, J. Klein, J. Macalík, R. Podešva a F. Holačka, z herců K. Piskoř (zároveň autor několika her), P. Vašek, O. Michna, E. Vašek, J. Kostelníková, J. Parmová, D. Husičková aj. V době 1918-1941 režírovali A. Parma, B. Parma, A. Kytrych, B. Knězek, V. Hambálek, R. Pospíchal, M. Čejková aj.
Dalším tělovýchovným spolkem s ochotnickou činnosti byla DTJ (zal. 1910). Hrávala na jevišti Živnostensko-dělnické besedy „Na Střelnici“. V repertoáru se objevovaly i hry pro děti. K nejvýznamnějším ochotníkům patřili: J. Ježíšek, B. Gengel, Ž. Krkošková, V. Bednář, V. Javořík, E. Rajnošek, B. Tichavská, M. Skřivánková a další. Na stejném jevišti a v podobném složení hrála i Dělnická akademie, jenž vznikla ve 20. letech jako osvětová organizace místní pobočky Strany soc. dem. (zal. 1906, hrála již před ustavením Dělnické akademie – hlavně k výročí 1. máje). Divadelně činná byla i místní Pol. organizace strany komunistické (zal. 1921) – hrávala „Na Střelnici“ a hlavně v hostinci „U Toboláře“. Nejaktivnější ochotníci: M. Kalina, K. Janotka, F. a R. Raškové,A. Šablaturová, K. Muras, Č. Jurek a R. Kubáň.
Zvláštní události bylo uvedení Smetanovy „Hubičky“ v roce 1924 péčí místního odboru Sboru pro oslavu stých narozenin B. Smetany na Moravě za součinnosti širokého spektra frenštátských ochotníků. Režii a hudbu zajišťovali B. Parma a J. Milberger, výpravu a scénu akad. malíř B. Bartoš.
Z dalších spolků hrávaly divadla: Okrašlovací spolek (zal. 1903, od 1909 jako Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny). Jeho zábavní odbor založen až roku 1929, jeho členy byli R. Podešva, F. Holačka, A. Marynčák aj; Sociální studentské sdružení (od 20. let) – tvořili je středoškolští a vysokoškolští studenti. Někteří se později začali divadlu věnovat i profesionálně (např. M. Zbavitel, E. Mairingerová, M. Juroška). Hrávali převážně o letních prázdninách, od poloviny 30. let z větší pravidelnosti; Klub přátel umění v roce 1933 uvedl Mahenovu „Uličku odvahy“ pod režijním vedením J. Parmy; Pohorská jednota Radhošť (nějaká představení v roce 1887), Sbor dobrovolných hasičů (do I. světové války), Katolický spolek, Pol. organizace stran nár. soc. a živnost.-obchodní aj.
Mnoho spolků hrálo některá svá představení v přírodě, a to buď na tzv. Kaňově louce, nebo v lesíku nedaleko hostince „Siberia“ nazvaném Křenčák. V roce 1935 byl zbudován nový amfiteátr v přírodě za hotelem „Pantáta“ na Horečkách. Živou kulisu tvořila scenérie hory Radhošť, hlediště bylo upraveno pro 3000 lidí. Prví zde sehraná divadelní hra byla opereta „Ulice zpívá“ v podání ochotníků TJ Sokol a Okrašlovacího spolku.
Za okupace pokračovaly v divadelní činnosti do roku 1941 TJ Sokol a TJ Orel, dále pak Sociální studentské sdružení. První z nových organizací bylo Národní souručenství (NS). Jeho dramatický odbor působil na orelském jevišti, režii obstarávali: J. Horečková, M. Čejková, Č. Fiala, F. Martínek, Z. Kaděrka a L. Kiebel. V rámci Mládeže NS byl dramatický odbor ustaven v březnu 1940. Jeho prvním předsedou se stal Miloš Zbavitel. Zpočátku jej tvořilo 12 lidí, vesměs studentů gymnázia. Velká pozornost se věnovala recitaci a umění správné mluvy. Prvním představením byla Jiráskova „Vojnarka“ (režie K. Holíček). V březnu 1943 se odbor spojil s dramatickým odborem Národní odborové ústředny zaměstnanecké. Předsedou se stal F. Martínek. V rámci těchto aktivit probíhaly i ilegální přednášky v nejužších kruzích spolehlivých vlastenců aj. Od roku 1943 začalo do Frenštátu pravidelně zajíždět na hostování Družstvo Beskydského divadla z Hranic na Moravě (od 1948 jako Beskydské divadlo).
Soupis všech zjištěných představení ve Frenštátě p. R. do roku 1945 – viz příloha 1 a 4.
FRYČOVICE okr. Frýdek-Místek
Nejstarším spolkem provozujícím v obci ochotnické divadlo byl pravděpodobně Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1895). Téměř každý rok sehráli jeho členové nějaké divadelní představení.
Postupně se stávají ochotnická představení pravidelnou záležitostí. V obci se hraje na 4 jevištích. Koncem třicátých let se organizují i hromadné zájezdy do ostravských divadel.
TJ Sokol (zal. 1912 jako odbor, 1913 samostatný) – zpočátku hrál jen divadelní aktovky, později též větší hry. V letech I. světové války je krátce jeho činnost utlumena. Hrávalo se převážně v hostinci „U Mičaníků“.
DTJ (zal. 1920) – hraje v hostinci „U Chamradů“; TJ Orel (zal. 1922) – hraje v Lidovém domě.
V třicátých letech lze doložit též div. činnost u následujících spolků a institucí:
Budoucnost – ústřední konzumní a úsporné družstvo, Místní jednota republikánského dorostu, Místní osvětová komise, Obecná škola, Zábavní odbor „Čechoslovák“
V období okupace div. činnost neustává. V důsledku toho došlo i jednomu střetu s Gestapem. Z iniciativy J. Kubláka (náčelníka Sokola) se připravovala na vánoce 1939 Mahenova hra „Mrtvé moře“. Divadlo však nebylo Oberlandratem povoleno a Kublák byl odveden na vyšetřovnu Gestapa. Po přísném napomenutí byl propuštěn. Roku 1941 je odehráno celkem 10 přestavení (z toho 9 v první polovině) – např. „Otec“, „Lucerna“, „Muzikantská Liduška“, „Bártova pomsta“ aj. V roce 1943 došlo k sloučení 6 pravidelně hrajících div. odboru ve Spolek div. ochotníků (21. 3. 1943). Zakladatelem a předsedou souboru byl učitel František Štefek, později Antonín Žáček. Režiséry byli : František Dotisk, Josef Lanča, Alois Gřes, Oldřich Honek, Jaroslav Žídek a další. Hudbu k hrám skládal Otakar Schindler. Jako herec zde působil též pozdější sólista opery Národního divadla v Praze Lubomír Havlák. Při založení spolek sdružoval 49 členů a do roku 1945 odehrál přes 11 představení v sále „U Mičaníků“ a „U Chamradů“
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ okr. Frýdek-Místek
Roku 1881 se odhodlala skupina mladých lidí v čele s E. Vašicou (ředitel místního kůru), J. Halamičkou (učitel) a J. Nehudkem založit divadelní sdružení. Jejich prvním představením byl „Zakletý princ“, sehraný 29. 1. 1882 na provizorním jevišti v bytě J. Vašicy. Od té doby hrávali pravidelněji, až jejich aktivity převzala Řemeslnická beseda (zal. 1885, po roce 1899 stagnace). Ta ku příkladu v roce 1887 sehrála celkem 5 představení. V listopadu 1889 se její činovníci usnesli zřídit nové jeviště v sále hostince U Kybasta za pořizovací cenu 140 zl. Poprvé se zde hrálo 26. 5. 1890 („Lucifer“) za hojné účasti občanů. Při velkém požáru v srpnu téhož roku bohužel jeviště shořelo. V roce 1893 hraje spolek v hostinci Prokešově; rovněž finančně podporuje snahy o výstavbu Národního domu ve Frýdlantě.
Postupně se do divadelní činnosti zapojují i jiné frýdlantské spolky:
Katolická beseda (zal. 1892, téhož roku i divadelní odbor) Hrávala U Kybasta, od 1895 v Národním domě. Její nejvýznamnější doba činnosti (i divadelní) končí začátkem I. světové války. V roce 1904 byl ustaven její tělovýchovný odbor TJ Orel. Roku 1921 členové opravili jeviště v Národním domě.
Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1887), mimo jiné sehrál dvě divadelní představení ve prospěch postavení národního divadla v Brně. V letech 1937-1946 si zřídili frýdlantští hasiči divadelní spolek Jirásek .
TJ Sokol (zal. 1898, téhož roku i divadelní odbor), od svého založení do roku 1948 sehrál 161 div. představení. Jednota měla po celou dobu problémy se zajištěním spolkových prostor. Souviselo to jednak s odporem místních katolíků (mluvčím Katolická beseda), jednak s nepřátelstvím ze strany školské správy apod. Prvních 9 let se hrávalo v hostinci U Kybastů, poté načas v domě spolkového činovníka MUDr. Polívky. V roce 1907 bylo ustaveno Družstvo pro postavení sokolovny. Hlavním zdrojem financí pro stavbu se stalo ochotnické divadlo. V letech 1909-1913 se hrálo opět u Kybastů. Poté krátce v hostinci „Bosna“, 1913-1915 ve Weichherzově hostinci (zde byly div. knihovna a jeviště notně poničeny vojskem, které bylo v hostinci ubytováno). Koncem války sehráli sokoli i jedno představení v Národním domě, o který měli velký zájem. Opozice ale o působení Sokola v Národním domě nechtěla ani slyšet. Argumentovala tím, že jednota není dost „česká a národní“. Po I. světové válce stěhování pokračovalo: 1918 v hostinci „Bezkyd“, 1919 hostinec „Bosna“ a Weichherzův hostinec, párkrát v Národním domě. Problémy skončily až v září 1921, kdy byla po delší pauze dostavěna sokolovna. Nové jeviště vyzdobil Emanuel Hercík, oponu namaloval jeho bratr akademický malíř Zdislav Hercík. Zahajovacím představením v nových prostorách byla „Lucerna“ od A. Jiráska. V roce 1922 sehráli sokoli údajně 10 představení. Někdy hrávala jednota společně s DTJ (např. v roce 1939 „Na ty louce zelený“). Zlatou éru sokolského divadla ukončila až nacistická okupace. Významnými sokolskými ochotníky byli: František Richter, Antonín Humeník, F. Springer, A. Zákora, F. Perutka, bří Dreslerové, Julie Hynková, M. Vašková-Hladná, T. Robková, M. Pischlová, M. Kocí, F. Kejta aj.
DTJ (zal. 1912) pravděpodobně rovněž hrávala ochotnické divadlo, ovšem z menší pravidelností. Z pramenů lze vysledovat div. činnost až v roce 1934. Těsně před II. světovou válkou se v rámci jednoty ustavuje skupina ochotníků, jenž se zaměřuje na operetní produkci. Tento soubor měl asi 23 členů (např. manželé Kudělkovi, p. Sajdák s dcerou, R. Tlapák, bratři Bařinovi, Ročákovi, sestry Bořkovy aj.), hrálo se do roku 1943 a krátce po válce. První operetou byla pravděpodobně „Láska její Výsosti“. Hrávalo se v hostinci (hotelu) U Dudů
Před rokem 1918 se z pramenů dovídáme ještě o div. činnosti studentů (r. 1897 – mluvčím akademik K. Hynek; 1903 – mluvčím K. Břeský) a Jednoty sv. Terezie (r. 1903 – předsedou farář I. Janák).
V třicátých letech provozují ochotnickou činnost i tyto spolky a instituce: Bedřichův ústav, Dram. kroužek dělnictva fi. Postelberg, Mariánská družina panen, Mateřská škola, Měšťanská smíšená škola, Místní kruh spiritistického spolku „Bratrství“ v Radvanicích, Obecná škola, Pol. org. strany soc. dem., Soukromá dívčí škola obecná a občanská, Svaz kovodělníků – místní sk aj. U mnohých se ovšem dá předpokládat div. činnost i mnohem dříve.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ, Národního souručenství (NS), Mládeže NS a Sportovního sdružení.
HODOŇOVICE okr. Frýdek-Místek
O ochotnickém divadle v obci existuje jen velmi málo záznamu. V třicátých letech jej lze doložit u DTJ (zal. 1922), místní Pol. organizace strany komunistické, Obecné školy, Sboru dobrovolných hasičů (SDH) (zal. 1922). Divadlo hrávala i TJ Orel (zal. 1923), společná organizace pro Kunčičky u Bašky. Lze předpokládat, že zmíněné spolky a instituce provozovaly div. činnost i v dřívější době.
V období okupace vyvíjí divadelní činnost SDH a Národní souručenství.
HUKVALDY m.č. Hukvaldy, Horní a Dolní Sklenov okr. Frýdek-Místek
Prvním spolkem provozujícím v obci divadlo byl Čtenářsko-pěvecký spolek (zal. 1866). Jeho ochotnická činnost je ovšem doložitelná až od roku 1901. Hrával v hostinci „U Gobrů“ (od 1929 hotel „Mičaník“), a „U Truhlářů“.
V roce 1919 byl založen dramatický odbor TJ Sokol. Soubor úzce spolupracoval s Čtenářsko-pěveckým spolkem, na jehož jevišti také působil („U Gobrů“). V roce 1921 toto nevyhovující jeviště zmodernizoval, což jednotu dosti silně finančně vyčerpalo. Vůdčími osobnostmi obou spolku byli Jindřich Dohnal, Mořic Tuscher, Oldřich Grégr, Jan Schob, Adolf Lihotský, Božena Jungová, Rudolf Červenka aj.
V období před válkou hráli ochotnické divadlo v hostinci „U Červenků“ i členové TJ Orel (zal. 1922). Uvedli např. hry: „Pražské švadlenky“, „Mlynář a jeho dítě“, „Cikánčina pomsta“, „Na letním bytě“ aj. K významným osobnostem patřili režiséři František Franke a Jindřich Matula.
V Dolním Sklenově hráli divadlo v sále hostince „U Rožnovského“ též členové DTJ (zal. 1921) - pod režijním vedením Aloise Rožnovského, Arnošta Kubaly a Štěpána Tomančáka. Uvedli např. hry: „Na západní frontě klid“, „Lesník“ (v přírodě za hostincem), „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“, „Parnasie“ aj.
Začátkem 30. let přispěli k oživení ochotnického divadla ochotníci pod vedením J. Mičaníka, v jehož hotelu (hotel „Mičaník“ od roku 1929, před tím hostinec „U Gobrů“) se hrálo. Byl zde přestavěn sál s velkým jevištěm. Ochotníci uvedli např. hry: „Vojnarka“, „Lucerna“, „Fidlovačka“, za okupace „Z českých mlýnů“ apod.
V třicátých letech je rovněž doložena divadelní činnost u obecné školy a Pol. org. strany soc. dem.
CHLEBOVICE okr. Frýdek-Místek
Prvním spolkem provozujícím v obci divadlo byla Čtenářská beseda (zal. 1903). Její hlavní pracovní náplní bylo půjčování knih. Protože se na nákup knih nedostávalo peněz, zakoupila beseda v roce 1908 v Přerově jeviště (od fy. F. Sklenář za 400 korun). Poté začala hrát divadlo, z jehož výtěžku se nakupovaly knihy.
V době první republiky začal hrát ochotnické divadlo i Sbor dobrovolných hasičů (SDH)(zal. 1922). Ve dvacátých letech se hrávalo průměrně 8 představení ročně, spíše hry lehčího rázu. V třicátých letech lze pramenně dokázat i div. činnost u obecné školy, Místní osvětové komise a Jednoty proletářské tělovýchovy.
V třicátých a čtyřicátých letech vznikla kolem režisérů J. Václavíka a T. Bujnocha skupina ochotníků, jejíž repertoár se skládal výhradně z operet a zpěvoher.
Divadelní činnost neutichá ani za okupace. Roku 1940 bylo sehráno 7 představení, 1941 celkem 3 a 1942 6 představení – převážně členy SDH a Národního souručenství.
KOZLOVICE okr. Frýdek-Místek
První doložené zprávy o ochotnické činnosti obce jsou z roku 1903. 2. 8. sehráli místní studenti (L. Strumhaus, V. Růžička, J. Tabach, V. Kocián, F. Harabiš, R. Čupa, F. Chýlek) hry „Studentský kousek“ a „Láska a dluhy“.
Podle místních pamětníků se hrálo i v letech 1911-1914, a to zásluhou Odboru Národní jednoty (zal. 1911). Ochotníky vedl a režíroval místní učitel F. Panáč (např. 29. 6. 1912 „Strakonický dudák“ od J. K. Tyla v místním hostinci). Zkoušelo se většinou v učitelově bytě v obecné škole č.p. 172 nebo u učitelky Šlosarové č.p. 103.
8. 12. 1911 proběhlo též první ochotnické představení místní obecné školy opět pod vedením učitele Panáče. Školní děti pak často hrávaly v 20. a 30. letech u příležitostí celorepublikových oslav (převážně oslavy narozenin T.G.M. či vzniku republiky).
Dále je doložena div. činnost následujících spolků a institucí:
Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1909) – např. v letech 1932-1944 sehrál okolo 17 představení, TJ Orel (zal. 1921) – např. v letech 1921-1936 47 představení, DTJ (zal. 1921), TJ Sokol (zal. 1923), Odborové sdružení křesť.-soc., Místní osvětová komise aj.
Na horním konci obce se rozvíjí ochotnická činnost od roku 1934 pod vedením J. Konvičky. Hrávalo se v hostinci U Kociánů na provizorním jevišti (na sudech od piva).
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ, SDH, Národní matice, Národního souručenství.
KRMELÍN okr. Frýdek-Místek
Průkopníkem ochotnického divadla v obci byl Čtenářský spolek „Havlíček“ (zal. 1905, v roce 1910 přeměněn na Odbor Národní jednoty). Spolek měl vlastní div. jeviště, na němž hrával pravidelně pod vedením E. Klegy (učitel).
Na tuto tradici navázala TJ Sokol (zal. 1911). Jejím prvním představením byla Jiráskova „Kolébka“, prvním režisérem starosta Sokola Alois Linhart, v roce 1913 ho vystřídal Joža Holaň (až do roku 1925). Je zajímavé, že jednota provozovala divadlo i během války (1914-1918), ale jen omezeně. Na předválečná úspěšná léta soubor navázal v roce 1921, kdy sehrál hru v přírodě. Zvláštností tohoto představení byla jeho propagace: 2 vyzdobené povozy s 15 jezdci na koních objížděly okolní vesnice s hudbou a zpěvem. Roku 1923 byla slavnostně otevřena sokolovna (představení „Jánošík“). Do té doby se hrávalo buď v hostinci Cyrila Máchy, nebo v přírodě. V roce 1924 sehráli ochotníci rekordních 11 představení. U příležitosti oslav 20. letého výročí bylo odehráno jubilejní sté představení. Ani v třicátých letech div. činnost nepolevila – do roku 1938 přes 50 představení. V letech 1925 - 1938 byl režisérem Alois Bednář, některé hry nacvičil i Karel Pytlík, Josef Plaček, Alois Golka, František Ondrák. Na počátku roku 1938 se v rámci jednoty divadelně angažují i dorostenci pod režijním vedením sedmnáctiletého M. Petrovského. V době okupace divadelní činnost utichla. Pouze dorostenci sehráli v roce 1941 jedno představení, při kterém měli herci připevněny na kostýmech trikolóry. Po první přestávce je ovšem museli na příkaz hlídkujícího četnictva sejmout. K udání na Gestapo nedošlo. Souhrnně v letech 1912-1941 bylo odehráno přes 150 div. představení. Ze starší generace patřili k nejvýznamnějším ochotníkům Alois Linhart, Josef Plaček, Alois Staněk,Štěpán Kubík, Amálka Staňková, Ludmila Vaňková, Běta Kudrýsová, Květa a Boža Linhartovy, Františka Kubíková, Ludmila Plačková a další.
V 20. a 30. letech je doložena div. činnost dalších spolků a institucí:
DTJ (zal. 1920) – např. v letech 1926-1935 přes 43 představení, TJ Orel (zal. 1923) – v tomtéž období (platí i pro následující) 24 představení, Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1896) – 15 představení, Čsl. ochrana matek a kojenců – 4 představení, Učitelský sbor – 3 představení, Unie svobodných myslitelů (zal. 1923) – 2 představení, Pol. org. strany soc. dem. – 4 představení, Pol. org. strany nár. soc. – 1 představení, Místní jednota republikánského dorostu – 3 představení aj.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH a DTJ.
KUNČIČKY U BAŠKY okr. Frýdek-Místek
Roku 1910 byl v obci založen Čtenářsko-ochotnický spolek (působil do roku 1951). Počet jeho členů se pohyboval mezi 40-70. Scházeli se v domě č.p. 88 a v sále hostince „U Kubaly“. Často hrávali rovněž hry v přírodě (např. 1930 „České děvče, srdce zlaté“, 1935 „Vesnice zpívá“). Na počátku II. svět. války sehráli pod režijním vedením M. Paseky operetu „U panského dvora“. Jako symbol odporu proti okupaci byla do hry zakomponována i Hašlerova píseň „Ta naše písnička česká“, kterou při repríze již zpívalo spontánně celé obecenstvo. Proto bylo proti hercům zahájeno šetření na Gestapu. Režiséry spolku byli např. K. Krč (1910), R. Gřes (1929), J. Michna (1930), J. Kubalák (1937), L. Krus (1939) aj.
V třicátých letech lze doložit div. činnost i u TJ Orel (zal. 1923), společná organizace pro Kunčičky u Bašky. Lze předpokládat, že spolek provozoval divadlo již od svého založení.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u Sportovního klubu.
KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM okr. Frýdek-Místek
První divadelní představení místních ochotníku bylo sehráno o velikonocích 1906 – hra „Pro kus chleba“. Hrálo se v hotelu „Skalka“, později též „Na huťařství“. Ochotnické divadlo hrávali členové DTJ (zal. 1921), Pol. org. strany komunistické, soc. dem. a nár. soc., dále Odbor Klubu českých turistů (1922), Rada starších náb. obce církve čsl., Sbor dobrovolných hasičů, Sdružení katolické omladiny, TJ Sokol (zal. 1920), rovněž obecné školy "U kostela" a "Pod Stolovou" aj.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH.
LICHNOV okr. Nový Jičín
První zmínka o ochotnickém představení v obci je z 9. 11. 1902. Tehdy sehráli členové Čtenářského spolku (zal. 1901, od 1911 jako Odbor Národní jednoty) za pomoci členů Čtenářsko-pěveckého spolku "Palacký" z Drholce u Příbora obraz ze života od A. Raupacha „Mlynář a jeho dítě“ v sále J. Stiborka (obecní hostinec) ve prospěch nově zřízeného jeviště. Za celou dobu svého působení odehrál soubor více než 50 představení.
Po roce 1918 byl založen divadelní kroužek v rámci Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1894) a TJ Sokol (zal. 1921). Členové Sokola hráli v hostinci Na Okluku na improvizovaném jevišti. Soubor tvořilo 9 až 11 stálých herců pod režijním vedením B. Stiborka. Po I. světové válce začala rozvíjet divadelní činnost DTJ (zal. 1913). Hrávala většinou činohry v obecním hostinci. Mimo to pořádala časté zábavy, na kterých předváděla autorské kuplety ze života obce. Divadlo hrála též TJ Orel (zal. 1923), jenž uvedla do roku 1948 50 her. Režii měl V. Pustějovský. V třicátých letech je doložena činnost i u Pobočky Svazu katolických žen a dívek a Obecné školy.
Za okupace hrála divadlo DTJ, SDH a Svaz kat. ž. a d. a Sportovní klub. Od roku 1940 zde zajíždělo pravidelně též Beskydské divadlo.
LHOTKA okr. Frýdek-Místek
První doložená zmínka o div. činnosti je z roku 1893, kdy Čtenářská beseda sehrála 3 jednoaktovky. V žádosti na okresní hejtmanství do Místku se poukazuje, že je to „spolek zábavu ušlechtilou pěstující a proti rejdům socialistickým vystupující …“.
Po vzniku ČSR hrál divadlo Sbor dobrovolných hasičů (1-3 představení ročně) a od svého založení roku 1929 též DTJ (2-4 představení ročně).
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ.
METYLOVICE okr. Frýdek-Místek
Z velmi stručných pramenů lze vysledovat div. činnost u následujících spolků a institucí: TJ Orel (zal. 1912 v rámci Sdružení venkovské omladiny, 1920 osamostatněn), Odbor Národní jednoty (zal. 1911, roku 1912 se k němu připojili členové Čtenářské besedy zal. 1894); DTJ (zal. 1921) – zakoupila si vlastní jeviště; TJ Sokol (zal. 1912) – rozvoj činnosti až po I. světové válce, kdy si pořídila nové prostorné jeviště v obecním hostinci. Největší úspěch sklidili s hrou „Ondráš a Juráš“ (odehrána třikrát ve vyprodaném sále). Roku 1923 se jednota přestěhovala do nově zrekonstruované sokolovny (1. 7. slavnostní představení „Lucerny“); Pol. org. strany komunistické; Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1886); „Budoucnost“ – ústřední konzumní a úsporné družstvo, obecná škola.
Za okupace hrálo nepravidelně Národní souručenství a SDH.
MĚRKOVICE okr.
V roce 1928 bylo pořízeno Místní osvětovou komisí (MOK) nové jeviště v Harabišově hostinci z peněžních a materiálních darů místních občanů (vybráno celkem 1120 Kč + dřevo v ceně 300 Kč). Jeviště mělo 4 proměny (2 světnice, náves a les). Od tohoto roku je zaznamenána rovněž pravidelnější ochotnická činnost. Divadlo hráli ochotníci pod patronací Místní osvětové komise, obecná škola, někdy i Lidová jednota (zal. 1923). Kromě Harabišova hostince se hrávalo i v hostinci „U Kopčáka“.
Nejvýznamnějším kulturním podnikem byla národopisná slavnost „Valašská svatba“ (16. 7. 1933), která byla sestavena z valašských zvyků, písní, tanců apod. Kromě pohostinných představení v okolních obcích a městech byla rovněž předvedena v červenci 1934 na Krajinské výstavě moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě p. R.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u MOK a Včelařského spolku.
MÍSTEK okr. Frýdek-Místek, do roku 1943 jako samostatné město, poté místní část Frýdku-Místku
Počátek divadelních aktivit – organizační činnost Občanské besedy (zal. 1865) a divadelní aktivity DDO (zal. 1890, respektive 1905) a SDO (zal. 1933) – viz kapitola II. 3. 1.
Ihned po svém založení roku 1892 vyvíjel divadelní činnost Spolek katolických tovaryšů. Do roku 1899 hrával velmi pravidelně „U Deutschera“. V jeho repertoáru se objevily i hry klasických autorů (např. Jiráskova „Vojnarka“, Tylova „Paličova dcera“ aj.).
Od roku 1900 pravidelněji (dříve doloženo jen k roku 1885 – viz kapitola II. 3. 1.) hrávali svá představení studenti, a to převážně o prázdninách. V roce 1913 byl založen Akademický klub „Ostravica“, jenž se zaměřil na náročnější hry cizích autorů. Po roce 1918 se často studentské divadlo pořádalo pod záštitou českého reálného gymnázia a za režie zkušených profesorů. V třicátých letech působilo Akademické sociální sdružení, zaměřující se na veseloherní repertoár.
V roce 1901 sehrála své první představení Národně vzdělávací a podporovací beseda "Svépomoc", o sedm let později Skupina všeodborového sdružení křesťanských socialistů (v 30 .letech jako Čsl. odbor. sdružení křesť.-sociální) a Česká obchodnická beseda (dříve jen kratší výstupy v rámci zábav), jedním představením v roce 1909 se prezentoval dramatický odbor nár. soc. „Havlíček“; po roce 1912 hrával nepravidelně Pěvecko-hudební spolek „Smetana“.
Divadelní činnost vyvíjely tradičně i tělovýchovné spolky: TJ Sokol (zal. 1887) – dala podnět k založení DDO roku 1890 a poskytla mu finanční částku 60 zl. DDO však brzy přešlo pod hlavičku Občanské besedy a roku 1905 se přetvořilo v samostatný spolek. Jednota proto ustavila nový divadelní odbor, který však hrával jen příležitostně, v třicátých letech se jednota věnovala hlavně loutkovému divadlu. Divadelní aktivita jednoty nedosahovala takové výše jako v okolních obcích. Po roce 1920 se začaly divadelně angažovat DTJ (vedle her lehčího rázu i hry ze sociálním námětem) a o něco aktivnější TJ Orel (často hry z náboženskou tématikou).
Po roce 1918 byly aktivně činné následující spolky a organizace: Odbočka svazu čsl. důstojnictva („Vojenské zátiší“) – většinou hrávali ve spojení s TJ Sokol nebo s Družstvem pro postavení sokolovny; Pol. org. strany komunistické (1923, 1924); ojediněle Pol. org. strany soc. dem.; Lidová jednota (čsl. strany lidové); Obecná chlapecká škola a Česká dívčí okrašlovací škola s Dívčí živnostenskou besídkou; Farní úřad; Nadační sirotčinec – pravidelně v letech 1923-1941, výtěžky z představení sloužily k podpoře sirotků; v třicátých letech se přidal místní odbor Čsl. ochrany matek a kojenců; 8. pěší Slezský pluk (1932,1933); Jednota proletářské tělovýchovy; Sdružené katolické spolky (převážně hry se zpěvy), Klub čsl. junáctva "Bezkyd" – pravidelně od roku 1933 do 1938, Odbočka Svazu kat. žen a dívek, Matice Cyrilo-Metodějská, nepravidelně Skupina čsl. válečných poškozenců aj.
V době okupace se na divadelní činnosti podílely: Matice Cyrilo-Metodějská, Farní charita, Nadační sirotčinec, DDO, Národní souručenství a jeho Mládež.
***
Zajímavou kapitolu v místeckém ochotnickém dění tvoří velké zastoupení německých ochotnických spolků. Prameny dokládají hraní německého ochotnického divadla již v 80. letech 19. století. Německy se hrávalo v Německém domě. Z žádostí o povolení představení vyplývá, že většina německých spolků s divadelní činností měla sídlo ve Frýdku (samostatné město, sloučeno teprve 1943): nejaktivnější z nich např. Deutscher Ortsvolksrat (v letech 1925-1933 žádost o přibližně 24 představení), Deutscher Turnverein (1920-1925 – 12), Friedecker Deutscher Männergesangverein aj. Místecké německé spolky již nebyly tak aktivní: Deutscher Frauen und Mädchen Wohltätigkeitsverein für Mistek, Bundesgruppe Mistek des Bundes der Deutschen, Deutscher Turnverein, Verein des Deutsches Hauses aj.
MYSLÍK okr. Frýdek-Místek
První divadelní představení v obci se uskutečnilo v roce 1911. Hrála se Klicperova hra „Divotvorný klobouk“ pod režijním vedením učitele J. Müllera na improvizovaném jevišti (prkna na sudech od piva) v místním hostinci. Zdejší ochotníci se formovali z řad členů místního odboru Čtenářsko-pěveckého spolku „Lidumil“ (zal. 1906, 1914 přeměněn na odbor Národní jednoty) a Čtenářsko-pěveckého spolku „Svatopluk Čech“ (zal. 1910).
Po roce 1918 se o pořádání ochotnických divadel nejvíce zasloužila Pol. org. strany soc.-dem. (zal. 1918). Tvůrčím vůdcem jejího dramatického odboru byl Alois Jalůvka. Ten nacvičil s ochotníky kolem 2 představení ročně (např. „Lešetínský kovář“ v přírodě, „Stařeček Holuša“, „Vesnice zpívá“ aj.).
V třicátých letech hrají divadlo rovněž členové Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1929), Pol. org. strany komunistické a Jednoty proletářské tělovýchovy.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH.
OPRECHTICE místní část obce Paskov okr. Frýdek-Místek
Jediné zprávy o ochotnickém divadle jsou známy z činnosti TJ Sokol (zal. 1936). Její první představení se datuje k 9. 8. 1936, kdy byla u příležitosti dožínek sehrána hra „Láska na konci vesnice“. I v následujících letech vyvíjela jednota bohatou činnost. Hrávalo se v místním hostinci U Fojta č.p. 7 nebo v přírodě (v blízkosti dnešní hasičské zbrojnice). V roce 1941 musela být činnost násilně přerušena.
OSTRAVICE o.Frýdek-Místek
První doklady o ochotnickém divadle v obci se datují k roku 1902 a 1903. Sdružení ochotníků zastupují Vincenc Tobola a Martin Zátopek. Hrávalo se tehdy v hotelu Parma a v hostinci Na fojtství.
Po vzniku ČSR již prameny ukazují na bohatší div. činnost, do které se zapojují následující spolky a instituce:
Odbor Národní jednoty – v roce 1919 sehrál 2 představení.
DTJ (zal. 1920) hrávala pravidelně divadlo v hostinci U Freuda. Prvním představením byla hra „Staří blázni“ pod režií Leopolda Jelínka. V roce 1924 koupila jednota jeviště a kulisy za 4000 korun, čímž se velmi zadlužila. V letech 1924-1925 hrávala div. představení společně s místní TJ Sokol. Její činnost pokračovala i v době okupace, kdy sehrála (1940-1943) celkem 8 představení.
Místní obecné školy „Na Osméku“ a „U kostela“ – roku 1921 účinkovalo celkem 60 školních dětí ve hře „Zlatá husa“.
Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1904) – první doložené představení je v roce 1921 „Mlsní kocouři“ přičiněním jednatele F. Kabáta. Další jeho div. činnost je velmi nepravidelná. V letech 1941-1942 sehrál sbor 2 představení. V dubnu 1943 násilně zastavena činnost.
TJ Orel (zal. 1923) hrávala již od založení dosti pravidelně (průměrně 2 až 4 představení ročně) - zpočátku U Freuda, později se přestěhoval do hostince F. Dudy (Staré Hamry).
TJ Sokol (zal. 1919 jako odbor TJ Sokol Frýdlant n. O., 1921 osamostatněn). Hrávala průměrně 4 představení ročně – zpočátku v hostinci F. Dudy, od roku 1924 U Freuda. V dubnu 1943 násilně zastavena činnost.
Z třicátých let jsou doložena nepravidelná představení i u místního odboru Klubu českých turistů a Místní jednoty republikánského dorostu aj.
V době nacistické okupace se začaly v div. oblasti angažovat: Národní souručenství, Místní osvětová komise, Sportovní sdružení (zal. 1940) – 9 představení, Pobočka Národní odborové ústředny zaměstnanecké – 2 představení. V roce 1944 byly povolovány již jen dětská představení.
PALKOVICE okr. Frýdek-Místek
Divadelní činnost v obci před rokem 1918 zajišťovali členové Čtenářsko-pěveckého spolku „Lidumil“ (zal. 1871). Zpočátku spolek provozuje pouze pěvecké a hudební produkce. Jejich finanční výtěžky (potřebné pro udržování knihovny) ale nebyly velké a proto si členové roku 1900 pořídili jeviště (instalováno v hostinci „U Kubalů“) a začali hrát divadlo. Roku 1911 je spolek přeměněn v Odbor Národní jednoty – jeho div. činnost pokračuje.
V té době projevili zájem o divadlo rovněž místní studenti (mluvčími A. Opěla a V. Menšík). Hrávalo se v hostinci „U Kubalů“.
Největší podíl na ochotnické činnosti v obci měla bezesporu TJ Sokol (zal. 1911 jako odbočka TJ Sokol Místek, 1912 samostatná). Režijní práci do roku 1936 zastávala učitelka místní školy M. Oulíková. Průměrně se hrálo 4-5 představení ročně. Velmi oblíbené byly obzvláště hry v přírodě – např. „Ondráš, pan Lysé hory“, „Jánošík“ (1922), „Jan Výryva“ aj, jenž se hrávaly „Na Chlebečkových horách“, na bývalém školním hřišti před domem č.p. 50 nebo v olšině za hostincem „U Kuchařů“. Po odchodu režisérky Oulíkové roku 1936 byla divadelní činnost na čas přerušena.
Místní osvětová komise (zřízena 1920) byla ustavena jako výbor z odboru Národní jednoty, rozšířeny o zástupce TJ Sokola, DTJ aj. Původně bylo usneseno, že všechny zúčastněné spolky budou přispívat 50% z čistého zisku div. představení na místní knihovnu. Za to mohly používat jeviště odboru Národní jednoty „U Kubalů“. Největší aktivitu vyvíjela TJ Sokol.
Divadelní činností se zaobíraly i jiné spolky v obci:
TJ Orel (zal. 1908) – členové hráli od roku 1927 v sále Lidového domu na pevném jevišti. Každoročně se nacvičily nejméně 2 div. hry, nejdříve pod režijním vedením A. Máchy (v letech 1919-1933), poté režíroval farář F. Masti; DTJ (zal. 1921) - hrála v sále hostince „U Kuchařů“ ; Pol. org. strany komunistické (zal. 1921) – sehrála několik her „U Kubalů“; Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1930) – hrával pod režijním vedením J. Mece v Lidovém domě.
V dvacátých a třicátých letech lze doložit i div. činnost obecné školy (většinou u příležitosti státních svátků), Sdružení soc. dem. bezvěrců a Místní jednoty republikánského dorostu.
Za okupace divadlo v obci stagnovalo. Častěji hrával pouze Sportovní klub.
PASKOV okr. Frýdek-Místek
První zmínky o ochotnické činnosti jsou ze srpna roku 1884. Tehdy skupina ochotníků sehrála 3 divadelní kusy v místnost F. Paskovského (č.p. 53). Část výtěžku věnovala na školní pomůcky. V tomto období hrají divadlo rovněž členové Katolické politické jednoty (zal. 1872), a to v hostinci „U Lísků“.
TJ Sokol (zal. 1889) začíná hned od počátku věnovat pozornost divadlu. Od roku 1889 vedl sokolské ochotníky Josef Skýba-Děhylovský, v roce 1910 ho vystřídal Emil Pejhovský, v roce 1928 Karel Seltenreich. Za války vedl tento soubor pod názvem divadelní soubor Klubu českých cyklistů Oldřich Chvátal. Zpočátku se hrávalo „U Lísků“ a „U Bílého lva“ na improvizovaných jevištích. 8. 8. 1926 byla představením „Pasekáři“ od F. Sokola-Tůmy slavnostně otevřena sokolovna se stálým jevištěm.
V kusých zprávách z kroniky Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1877) se uvádí, že v letech 1917 - 1937 bylo členy sehráno 25 divadelních představení. Režiséry byli František Janečka a Bohumír Rozehnal.
Dalšími spolky s ochotnickou činností byly:
TJ Orel (zal. 1908, 1911) hrála v letech 1918 - 1948 činohry a převážně operety pod vedením režisérů Františka Klajmana (představení také dirigoval), Vladimíra Pospíšila a S. Borovcové. Do roku 1936 se hrálo v místní „Kavárně“, od té doby ve vlastních prostorách orlovny.
Pobočka Svazu kat. žen a dívek (pravděpodobně 1924-1940) se prezentovala převážně hrami s náboženskou tématikou pod vedením S. Borovcové v režii Kristy Pančíkové.
DTJ (zal. 1920) – zpočátku hraje v hostinci „U Lísků“, od roku 1931 v místní „Kavárně“. Režii zastával od roku 1938 Rajmond Kubečka.
V třicátých letech se na divadelním jevišti představili i děti mateřské školy pod vedením milosrdných sester sv. Kříže (např. v prosinci 1932 se hrou „Jezulátka na zemi“), národní (obecné) školy.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u již zmíněného Klubu českých cyklistů, DTJ, SDH a mateřské školy.
PSTRUŽÍ okr. Frýdek-Místek
První ochotnické představení v obci sehrál roku 1905 Čtenářský spolek (zal. 1895). Pod vedením místního učitele A. Strušky nacvičili hru „Zlaté péro“. Od roku 1911 režíroval hry spolku další učitel J. Smolík.
Roku 1913 začíná div. činnost místní obecné školy (21. 12. hra „Pašeráci“), která pak má dlouhou tradici. Výtěžky z představení jsou použity na knihovnu, školní potřeby aj.
Od roku 1919 se hrálo divadlo pod hlavičkou Odboru Národní jednoty (přebírá agendu a členstvo Čtenářského spolku). V letech 1919-1937 členové sehráli 44 div. her (např. Ondráš a Juráš, Staříček Holuša, Brixenský mučedník, Otec atd.)
Dalším spolkem pěstujícím ochotnické divadlo byla DTJ (zal. 1930). Hrávala hned od svého založení. Často docházelo k vzájemné spolupráci mezi ní a Odborem Národní jednoty.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ, Mládeže Národního souručenství a Národní Matice.
RYCHALTICE m.č. obce Hukvaldy okr. Frýdek-Místek
Před rokem 1945 hrávaly v obci divadlo ochotníci především pod hlavičkou TJ Sokol (zal. 1907) a Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1895, dramatický odbor pracoval od roku 1922). Od roku 1933 pracovaly oba soubory společně. Hrálo se v obecním hostinci. Od roku 1933 do počátku okupace bylo odehráno 32 premiér divadelních her. Největší rozmach nastal v roce 1936 – 10 divadelních her. K významným osobnostem patřili: Ludvík Kološ, Alois Tomančák (oba předváleční režiséři), František Mácha, František Strakoš (oba režiséři za okupace). Z repertoáru souborů jmenujme hry : Psohlavci, Lešetínský kovář, Jánošík, Pohádka lesa, Perly panny Serafínky, Divotvorný klobouk, Naši furianti, Noc na Karlštejně, Ženský zákon, Divá Bára a další. Rovněž je zaznamenána i div. činnost u obecné školy, a to většinou při oslavách státních svátků.
V třicátých letech lze pramenně doložit i činnost místní jednota rep. dorostu a Pol. org. strany soc. dem, nár. soc. a lidové.
Za doby okupace bylo sehráno celkem 14 představení, a to především zásluhou DTJ, Místní osvětové komise, Farní charity, Národního souručenství a jeho Mládeže.
STARÁ VES NAD ONDŘEJNÍCI o. Frýdek-Místek
O div. činnosti je známo jen velmi málo. Provozovaly ji tyto spolky:
TJ Sokol (zal. 1906) – přes 59 div. představení. Roku 1911 se ochotníci jednoty účastnili v Příboře divadelní přehlídky pořádané Župou divadelních ochotníků v Moravské Ostravě (okrsek ÚMDOČ) v rámci krajinské výstavy severovýchodní Moravy. K tomuto účelu byl proveden soupis představení odehraných do roku 1910, který zaznamenává 20 představení.
Odbor Národní jednoty (zal. 1906); TJ Orel (zal. 1908, 1914 zaniká, 1922 obnovená); DTJ (zal. 1919); Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1895) – 2. 6. 1935 při oslavách 40. letého trvání sboru slavnostní představení „Paní Mincmistrová“.
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u DTJ a Sportovního klubu Vítkovice – odbor házené.
STAŘÍČ okr. Frýdek-Místek
První zmínky o divadle v obci jsou ze srpna roku 1898, kdy místní ochotníci sehráli 3 jednoaktovky. Jejich mluvčím byl tehdy F. Klečka, výtěžek věnovali ve prospěch školní knihovny pro dospělé. Od tohoto okamžiku hrávali pravidelně (vůdčí osobnosti Vilém Murcek a František Kozelský), vždy v obecním hostinci.
Roku 1901 začali hrát divadlo i místní studenti pod vedením Krejčího.
Z rozvojem spolkového života lze předpokládat, že se do div. činnosti zapojila i TJ Sokol (zal. 1911). Režiséry a vůdčími osobnostmi byli od roku 1930 M. Diringer, Jaroslav Pokluda, Jaroslav a Eliška Klečkovi, Jaroslav Tajchman.
V třicátých letech je doložena i činnost u DTJ (zal. 1919), Jednoty proletářské tělovýchovy (zal. 1926), Sboru dobrovolných hasičů a Sdružení rep. dorostu. Je však pravděpodobné, že tyto spolky hrály divadlo i dříve.
SVIADNOV okr. Frýdek-Místek
První zmínka o divadle v obci je z roku 1880. Tehdy zaslal sviadnovský občan Jan Válek na okresní hejtmanství v Místku žádost o povolení otevřít ochotnické divadlo v sále zdejšího hostince č.p. 64 („Na Husinci“). Součásti žádosti byl seznam 28 her (převážně jednoaktovky, sólové výstupy a kuplety) ke schválení (povoleny po menších úpravách). Čistý výnos z představení měl být ku prospěch Sboru dobrovolných hasičů (zal. 1876), lze tedy předpokládat účast jeho členů.
Od roku 1896 je doložena i div. činnost Čtenářské besídky v hostinci „Na Husinci“.
Od sezóny 1920/1921 až do roku 1941 hrály ochotnické divadlo v obci následující spolky: TJ Sokol (zal. 1920) – např. roku 1927 7 představení, Odbor Národní jednoty (zal. 1909), DTJ – např. roku 1927 4 představení, Pol. org. strany nár. soc., Svaz kovodělníků, Pěvecký spolek „Dalibor“, žáci obecné školy. K některým představením se spolky sdružovaly (např. v červnu 1921 „Kostnické plameny“). Svou pozornost zaměřily hlavně na činoherní repertoár. V době války byla divadelní činnost utlumena – roku 1940 celkem 1 představení, roku 1942 2.
Významnými osobnostmi, herci a režiséry byli - Jaroslav Žvachta, Ludvík Kubalák, František Bražina, Bohuslav Volný.
TICHÁ okr. Nový Jičín
První div. představení bylo v obci sehráno roku 1899 žáky místní obecné školy pod vedením učitele E. Bordovského. Hráli se „Mladí pastýři betlemští“ v hostinci „Na Fojtství“.
O rok později nacvičila skupina ochotníků hru „Staří blázni“. Výtěžek z tohoto představení byl použit k založení Čtenářsko-pěveckého spolku „Vlastimil“ (zal. 1900, roku 1909 přeměněn v Odbor Národní jednoty pro východní Moravu). Ten posléze hrával pravidelně 3-4 divadelní představení ročně.
Rovněž u Jednoty sv. Josefa (zal. 1901) je doložena divadelní činnost již od jejího založení.
Po vzniku ČSR ztratil odbor Národní jednoty v oblasti divadelní činnosti na významu. Nahradila jej především TJ Sokol (zal. 1919), pozadu nezůstaly ani TJ Orel (zal. 1919), DTJ (zal. počátkem 20. let), Pol. org. strany soc. dem., již zmiňovaná obecná škola, ojediněle i Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1890).
V období okupace lze spolehlivě doložit divadelní představení u SDH, DTJ a Místní osvětové besedy.
TROJANOVICE okr. Nový Jičín
První představení v obci se konalo 6. 1. 1911. Odehrál je Odbor Národní jednoty v hostinci U Šenků, kde bylo středisko spolkové činnosti. Vůdčí osobnosti byly: učitel A. Horák, P. Hykel, B. Remešová, J. a J. Lisové, R. Graňáčková. Pod jeho vedením se hrálo i Na Bystrém, Na Lomné, Na Kopané,v nedalekém Frenštátě aj. Horákovým divadelním inscenacím často předcházely vzdělávací proslovy před oponou.
Po roce 1918 hrávala představení i TJ Sokol a Sbor dobrovolných hasičů, v třicátých letech přibylo Sdružení katolické omladiny a Pobočka Svazu katolických žen a dívek.
Za okupace vyvíjela divadelní činnost Místní osvětová komise, Národní matice, Národní souručenství, Sportovní klub, SDH a Svaz kat. ž. a d.
VLČOVICE okr. Nový Jičín
O div. činnosti je známo jen velmi málo. Před rokem 1918 není v pramenech doložena. Až v třicátých letech se objevují záznamy o takovéto činnosti u Budoucnosti – ústředního konzumního a úsporného družstva a Obecné školy.
V období okupace byly divadelně činné Místní osvětová komise a Sportovní klub.
ZELINKOVICE - LYSŮVKY okr. Frýdek-Místek
První nositelkou kultury v obci byla Čtenářská beseda „Palacký“ (zal. 1904). Hrála se průměrně 3 - 4 představení ročně, většinou v době státních svátků nebo nějaké významné události. Od roku 1924 začal hrát i TJ Sokol.
Vůdčími osobnostmi ochotnické divadla byli manželé Kozákovi, Alois Michálek, Julie Peterková, dr. Míček ze Staříče a další. Zpěvohry režíroval A. Zlý z Palkovic. V období I. republiky byly odehrány např. tyto hry: „Sůl nad zlato“, „Lešetínský kovář“, „Lucerna“, „Prodám maminku“, „Jedenácté přikázání“ aj.
Za okupace hrála nepravidelně Čtenářská beseda a Národní souručenství.
ŽABEŇ okr. Frýdek-Místek
O div. činnosti existují pouze torzovité informace. V třicátých letech je doložena u DTJ, Pol. org. strany soc. dem., Sboru dobrovolných hasičů, Svazu katolických žen a dívek, TJ Orel a TJ Sokol
V období okupace byla divadelně činná DTJ.
***
Předchozí informace lze doplnit statistickým výčtem představení v jednotlivých obcích regionu z let 1932-1936 – viz příloha č. 10.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.