DUCHEK, Jan. Profesionál. Sedmý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2024
Sedmý sloupek Jana Duchka.
Opakovaná účast na Jiráskových Hronovech člověka mění a rozhodně nejsem výjimkou. Proudná voda inspirace, recenzí a pecéček zkrátka postupně dělá z kulturního balvana chlapce jako oblázek. V této roli jsem vás ostatně v minulosti oblážel názorem, že pro amatéry je postupový systém obrovsky cenný, neboť jim přináší proud špičkové zpětné vazby, ke které by se jinak prostě nedostali. Zkrátka, je velký rozdíl, jestli slova „ale pěkné to bylo“ vysloví vaše babička, která vás tím pohladí po tváři, nebo řekněme docent Šotkovský na závěr věty delší a promyšlenější, než byla celá vaše inscenace.
Jakkoli se světy amatérského a profesionálního divadla v Hronově občas setkávají u amatérského vína, pořád jsou dva. Myslím, že už jsem se opakovaně pohoršoval nad tím, že stále existují lidé, kteří amatérské divadlo dělají, ale jinak do divadla vlastně nechodí. Paradox těch, kteří mají dost sebedůvěry, aby si přivlastnili jeviště, ale sami na sebe by do divadla v životě nepřišli, mě nepřestává fascinovat. Pravda ovšem také je, že to řešíme hlavně z té amatérské strany. Pořád někde bublá latentní rozmrzelost nad soubory, které mají například profi režiséra a v rámci postupového systému „soutěží“ s čistými amatéry. Že bych byl ovšem svědkem podobné rozmrzelosti nad tím, jak amatérismus občas proniká do divadel a inscenací, které se tváří profesionálně, to se mi v rámci hronovských rozhovorů o divadle obecně děje podstatně méně, než by bylo třeba.
Nepochybně je spousta příkladů, kdy se profesionální divadlo inspiruje u amatérů, ale jak tak chodím po našich profesionálních scénách, nemohu se zbavit dojmu, že by to šlo víc. Jak to asi před měsícem pregnantně shrnul kolega Michal Zahálka po zhlédnutí jisté profesionální produkce: „Já bych to na tu národní neposílal.“ Ta představa, jak (namátkou) na Shakespearovské slavnosti nakráčí neohlášen lektorský sbor a po představení si posadí celý inscenační tým k rozboru, ta mě od té doby nesmírně baví. Kolem uší se mi rojí otázky typu: „Jak jste se vlastně dali dohromady? Proč jste si zvolili tuto formu sebevyjádření? Je to pro vás spíš společenská událost, kdy se sejde půl vesnice, anebo máte hlubší ambice?“ Přičemž by to bylo celé zakončeno čestným uznáním Martinu Hilskému za slovní hříčky a doporučením do Vysokého nad Jizerou.
DUCHEK, Jan. Profesionál. Sedmý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/profesional [cit. 2024-08-22]
Opakovaná účast na Jiráskových Hronovech člověka mění a rozhodně nejsem výjimkou. Proudná voda inspirace, recenzí a pecéček zkrátka postupně dělá z kulturního balvana chlapce jako oblázek. V této roli jsem vás ostatně v minulosti oblážel názorem, že pro amatéry je postupový systém obrovsky cenný, neboť jim přináší proud špičkové zpětné vazby, ke které by se jinak prostě nedostali. Zkrátka, je velký rozdíl, jestli slova „ale pěkné to bylo“ vysloví vaše babička, která vás tím pohladí po tváři, nebo řekněme docent Šotkovský na závěr věty delší a promyšlenější, než byla celá vaše inscenace.
Jakkoli se světy amatérského a profesionálního divadla v Hronově občas setkávají u amatérského vína, pořád jsou dva. Myslím, že už jsem se opakovaně pohoršoval nad tím, že stále existují lidé, kteří amatérské divadlo dělají, ale jinak do divadla vlastně nechodí. Paradox těch, kteří mají dost sebedůvěry, aby si přivlastnili jeviště, ale sami na sebe by do divadla v životě nepřišli, mě nepřestává fascinovat. Pravda ovšem také je, že to řešíme hlavně z té amatérské strany. Pořád někde bublá latentní rozmrzelost nad soubory, které mají například profi režiséra a v rámci postupového systému „soutěží“ s čistými amatéry. Že bych byl ovšem svědkem podobné rozmrzelosti nad tím, jak amatérismus občas proniká do divadel a inscenací, které se tváří profesionálně, to se mi v rámci hronovských rozhovorů o divadle obecně děje podstatně méně, než by bylo třeba.
Nepochybně je spousta příkladů, kdy se profesionální divadlo inspiruje u amatérů, ale jak tak chodím po našich profesionálních scénách, nemohu se zbavit dojmu, že by to šlo víc. Jak to asi před měsícem pregnantně shrnul kolega Michal Zahálka po zhlédnutí jisté profesionální produkce: „Já bych to na tu národní neposílal.“ Ta představa, jak (namátkou) na Shakespearovské slavnosti nakráčí neohlášen lektorský sbor a po představení si posadí celý inscenační tým k rozboru, ta mě od té doby nesmírně baví. Kolem uší se mi rojí otázky typu: „Jak jste se vlastně dali dohromady? Proč jste si zvolili tuto formu sebevyjádření? Je to pro vás spíš společenská událost, kdy se sejde půl vesnice, anebo máte hlubší ambice?“ Přičemž by to bylo celé zakončeno čestným uznáním Martinu Hilskému za slovní hříčky a doporučením do Vysokého nad Jizerou.
DUCHEK, Jan. Profesionál. Sedmý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/profesional [cit. 2024-08-22]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.