ŠOTKOVSKÝ, Jan. Cynismus na ústupu. Recenze Jana Šotkovského na inscenaci Sklizeň. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2024
Recenze Jana Šotkovského na inscenaci Sklizeň.
Sklizeň, s níž se divadelní spolek Antonín Puchmajer, tradiční hronovský účastník, představil včera v Sále Josefa Čapka, je mimo jiné poslední autorské a režijní dílo předloni zesnulého mnohaletého hybatele puchmajeří aktivity Martina J. Švejdy. Je to více než důstojné rozloučení – možná jsem podlehl sentimentu, ale zdálo se mi to jako syntéza mnohého, co jsem od Puchmajerů za ta léta viděl.
V lecčems mi Sklizeň přišla jako návrat do časů téměř dvacet let starých, kdy se soubor zejména s inscenacemi Dítě! a Surovosti laskavosti vedral do mého diváckého srdce. I ve Sklizni dominuje pocit hořkosti lidského bytí ve světě, kde nakonec člověka všechno omrzí – děti, manželka i Divadelní ústav. Ubylo druhdy poněkud okázalého cynismu, který uměl drsně shodit každý patos či dojetí, přibylo bilancující melancholie.
I dnešní Puchmajer se lyrice a sentimentu vysmívá, ale mnohem jemněji a vlastně nečekaně něžně. Monolog Jakuba Škorpila, ve kterém vysokoškolský pedagog o půlnoci dumá, jestli za to, že žil špatně, může Freiburg, nebo neziskový sektor, nakonec vlastně tou očekávanou parodií existenciálního dumání není – humor je sice přítomen, ale otázka, jaktože jsme si s tím životem nedokázali poradit, je vlastně vážná.
I ty lehce parodické retro písně svou nadsázku nedávají okázale na odiv, až člověka napadá, jestli by v jejich starosvětsky něžném světě nebylo vlastně hezké žít. Hezčí než v tomhle, kde naše fotka s černým páskem na nočním stolku nabízí dvě varianty – buď jsme už mrtví zaživa, jenom jsme si toho nevšimli, nebo nás naši bližní už pohřbili bez ohledu na náš názor. Hořký výběr v hořkém světě. Teď ovšem říkám toporně doslovně něco, co Sklizeň jen s nadhledem naznačí. Přišla mi jako nebývale zralé divadlo, které vystačí k mocnému účinku s málem a ani v ironii, ani v krutosti nepotřebuje šlapat na pedál, naopak oslovuje jemnou, posmutnělou potměšilostí.
ŠOTKOVSKÝ, Jan. Cynismus na ústupu. Recenze Jana Šotkovského na inscenaci Sklizeň. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/cynismus-na-ustupu [cit. 2024-08-22]
Sklizeň, s níž se divadelní spolek Antonín Puchmajer, tradiční hronovský účastník, představil včera v Sále Josefa Čapka, je mimo jiné poslední autorské a režijní dílo předloni zesnulého mnohaletého hybatele puchmajeří aktivity Martina J. Švejdy. Je to více než důstojné rozloučení – možná jsem podlehl sentimentu, ale zdálo se mi to jako syntéza mnohého, co jsem od Puchmajerů za ta léta viděl.
V lecčems mi Sklizeň přišla jako návrat do časů téměř dvacet let starých, kdy se soubor zejména s inscenacemi Dítě! a Surovosti laskavosti vedral do mého diváckého srdce. I ve Sklizni dominuje pocit hořkosti lidského bytí ve světě, kde nakonec člověka všechno omrzí – děti, manželka i Divadelní ústav. Ubylo druhdy poněkud okázalého cynismu, který uměl drsně shodit každý patos či dojetí, přibylo bilancující melancholie.
I dnešní Puchmajer se lyrice a sentimentu vysmívá, ale mnohem jemněji a vlastně nečekaně něžně. Monolog Jakuba Škorpila, ve kterém vysokoškolský pedagog o půlnoci dumá, jestli za to, že žil špatně, může Freiburg, nebo neziskový sektor, nakonec vlastně tou očekávanou parodií existenciálního dumání není – humor je sice přítomen, ale otázka, jaktože jsme si s tím životem nedokázali poradit, je vlastně vážná.
I ty lehce parodické retro písně svou nadsázku nedávají okázale na odiv, až člověka napadá, jestli by v jejich starosvětsky něžném světě nebylo vlastně hezké žít. Hezčí než v tomhle, kde naše fotka s černým páskem na nočním stolku nabízí dvě varianty – buď jsme už mrtví zaživa, jenom jsme si toho nevšimli, nebo nás naši bližní už pohřbili bez ohledu na náš názor. Hořký výběr v hořkém světě. Teď ovšem říkám toporně doslovně něco, co Sklizeň jen s nadhledem naznačí. Přišla mi jako nebývale zralé divadlo, které vystačí k mocnému účinku s málem a ani v ironii, ani v krutosti nepotřebuje šlapat na pedál, naopak oslovuje jemnou, posmutnělou potměšilostí.
ŠOTKOVSKÝ, Jan. Cynismus na ústupu. Recenze Jana Šotkovského na inscenaci Sklizeň. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/cynismus-na-ustupu [cit. 2024-08-22]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.