JURÁŠOVÁ, Johana. Vtip je důležitější než dobrodružství. Recenze Johany Jurášové na inscenaci Ztracený svět. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2024
Recenze Johany Jurášové na inscenaci Ztracený svět.
Na Bažantovu loutkářskou družinu z Poniklé se chodí s velkým očekáváním. Jeho proslulá poetika stojí kromě vtipu a vynalézavosti na technologiích typu psací stroj a meotar, a to je to retro, které máme rádi. O autorovi se říká, že takřka vymyslel žánr meotarového divadla, ale taky se říká (obzvlášť dnes v Hronově), že letos tam snad skoro žádný meotar není! Došla meotarová technologie na konec svého potenciálu? Co ji nahradilo?
Tentokrát jsou loutky vyrobeny z papíru (či kartonu) a drátků. Meotar se vyskytne jen mezi loutkami – jako jeho dokonalá miniaturní napodobenina. Klasicky se ale přechází mezi dvěma měřítky – mezi světem loutek a světem velikosti lidské. Loutka zastupující hlavní postavu je v červeném kostýmu stejně jako hlavní a jediný performer, který na sebe průběžně přebírá její roli. Stejně tak rekvizity, které nejsou dostatečně viditelné v měřítku loutkových postaviček, vytahuje loutečko-herec zpoza svého pultu v životní velikosti, aby je předvedl divákům. Oceňuji, jak jsou jednotlivá dějiště rozeskládána na stole vedle sebe tak, že simulují malý model fiktivního světa. Skoky mezi nimi herec řeší zakrýváním nepotřebných šedou plachtou (místo aby v loutkovém kukátku měnil kulisy). Veškeré kulisy, loutky a rekvizity i rekvizitky byly propracovány s maximální pečlivostí, což opakovaně přinášelo publiku potěšení.
Jak vznikal scénář a kdo na něm zanechal stopy? Mám za to, že sir Doyle napsal román (Ztracený svět), podle nějž vytvořili australští filmaři na konci devadesátých letech akční seriál (jehož paralelu s Jurským parkem zmiňují dokonce i komentáře na serveru ČSFD). A protože západní kultura je kultura půjčování a přejímání, tak stejně jako si Doylův román vzali filmaři, bere si ho Tomáš Hájek taky (paralelu s Jurským parkem nevyjímaje). Ned dostane za úkol se změnit, aby zachránil vztah s Maggie. Vzdoruje, a to i potom, co se mu ke změně vyloženě naskytne příležitost. Nakonec mu to ale nedá, on se poddá a na dobrodružství se nakonec vydává. Dobrodružství je tak kladeno do uvozovek vztahu Neda a Maggie, paralelně se snahou akademiků dokázat existenci dinosaurů. Hájkova adaptace přináší víceméně tři pointy:
je zbytečné se měnit, pokud to neděláme kvůli sobě,
Jurský park vymyslel Ned Malone,
není dobré vozit jako důkaz existence dinosaurů jejich vejce.
Ve výsledku je ale vtip a technické řešení důležitější než samotné dobrodružství, vztah k Maggie nebo nedůvěřivost akademické obce. Víc než na jakýkoli zvrat v ději totiž čekám na to, na jaké bázi bude fungovat výtvarný princip další části příběhu.
Cením si veškerých aktivit, které rozbíjejí dominující pohled na historii, ať už se jedná o zásadní státotvorné otázky (jako je požár Národního divadla), nebo o původ kulturních fenoménů. A tak jako se minulý rok ukázalo, jak neoddiskutovatelnou roli hráli Ponikelští při hašení Národního divadla, letos jsme se dozvěděli, kdo že to doopravdy napsal Jurský park.
JURÁŠOVÁ, Johana. Vtip je důležitější než dobrodružství. Recenze Johany Jurášové na inscenaci Ztracený svět. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/vtip-je-dulezitejsi-nez-dobrodruzstvi [cit. 2024-08-22]
Na Bažantovu loutkářskou družinu z Poniklé se chodí s velkým očekáváním. Jeho proslulá poetika stojí kromě vtipu a vynalézavosti na technologiích typu psací stroj a meotar, a to je to retro, které máme rádi. O autorovi se říká, že takřka vymyslel žánr meotarového divadla, ale taky se říká (obzvlášť dnes v Hronově), že letos tam snad skoro žádný meotar není! Došla meotarová technologie na konec svého potenciálu? Co ji nahradilo?
Tentokrát jsou loutky vyrobeny z papíru (či kartonu) a drátků. Meotar se vyskytne jen mezi loutkami – jako jeho dokonalá miniaturní napodobenina. Klasicky se ale přechází mezi dvěma měřítky – mezi světem loutek a světem velikosti lidské. Loutka zastupující hlavní postavu je v červeném kostýmu stejně jako hlavní a jediný performer, který na sebe průběžně přebírá její roli. Stejně tak rekvizity, které nejsou dostatečně viditelné v měřítku loutkových postaviček, vytahuje loutečko-herec zpoza svého pultu v životní velikosti, aby je předvedl divákům. Oceňuji, jak jsou jednotlivá dějiště rozeskládána na stole vedle sebe tak, že simulují malý model fiktivního světa. Skoky mezi nimi herec řeší zakrýváním nepotřebných šedou plachtou (místo aby v loutkovém kukátku měnil kulisy). Veškeré kulisy, loutky a rekvizity i rekvizitky byly propracovány s maximální pečlivostí, což opakovaně přinášelo publiku potěšení.
Jak vznikal scénář a kdo na něm zanechal stopy? Mám za to, že sir Doyle napsal román (Ztracený svět), podle nějž vytvořili australští filmaři na konci devadesátých letech akční seriál (jehož paralelu s Jurským parkem zmiňují dokonce i komentáře na serveru ČSFD). A protože západní kultura je kultura půjčování a přejímání, tak stejně jako si Doylův román vzali filmaři, bere si ho Tomáš Hájek taky (paralelu s Jurským parkem nevyjímaje). Ned dostane za úkol se změnit, aby zachránil vztah s Maggie. Vzdoruje, a to i potom, co se mu ke změně vyloženě naskytne příležitost. Nakonec mu to ale nedá, on se poddá a na dobrodružství se nakonec vydává. Dobrodružství je tak kladeno do uvozovek vztahu Neda a Maggie, paralelně se snahou akademiků dokázat existenci dinosaurů. Hájkova adaptace přináší víceméně tři pointy:
je zbytečné se měnit, pokud to neděláme kvůli sobě,
Jurský park vymyslel Ned Malone,
není dobré vozit jako důkaz existence dinosaurů jejich vejce.
Ve výsledku je ale vtip a technické řešení důležitější než samotné dobrodružství, vztah k Maggie nebo nedůvěřivost akademické obce. Víc než na jakýkoli zvrat v ději totiž čekám na to, na jaké bázi bude fungovat výtvarný princip další části příběhu.
Cením si veškerých aktivit, které rozbíjejí dominující pohled na historii, ať už se jedná o zásadní státotvorné otázky (jako je požár Národního divadla), nebo o původ kulturních fenoménů. A tak jako se minulý rok ukázalo, jak neoddiskutovatelnou roli hráli Ponikelští při hašení Národního divadla, letos jsme se dozvěděli, kdo že to doopravdy napsal Jurský park.
JURÁŠOVÁ, Johana. Vtip je důležitější než dobrodružství. Recenze Johany Jurášové na inscenaci Ztracený svět. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/vtip-je-dulezitejsi-nez-dobrodruzstvi [cit. 2024-08-22]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.