HRDINOVÁ, Radmila. Tak jsme si zazpívali! Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Prodaná nevěsta. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024
Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Prodaná nevěsta.
S Prodanými nevěstami se v posledních dvou letech roztrhl pytel. Souvisí to s letošním Rokem české hudby, spojeném navíc s dvoustým výročím narození (a sto čtyřicátým úmrtí) Bedřicha Smetany. A co už ze Smetany hrát jiného, než Prodanou nevěstu. Nedávno jsem pro revui Svět a divadlo psala hned o třech inscenacích Prodané nevěsty vybočujících z tradiční operní podoby.
Spolek divadelních ochotníků Alois Jirásek z Úpice se ovšem na této vlně neveze, neboť jejich inscenace vznikla už v roce 2018. Ostatně úpičtí mají svou vlnu, neb právě slaví svou dvoustou sezonu. A ještě se jim to krásně propojuje s malovanou oponou obkružující jeviště, která má s Prodankou skoro stejné stáří. A to už pomíjím fakt, že hudební divadlo mělo v Úpici vždycky svou tradici.
Úpičtí si šťastně zvolili geniální verzi Prodané nevěsty hradeckého DRAKu z roku 1986, jež se vejde zhruba do hodiny. Vyšohlídova hudební úprava převedla s velkou invencí populární árie a duety do sborové podoby, kterou uzpívají i neoperní, leč muzikální aktéři. A o ty není v Úpici nouze. A tak se na inscenaci podílí na padesát lidí napříč generačním spektrem, kteří vesměs velmi dobře zpívají i muzicírují a hlavně z nich vyzařuje velká radost a nadšení, což je devíza, která k Prodance bezesporu patří a která spolehlivě roztleskává potěšené publikum.
Bylo tomu tak i na prvním z hronovských představení, z něhož proudily davy spokojených diváků, takže se mi skoro nechce pouštět se do pochybností, které mě v souvislosti s úpickou inscenací napadají. A tak jen stručně.
Drakácká inscenace pracovala s loutkami a z interakcí loutek a jejich vodičů vznikaly půvabné divadelní situace. Na scéně bylo cca sedmnáct aktérů. V úpické inscenaci je jich více než dvakrát tolik, takže se víc blíží klasické operní produkci, z níž se ona (loutkářská) hravost do značné míry vytrácí. Hlavní postavou je tu sbor, který zastává i funkci jakéhosi přihlížeče a komentátora děje. Když ale zpívá, tak se na zpěv plně soustředí a působí dost staticky. Mezi jednotlivými sbory se rychle odehrají mluvené dialogy, jako by se dávalo najevo, že to stejně všichni znají, tak co se s tím zdržovat. A zase se sborově zpívá. Ale protože do sborů jsou staženy i árie jednotlivých postav, není občas až tak úplně jasné, za koho sbor vlastně v té které chvíli jedná. Kecal, respektive Kecalka, Jeník, Mařenka, Vašek jako by jen vystoupili na chvíli ze sboru a nemají prostor ani příležitost k rozehrání vlastního příběhu a vztahů. Všechno se ve velkém tempu řítí k závěru – až přijde scéna komediantů, dění se zastaví a scéna je rozehrávaná na vskutku neúnosnou délku. Pak se do toho zamotá medvěd alias Vašek a vše dospěje k rychlému konci.
Celé to působí spíš jako trochu zběsilý výběr hitů z Prodané nevěsty než půvabně naivní příběh o jedné chytrácké lsti, jak získat nevěstu. Ale nic to nemění na tom, že divákům tento tvar zjevně vyhovuje a nepřipadají si (narozdíl ode mě) nijak ochuzení. Takže vlastně proč ne. Jen mi přijde, že charakter celé úpické Prodanky nejlépe vystihla Kecalka, která si po jednom z četných sborů zalebedila: Tak jsme si zazpívali!
* S Velkou pochvalu a obdiv zaslouží graficky krásný programový bulletin vybavený spoustou erudovaných informací! S takovou kvalitou se nesetkáváme ani u profesionálních divadel.
HRDINOVÁ, Radmila. Tak jsme si zazpívali! Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Prodaná nevěsta. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/tak-jsme-si-zazpivali [cit. 2024-08-13]
S Prodanými nevěstami se v posledních dvou letech roztrhl pytel. Souvisí to s letošním Rokem české hudby, spojeném navíc s dvoustým výročím narození (a sto čtyřicátým úmrtí) Bedřicha Smetany. A co už ze Smetany hrát jiného, než Prodanou nevěstu. Nedávno jsem pro revui Svět a divadlo psala hned o třech inscenacích Prodané nevěsty vybočujících z tradiční operní podoby.
Spolek divadelních ochotníků Alois Jirásek z Úpice se ovšem na této vlně neveze, neboť jejich inscenace vznikla už v roce 2018. Ostatně úpičtí mají svou vlnu, neb právě slaví svou dvoustou sezonu. A ještě se jim to krásně propojuje s malovanou oponou obkružující jeviště, která má s Prodankou skoro stejné stáří. A to už pomíjím fakt, že hudební divadlo mělo v Úpici vždycky svou tradici.
Úpičtí si šťastně zvolili geniální verzi Prodané nevěsty hradeckého DRAKu z roku 1986, jež se vejde zhruba do hodiny. Vyšohlídova hudební úprava převedla s velkou invencí populární árie a duety do sborové podoby, kterou uzpívají i neoperní, leč muzikální aktéři. A o ty není v Úpici nouze. A tak se na inscenaci podílí na padesát lidí napříč generačním spektrem, kteří vesměs velmi dobře zpívají i muzicírují a hlavně z nich vyzařuje velká radost a nadšení, což je devíza, která k Prodance bezesporu patří a která spolehlivě roztleskává potěšené publikum.
Bylo tomu tak i na prvním z hronovských představení, z něhož proudily davy spokojených diváků, takže se mi skoro nechce pouštět se do pochybností, které mě v souvislosti s úpickou inscenací napadají. A tak jen stručně.
Drakácká inscenace pracovala s loutkami a z interakcí loutek a jejich vodičů vznikaly půvabné divadelní situace. Na scéně bylo cca sedmnáct aktérů. V úpické inscenaci je jich více než dvakrát tolik, takže se víc blíží klasické operní produkci, z níž se ona (loutkářská) hravost do značné míry vytrácí. Hlavní postavou je tu sbor, který zastává i funkci jakéhosi přihlížeče a komentátora děje. Když ale zpívá, tak se na zpěv plně soustředí a působí dost staticky. Mezi jednotlivými sbory se rychle odehrají mluvené dialogy, jako by se dávalo najevo, že to stejně všichni znají, tak co se s tím zdržovat. A zase se sborově zpívá. Ale protože do sborů jsou staženy i árie jednotlivých postav, není občas až tak úplně jasné, za koho sbor vlastně v té které chvíli jedná. Kecal, respektive Kecalka, Jeník, Mařenka, Vašek jako by jen vystoupili na chvíli ze sboru a nemají prostor ani příležitost k rozehrání vlastního příběhu a vztahů. Všechno se ve velkém tempu řítí k závěru – až přijde scéna komediantů, dění se zastaví a scéna je rozehrávaná na vskutku neúnosnou délku. Pak se do toho zamotá medvěd alias Vašek a vše dospěje k rychlému konci.
Celé to působí spíš jako trochu zběsilý výběr hitů z Prodané nevěsty než půvabně naivní příběh o jedné chytrácké lsti, jak získat nevěstu. Ale nic to nemění na tom, že divákům tento tvar zjevně vyhovuje a nepřipadají si (narozdíl ode mě) nijak ochuzení. Takže vlastně proč ne. Jen mi přijde, že charakter celé úpické Prodanky nejlépe vystihla Kecalka, která si po jednom z četných sborů zalebedila: Tak jsme si zazpívali!
* S Velkou pochvalu a obdiv zaslouží graficky krásný programový bulletin vybavený spoustou erudovaných informací! S takovou kvalitou se nesetkáváme ani u profesionálních divadel.
HRDINOVÁ, Radmila. Tak jsme si zazpívali! Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Prodaná nevěsta. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/tak-jsme-si-zazpivali [cit. 2024-08-13]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.