SOPROVÁ, Jana. Co všechno umíme aneb Prodanka na kolotoči. Recenze na inscenaci Prodaná nevěsta. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024
Recenze Jany Soprové na inscenaci Prodaná nevěsta.
Nejsem velký milovník opery, láká mě spíše činohra, a tak jakákoli činoherně zpívaná zpěvohra je mi sympatická. Nějak mi to bardy-klasiky zlidšťuje a lépe chápu, že si Mozartovy či Smetanovy popěvky mohli kdysi zpívat lidi jako pop music. Prodaná nevěsta navíc byla mou první operou v Národním divadle s nezapomenutelným okamžikem, kdy nadšený divák běžel ke scéně s hlasitými výkřiky BRAVO! A těch rozmanitých interpretací je tolik, že ji lze brát jako „náš poklad“.
A tak jsem byla na Prodanou nevěstu úpických zvědavá. Přiznám se, že už půvabně selankovitá opona i vlastenecky laděný projev principála na počátku mě dojímaly. 200 let souboru, 200 let Smetany, oslava hromadná a pro každého. Je na tom vidět spousta práce, nápadů, nadšení, kolektivní souhry a jakési společné dychtivosti. A zvolený digest ze smetanovsko-sabinovské opery, dovedně sestavený Miloslavem Klímou, je dobrým startovacím můstkem. Původní inscenaci v DRAKu jsem neviděla, nesrovnávám tedy. Spíše nežli jako inscenaci, blýskající se individuálními hereckými či pěveckými výkony, beru tenhle úpický projekt jako radostné setkání a příležitost ke společnému zazpívání si, tanci a taky trochu legraci.
Sympatická je generační všehochuť muzikantů/muzikantek, živá hudba vždy přidává body. Baví mě scénické pohrávání si s točnou, kolotočem rafinovaně poháněným koly, ozdobeným vyřezávanou zvěří i „rozhlednou“, která jej korunuje. A červeno-modro-bílé girlandy a stejně laděné kostýmy celé úctyhodné masy účinkujících podprahově vzbuzují (alespoň u mě) vlastenecké dojetí. Vlastně mi byly sympatické i naivisticky laděné (ať už úmyslně, či neúmyslně) herecké a pěvecké výkony a vtipné variace akcí spojených s kolotočem, ale i párování a minipříběhy všech těch venkovanů, mezi nimiž se Jeník s Mařenkou tak trochu ztrácejí (trochu škoda pro Mařenku Ivety Jonové, která měla až v přídavku možnost ukázat, jak umí zpívat). A tak se s chutí zaposlouchávám do sborů známých melodií, které měli zpívat sólisté, a klidně bych se i přidala. V druhé půli se stává Prodanka tak trochu novo (či staro) cirkusovou. Dovednosti některých členů souboru jsou vskutku na úrovni, obdivuhodnou ohebnost a lehkost předvedla jak nejmladší, tak nejstarší generace (ocenila jsem gag s cvikem-provazem). Úpičtí nezastírají, že tady jde především o pestrou a radostnou podívanou, o kterou se přijelo podělit několik generací úpických divadelníků.
SOPROVÁ, Jana. Co všechno umíme aneb Prodanka na kolotoči. Recenze na inscenaci Prodaná nevěsta. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/co-vsechno-umime-aneb-prodanka-na-kolotoci [cit. 2024-08-13]
Nejsem velký milovník opery, láká mě spíše činohra, a tak jakákoli činoherně zpívaná zpěvohra je mi sympatická. Nějak mi to bardy-klasiky zlidšťuje a lépe chápu, že si Mozartovy či Smetanovy popěvky mohli kdysi zpívat lidi jako pop music. Prodaná nevěsta navíc byla mou první operou v Národním divadle s nezapomenutelným okamžikem, kdy nadšený divák běžel ke scéně s hlasitými výkřiky BRAVO! A těch rozmanitých interpretací je tolik, že ji lze brát jako „náš poklad“.
A tak jsem byla na Prodanou nevěstu úpických zvědavá. Přiznám se, že už půvabně selankovitá opona i vlastenecky laděný projev principála na počátku mě dojímaly. 200 let souboru, 200 let Smetany, oslava hromadná a pro každého. Je na tom vidět spousta práce, nápadů, nadšení, kolektivní souhry a jakési společné dychtivosti. A zvolený digest ze smetanovsko-sabinovské opery, dovedně sestavený Miloslavem Klímou, je dobrým startovacím můstkem. Původní inscenaci v DRAKu jsem neviděla, nesrovnávám tedy. Spíše nežli jako inscenaci, blýskající se individuálními hereckými či pěveckými výkony, beru tenhle úpický projekt jako radostné setkání a příležitost ke společnému zazpívání si, tanci a taky trochu legraci.
Sympatická je generační všehochuť muzikantů/muzikantek, živá hudba vždy přidává body. Baví mě scénické pohrávání si s točnou, kolotočem rafinovaně poháněným koly, ozdobeným vyřezávanou zvěří i „rozhlednou“, která jej korunuje. A červeno-modro-bílé girlandy a stejně laděné kostýmy celé úctyhodné masy účinkujících podprahově vzbuzují (alespoň u mě) vlastenecké dojetí. Vlastně mi byly sympatické i naivisticky laděné (ať už úmyslně, či neúmyslně) herecké a pěvecké výkony a vtipné variace akcí spojených s kolotočem, ale i párování a minipříběhy všech těch venkovanů, mezi nimiž se Jeník s Mařenkou tak trochu ztrácejí (trochu škoda pro Mařenku Ivety Jonové, která měla až v přídavku možnost ukázat, jak umí zpívat). A tak se s chutí zaposlouchávám do sborů známých melodií, které měli zpívat sólisté, a klidně bych se i přidala. V druhé půli se stává Prodanka tak trochu novo (či staro) cirkusovou. Dovednosti některých členů souboru jsou vskutku na úrovni, obdivuhodnou ohebnost a lehkost předvedla jak nejmladší, tak nejstarší generace (ocenila jsem gag s cvikem-provazem). Úpičtí nezastírají, že tady jde především o pestrou a radostnou podívanou, o kterou se přijelo podělit několik generací úpických divadelníků.
SOPROVÁ, Jana. Co všechno umíme aneb Prodanka na kolotoči. Recenze na inscenaci Prodaná nevěsta. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/co-vsechno-umime-aneb-prodanka-na-kolotoci [cit. 2024-08-13]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.