HRDINOVÁ, Radmila. Tichý Murakami v nevyzkoušeném black boxu. Recenze na inscenaci Krajina s žehličkou. Online. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024
Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Krajina s žehličkou.
Prózy japonského spisovatele Haruki Murakamiho se staly v posledních letech stejně žádanými, jako před časem knihy jeho brazilského souputníka Paula Coelha. Oba mají společnou schopnost citlivého ponoru do lidské duše v krizových situacích, oba jsou dědici márquezovského magického realismu.
Pražský soubor Nekroflík složený z přerostlých Knoflíků se inspiroval dvěma Murakamiho povídkovými soubory: Po otřesech, z něhož pochází i povídka Krajina s žehličkou, jež dala inscenaci název, a Muži, kteří nemají ženy. To, co Ondřej Kohout, Veronika Borovková a s nimi pětice aktérů v Murakamim hledají a nacházejí, je souznění s vlastními nejistotami a otázkami, jež klade teenagerský věk. Nehledají recepty a odpovědi, spíš potvrzení, že v tom nejsou sami, že i jiní mají problémy se vztahy, autoritami, identitou, vírou a zmatky v duši i s občasnými touhami zmizet z tohoto světa.
První příběh o chlapci a dívce, kteří si užívají v horách sex za zvuků rolniček plašících medvědy, má půvab i humor. Ten se ke škodě věci postupně vytrácí, ale nahradí ho poutavý příběh dívky hledající svého božského či nebožského otce. Působivý je i tanec evokující ukřižování.
Bohužel představení čím dál tím více ztrácí pozornost diváků. Příčin je hned několik. Od konkrétních lidských příběhů se tu uhýbá stále víc do oblasti pocitů a jejich slovního popisu. Ale největším problémem se ukázalo zasazení inscenace do prostoru nového black boxu na zimním stadionu s velmi zrádnou akustikou, kterou soubor zjevně podcenil. Jakmile totiž aktéři přestali mluvit přímo do publika, slyšitelnost a srozumitelnost jejich mluveného projevu, na němž ale celá produkce výrazně spočívá, znatelně poklesla. Stejně tak v případě akcí odehrávajících se vleže na podlaze, které navíc byly viditelné pravděpodobně jen z první řady. A tak i když délka představení o moc nepřesáhla slibovaných čtyřicet minut, pozornost publika v poslední třetině citelně opadla. A je to škoda, protože se tu mluví i hraje o velmi podstatných tématech.
HRDINOVÁ, Radmila. Tichý Murakami v nevyzkoušeném black boxu. Recenze na inscenaci Krajina s žehličkou. Online. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/tichy-murakami-v-nevyzkousenem-black-boxu [cit. 2024-08-06]
Prózy japonského spisovatele Haruki Murakamiho se staly v posledních letech stejně žádanými, jako před časem knihy jeho brazilského souputníka Paula Coelha. Oba mají společnou schopnost citlivého ponoru do lidské duše v krizových situacích, oba jsou dědici márquezovského magického realismu.
Pražský soubor Nekroflík složený z přerostlých Knoflíků se inspiroval dvěma Murakamiho povídkovými soubory: Po otřesech, z něhož pochází i povídka Krajina s žehličkou, jež dala inscenaci název, a Muži, kteří nemají ženy. To, co Ondřej Kohout, Veronika Borovková a s nimi pětice aktérů v Murakamim hledají a nacházejí, je souznění s vlastními nejistotami a otázkami, jež klade teenagerský věk. Nehledají recepty a odpovědi, spíš potvrzení, že v tom nejsou sami, že i jiní mají problémy se vztahy, autoritami, identitou, vírou a zmatky v duši i s občasnými touhami zmizet z tohoto světa.
První příběh o chlapci a dívce, kteří si užívají v horách sex za zvuků rolniček plašících medvědy, má půvab i humor. Ten se ke škodě věci postupně vytrácí, ale nahradí ho poutavý příběh dívky hledající svého božského či nebožského otce. Působivý je i tanec evokující ukřižování.
Bohužel představení čím dál tím více ztrácí pozornost diváků. Příčin je hned několik. Od konkrétních lidských příběhů se tu uhýbá stále víc do oblasti pocitů a jejich slovního popisu. Ale největším problémem se ukázalo zasazení inscenace do prostoru nového black boxu na zimním stadionu s velmi zrádnou akustikou, kterou soubor zjevně podcenil. Jakmile totiž aktéři přestali mluvit přímo do publika, slyšitelnost a srozumitelnost jejich mluveného projevu, na němž ale celá produkce výrazně spočívá, znatelně poklesla. Stejně tak v případě akcí odehrávajících se vleže na podlaze, které navíc byly viditelné pravděpodobně jen z první řady. A tak i když délka představení o moc nepřesáhla slibovaných čtyřicet minut, pozornost publika v poslední třetině citelně opadla. A je to škoda, protože se tu mluví i hraje o velmi podstatných tématech.
HRDINOVÁ, Radmila. Tichý Murakami v nevyzkoušeném black boxu. Recenze na inscenaci Krajina s žehličkou. Online. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/tichy-murakami-v-nevyzkousenem-black-boxu [cit. 2024-08-06]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.