SOPROVÁ, Jana. Voda, voda, Rusalka a bříza. Recenze na inscenaci Rusalje2022. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024
Recenze Jany Soprové na inscenaci Rusalje2022.
Nejsem asi jediná, kdo o svátcích Rusalje nikdy předtím neslyšel. Ale když jsem se obrátila na kamarádku Wikipedii, dostalo se mi poměrně rozsáhlé informace (to může být inspirací pro ty, kdo se chtějí dozvědět více). Nicméně znovu jsem se utvrdila v tom, že soubory z jaroměřské ZUŠ vždy přijíždějí s pozoruhodnými nápady, často inspirovanými folklórem, lidovou tvořivostí a obřady, a že dokážou témata rozpracovat s velkou poetičností plnou symbolů a až rituálně laděnou obrazotvorností.
V případě Rusalje2022 souboru Je to tajný! tyto jistoty, na které se vždycky těším, fungovaly spolehlivě. Už samotný rámec, kdy na jeviště – molo obklopené ze dvou stran diváky – přicházejí odněkud z dáli dívky s písní na rtech ozdobené věnečky z živých květů. Uprostřed se vlní hladina z modrobílé látkové „vody“, obklopená velkými zavařovačkami plnými vody (voda tam není jen tak, ale slouží k symbolickému křtu diváků v prvních řadách). Dívky rozdávají divákům skleničky a ze džbánu, který se náhle vynoří, nalévají vodu, a připíjí se na sv. Jana Křtitele (i slovanskou variantu Ivan).
A pak se vynořuje z vody dívka – Rusalka. I když přesné zvyklosti této rituální tradice, udržované na Ukrajině, neznáme, úplně to nevadí. Symbolika je podána jasně a srozumitelně, vizuální vjem je půvabný. Rusalka s věnečkem na hlavě je zahalena v bílé říze, ale je připoutána k vodě a nemůže se odtud hnout. Zpívá a vypráví a my se společně s ní nenásilně noříme do atmosféry vzácného okamžiku slunovratu, v němž se pohádka a skutečnost, reálný a nadpřirozený svět téměř prolínají.
Je to představení neobyčejně múzické, nejen svou poetičností, ale i tím, že dívky velmi dobře zpívají. A je tu vtipně využito jakési variace dešťové hole v kulatém provedení (ocean drum). Přesýpající se plíšky uvnitř uzavřeného bubínku vydávají zvuky, které připomínají různé projevy tohoto živlu, od příboje, přes příliv až po poryvy větru narážející na vodní hladinu, a chvílemi se tajemně ozvou i pod hladinou. Další nadpozemský zvuk vydává Rusalka při hře na skleničky, kdy táhlý zvuk, když objíždí prstem po jejich okraji, zní chvějivě a tajemně. Mohlo by se říci, že je to taková chutná jednohubka, která se hodí k letnímu podvečeru. Právě takové mám nejraději.
SOPROVÁ, Jana. Voda, voda, Rusalka a bříza. Recenze na inscenaci Rusalje2022. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/voda-voda-rusalka-a-briza [cit. 2024-08-06]
Nejsem asi jediná, kdo o svátcích Rusalje nikdy předtím neslyšel. Ale když jsem se obrátila na kamarádku Wikipedii, dostalo se mi poměrně rozsáhlé informace (to může být inspirací pro ty, kdo se chtějí dozvědět více). Nicméně znovu jsem se utvrdila v tom, že soubory z jaroměřské ZUŠ vždy přijíždějí s pozoruhodnými nápady, často inspirovanými folklórem, lidovou tvořivostí a obřady, a že dokážou témata rozpracovat s velkou poetičností plnou symbolů a až rituálně laděnou obrazotvorností.
V případě Rusalje2022 souboru Je to tajný! tyto jistoty, na které se vždycky těším, fungovaly spolehlivě. Už samotný rámec, kdy na jeviště – molo obklopené ze dvou stran diváky – přicházejí odněkud z dáli dívky s písní na rtech ozdobené věnečky z živých květů. Uprostřed se vlní hladina z modrobílé látkové „vody“, obklopená velkými zavařovačkami plnými vody (voda tam není jen tak, ale slouží k symbolickému křtu diváků v prvních řadách). Dívky rozdávají divákům skleničky a ze džbánu, který se náhle vynoří, nalévají vodu, a připíjí se na sv. Jana Křtitele (i slovanskou variantu Ivan).
A pak se vynořuje z vody dívka – Rusalka. I když přesné zvyklosti této rituální tradice, udržované na Ukrajině, neznáme, úplně to nevadí. Symbolika je podána jasně a srozumitelně, vizuální vjem je půvabný. Rusalka s věnečkem na hlavě je zahalena v bílé říze, ale je připoutána k vodě a nemůže se odtud hnout. Zpívá a vypráví a my se společně s ní nenásilně noříme do atmosféry vzácného okamžiku slunovratu, v němž se pohádka a skutečnost, reálný a nadpřirozený svět téměř prolínají.
Je to představení neobyčejně múzické, nejen svou poetičností, ale i tím, že dívky velmi dobře zpívají. A je tu vtipně využito jakési variace dešťové hole v kulatém provedení (ocean drum). Přesýpající se plíšky uvnitř uzavřeného bubínku vydávají zvuky, které připomínají různé projevy tohoto živlu, od příboje, přes příliv až po poryvy větru narážející na vodní hladinu, a chvílemi se tajemně ozvou i pod hladinou. Další nadpozemský zvuk vydává Rusalka při hře na skleničky, kdy táhlý zvuk, když objíždí prstem po jejich okraji, zní chvějivě a tajemně. Mohlo by se říci, že je to taková chutná jednohubka, která se hodí k letnímu podvečeru. Právě takové mám nejraději.
SOPROVÁ, Jana. Voda, voda, Rusalka a bříza. Recenze na inscenaci Rusalje2022. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/voda-voda-rusalka-a-briza [cit. 2024-08-06]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.