SOPROVÁ, Jana. Slunovrat aneb Rusalné písně. Rozhovor s Josefínou Pacovskou a Jarkou Holasovou. Online. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024
Rozhovor s Josefínou Pacovskou a Jarkou Holasovou.
Zeptám se banálně. Jak tahle inscenace vznikla, a hlavně jak jste přišly na téma?
Josefína: Já jsem chtěla dělat něco kulturně folkově založeného a hledala jsem v různých knížkách, které tohle shrnují. V Máchalově Bájesloví slovanském jsem našla postavu Rusalky a od té se to odvíjelo. Zjistily jsme, že Rusalky se uctívají během těch rusalných svátků, které se slaví na Ukrajině, a tak jsme se k tomu dostaly.
Kde jste vzaly ty verše?
Josefína: Lidová slovesnost.
Jarka: To je Erben, Prostonárodní české písně a říkadla…
Co pro vás, Josefíno, jako protagonistku bylo nejtěžší?
Josefína: To se těžko říká...
Jarka: Všechno! My jsme původně myslely, že bude hrát Josefína sama, ale pak jsme zjistily, že potřebuje spoluhráčky. Potkalo se nám to s tradicí, že chceme nechat zaznít ty rusalné písně, což je na Ukrajině tradice z doby slunovratu, u nás Svatodušních svátků.
Jakým způsobem fungovala příprava? Jako režisérka je sice psaná Jarka, ale vypadá to, že jste se všechny autorsky podílely.
Josefína: My jsme nejdřív vytvořily rámec, že se to bude odehrávat během těchto svátků, kam přesně to zasadíme a co to bude za příběh. Potom jsme hledaly texty z lidové slovesnosti, které by do toho zapadaly, hodily se k tomu, a na jejich základě stavěly příběhovou linku. A když byla zhruba vymyšlená ta linka, přemýšlely jsme, kam to umístit a jak to ztvárnit scénograficky.
Jarka: I když ten scénografický nápad jsem měla už na začátku, chtěla jsem, aby Rusalka byla přidělaná v řece a nemohla ven.
Mně se líbilo, jak pracujete s přírodními materiály. Věnečky byly z živých květin a pak ta Rusalka z břízy – to byl zajímavý nápad.
Jarka: Ta bříza, to není náš nápad. Přišly jsme k tomu v rámci rešerší. Více informací je v prográmku, který ale bohužel dostali jen někteří diváci, kde celou tradici vysvětlujeme. Protože u nás to máme posunuté k Moreně, tak je to jinak.
Josefína: Věnečky z květin pletly holky. A ta bříza vychází z ukrajinské tradice, kde opravdu oblékají do šatů břízu. (Pozn.: Rusalka je dívka, která se z vlastní vůle utopila. V době slunovratu prosí prostřednictvím písně o oblečení, aby se mohla vrátit.)
Ještě mě zajímá ten originální nástroj – jak se jmenuje?
Jarka: Je to ocean drum.
Jak to funguje, že se rozeznívá i pod hladinou?
Josefína: To je omylem, jak jsem připojená k tomu šátku a ten buben mám na něj položený. Když se pohnu, tak se ozve zvuk.
Jarka: Né, to není omyl, to je režijní záměr – ale pokaždé to nedopadne.
Ptala se Jana Soprová
SOPROVÁ, Jana. Slunovrat aneb Rusalné písně. Rozhovor s Josefínou Pacovskou a Jarkou Holasovou. Online. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/slunovrat-aneb-rusalne-pisne [cit. 2024-08-06]
Zeptám se banálně. Jak tahle inscenace vznikla, a hlavně jak jste přišly na téma?
Josefína: Já jsem chtěla dělat něco kulturně folkově založeného a hledala jsem v různých knížkách, které tohle shrnují. V Máchalově Bájesloví slovanském jsem našla postavu Rusalky a od té se to odvíjelo. Zjistily jsme, že Rusalky se uctívají během těch rusalných svátků, které se slaví na Ukrajině, a tak jsme se k tomu dostaly.
Kde jste vzaly ty verše?
Josefína: Lidová slovesnost.
Jarka: To je Erben, Prostonárodní české písně a říkadla…
Co pro vás, Josefíno, jako protagonistku bylo nejtěžší?
Josefína: To se těžko říká...
Jarka: Všechno! My jsme původně myslely, že bude hrát Josefína sama, ale pak jsme zjistily, že potřebuje spoluhráčky. Potkalo se nám to s tradicí, že chceme nechat zaznít ty rusalné písně, což je na Ukrajině tradice z doby slunovratu, u nás Svatodušních svátků.
Jakým způsobem fungovala příprava? Jako režisérka je sice psaná Jarka, ale vypadá to, že jste se všechny autorsky podílely.
Josefína: My jsme nejdřív vytvořily rámec, že se to bude odehrávat během těchto svátků, kam přesně to zasadíme a co to bude za příběh. Potom jsme hledaly texty z lidové slovesnosti, které by do toho zapadaly, hodily se k tomu, a na jejich základě stavěly příběhovou linku. A když byla zhruba vymyšlená ta linka, přemýšlely jsme, kam to umístit a jak to ztvárnit scénograficky.
Jarka: I když ten scénografický nápad jsem měla už na začátku, chtěla jsem, aby Rusalka byla přidělaná v řece a nemohla ven.
Mně se líbilo, jak pracujete s přírodními materiály. Věnečky byly z živých květin a pak ta Rusalka z břízy – to byl zajímavý nápad.
Jarka: Ta bříza, to není náš nápad. Přišly jsme k tomu v rámci rešerší. Více informací je v prográmku, který ale bohužel dostali jen někteří diváci, kde celou tradici vysvětlujeme. Protože u nás to máme posunuté k Moreně, tak je to jinak.
Josefína: Věnečky z květin pletly holky. A ta bříza vychází z ukrajinské tradice, kde opravdu oblékají do šatů břízu. (Pozn.: Rusalka je dívka, která se z vlastní vůle utopila. V době slunovratu prosí prostřednictvím písně o oblečení, aby se mohla vrátit.)
Ještě mě zajímá ten originální nástroj – jak se jmenuje?
Jarka: Je to ocean drum.
Jak to funguje, že se rozeznívá i pod hladinou?
Josefína: To je omylem, jak jsem připojená k tomu šátku a ten buben mám na něj položený. Když se pohnu, tak se ozve zvuk.
Jarka: Né, to není omyl, to je režijní záměr – ale pokaždé to nedopadne.
Ptala se Jana Soprová
SOPROVÁ, Jana. Slunovrat aneb Rusalné písně. Rozhovor s Josefínou Pacovskou a Jarkou Holasovou. Online. Web Jiráskův Hronov 4. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/slunovrat-aneb-rusalne-pisne [cit. 2024-08-06]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.