RICHTER KOHUTOVÁ, Petra. OchOtnice Otnice / Ferdinand von Schirach: Teror, recenze, KP Mrštíkovo divadelní jaro Boleradice 2024.
Dalším „justičním“ titulem Mrštíkova divadelního jara byl Teror Ferdinanda von Schirach v překladu Ondřeje Šebesty (s odbornou spoluúčastí JUDr. Petra Tomana) v režii Radka Mezuláníka a v podání divadelního uskupení OchOtnice Otnice. Po Jiráskově Lucerně, kterou jsme na MDJ viděli v jejich podání vloni, byla tato dramaturgická volba šokem – ovšem šokem spíše příjemným.
Hra prošla mnoha profesionálními divadly, řeší prudce sledovaný soudní proces pilota Larse Kocha, který, řečeno slovy z Umění války, „zabíjel, aby se nezačalo vraždit“ (díky, Honzo Korábe) – sestřelil unesené letadlo s civilními cestujícími, než je stačil sebevražedný atentátník navést nad stadion se sedmdesáti tisíci diváky sportovního utkání. Etický problém, zda lze řešit větší zlo menším zlem či zda dát přednost principu před individuálním případem (a naopak), je předestírán prostřednictvím demonstrovaného soudního přelíčení, skrze souboje státní žalobkyně a obhájce, výpovědí jak obžalovaného nebo jeho nadřízeného, tak jedné z těch, které ztratily v sestřeleném letadle manžela, to vše pod dohledem soudce, jenž vyzve diváky ke spoluúčasti, tedy aby v roli poroty hlasovali o vině či nevině obžalovaného. Při každém představení by tak rozsudek mohl znít jinak, podle toho, nakolik se diváci nechali přesvědčit tím, co viděli.
Otničtí hrají s výrazným zapojením techniky, která jim ale více škodí, než pomáhá. Porty, které mají všichni účinkující zapnuty od začátku do konce, zkreslují i dobře vystavěné promluvy (bylo to hodně patrné např. u státní zástupkyně v podání Jitky Novotné, nevyhnul se tomu ani Filip Mezuláník v roli obhájce), v expresivnějších okamžicích nebylo rozumět. Projekce neodůvodněně těká mezi tvářemi reálně natáčených svědků (ti jinak stojí k divákům zády – nevýhodné) a neodůvodněně přeskakuje na ilustrační záběry. Snad by pomohlo techniku používat méně mechanicky. Kromě toho jde přece jen o konverzační drama a v některých případech zůstávají dlouhé monologické pasáže příliš akademické, spíše zaměřené na správné umístění větných důrazů než na obsah. A pravděpodobně tréma způsobila, že míra přeřeků či textových lapsů přesahovala únosnou míru.
Na druhé straně, byli jsme svědky několika přesvědčivých hereckých výkonů (obzvláště zaujal Jakub Jašek coby Lars Koch a Kristýna Svobodová jako Franziska Meiserová). Také je dobře, že si Otničtí vybrali tento materiál. Nejen proto, že je provokativní a otevírá důležitá témata. Také mají možnost růst s tím, jak se s ním budou dále vyrovnávat (protože u nich zjevně platí, že premiérou práce na inscenaci nekončí). A jednoznačně jim patří díky za odvahu.
RICHTER KOHUTOVÁ, Petra. OchOtnice Otnice / Ferdinand von Schirach: Teror, recenze, KP Mrštíkovo divadelní jaro Boleradice 2024. Online. Dostupné z: https://www.mrstikovodivadelnijaro.cz/2024/04/19/skutecne-drama-teror-privezlo-divadelni-uskupeni-ochotnice-otnice/ [cit. 20240421]
Hra prošla mnoha profesionálními divadly, řeší prudce sledovaný soudní proces pilota Larse Kocha, který, řečeno slovy z Umění války, „zabíjel, aby se nezačalo vraždit“ (díky, Honzo Korábe) – sestřelil unesené letadlo s civilními cestujícími, než je stačil sebevražedný atentátník navést nad stadion se sedmdesáti tisíci diváky sportovního utkání. Etický problém, zda lze řešit větší zlo menším zlem či zda dát přednost principu před individuálním případem (a naopak), je předestírán prostřednictvím demonstrovaného soudního přelíčení, skrze souboje státní žalobkyně a obhájce, výpovědí jak obžalovaného nebo jeho nadřízeného, tak jedné z těch, které ztratily v sestřeleném letadle manžela, to vše pod dohledem soudce, jenž vyzve diváky ke spoluúčasti, tedy aby v roli poroty hlasovali o vině či nevině obžalovaného. Při každém představení by tak rozsudek mohl znít jinak, podle toho, nakolik se diváci nechali přesvědčit tím, co viděli.
Otničtí hrají s výrazným zapojením techniky, která jim ale více škodí, než pomáhá. Porty, které mají všichni účinkující zapnuty od začátku do konce, zkreslují i dobře vystavěné promluvy (bylo to hodně patrné např. u státní zástupkyně v podání Jitky Novotné, nevyhnul se tomu ani Filip Mezuláník v roli obhájce), v expresivnějších okamžicích nebylo rozumět. Projekce neodůvodněně těká mezi tvářemi reálně natáčených svědků (ti jinak stojí k divákům zády – nevýhodné) a neodůvodněně přeskakuje na ilustrační záběry. Snad by pomohlo techniku používat méně mechanicky. Kromě toho jde přece jen o konverzační drama a v některých případech zůstávají dlouhé monologické pasáže příliš akademické, spíše zaměřené na správné umístění větných důrazů než na obsah. A pravděpodobně tréma způsobila, že míra přeřeků či textových lapsů přesahovala únosnou míru.
Na druhé straně, byli jsme svědky několika přesvědčivých hereckých výkonů (obzvláště zaujal Jakub Jašek coby Lars Koch a Kristýna Svobodová jako Franziska Meiserová). Také je dobře, že si Otničtí vybrali tento materiál. Nejen proto, že je provokativní a otevírá důležitá témata. Také mají možnost růst s tím, jak se s ním budou dále vyrovnávat (protože u nich zjevně platí, že premiérou práce na inscenaci nekončí). A jednoznačně jim patří díky za odvahu.
RICHTER KOHUTOVÁ, Petra. OchOtnice Otnice / Ferdinand von Schirach: Teror, recenze, KP Mrštíkovo divadelní jaro Boleradice 2024. Online. Dostupné z: https://www.mrstikovodivadelnijaro.cz/2024/04/19/skutecne-drama-teror-privezlo-divadelni-uskupeni-ochotnice-otnice/ [cit. 20240421]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.