MALÍKOVÁ, Nina. Ještě k přehlídce v Červeném Kostelci - Sólo pro Fernanda Krappa. Online. Amatérská scéna 14. 3. 2024
Ještě k přehlídce v Červeném Kostelci – Sólo pro Fernanda Krappa
Inscenace rozehrává, na pozadí metaforické paralely života akvarijních rybiček, až strindbergovský milostný trojúhelník. Příběh rybiček, do kterého zasahuje vnější lidská síla, je příběhem zmateného kroužení a zdánlivě poklidného plutí v tichých vodách akvária, rozčeřené hladiny dané vnějším zásahem, jejich přemísťování do jiného prostředí, do jiného seskupení, ze kterého se marně snaží uniknout, a ve kterém se macerují stejně jako aktéři důmyslné a kruté simultánní hry lidské komedie inscenované Fernandem Krappem.
Protagonistou inscenace souboru Triarius z České Třebové je nesporně Fernando Krapp v podání Josefa Jana Kopeckého, stěžejní osobnosti komorního terčeta, které tvoří objekt jeho lásky (Julie – Gabriela Stejskalová) a jeho sok (Hrabě – Jan Kučera). Od počátku nás zaujme Krappova zpupnost a pobavenost nad zmatkem, který svým dopisem nepřipouštějícím jakýkoli odpor vyvolal. Jeho suverénní sebejistota se ale s probíhajícím děním mění. Na počátku je tu místo pro jeho bonvivánství (s jakou rozkoší si uprostřed vypjaté scény sedá do křesla a zakouří si), posléze se objevuje zvědavost nad reakcemi jeho protihráčů, ale pak několikrát přelétne přes poťouchlou radostí osvícený obličej, jemný stín strachu či obav. Pod klidnou maskou nevzrušeného pozorovatele divák cítí gradující napětí. Fernando Krapp připravil obratnou hru, do které nechce nechat další hráče ani nahlédnout, natož odhadnout další tahy. Svůj vztah s Julií podrobuje krutým zkouškám a sám se jimi s vyčkáváním lovce sledujícího svou kořist baví.
Je škoda, že je Josef Kopecký v této intepretaci jednoho z hlavních aktérů podivného trojúhelníku osamocený. Julie, která přistoupí na podivně zvrácenou hru není dostatečně přitažlivou, koketní, ale ani naivní a nemůže tak ani být partnerkou v Krappově podivné hře, a tím méně její zbabělý úplatný milenec. Tento Fernando Krapp zůstává ve své podivné konstrukci sám a nemůže ani vzhledem k oběma spoluhráčům předložit divákovi hádanku kdo je tu trýznitel a kdo trýzněný? Tak se ke škodě celku podivná hra o pýše, vášni, manipulaci a lásce zužuje na divákovo sledování Kopeckého/Fernandova hereckého sóla.
MALÍKOVÁ, Nina. Ještě k přehlídce v Červeném Kostelci - Sólo pro Fernanda Krappa. Online. Amatérská scéna 14. 3. 2024. Dostupné z: https://www.amaterskascena.cz/jeste-k-prehlidce-v-cervenem-kostelci-solo-pro-fernanda-krappa/ [cit. 20240314].
Inscenace rozehrává, na pozadí metaforické paralely života akvarijních rybiček, až strindbergovský milostný trojúhelník. Příběh rybiček, do kterého zasahuje vnější lidská síla, je příběhem zmateného kroužení a zdánlivě poklidného plutí v tichých vodách akvária, rozčeřené hladiny dané vnějším zásahem, jejich přemísťování do jiného prostředí, do jiného seskupení, ze kterého se marně snaží uniknout, a ve kterém se macerují stejně jako aktéři důmyslné a kruté simultánní hry lidské komedie inscenované Fernandem Krappem.
Protagonistou inscenace souboru Triarius z České Třebové je nesporně Fernando Krapp v podání Josefa Jana Kopeckého, stěžejní osobnosti komorního terčeta, které tvoří objekt jeho lásky (Julie – Gabriela Stejskalová) a jeho sok (Hrabě – Jan Kučera). Od počátku nás zaujme Krappova zpupnost a pobavenost nad zmatkem, který svým dopisem nepřipouštějícím jakýkoli odpor vyvolal. Jeho suverénní sebejistota se ale s probíhajícím děním mění. Na počátku je tu místo pro jeho bonvivánství (s jakou rozkoší si uprostřed vypjaté scény sedá do křesla a zakouří si), posléze se objevuje zvědavost nad reakcemi jeho protihráčů, ale pak několikrát přelétne přes poťouchlou radostí osvícený obličej, jemný stín strachu či obav. Pod klidnou maskou nevzrušeného pozorovatele divák cítí gradující napětí. Fernando Krapp připravil obratnou hru, do které nechce nechat další hráče ani nahlédnout, natož odhadnout další tahy. Svůj vztah s Julií podrobuje krutým zkouškám a sám se jimi s vyčkáváním lovce sledujícího svou kořist baví.
Je škoda, že je Josef Kopecký v této intepretaci jednoho z hlavních aktérů podivného trojúhelníku osamocený. Julie, která přistoupí na podivně zvrácenou hru není dostatečně přitažlivou, koketní, ale ani naivní a nemůže tak ani být partnerkou v Krappově podivné hře, a tím méně její zbabělý úplatný milenec. Tento Fernando Krapp zůstává ve své podivné konstrukci sám a nemůže ani vzhledem k oběma spoluhráčům předložit divákovi hádanku kdo je tu trýznitel a kdo trýzněný? Tak se ke škodě celku podivná hra o pýše, vášni, manipulaci a lásce zužuje na divákovo sledování Kopeckého/Fernandova hereckého sóla.
MALÍKOVÁ, Nina. Ještě k přehlídce v Červeném Kostelci - Sólo pro Fernanda Krappa. Online. Amatérská scéna 14. 3. 2024. Dostupné z: https://www.amaterskascena.cz/jeste-k-prehlidce-v-cervenem-kostelci-solo-pro-fernanda-krappa/ [cit. 20240314].
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.