Bystré, Excerpce pro MČAD 1998-2002
BYSTRÉ o.Svitavy
Po 1806 se zde hrálo německy divadlo na zámku. Herci byli ze zámku a měšťané. Hosté bývali z okolních šlechtických sídel, ale k přátelům majitelky patřili i Josef Barák, Josef Mánes a Jan Neruda. Na počátku měšťanského divadla byla povolená 1859 první hra Chudoba a ušlechtilost /německy/. Hrálo se v panské felčárně. Hybnou silou českého života byl po 40 let učitel V.J.Kryšpín. S dětmi provedl 1869 melodram Mladí pastýři betlémští. Hrálo se v Panském domě. 1870 - 1871 zal. Spolek divadelních ochotníků. Hráli na radnici 1870 sehráli 11 představení /Tyl, Klicpera, Šamberk, Štěpánek, Nestroy, Raupach, Kotzebue .../. 1881 sehráli představení ve prospěch pražského ND, jiné výnosy byly na sociální účely. V 70. letech ochotnická činnost pocítila sociální otřesy ve společnosti a politickou cenzuru. 1894 Divotvorným kloboukem spolek ukončil činnost. 1901 zal. Řemeslnická beseda. 1902 začali v Panském domě hrát divadlo. Do 1906 sehráli 13 her. Poté se soubor odmlčel. 1902 zde hostovala společnost E. Zöllnerové / Tereza Brzková, Václav Vydra/. 1904 ochotníci sehráli za přítomnosti Vrchlického jeho Závěť Lukavického pána. V nově otevřené škole byl aktivní školní divadelní soubor. 1908 zahájilo Dělnické divadlo Občanské besedy. Bylo velmi aktivní a 1913 se přestěhovali k Weissensteinovým. Současně vyvíjel výraznou aktivitu i dětský divadelní soubor. 1909 zal. Ochotnická jednota Tyl. Až do 1914 hráli ve škole. Během války hrála pouze Občanská beseda. 1916 studenti provedli Revizora. Na počest vzniku republiky uspořádali koncert, na němž hrál houslista Bohuslav Martinů z Poličky.1924 iniciovali studenti s ochotníky otevření divadla v zámeckém parku, kde se hrály za spolupráce se Zpěváckým spolkem Dalibor především hry se zpěvy. Oblíbený byl tehdy i kabaret. 1923 - 5 hostovaly v místě kočovné společnosti. 1924 ochotníci provedli velkolepou alegorickou oslavu Jana Žižky. Koncem 20. let hrál ve farském hospodářství Orel /křesťansko - sociální problémy, veselohra, hry se zpěvy/. 1933 Sokol i Orel hráli i loutkové divadlo. 1945 zahájil činnost Sokol hrami K.Čapka a realistickými hrami klasickými. Hráli i ruské autory a např. i Steibecka. Mladí ochotníci ustavili divadelní spolek Mahen. Činnost obnovil i loutkářský soubor Sokola. Celkem působily po 1945 tři ochotnické kolektivy. Ochotníci sami připravovali společná vystoupení. 1948 se spojil Sokol a Orel, 1950 se připojil i Mahen. Od 1951 byli pod Osvětovou besedou, potom v ZK ROH Vitka. Hráli Jiráska, Tyla, Drdu, Stroupežnického, Vrchlického, Čapka, Hikmeta, Remarqua, současné autory. Ve městě hostovalo několikrát Vesnické divadlo z Prahy a Oblastní divadlo z Pardubic. 1958 se aktivizovalo dětské divadlo. 1960 provedli ochotníci rekonstrukci divadla a organizovali v něm přehlídku vesnických souborů východočeského kraje. Po 1962 Sokol provedl hry Vr.Blažka, A.Watkyna, A.Christie, Brandona - Thomase. 1968 - 9 došlo jen k pohostinským představením. (JM)
GLOSER, Jaroslav: Bysterské divadlo.K 100.výročí založení Spolku divadelních ochotníků a prvního ochotnického představení v Bystrém. Bystré, MNV 1970. 44 s. SČDO
Úvod Jaroslav Vojta.
GLOSER, Jaroslav: MUDr.Jan Drůbek, muž Října a starosta TJ Sokol. In:Knížka o Bystrém. Bystré, MěÚ 1995.
DRůBEK, Jan: Divadelní paměti (1869-1930) Rkp.
1933 získali ochotníci v nově vybudované sokolovně velký divadelní sál. V některých letech zde hrály dva soubory. Po 1945 se měnili zřizovatelé. Na repertoáru byli domácí i cizí autoři, střídaly se veselohry s dramaty. Účastnili se přehlídek včetně Vysokého, kde získali i nejvyšší ocenění. Dominantní postavou souboru byl František Unčovský, vytvořil 75 rolí a 59x režíroval. Soubor často hostoval v okolí. /JM/
UNČOVSKÝ, Oldřich, vlastní zpráva pro Místopis 1998.1.str. kART.
Sokolovna s jevištním zařízením byla zapsána do seznamu kulturních památek ČR. (JV)
Začínající DS.
OD 1957/12,s.285.
CČAD s. 292
Adresář 93: DS
ÚMDOČ 1922: Dram.odb. těl. jed. Sokol
1971 KDP DS TJ Sokol: H.de Balzac: Evženie Grandetová
G.B.Shaw: Pygmalion
E.Braginskij, E.Rjazanov: Sůva
E.Braginskij, E.Rjazanov: Příbuzní
1977 V.K. Klicpera: Potopa světa
V.K. Klicpera: Ženský boj
OD 1957/12,s.285.
CČAD s. 292
Adresář 93: DS
ÚMDOČ 1922: Dram.odb. těl. jed. Sokol
1971 KDP DS TJ Sokol: H.de Balzac: Evženie Grandetová
G.B.Shaw: Pygmalion
E.Braginskij, E.Rjazanov: Sůva
E.Braginskij, E.Rjazanov: Příbuzní
1977 V.K. Klicpera: Potopa světa
V.K. Klicpera: Ženský boj
Po 1806 se zde hrálo německy divadlo na zámku. Herci byli ze zámku a měšťané. Hosté bývali z okolních šlechtických sídel, ale k přátelům majitelky patřili i Josef Barák, Josef Mánes a Jan Neruda. Na počátku měšťanského divadla byla povolená 1859 první hra Chudoba a ušlechtilost /německy/. Hrálo se v panské felčárně. Hybnou silou českého života byl po 40 let učitel V.J.Kryšpín. S dětmi provedl 1869 melodram Mladí pastýři betlémští. Hrálo se v Panském domě. 1870 - 1871 zal. Spolek divadelních ochotníků. Hráli na radnici 1870 sehráli 11 představení /Tyl, Klicpera, Šamberk, Štěpánek, Nestroy, Raupach, Kotzebue .../. 1881 sehráli představení ve prospěch pražského ND, jiné výnosy byly na sociální účely. V 70. letech ochotnická činnost pocítila sociální otřesy ve společnosti a politickou cenzuru. 1894 Divotvorným kloboukem spolek ukončil činnost. 1901 zal. Řemeslnická beseda. 1902 začali v Panském domě hrát divadlo. Do 1906 sehráli 13 her. Poté se soubor odmlčel. 1902 zde hostovala společnost E. Zöllnerové / Tereza Brzková, Václav Vydra/. 1904 ochotníci sehráli za přítomnosti Vrchlického jeho Závěť Lukavického pána. V nově otevřené škole byl aktivní školní divadelní soubor. 1908 zahájilo Dělnické divadlo Občanské besedy. Bylo velmi aktivní a 1913 se přestěhovali k Weissensteinovým. Současně vyvíjel výraznou aktivitu i dětský divadelní soubor. 1909 zal. Ochotnická jednota Tyl. Až do 1914 hráli ve škole. Během války hrála pouze Občanská beseda. 1916 studenti provedli Revizora. Na počest vzniku republiky uspořádali koncert, na němž hrál houslista Bohuslav Martinů z Poličky.1924 iniciovali studenti s ochotníky otevření divadla v zámeckém parku, kde se hrály za spolupráce se Zpěváckým spolkem Dalibor především hry se zpěvy. Oblíbený byl tehdy i kabaret. 1923 - 5 hostovaly v místě kočovné společnosti. 1924 ochotníci provedli velkolepou alegorickou oslavu Jana Žižky. Koncem 20. let hrál ve farském hospodářství Orel /křesťansko - sociální problémy, veselohra, hry se zpěvy/. 1933 Sokol i Orel hráli i loutkové divadlo. 1945 zahájil činnost Sokol hrami K.Čapka a realistickými hrami klasickými. Hráli i ruské autory a např. i Steibecka. Mladí ochotníci ustavili divadelní spolek Mahen. Činnost obnovil i loutkářský soubor Sokola. Celkem působily po 1945 tři ochotnické kolektivy. Ochotníci sami připravovali společná vystoupení. 1948 se spojil Sokol a Orel, 1950 se připojil i Mahen. Od 1951 byli pod Osvětovou besedou, potom v ZK ROH Vitka. Hráli Jiráska, Tyla, Drdu, Stroupežnického, Vrchlického, Čapka, Hikmeta, Remarqua, současné autory. Ve městě hostovalo několikrát Vesnické divadlo z Prahy a Oblastní divadlo z Pardubic. 1958 se aktivizovalo dětské divadlo. 1960 provedli ochotníci rekonstrukci divadla a organizovali v něm přehlídku vesnických souborů východočeského kraje. Po 1962 Sokol provedl hry Vr.Blažka, A.Watkyna, A.Christie, Brandona - Thomase. 1968 - 9 došlo jen k pohostinským představením. (JM)
GLOSER, Jaroslav: Bysterské divadlo.K 100.výročí založení Spolku divadelních ochotníků a prvního ochotnického představení v Bystrém. Bystré, MNV 1970. 44 s. SČDO
Úvod Jaroslav Vojta.
GLOSER, Jaroslav: MUDr.Jan Drůbek, muž Října a starosta TJ Sokol. In:Knížka o Bystrém. Bystré, MěÚ 1995.
DRůBEK, Jan: Divadelní paměti (1869-1930) Rkp.
1933 získali ochotníci v nově vybudované sokolovně velký divadelní sál. V některých letech zde hrály dva soubory. Po 1945 se měnili zřizovatelé. Na repertoáru byli domácí i cizí autoři, střídaly se veselohry s dramaty. Účastnili se přehlídek včetně Vysokého, kde získali i nejvyšší ocenění. Dominantní postavou souboru byl František Unčovský, vytvořil 75 rolí a 59x režíroval. Soubor často hostoval v okolí. /JM/
UNČOVSKÝ, Oldřich, vlastní zpráva pro Místopis 1998.1.str. kART.
Sokolovna s jevištním zařízením byla zapsána do seznamu kulturních památek ČR. (JV)
Začínající DS.
OD 1957/12,s.285.
CČAD s. 292
Adresář 93: DS
ÚMDOČ 1922: Dram.odb. těl. jed. Sokol
1971 KDP DS TJ Sokol: H.de Balzac: Evženie Grandetová
G.B.Shaw: Pygmalion
E.Braginskij, E.Rjazanov: Sůva
E.Braginskij, E.Rjazanov: Příbuzní
1977 V.K. Klicpera: Potopa světa
V.K. Klicpera: Ženský boj
OD 1957/12,s.285.
CČAD s. 292
Adresář 93: DS
ÚMDOČ 1922: Dram.odb. těl. jed. Sokol
1971 KDP DS TJ Sokol: H.de Balzac: Evženie Grandetová
G.B.Shaw: Pygmalion
E.Braginskij, E.Rjazanov: Sůva
E.Braginskij, E.Rjazanov: Příbuzní
1977 V.K. Klicpera: Potopa světa
V.K. Klicpera: Ženský boj
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.