HARTMANOVÁ, Kateřina: JEŠTĚDYVADLO aneb festival mladého divadla pod Ještědem (účast souborů, recenze). AS 29.4.2023.
JEŠTĚDYVADLO aneb festival mladého divadla pod Ještědem
Ve dnech 13. až 16. dubna 2023 se v Liberci uskutečnil 1. ročník festivalu mladého divadla s názvem JEŠTĚDYVADLO. Během čtyř dní mohli diváci vidět přes 20 divadelních inscenací, které představily soubory z Česka, Polska i Ukrajiny. Poslední den festivalu pak nabídl prostor také pro okresní kolo postupové přehlídky Dětská scéna.
Činoherní | Dětské | Experimentální | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Poezie | Pohybové | Soubory | Studentské
Spojovat mladé divadelní soubory a komunity okolo divadelního umění, to přesně si klade za cíl nový liberecký festival JEŠTĚDYVADLO. Je součástí projektu 1 1 1=1, který chce propojit českou, polskou a ukrajinskou mládež. Hlavními partnery projektu byli Dům dětí a mládeže Větrník Liberec a polský partner Osiedlowy Dom Kultury Jelenia Góra. Organizátorem festivalu bylo liberecké Dramacentrum Bezejména ve spolupráci s Nipos ARTAMA Praha. Finanční podporu poskytla festivalu Evropská unie z projektu Evropské územní spolupráce v rámci programu INTERREG V-A Česká republika – Polsko. Celou přehlídku podpořilo také Ministerstvo kultury ČR, Liberecká kraj a město Liberec.
Za vznikem festivalu stojí Miloslava Čechlovská a Jakub Kubíček, kteří se rozhodli pozvednout libereckou kulturu a vytvořit místo pro mladé divadlo, umělecký přednes, a především celou divadelní komunitu. A to se jim povedlo. Prvního ročníku festivalu se totiž nakonec účastnilo celkem 23 souborů a 17 recitátorů. Kromě toho se na přehlídce podíleli i odborní lektoři, kteří zároveň působili jako porota, a také nespočet dobrovolníků a dalších lidí, kteří s festivalem pomáhali. JEŠTĚDYVADLO bylo také divácky velmi úspěšné. Prostory Malého divadla v Liberci, kde se festival odehrával, se tak na celé čtyři dny zaplnily.
Celým festivalem diváky provázela moderátorská dvojice Jiří Bergmann a Laura Levko, které doplňovala překladatelka Helena Jankowská. Kromě diváků seděla v hledišti také porota složená z odborných lektorů. Mezi nimi byl Karel Vostárek, který byl zároveň předsedou poroty, dále pak Ivana Sobková, Hana Hniličková-Franková, Anna Benháková, Jan Mrázek a polská zástupkyně Agnieszka Włoch. Společně s nimi tvořily porotu také Jana Machalíková, Gabriela Zelená SIttová a Eliška Vobruvová, ty ale hodnotily pouze recitátory, kteří na festivale vystoupili v pátek.
Kdo jsme, a co nás trápí? Čtvrteční inscenace se nesly na vlnách vlastní identity
Témata čtvrtečních inscenací se týkala vlastní identity, dospívání i společenských problémů, kterých si mladí lidé všímají. Diváci měli možnost shlédnout představení pražského souboru Under Z, který působí pod gymnáziem Na Zatlance. Inscenace s názvem Já, rod střední, nesklonné byla o hledání vlastní identity. Následovalo vystoupení Malého souboru Tanečního a pohybového studia Magdaléna s názvem Mládí je nerozum, krásné šílenství, jako život postavený na hlavu. Hlavním tématem inscenace byla proměna dívky v ženu. Pohybem se tanečnice inspirovaly v německém haiku o mládí a kráse. Při jejich tanci je doprovázely skladby Gustava Mahlera. Inscenace přitom velmi dobře demonstrovala, že tanec a pohyb jsou jazykem, kterému můžeme porozumět všichni, ať už jsme z Česka, Polska nebo z Ukrajiny. Pak už vystoupil první polský soubor Teatr 2:20 z Jelení Hory. V inscenaci s názvem Dyktanda dali prostor především autentičnosti a volnému projevu. Jak sami řekli, jedná se o experiment, který má za cíl podpořit vzájemné naslouchání.
Po krátké pauze následovalo představení dramatického souboru Stopa s názvem Koleje beze smyslu. Studenti z libereckého gymnázia Doctrina nazkoušeli představení zcela bez režiséra. Inscenace tak byla do nejmenších detailů jejich autorským dílem. Otevřeli v něm téma stereotypů, vysokých nároků dnešní společnosti a pocitu štěstí. Jeden z členů souboru Vojtěch Matějíčka pod Dramacentrem Bezejména uzavřel blok svým představením Vojenka. To kombinovalo prvky jevištního čtení, loutkového divadla, monodramatu i dokudramatu. Tématem byly životy amerických Japonců během 2. světové války. Jak sám Vojta řekl, příběh ho šokoval a potřeboval ho předat dál. Večer uzavřela diskuse s lektorským sborem, který soubory chválil a dal jim cenná doporučení, jak s představeními dále pracovat.
První ročník festivalu oficiálně zahájen
V pátek odpoledne proběhlo slavnostní zahájení festivalu. Organizátoři se společně se zástupci partnerských organizací a politickými osobnostmi Liberce a Libereckého kraje sešli na pódiu a každý z nich festivalu popřál do budoucna hodně souborů, diváků a především dalších úspěšných ročníků. První ročník festivalu tak oficiálně začal.
Hned po zahájení následovalo představení polského souboru ZaŚwiaty s názvem Żałobnice, česky Truchlící. V režii Karolíny Rosocké soubor představil inscenaci inspirovanou rituály spojenými se smrtí. Toto často tabuizované téma soubor uchopil skrze žalmy, modlitby a žalozpěvy. Jako druhá následovala inscenace Nakresli mi beránka, se kterou vystoupil starší soubor Dramacentra Bezejména. Představení kombinovalo pohádkovost příběhu Malého prince s tíhou problémů každodenního dospělého života. Měkkost a jemnost, která z představení vyzařovala, hodnotili diváci, včetně těch polských, jako velmi silný dojem, který si z představení odnesli. Velký ohlas sklidil i živý hudební doprovod na velké množství hudebních nástrojů.
Následující část večera byla prostorem pro recitaci. Už během odpoledne proběhla v Knihkupectví a antikvariátu Fryč recitační přehlídka. Z ní porota vybrala některé recitátory, kteří svůj text přednesli i před diváky v Malém divadle. Večer zakončilo představení Tanečního a pohybového studia Magdaléna s názvem Maagal. Příběhy žen, které během druhé světové války strávily část života v koncentračních táborech se tak díky tanci a pohybu ocitly na jevišti Malého divadla. Základem pro pohyb byly básně Oheň a touha od Josefa Čapka. Jako hudbu pak režisérka Ludmila Rellichová zvolila skladbu pro varhany od novodobé autorky Sylvie Bodorové. Každá z tanečnic představovala jeden příběh konkrétní ženy. Večer opět zakončila diskuse s porotou, během které zazněly názory diváků i odborných lektorů.
Workshopy pro účastníky a další zajímavá představení
Sobotní dopoledne zahájily workshopy, které se konaly v Malém divadle, v ZUŠ Liberec, ve V-klubu a také v sále knihkupectví Fryč. Lektoři si během dopoledne připravili pro účastníky nejrůznější cvičení, která byla zaměřena například na pohyb, práci s hlasem nebo masku. Po workshopech následoval odpolední blok inscenací.
Sobotní program byl různorodý. Jako první se představil soubor KUKátko s inscenací Giga-eight. Ta kombinovala prvky videomappingu s pohybem. Tématem performance byl člověk v dějinách. Druhým představením sobotního bloku bylo představení souboru MSD „Śniadecki” s názvem Za zavřenými dveřmi – peklo na dálkovém. Hlavním tématem byly problémy, se kterými se mladí lidé potýkali během covidového lockdownu. Autorská inscenace byla inspirovaná J.P. Sartrem a také J.W. Ghoetem. Následovalo představení dalšího polského souboru RoZkwity s názvem Nezlobte se, ale něco Vám vypadlo… V něm se režisérce Karolině Rosocké díky skvělé práci s divadelním znakem podařilo velmi dobře zpracovat téma interupcí. Diváci i porota ve večerních rozborech hodnotili především silné emoce, které v nich představení dokázalo vyvolat.
V dalším představení Lístek a tři koruny od souboru ZUŠ Taussigova mohli diváci poznat rodinnou historii jednoho z členů souboru. Diváci se díky představení přenesli do období Protektorátu a poznali příběh pekaře, který se rozhodl pomáhat hladovým lidem. Během následujících minut byla v sále vánoční atmosféra. Jednoaktovka Merry fking Christmas od Divadelního ateliéru Ulita si pohrávala s myšlenkou, že role každého z nás se mohou kdykoliv otočit. A nakonec vystoupil ukrajinský soubor z Polska Krystał s pohádkovým představením Divný sen. Inscenace určená dětem byla především velkou show. Užívali si lidé v hledišti i herci na jevišti. Byla to tak velmi odlehčující tečka za celým blokem inscenací. Na závěr opět proběhla debata s porotou, která se tentokrát uskutečnila v sále.
Nedělní dopoledne s mladým divadlem
Nedělní dopoledne patřilo souborům mladého divadla. Jako první vystoupilo Turnovské divadelní studio s inscenací Moc moci. Představení z části inspirované Shakespearem se věnovalo tématu moci a touze po ní. Následovalo představení TaPS Magdaléna s názvem Leč vy, v budoucnu tenkrát, vzpomínáte? Inscenace byla motivovaná básní Vladimíra Holana – Kameni přicházíš a jejím hlavním tématem bylo násilí. Především pak to domácí.
„Pamatujte si, že kluci, chlapi i muži jsou na prd,” tak znělo hlavní motto monodramatu Láska&make up s Laurou Levko v hlavní roli. Inscenace, která porušovala tzv. čtvrtou stěnu byla především velkou show, při které se bavili diváci i herečka. Dopolední blok zakončila inscenace V kouzelném lese, čili pohádkové variace. Polský soubor Grupa Teatralna ZONK Młodzieżowe Centrum Kultury w Legnicy. V představení na motivy pohádky O spící královně soubor komicky zlehčuje pohádkový děj. I přesto mělo představení přesah. Poukazovalo totiž na dvojí život, který řada z nás žije.
Po skončení posledního představení opět proběhla debata, kterou následovalo slavnostní vyhlášení. Porota udělila několik cen za inspiraci, jednu cenu za téma roku 2023, kterou si odnesl Vojtěch Matějíčka za inscenaci Vojenka a také jednu cenu Co je ještě divadlo?, kterou získal soubor KUKátko za inscenaci Giga-eight. Současně porotci doporučili některá představení na celostátní přehlídky Mladá scéna a Wolkrův Prostějov.
Závěrečný den nabídl prostor i Dětské scéně
Po slavnostním zakončení festivalu následovalo okresní kolo přehlídky dětských souborů Dětská scéna. Tam se představilo celkem pět souborů. První představení nazkoušeli Dramatičtí mrkvoví padouchové, 3. ročník Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec a jmenovalo se Všechno zlé je k něčemu dobré. Celá inscenace se odehrávala v Pohoršovně a měla za cíl předat myšlenku, že každý se může napravit. Ať už je hodný nebo zlý. Jako další vystoupil 5. ročník Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec s inscenací Linda. Pomocí příběhu jedenáctileté dívky se soubor pokusil předat pocity z prvních kroků od dětství k dospělosti. Jako další se představili Piráti, 4. ročník Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec s představením Dorotka a mořští loupežníci. Inscenace podle stejnojmenné předlohy Antonína Zhoře poukazuje na to, že je důležité mít nad věcmi nadhled, a že v nouzi poznáš přítele.
Posledního kousne pes. Tak se jmenovala inscenace mladšího souboru Dramacentra Bezejména. Příběh o komunikaci, porozumění i odlišnosti, který se dotýká i aktuálních témat, jako jsou například sociální sítě a jejich vliv na naše životy. Zkrátka, jak i v inscenaci zní: vzdálené bubny lépe zní. Poslední inscenací Dětské scény neslo název Nic není jak se zdá a vystoupili s ním Matyho andílci, ročníkový soubor divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec. Celý svět je otazník a nikdy netušíš, co se může stát. Příběh tří dívek, které se ocitnou uprostřed supertajné akce.
Celý den zakončilo vyhlášení okresního kola Dětské scény, ze které nakonec do krajského kola postoupilo všech pět souborů. Na závěr celého dne zazněla také poděkování organizátorů. „Doufáme, že jsme vytvořili událost, kde se do budoucna budou rádi setkávat recitátoři, soubory a diváci,” zhodnotil čtyřdenní festival organizátor Jakub Kubíček. Dodal ještě, že měl velkou radost z lektorského týmu, který dokázal souborům poskytnout cenné rady i je nemotivovat k další práci. Kladně zhodnotil i česko-polskou spolupráci. První ročník JEŠTĚDYVADLA tak skončil s pozitivním ohlasem, jak diváků, tak lektorů i samotných souborů.
Autor: Kateřina Hartmanová
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543
Ve dnech 13. až 16. dubna 2023 se v Liberci uskutečnil 1. ročník festivalu mladého divadla s názvem JEŠTĚDYVADLO. Během čtyř dní mohli diváci vidět přes 20 divadelních inscenací, které představily soubory z Česka, Polska i Ukrajiny. Poslední den festivalu pak nabídl prostor také pro okresní kolo postupové přehlídky Dětská scéna.
Činoherní | Dětské | Experimentální | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Poezie | Pohybové | Soubory | Studentské
Spojovat mladé divadelní soubory a komunity okolo divadelního umění, to přesně si klade za cíl nový liberecký festival JEŠTĚDYVADLO. Je součástí projektu 1 1 1=1, který chce propojit českou, polskou a ukrajinskou mládež. Hlavními partnery projektu byli Dům dětí a mládeže Větrník Liberec a polský partner Osiedlowy Dom Kultury Jelenia Góra. Organizátorem festivalu bylo liberecké Dramacentrum Bezejména ve spolupráci s Nipos ARTAMA Praha. Finanční podporu poskytla festivalu Evropská unie z projektu Evropské územní spolupráce v rámci programu INTERREG V-A Česká republika – Polsko. Celou přehlídku podpořilo také Ministerstvo kultury ČR, Liberecká kraj a město Liberec.
Za vznikem festivalu stojí Miloslava Čechlovská a Jakub Kubíček, kteří se rozhodli pozvednout libereckou kulturu a vytvořit místo pro mladé divadlo, umělecký přednes, a především celou divadelní komunitu. A to se jim povedlo. Prvního ročníku festivalu se totiž nakonec účastnilo celkem 23 souborů a 17 recitátorů. Kromě toho se na přehlídce podíleli i odborní lektoři, kteří zároveň působili jako porota, a také nespočet dobrovolníků a dalších lidí, kteří s festivalem pomáhali. JEŠTĚDYVADLO bylo také divácky velmi úspěšné. Prostory Malého divadla v Liberci, kde se festival odehrával, se tak na celé čtyři dny zaplnily.
Celým festivalem diváky provázela moderátorská dvojice Jiří Bergmann a Laura Levko, které doplňovala překladatelka Helena Jankowská. Kromě diváků seděla v hledišti také porota složená z odborných lektorů. Mezi nimi byl Karel Vostárek, který byl zároveň předsedou poroty, dále pak Ivana Sobková, Hana Hniličková-Franková, Anna Benháková, Jan Mrázek a polská zástupkyně Agnieszka Włoch. Společně s nimi tvořily porotu také Jana Machalíková, Gabriela Zelená SIttová a Eliška Vobruvová, ty ale hodnotily pouze recitátory, kteří na festivale vystoupili v pátek.
Kdo jsme, a co nás trápí? Čtvrteční inscenace se nesly na vlnách vlastní identity
Témata čtvrtečních inscenací se týkala vlastní identity, dospívání i společenských problémů, kterých si mladí lidé všímají. Diváci měli možnost shlédnout představení pražského souboru Under Z, který působí pod gymnáziem Na Zatlance. Inscenace s názvem Já, rod střední, nesklonné byla o hledání vlastní identity. Následovalo vystoupení Malého souboru Tanečního a pohybového studia Magdaléna s názvem Mládí je nerozum, krásné šílenství, jako život postavený na hlavu. Hlavním tématem inscenace byla proměna dívky v ženu. Pohybem se tanečnice inspirovaly v německém haiku o mládí a kráse. Při jejich tanci je doprovázely skladby Gustava Mahlera. Inscenace přitom velmi dobře demonstrovala, že tanec a pohyb jsou jazykem, kterému můžeme porozumět všichni, ať už jsme z Česka, Polska nebo z Ukrajiny. Pak už vystoupil první polský soubor Teatr 2:20 z Jelení Hory. V inscenaci s názvem Dyktanda dali prostor především autentičnosti a volnému projevu. Jak sami řekli, jedná se o experiment, který má za cíl podpořit vzájemné naslouchání.
Po krátké pauze následovalo představení dramatického souboru Stopa s názvem Koleje beze smyslu. Studenti z libereckého gymnázia Doctrina nazkoušeli představení zcela bez režiséra. Inscenace tak byla do nejmenších detailů jejich autorským dílem. Otevřeli v něm téma stereotypů, vysokých nároků dnešní společnosti a pocitu štěstí. Jeden z členů souboru Vojtěch Matějíčka pod Dramacentrem Bezejména uzavřel blok svým představením Vojenka. To kombinovalo prvky jevištního čtení, loutkového divadla, monodramatu i dokudramatu. Tématem byly životy amerických Japonců během 2. světové války. Jak sám Vojta řekl, příběh ho šokoval a potřeboval ho předat dál. Večer uzavřela diskuse s lektorským sborem, který soubory chválil a dal jim cenná doporučení, jak s představeními dále pracovat.
První ročník festivalu oficiálně zahájen
V pátek odpoledne proběhlo slavnostní zahájení festivalu. Organizátoři se společně se zástupci partnerských organizací a politickými osobnostmi Liberce a Libereckého kraje sešli na pódiu a každý z nich festivalu popřál do budoucna hodně souborů, diváků a především dalších úspěšných ročníků. První ročník festivalu tak oficiálně začal.
Hned po zahájení následovalo představení polského souboru ZaŚwiaty s názvem Żałobnice, česky Truchlící. V režii Karolíny Rosocké soubor představil inscenaci inspirovanou rituály spojenými se smrtí. Toto často tabuizované téma soubor uchopil skrze žalmy, modlitby a žalozpěvy. Jako druhá následovala inscenace Nakresli mi beránka, se kterou vystoupil starší soubor Dramacentra Bezejména. Představení kombinovalo pohádkovost příběhu Malého prince s tíhou problémů každodenního dospělého života. Měkkost a jemnost, která z představení vyzařovala, hodnotili diváci, včetně těch polských, jako velmi silný dojem, který si z představení odnesli. Velký ohlas sklidil i živý hudební doprovod na velké množství hudebních nástrojů.
Následující část večera byla prostorem pro recitaci. Už během odpoledne proběhla v Knihkupectví a antikvariátu Fryč recitační přehlídka. Z ní porota vybrala některé recitátory, kteří svůj text přednesli i před diváky v Malém divadle. Večer zakončilo představení Tanečního a pohybového studia Magdaléna s názvem Maagal. Příběhy žen, které během druhé světové války strávily část života v koncentračních táborech se tak díky tanci a pohybu ocitly na jevišti Malého divadla. Základem pro pohyb byly básně Oheň a touha od Josefa Čapka. Jako hudbu pak režisérka Ludmila Rellichová zvolila skladbu pro varhany od novodobé autorky Sylvie Bodorové. Každá z tanečnic představovala jeden příběh konkrétní ženy. Večer opět zakončila diskuse s porotou, během které zazněly názory diváků i odborných lektorů.
Workshopy pro účastníky a další zajímavá představení
Sobotní dopoledne zahájily workshopy, které se konaly v Malém divadle, v ZUŠ Liberec, ve V-klubu a také v sále knihkupectví Fryč. Lektoři si během dopoledne připravili pro účastníky nejrůznější cvičení, která byla zaměřena například na pohyb, práci s hlasem nebo masku. Po workshopech následoval odpolední blok inscenací.
Sobotní program byl různorodý. Jako první se představil soubor KUKátko s inscenací Giga-eight. Ta kombinovala prvky videomappingu s pohybem. Tématem performance byl člověk v dějinách. Druhým představením sobotního bloku bylo představení souboru MSD „Śniadecki” s názvem Za zavřenými dveřmi – peklo na dálkovém. Hlavním tématem byly problémy, se kterými se mladí lidé potýkali během covidového lockdownu. Autorská inscenace byla inspirovaná J.P. Sartrem a také J.W. Ghoetem. Následovalo představení dalšího polského souboru RoZkwity s názvem Nezlobte se, ale něco Vám vypadlo… V něm se režisérce Karolině Rosocké díky skvělé práci s divadelním znakem podařilo velmi dobře zpracovat téma interupcí. Diváci i porota ve večerních rozborech hodnotili především silné emoce, které v nich představení dokázalo vyvolat.
V dalším představení Lístek a tři koruny od souboru ZUŠ Taussigova mohli diváci poznat rodinnou historii jednoho z členů souboru. Diváci se díky představení přenesli do období Protektorátu a poznali příběh pekaře, který se rozhodl pomáhat hladovým lidem. Během následujících minut byla v sále vánoční atmosféra. Jednoaktovka Merry fking Christmas od Divadelního ateliéru Ulita si pohrávala s myšlenkou, že role každého z nás se mohou kdykoliv otočit. A nakonec vystoupil ukrajinský soubor z Polska Krystał s pohádkovým představením Divný sen. Inscenace určená dětem byla především velkou show. Užívali si lidé v hledišti i herci na jevišti. Byla to tak velmi odlehčující tečka za celým blokem inscenací. Na závěr opět proběhla debata s porotou, která se tentokrát uskutečnila v sále.
Nedělní dopoledne s mladým divadlem
Nedělní dopoledne patřilo souborům mladého divadla. Jako první vystoupilo Turnovské divadelní studio s inscenací Moc moci. Představení z části inspirované Shakespearem se věnovalo tématu moci a touze po ní. Následovalo představení TaPS Magdaléna s názvem Leč vy, v budoucnu tenkrát, vzpomínáte? Inscenace byla motivovaná básní Vladimíra Holana – Kameni přicházíš a jejím hlavním tématem bylo násilí. Především pak to domácí.
„Pamatujte si, že kluci, chlapi i muži jsou na prd,” tak znělo hlavní motto monodramatu Láska&make up s Laurou Levko v hlavní roli. Inscenace, která porušovala tzv. čtvrtou stěnu byla především velkou show, při které se bavili diváci i herečka. Dopolední blok zakončila inscenace V kouzelném lese, čili pohádkové variace. Polský soubor Grupa Teatralna ZONK Młodzieżowe Centrum Kultury w Legnicy. V představení na motivy pohádky O spící královně soubor komicky zlehčuje pohádkový děj. I přesto mělo představení přesah. Poukazovalo totiž na dvojí život, který řada z nás žije.
Po skončení posledního představení opět proběhla debata, kterou následovalo slavnostní vyhlášení. Porota udělila několik cen za inspiraci, jednu cenu za téma roku 2023, kterou si odnesl Vojtěch Matějíčka za inscenaci Vojenka a také jednu cenu Co je ještě divadlo?, kterou získal soubor KUKátko za inscenaci Giga-eight. Současně porotci doporučili některá představení na celostátní přehlídky Mladá scéna a Wolkrův Prostějov.
Závěrečný den nabídl prostor i Dětské scéně
Po slavnostním zakončení festivalu následovalo okresní kolo přehlídky dětských souborů Dětská scéna. Tam se představilo celkem pět souborů. První představení nazkoušeli Dramatičtí mrkvoví padouchové, 3. ročník Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec a jmenovalo se Všechno zlé je k něčemu dobré. Celá inscenace se odehrávala v Pohoršovně a měla za cíl předat myšlenku, že každý se může napravit. Ať už je hodný nebo zlý. Jako další vystoupil 5. ročník Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec s inscenací Linda. Pomocí příběhu jedenáctileté dívky se soubor pokusil předat pocity z prvních kroků od dětství k dospělosti. Jako další se představili Piráti, 4. ročník Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec s představením Dorotka a mořští loupežníci. Inscenace podle stejnojmenné předlohy Antonína Zhoře poukazuje na to, že je důležité mít nad věcmi nadhled, a že v nouzi poznáš přítele.
Posledního kousne pes. Tak se jmenovala inscenace mladšího souboru Dramacentra Bezejména. Příběh o komunikaci, porozumění i odlišnosti, který se dotýká i aktuálních témat, jako jsou například sociální sítě a jejich vliv na naše životy. Zkrátka, jak i v inscenaci zní: vzdálené bubny lépe zní. Poslední inscenací Dětské scény neslo název Nic není jak se zdá a vystoupili s ním Matyho andílci, ročníkový soubor divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec. Celý svět je otazník a nikdy netušíš, co se může stát. Příběh tří dívek, které se ocitnou uprostřed supertajné akce.
Celý den zakončilo vyhlášení okresního kola Dětské scény, ze které nakonec do krajského kola postoupilo všech pět souborů. Na závěr celého dne zazněla také poděkování organizátorů. „Doufáme, že jsme vytvořili událost, kde se do budoucna budou rádi setkávat recitátoři, soubory a diváci,” zhodnotil čtyřdenní festival organizátor Jakub Kubíček. Dodal ještě, že měl velkou radost z lektorského týmu, který dokázal souborům poskytnout cenné rady i je nemotivovat k další práci. Kladně zhodnotil i česko-polskou spolupráci. První ročník JEŠTĚDYVADLA tak skončil s pozitivním ohlasem, jak diváků, tak lektorů i samotných souborů.
Autor: Kateřina Hartmanová
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.