KOTĚROVÁ, Lucie: Ohlédnutí za dosavadním životem DS NODIVSE. AS 1.11.2022.
Ohlédnutí za dosavadním životem DS NODIVSE
Mladý soubor v Novém Městě nad Metují má za sebou pět sezón, z toho dvě byly postihnuty nechtěným pauzírováním. I přesto ze souboru neopadnul elán. Ohlížíme se na naše začátky a první inscenace, a těšíme se na další plány, které hodláme uskutečnit.
Činoherní
Cesty amatérského divadla si znovu našly pěšinku do Nového Města nad Metují
První písemně dochované zmínky o divadle v Novém Městě nad Metují pochází již z roku 1599. Přeskočíme-li velmi řídké divadelní události v 17. a 18. století, můžeme se zastavit v 19. století. Roku 1819 se navzdory zákazu krajského úřadu konalo divadelní představení v hostinci U Smolů na náměstí. Iniciátorem tohoto představení byl Ferdinand Venclík. Tak zvané Venclíkovo soukromé divadlo převzal v roce 1832 Jan Karel Rojek, a založil Domácí společnost hereckou . A právě tato společnost dala, mimo jiné, impuls k tomu, aby po 185 letech vznikl nový divadelní soubor, který by znovu oživil divadelní múzy pod klenbou brány k Orlickým horám.
NOvoměstská DIVadelní SEbranka a její počátky
Před zahájením činnosti spolku probíhaly přípravy, které byly nutné pro shánění budoucích členů – jednalo se hlavně o otázky: Kde zkoušet? Kde hrát? Pod jakou záštitu se schovat či kde vzít podporu při zakládání divadelního spolku? Oslovením ředitele Městského klubu v Novém Městě nad Metují (dále jako MK), byl získán bezplatný prostor pro zkoušení a zázemí souboru, a zároveň vznikla spolupráce při organizování představení na domácí scéně. Ochotnický soubor se mohl stát jedním ze spolků, které fungují pod záštitou MK. Po schůzce s panem místostarostou a ředitelem MK byla dohodnuta finanční částka, která bude souboru věnována jako podpora na založení a fungování souboru.
Na první svolanou schůzku, kam měli přijít zájemci o založení ochotnického souboru v Novém Městě nad Metují, přišlo devět lidí. Zájem o obnovu divadla tedy ve městě byl, a tak nebyl důvod, proč do toho nejít. Na druhé schůzce nás bylo opět o něco víc. Začalo se tedy s divadlem.
Soubor se věnoval základní herecké a divadelnické průpravě vůbec. Nikdo z členů neměl doposud žádné divadelní zkušenosti. Byla to práce náročná ale zábavná. Snad proto si soubor vcelku brzo vysloužil přízvisko SEbranka. A protože jsme v názvu souboru chtěli mít slovo DIVadelní – hlásící se k divadlu, a NOvoměstský – hlásící se k našemu domácímu městu, byl název souboru na světě. Zkratka NODIVSE, kterou užíváme, vznikla hrou s písmeny a se slovy. Na název ale opravdu nebylo těžké přijít. Zkrátka nám pasuje.
První premiéra ve znamení Shakespeara
Naší první inscenací byla Půjčka za oplátku. Titul, kterým jsme navazovali na Domácí společnost hereckou. Ta totiž odehrála v Novém Městě n. Met. hru se stejným titulem. Oproti naší adaptaci však šlo o text českého dramatika Jana Nepomuka Štěpánka. Pro jeho text jsme se však nerozhodli, abychom šli více naproti našemu současnému divákovi. Půjčka za oplátku od Williama Shakespeara pro nás znamenala nosné téma pro současné diváky, atraktivní zápletku pro divadelní zpracování, a také dostatek rolí pro nově vzniklý ansámbl.
Jak jsem zmínila, v našem pojetí šlo o adaptaci. Shakespearovu hru jsme upravili pro potřeby souboru tak, aby se, coby úplně první zkušenost, dobře hrála. Nejviditelnějším zásahem bylo přiznání faktu, že všechny mužské role hrají ženy. V souboru byl v této době pouze jediný muž.
Ani jedna žena a ani jediný muž se nezalekli. Soubor pracoval, a ke konci sezóny, 16. května 2018 byla dlouho očekávaná premiéra před vyprodaným hledištěm Kina 70. Nezapomenutelný zážitek, velké očekávání i tréma, radost, a hra, kterou rádi hrajeme dodnes.
Druhá sezóna a druhá inscenace jedinečného titulu
Po zkušenosti s první inscenací byla chuť tvořit dál. Dál v duchu komediálních žánrů a neznámých titulů, na kterých se ta SEbranka herecky „vyřádí“. Mimo jiné tituly, které připadaly v úvahu, jsme si přečetli středověkou francouzskou moralitu Odsouzení Hostiny. V tomto díle se jedná o shluk alegorických postav, které představují lidské neřesti a neduhy. Tuto hru zpětně vnímáme jako velmi náročnou, a těšíme se, že se k ní vrátíme.
Doba nechtěných divadelních prázdnin
Do dalších let souboru, co do tvorby nových inscenací, zasáhla doba, kterou ještě stále všichni pociťujeme. Chopili jsme se však příležitosti, vyzkoušet si něco, co za normálních okolností nejde, není na to čas. A tak novoměští ochotníci načetli celou knihu adventních pohádek, nebo vytvořili video scénická čtení krátkých groteskních anekdot . A mimo jiné, pomalu postupovala práce na další, opět dlouho očekávané inscenaci.
Tvorba autorského divadla
Třetí plnohodnotnou premiérou byla Nahoru – Na horu!. Hra, která je od první do poslední čárky a kapky potu psaná SEbrankou. Námět na hru přinesl jeden z členů. Pravdivé historky o cestě na Mont Blanc v roce 1991 nás všechny nadchly. Pracovali jsme na nich usilovně a dlouho – ty nechtěné divadelní prázdniny přinesly i mnoho dobrého – a nyní hrajeme hru, která je čistě naše. Čistě naše práce a radost. Na jevišti se pohybuje celý soubor propletený horolezeckým lanem. Jako kulisy slouží pouze dva podstavce na praktikábly. Hudební doprovod je složen převážně z beatové hudby 70.-80. let 20. století.
Zapojení souboru do dění východočeské amatérské scény
Jako divadelníci z Nového Města nad Metují máme velikou výhodu. Jsme obklopeni amatérským, ochotnickým divadlem ze všech stran. A tak se můžeme nejen chlubit, že už konečně máme vlastní divadelní soubor, ale také se můžeme potkávat s ostatními divadelníky. Jednou z krásných příležitostí k setkání je Postupová divadelní přehlídka činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci, kam se velice rádi vracíme jako účinkující i jako diváci. A je nám velikým potěšením, že jsme si dosud z této přehlídky vždy odvezli nějaké ocenění nebo čestné uznání. Pro nováčky, kterými stále jsme, je to krásný pocit a skvělá motivace.
S účastí na přehlídkách, festivalech, nebo na štacích po jiných městech a vesnicích vznikají ty nejkrásnější divadelní vazby. Nová přátelství. A protože se v těch divadelních přátelstvích cítíme dobře, vstoupili jsme v roce 2021 do Volného sdružení východočeských divadelníků.
Propojení novoměstských spolků
Budoucích plánů máme hodně. Chceme pokračovat v naší spolkové činnosti, která s sebou nese nejen divadlo, ale i hodnoty další. Věnujeme se charitativním akcím – v letošním roce se nám podařilo uspořádat první charitativní divadelní festival v Novém Městě nad Metují (výtěžek z dobrovolného vstupného jsme předali rodině Tichých z Moravské Nové Vsi, kteří přišli v důsledku tornáda o dům), pravidelně se zapojujeme do masopustních ostatků a mikulášské nadílky, kterou pořádá Spolek Krčín. A letos se poprvé pouštíme do spolupráce s pěveckým sborem Kácov. Už můžeme prozradit, že chystáme společné vánoční představení Komedie o narození, které bude k vidění nejen v našem krásném městě v předvánočním čase.
NOvoměstská DIVadelní SEbranka započala svou šestou sezónu. Po letité tradici divadla, které zarůstalo v zapomnění, se opět prošlapává cesta k nevídanému fenoménu, který má jistojistě pozitivní společenský dopad. Je nutné tyto cesty k amatérskému divadlu hledat a udržovat. Budeme usměvavější a zdravější.
Lucie Kotěrová, principálka a režisérka souboru
Autor: Lucie Kotěrová
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543
Mladý soubor v Novém Městě nad Metují má za sebou pět sezón, z toho dvě byly postihnuty nechtěným pauzírováním. I přesto ze souboru neopadnul elán. Ohlížíme se na naše začátky a první inscenace, a těšíme se na další plány, které hodláme uskutečnit.
Činoherní
Cesty amatérského divadla si znovu našly pěšinku do Nového Města nad Metují
První písemně dochované zmínky o divadle v Novém Městě nad Metují pochází již z roku 1599. Přeskočíme-li velmi řídké divadelní události v 17. a 18. století, můžeme se zastavit v 19. století. Roku 1819 se navzdory zákazu krajského úřadu konalo divadelní představení v hostinci U Smolů na náměstí. Iniciátorem tohoto představení byl Ferdinand Venclík. Tak zvané Venclíkovo soukromé divadlo převzal v roce 1832 Jan Karel Rojek, a založil Domácí společnost hereckou . A právě tato společnost dala, mimo jiné, impuls k tomu, aby po 185 letech vznikl nový divadelní soubor, který by znovu oživil divadelní múzy pod klenbou brány k Orlickým horám.
NOvoměstská DIVadelní SEbranka a její počátky
Před zahájením činnosti spolku probíhaly přípravy, které byly nutné pro shánění budoucích členů – jednalo se hlavně o otázky: Kde zkoušet? Kde hrát? Pod jakou záštitu se schovat či kde vzít podporu při zakládání divadelního spolku? Oslovením ředitele Městského klubu v Novém Městě nad Metují (dále jako MK), byl získán bezplatný prostor pro zkoušení a zázemí souboru, a zároveň vznikla spolupráce při organizování představení na domácí scéně. Ochotnický soubor se mohl stát jedním ze spolků, které fungují pod záštitou MK. Po schůzce s panem místostarostou a ředitelem MK byla dohodnuta finanční částka, která bude souboru věnována jako podpora na založení a fungování souboru.
Na první svolanou schůzku, kam měli přijít zájemci o založení ochotnického souboru v Novém Městě nad Metují, přišlo devět lidí. Zájem o obnovu divadla tedy ve městě byl, a tak nebyl důvod, proč do toho nejít. Na druhé schůzce nás bylo opět o něco víc. Začalo se tedy s divadlem.
Soubor se věnoval základní herecké a divadelnické průpravě vůbec. Nikdo z členů neměl doposud žádné divadelní zkušenosti. Byla to práce náročná ale zábavná. Snad proto si soubor vcelku brzo vysloužil přízvisko SEbranka. A protože jsme v názvu souboru chtěli mít slovo DIVadelní – hlásící se k divadlu, a NOvoměstský – hlásící se k našemu domácímu městu, byl název souboru na světě. Zkratka NODIVSE, kterou užíváme, vznikla hrou s písmeny a se slovy. Na název ale opravdu nebylo těžké přijít. Zkrátka nám pasuje.
První premiéra ve znamení Shakespeara
Naší první inscenací byla Půjčka za oplátku. Titul, kterým jsme navazovali na Domácí společnost hereckou. Ta totiž odehrála v Novém Městě n. Met. hru se stejným titulem. Oproti naší adaptaci však šlo o text českého dramatika Jana Nepomuka Štěpánka. Pro jeho text jsme se však nerozhodli, abychom šli více naproti našemu současnému divákovi. Půjčka za oplátku od Williama Shakespeara pro nás znamenala nosné téma pro současné diváky, atraktivní zápletku pro divadelní zpracování, a také dostatek rolí pro nově vzniklý ansámbl.
Jak jsem zmínila, v našem pojetí šlo o adaptaci. Shakespearovu hru jsme upravili pro potřeby souboru tak, aby se, coby úplně první zkušenost, dobře hrála. Nejviditelnějším zásahem bylo přiznání faktu, že všechny mužské role hrají ženy. V souboru byl v této době pouze jediný muž.
Ani jedna žena a ani jediný muž se nezalekli. Soubor pracoval, a ke konci sezóny, 16. května 2018 byla dlouho očekávaná premiéra před vyprodaným hledištěm Kina 70. Nezapomenutelný zážitek, velké očekávání i tréma, radost, a hra, kterou rádi hrajeme dodnes.
Druhá sezóna a druhá inscenace jedinečného titulu
Po zkušenosti s první inscenací byla chuť tvořit dál. Dál v duchu komediálních žánrů a neznámých titulů, na kterých se ta SEbranka herecky „vyřádí“. Mimo jiné tituly, které připadaly v úvahu, jsme si přečetli středověkou francouzskou moralitu Odsouzení Hostiny. V tomto díle se jedná o shluk alegorických postav, které představují lidské neřesti a neduhy. Tuto hru zpětně vnímáme jako velmi náročnou, a těšíme se, že se k ní vrátíme.
Doba nechtěných divadelních prázdnin
Do dalších let souboru, co do tvorby nových inscenací, zasáhla doba, kterou ještě stále všichni pociťujeme. Chopili jsme se však příležitosti, vyzkoušet si něco, co za normálních okolností nejde, není na to čas. A tak novoměští ochotníci načetli celou knihu adventních pohádek, nebo vytvořili video scénická čtení krátkých groteskních anekdot . A mimo jiné, pomalu postupovala práce na další, opět dlouho očekávané inscenaci.
Tvorba autorského divadla
Třetí plnohodnotnou premiérou byla Nahoru – Na horu!. Hra, která je od první do poslední čárky a kapky potu psaná SEbrankou. Námět na hru přinesl jeden z členů. Pravdivé historky o cestě na Mont Blanc v roce 1991 nás všechny nadchly. Pracovali jsme na nich usilovně a dlouho – ty nechtěné divadelní prázdniny přinesly i mnoho dobrého – a nyní hrajeme hru, která je čistě naše. Čistě naše práce a radost. Na jevišti se pohybuje celý soubor propletený horolezeckým lanem. Jako kulisy slouží pouze dva podstavce na praktikábly. Hudební doprovod je složen převážně z beatové hudby 70.-80. let 20. století.
Zapojení souboru do dění východočeské amatérské scény
Jako divadelníci z Nového Města nad Metují máme velikou výhodu. Jsme obklopeni amatérským, ochotnickým divadlem ze všech stran. A tak se můžeme nejen chlubit, že už konečně máme vlastní divadelní soubor, ale také se můžeme potkávat s ostatními divadelníky. Jednou z krásných příležitostí k setkání je Postupová divadelní přehlídka činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci, kam se velice rádi vracíme jako účinkující i jako diváci. A je nám velikým potěšením, že jsme si dosud z této přehlídky vždy odvezli nějaké ocenění nebo čestné uznání. Pro nováčky, kterými stále jsme, je to krásný pocit a skvělá motivace.
S účastí na přehlídkách, festivalech, nebo na štacích po jiných městech a vesnicích vznikají ty nejkrásnější divadelní vazby. Nová přátelství. A protože se v těch divadelních přátelstvích cítíme dobře, vstoupili jsme v roce 2021 do Volného sdružení východočeských divadelníků.
Propojení novoměstských spolků
Budoucích plánů máme hodně. Chceme pokračovat v naší spolkové činnosti, která s sebou nese nejen divadlo, ale i hodnoty další. Věnujeme se charitativním akcím – v letošním roce se nám podařilo uspořádat první charitativní divadelní festival v Novém Městě nad Metují (výtěžek z dobrovolného vstupného jsme předali rodině Tichých z Moravské Nové Vsi, kteří přišli v důsledku tornáda o dům), pravidelně se zapojujeme do masopustních ostatků a mikulášské nadílky, kterou pořádá Spolek Krčín. A letos se poprvé pouštíme do spolupráce s pěveckým sborem Kácov. Už můžeme prozradit, že chystáme společné vánoční představení Komedie o narození, které bude k vidění nejen v našem krásném městě v předvánočním čase.
NOvoměstská DIVadelní SEbranka započala svou šestou sezónu. Po letité tradici divadla, které zarůstalo v zapomnění, se opět prošlapává cesta k nevídanému fenoménu, který má jistojistě pozitivní společenský dopad. Je nutné tyto cesty k amatérskému divadlu hledat a udržovat. Budeme usměvavější a zdravější.
Lucie Kotěrová, principálka a režisérka souboru
Autor: Lucie Kotěrová
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.