KODEŠ, Jaroslav: Mrštíkovo divadelní jaro už po třetí. AS 11.4.2022.
Mrštíkovo divadelní jaro už po třetí
„Darmo se zima ohlíží zpět; jaro už nedbá a stále teplejšími a teplejšími vlnami hrne se vpřed,“ začíná své úvodní slovo v programové brožuře ředitelka Mrštíkova divadelního jara 2022 Iva Kahounová. A dodává, že ani letos nebylo snadné uspořádat přehlídku stejně jako loni a předloni, v době tvrdých pandemických omezení.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Prostě covid stále úřaduje a do organizace přehlídky tvrdě zasahuje. Z původních pěti soutěžních a jednoho nesoutěžního představení jich nakonec soutěžně zůstaly jen čtyři. DS Blažena Blažkovice byl nucen své vystoupení odvolat.
Divadelní soubor Dolní Bojanovice, zahájil přehlídku známou fraškou Ray Cooneye Nerušit, prosím (Dvouplošník v hotelu Westminster). Ochotnické divadlo má v Dolních Bojanovicích dlouholetou kontinuální tradici a na této tradici staví i v současnosti. Poctivý a do jisté míry poučený přístup k této náročné předloze, potažmo k inscenaci, ji charakterizuje, ale současně naráží na jisté limity. Režisérka Markéta Maláníková vykládá příběh záletného politika po smyslu, obsazuje podle typu, snaží se ctít žánr, vede herce k logickému jevištnímu jednání. Nicméně příliš se spoléhá na verbální interpretaci, kdežto vizuální řešení situací je často nedotažené. Ochuzuje se tak o řadu komických situací. Herecký kolektiv je víceméně vyrovnaný, vévodí mu Petr Drábek v Roli Richarda. I ti, kteří stáli na prknech poprvé, dobře zapadli mezi své zkušenější kolegy. Herecké rezervy se projevily v průběžném jednání postav a ve schopnostech víc ctít komediální nadsázku. Inscenace bojanovických nezklamala, neodradila, plně zapadá do kategorie poctivého venkovského ochotnického divadla. Na to, aby plně využila komický potenciál skrytý ve hře, ji zatím chybí víc zkušenosti s tímto žánrem, a to jak hereckých tak i režijních.
Divadelní spolek Slovani, Čebín se zrodil na jaře roku 1999. Podle jeho slov se zaměřuje na lidové divadlo, především pro pobavení diváků z blízkého okolí. Jeho produkce jsou hodně hry autorské parodující současné veřejné dění či parodie na známé divadelní hry. Z ranku těch prvních je i hra Staré pověsti české, která se po formální stránce hodně inspirovala Dívčí válkou od F.R. Čecha. Jedná se o sled dialogů na různá, většinou hospodská témata, nemající žádnou dějovou linku. Postavy hry z devadesáti procent jen tlachají při pivě o pivu, ženských, politice a věcech lascívního charakteru. Jednou tok povídání oživí roztomilá „choroška“ nebo úžasně si hrající živý pejsek, který jednoznačně potvrdí staleté pravidlo, že děti a psi nepatří na jeviště. Suma sumárum, viděli jsme sympatický kolektiv herců z dědiny, který zatím naráží na základní stavební kameny divadla od samotného scénáře až po herecké jednání na jevišti.
Třetí soutěžní představení přivezl do Boleradic v současné době hodně aktivní soubor Amadis Popůvky. Smíšené dvouhry je název pro osm humorných epizod ze života manželských párů, epizod, které napsali různí autoři v různém období, (např. J. Saunders, L. Brook, A. Ayckbourn, D. Campton, H. Pinter) a které se v roce 1969 hrály v Londýně společně pod názvem Mix doublles. Amadis hraje pouze pět epizod, udělal si vlastní řazení, a také vynechal monology, které Mix doublles spojovaly. V celé inscenaci vystupují pouze dva herci (Klára Havránková a Josef Širhal), a inscenace měla premiéru v roce 2013. Posléze měla derniéru, devět let se nehrála, a nyní došlo k její obnovené premiéře. A nutno konstatovat, že úspěšné. Režisér Jan Lipšanský dokázal velmi střídmými prostředky vytvořit prostor pro kvalitní hereckou práci obou představitelů, která inscenaci dominuje. Klára Havránková a Josef Širhal, bravurně zvládají své party od čerstvých novomanželů, přes servilitu střední generace, věčně se dohadující padesátníky až po zapomětlivé stáří snící naprosto odlišné sny. Poslední epizoda pak zřetelný oblouk obrazů z manželského života završuje jakousi záhrobní vizí, že ač jsme se hádali, hašteřili, přesto čas, který jsme spolu měli možnost prožít, stál za to.
Výborně napsanou situační komedii Dokonalá svatba od Roberta Hawdona nazkoušel Divadelní spolek Jiřího Voskovce ze Sázavy. Je to titul, který je hodně frekventovaný na profesionálních i amatérských scénách. A je to dobrý titul, který nemá velké obsazení a který je vděčný k obsazení amatérskými spolky. A nejde jen o třeskutou komedii pro prosté pobavení, ale hra má i obecné poslání, že v životě je potřeba myslet nejen hlavou, ale i srdcem. Aby hra doznala v publiku maximální účinnosti, vyžaduje dobré typové obsazení všech rolí, ale nejen to. Pokud herci nevládnou schopnostmi herecké nadsázky, neumí rytmizovat dialog a pointovat, a to vše s velkou energií a nasazením, které je nemůže naučit režisér, nikdy hra nezíská v publiku takové sympatie, jakou si zaslouží. Divadelníci ze Sázavy toto vše mají a zvládají. Byli jsme svědky výborných hereckých výkonů v tomto žánru, vymyšlené režie Jiřího Škody, která pracuje s mizanscénou, a která vede herce k pečlivému rytmizování děje. Odměnou souboru byl nadšený divácký ohlas během hry i po konci představení. A tak jednou z mála výtek k inscenaci byl požadavek na přesnější vyložení postavy Nevěsty.
I když přehlídka, jak už bylo řečeno, čítala pouze čtyři soutěžní inscenace, hned dvě z nich měly tak vysokou kvalitu, že lektorský sbor ve složení Eva Kodešová, Ladislav Valeš a Jaroslav Kodeš neváhal a doporučil na letošní Krakonošův divadelní podzim Divadelní soubor Amadis Popůvky a Divadelní spolek Jiřího Voskovce za Sázavy.
Vedle soutěžních titulů jsme viděli představení hosta přehlídky Rádobydivadla Kapý, které zahrálo současnou tragikomedii – francouzskou adaptaci novely Vahe Katchy Hostina dravců, kterou pro jeviště vytvořil Julien Sibre. Hned ve středu, na zahájení přehlídky, pořadatelé připravili vernisáž obrazů místního malíře a vinaře zároveň Karla Války. A program přehlídky byl obohacen i seminářem pantomimy, který vedl Michal Hecht. Před samotným vyhlášením výsledků přehlídky pak uspořádali žáci ZUŠ Klobouky Jarní koncert. Na tak nevelkou přehlídku trvající od středečního odpoledne do neděle to byl bohatý program, který báječně připravil místní soubor Divadlo Boleradice. A za to mu patří velký dík.
Pozn. red.: V příloze fotografie z archivu přehlídky: Smíšené dvouhry, Hostina dravců, Nerušit, prosím, Staré pověsti, Dokonalá svatba a jedna fotografie z dílny M. Hechta. Více fotografií na stránkách přehlídky: https://boleradice-divadlo.cz/…er/mdj-2022/
Autor: Jaroslav Kodeš
Přílohy:
BOL-Amadis2-ylh4r BOL-Hostina-zqmwb BOL-Nerusit-prosim-z0aka BOL-Stare-povesti-f7p1y BOL-Svatba-fxxnx HECHT-pmrww
„Darmo se zima ohlíží zpět; jaro už nedbá a stále teplejšími a teplejšími vlnami hrne se vpřed,“ začíná své úvodní slovo v programové brožuře ředitelka Mrštíkova divadelního jara 2022 Iva Kahounová. A dodává, že ani letos nebylo snadné uspořádat přehlídku stejně jako loni a předloni, v době tvrdých pandemických omezení.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Prostě covid stále úřaduje a do organizace přehlídky tvrdě zasahuje. Z původních pěti soutěžních a jednoho nesoutěžního představení jich nakonec soutěžně zůstaly jen čtyři. DS Blažena Blažkovice byl nucen své vystoupení odvolat.
Divadelní soubor Dolní Bojanovice, zahájil přehlídku známou fraškou Ray Cooneye Nerušit, prosím (Dvouplošník v hotelu Westminster). Ochotnické divadlo má v Dolních Bojanovicích dlouholetou kontinuální tradici a na této tradici staví i v současnosti. Poctivý a do jisté míry poučený přístup k této náročné předloze, potažmo k inscenaci, ji charakterizuje, ale současně naráží na jisté limity. Režisérka Markéta Maláníková vykládá příběh záletného politika po smyslu, obsazuje podle typu, snaží se ctít žánr, vede herce k logickému jevištnímu jednání. Nicméně příliš se spoléhá na verbální interpretaci, kdežto vizuální řešení situací je často nedotažené. Ochuzuje se tak o řadu komických situací. Herecký kolektiv je víceméně vyrovnaný, vévodí mu Petr Drábek v Roli Richarda. I ti, kteří stáli na prknech poprvé, dobře zapadli mezi své zkušenější kolegy. Herecké rezervy se projevily v průběžném jednání postav a ve schopnostech víc ctít komediální nadsázku. Inscenace bojanovických nezklamala, neodradila, plně zapadá do kategorie poctivého venkovského ochotnického divadla. Na to, aby plně využila komický potenciál skrytý ve hře, ji zatím chybí víc zkušenosti s tímto žánrem, a to jak hereckých tak i režijních.
Divadelní spolek Slovani, Čebín se zrodil na jaře roku 1999. Podle jeho slov se zaměřuje na lidové divadlo, především pro pobavení diváků z blízkého okolí. Jeho produkce jsou hodně hry autorské parodující současné veřejné dění či parodie na známé divadelní hry. Z ranku těch prvních je i hra Staré pověsti české, která se po formální stránce hodně inspirovala Dívčí válkou od F.R. Čecha. Jedná se o sled dialogů na různá, většinou hospodská témata, nemající žádnou dějovou linku. Postavy hry z devadesáti procent jen tlachají při pivě o pivu, ženských, politice a věcech lascívního charakteru. Jednou tok povídání oživí roztomilá „choroška“ nebo úžasně si hrající živý pejsek, který jednoznačně potvrdí staleté pravidlo, že děti a psi nepatří na jeviště. Suma sumárum, viděli jsme sympatický kolektiv herců z dědiny, který zatím naráží na základní stavební kameny divadla od samotného scénáře až po herecké jednání na jevišti.
Třetí soutěžní představení přivezl do Boleradic v současné době hodně aktivní soubor Amadis Popůvky. Smíšené dvouhry je název pro osm humorných epizod ze života manželských párů, epizod, které napsali různí autoři v různém období, (např. J. Saunders, L. Brook, A. Ayckbourn, D. Campton, H. Pinter) a které se v roce 1969 hrály v Londýně společně pod názvem Mix doublles. Amadis hraje pouze pět epizod, udělal si vlastní řazení, a také vynechal monology, které Mix doublles spojovaly. V celé inscenaci vystupují pouze dva herci (Klára Havránková a Josef Širhal), a inscenace měla premiéru v roce 2013. Posléze měla derniéru, devět let se nehrála, a nyní došlo k její obnovené premiéře. A nutno konstatovat, že úspěšné. Režisér Jan Lipšanský dokázal velmi střídmými prostředky vytvořit prostor pro kvalitní hereckou práci obou představitelů, která inscenaci dominuje. Klára Havránková a Josef Širhal, bravurně zvládají své party od čerstvých novomanželů, přes servilitu střední generace, věčně se dohadující padesátníky až po zapomětlivé stáří snící naprosto odlišné sny. Poslední epizoda pak zřetelný oblouk obrazů z manželského života završuje jakousi záhrobní vizí, že ač jsme se hádali, hašteřili, přesto čas, který jsme spolu měli možnost prožít, stál za to.
Výborně napsanou situační komedii Dokonalá svatba od Roberta Hawdona nazkoušel Divadelní spolek Jiřího Voskovce ze Sázavy. Je to titul, který je hodně frekventovaný na profesionálních i amatérských scénách. A je to dobrý titul, který nemá velké obsazení a který je vděčný k obsazení amatérskými spolky. A nejde jen o třeskutou komedii pro prosté pobavení, ale hra má i obecné poslání, že v životě je potřeba myslet nejen hlavou, ale i srdcem. Aby hra doznala v publiku maximální účinnosti, vyžaduje dobré typové obsazení všech rolí, ale nejen to. Pokud herci nevládnou schopnostmi herecké nadsázky, neumí rytmizovat dialog a pointovat, a to vše s velkou energií a nasazením, které je nemůže naučit režisér, nikdy hra nezíská v publiku takové sympatie, jakou si zaslouží. Divadelníci ze Sázavy toto vše mají a zvládají. Byli jsme svědky výborných hereckých výkonů v tomto žánru, vymyšlené režie Jiřího Škody, která pracuje s mizanscénou, a která vede herce k pečlivému rytmizování děje. Odměnou souboru byl nadšený divácký ohlas během hry i po konci představení. A tak jednou z mála výtek k inscenaci byl požadavek na přesnější vyložení postavy Nevěsty.
I když přehlídka, jak už bylo řečeno, čítala pouze čtyři soutěžní inscenace, hned dvě z nich měly tak vysokou kvalitu, že lektorský sbor ve složení Eva Kodešová, Ladislav Valeš a Jaroslav Kodeš neváhal a doporučil na letošní Krakonošův divadelní podzim Divadelní soubor Amadis Popůvky a Divadelní spolek Jiřího Voskovce za Sázavy.
Vedle soutěžních titulů jsme viděli představení hosta přehlídky Rádobydivadla Kapý, které zahrálo současnou tragikomedii – francouzskou adaptaci novely Vahe Katchy Hostina dravců, kterou pro jeviště vytvořil Julien Sibre. Hned ve středu, na zahájení přehlídky, pořadatelé připravili vernisáž obrazů místního malíře a vinaře zároveň Karla Války. A program přehlídky byl obohacen i seminářem pantomimy, který vedl Michal Hecht. Před samotným vyhlášením výsledků přehlídky pak uspořádali žáci ZUŠ Klobouky Jarní koncert. Na tak nevelkou přehlídku trvající od středečního odpoledne do neděle to byl bohatý program, který báječně připravil místní soubor Divadlo Boleradice. A za to mu patří velký dík.
Pozn. red.: V příloze fotografie z archivu přehlídky: Smíšené dvouhry, Hostina dravců, Nerušit, prosím, Staré pověsti, Dokonalá svatba a jedna fotografie z dílny M. Hechta. Více fotografií na stránkách přehlídky: https://boleradice-divadlo.cz/…er/mdj-2022/
Autor: Jaroslav Kodeš
Přílohy:
BOL-Amadis2-ylh4r BOL-Hostina-zqmwb BOL-Nerusit-prosim-z0aka BOL-Stare-povesti-f7p1y BOL-Svatba-fxxnx HECHT-pmrww
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.