ZAHÁLKA, Michal: Rozmanitá Třešť (nominace, doporučení). AS 2.4.2022.
Rozmanitá Třešť
Na více než týdenním svátku divadla, který se v Třešti konal už po devětapadesáté, jsem byl letos nováčkem – a svou atmosférou, skvělým zázemím i hojnou diváckou účastí na mě udělal veliký dojem.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Jako jedna z mála krajských přehlídek má Třešťské divadelní jaro i svůj zpravodaj (zvaný OKO), v němž se lze o dočíst o rozličném festivalovém dění i o všech inscenacích, které jsme s kolegy porotci Romanem Mikešem a Ladislavem Valešem reflektovali ve svých recenzích, proto dovolte jen pár stručných poznámek na okraj.
Jak to bývá, sešly se v programu inscenace rozličných východisek, rozličných žánrů i rozličných ambicí. Herečka Kateřina Pokorná, která se během pandemie po letech vrátila do Západočeského divadla v Chebu, se ještě stihla symbolicky (prozatím?) rozloučit se dvěma soubory, jimž jako režisérka a dramatička sloužila na jihu Čech, s táborským Divadlem Kapota a s mladovožickým VOŽIVOTEM. Z Tábora dorazila vtipná inscenace Schovávaná v síti, kterou tvoří de facto čtyři vzájemně související miniaktovky, z Mladé Vožice potom sytě groteskní komedie Hračka o tom, jak život manželského páru promění příchod robotické služky. Vožický soubor získal doporučení ka Krakonošův divadelní podzim.
Notnou míru dramaturgické odvahy projevil ovšem i Vladimír Altán Mátl s dobronínskými Zmatkaři volbou jevišti nepříliš prověřené absurdní komedie Luďka Kašparovského Podnebí – a vzdor jistým výhradám k textu je z toho díky skvělým hercům i režijnímu vedení povedená inscenace, která si vysloužila doporučení na Divadelní Piknik Volyně.
Velice úspěšná byla kategorie hudebního divadla. Divadlo Stodola (dříve z Jiříkovic, teď se prý přestěhovalo, ale zapomněl jsem kam) nastudovalo skvělý muzikál Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrieta libretisty Oldřicha Daňka a skladatele Jana F. Fischera – a podařilo se jim přesně vystihnout míru stylizace, která téhle kuriózní historce o pikantním mordu v předvečer první světové války sluší. Jindřichohradecká Divadelní společnost Jablonský si vybralo titul Miroslava Hanuše Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách, původně uváděný pražským Divadlem ABC. Je to trochu (respektive hodně) sázka na jistotu, scénář tvoří jednoduché skeče a bonmoty na ta nejprovařenější témata a do toho se hodně zpívá výběr populárních songů (zčásti vtipně přetextovaných), ovšem kolektivní nasazení, živá kapela a skvělé pěvecké výkony z toho dělají opravdu plnohodnotný zážitek. Obě inscenace byly doporučeny na Divadelní Piknik, Jedno jaro v Paříži také na Krakonošův divadelní podzim.
Tím se výčet pozoruhodných inscenací zdaleka nevyčerpává: viděli jsme například povedenou předínskou inscenaci populárního, leč dramaturgicky problematického titulu Královny, úctyhodný pokus o Strindbergovu Slečnu Julii v podání brněnského Véčka či výpravnou poděbradskou inscenaci Zeyerova Radúze a Mahuleny, jež zaslouží uznání pro chuť popasovat se s náročnou stylizací a patosem.
O tom všem a mnohém dalším blíže ve festivalovém zpravodaji – a mně nezbývá než poděkovat všem souborům za přátelské a (věřím, že vzájemně) inspirativní debaty a městu Třešť za organizaci vpravdě záslužné a povedené akce.
Pozn. red.: Zpravodaje včetně recenzí a podrobnosti o přehlídce čtěte na https://www.trestskedivadelnijaro.cz/
Recenze zde: https://www.trestskedivadelnijaro.cz/…ceni-poroty/
Autor: Michal Zahálka
Na více než týdenním svátku divadla, který se v Třešti konal už po devětapadesáté, jsem byl letos nováčkem – a svou atmosférou, skvělým zázemím i hojnou diváckou účastí na mě udělal veliký dojem.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Jako jedna z mála krajských přehlídek má Třešťské divadelní jaro i svůj zpravodaj (zvaný OKO), v němž se lze o dočíst o rozličném festivalovém dění i o všech inscenacích, které jsme s kolegy porotci Romanem Mikešem a Ladislavem Valešem reflektovali ve svých recenzích, proto dovolte jen pár stručných poznámek na okraj.
Jak to bývá, sešly se v programu inscenace rozličných východisek, rozličných žánrů i rozličných ambicí. Herečka Kateřina Pokorná, která se během pandemie po letech vrátila do Západočeského divadla v Chebu, se ještě stihla symbolicky (prozatím?) rozloučit se dvěma soubory, jimž jako režisérka a dramatička sloužila na jihu Čech, s táborským Divadlem Kapota a s mladovožickým VOŽIVOTEM. Z Tábora dorazila vtipná inscenace Schovávaná v síti, kterou tvoří de facto čtyři vzájemně související miniaktovky, z Mladé Vožice potom sytě groteskní komedie Hračka o tom, jak život manželského páru promění příchod robotické služky. Vožický soubor získal doporučení ka Krakonošův divadelní podzim.
Notnou míru dramaturgické odvahy projevil ovšem i Vladimír Altán Mátl s dobronínskými Zmatkaři volbou jevišti nepříliš prověřené absurdní komedie Luďka Kašparovského Podnebí – a vzdor jistým výhradám k textu je z toho díky skvělým hercům i režijnímu vedení povedená inscenace, která si vysloužila doporučení na Divadelní Piknik Volyně.
Velice úspěšná byla kategorie hudebního divadla. Divadlo Stodola (dříve z Jiříkovic, teď se prý přestěhovalo, ale zapomněl jsem kam) nastudovalo skvělý muzikál Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrieta libretisty Oldřicha Daňka a skladatele Jana F. Fischera – a podařilo se jim přesně vystihnout míru stylizace, která téhle kuriózní historce o pikantním mordu v předvečer první světové války sluší. Jindřichohradecká Divadelní společnost Jablonský si vybralo titul Miroslava Hanuše Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách, původně uváděný pražským Divadlem ABC. Je to trochu (respektive hodně) sázka na jistotu, scénář tvoří jednoduché skeče a bonmoty na ta nejprovařenější témata a do toho se hodně zpívá výběr populárních songů (zčásti vtipně přetextovaných), ovšem kolektivní nasazení, živá kapela a skvělé pěvecké výkony z toho dělají opravdu plnohodnotný zážitek. Obě inscenace byly doporučeny na Divadelní Piknik, Jedno jaro v Paříži také na Krakonošův divadelní podzim.
Tím se výčet pozoruhodných inscenací zdaleka nevyčerpává: viděli jsme například povedenou předínskou inscenaci populárního, leč dramaturgicky problematického titulu Královny, úctyhodný pokus o Strindbergovu Slečnu Julii v podání brněnského Véčka či výpravnou poděbradskou inscenaci Zeyerova Radúze a Mahuleny, jež zaslouží uznání pro chuť popasovat se s náročnou stylizací a patosem.
O tom všem a mnohém dalším blíže ve festivalovém zpravodaji – a mně nezbývá než poděkovat všem souborům za přátelské a (věřím, že vzájemně) inspirativní debaty a městu Třešť za organizaci vpravdě záslužné a povedené akce.
Pozn. red.: Zpravodaje včetně recenzí a podrobnosti o přehlídce čtěte na https://www.trestskedivadelnijaro.cz/
Recenze zde: https://www.trestskedivadelnijaro.cz/…ceni-poroty/
Autor: Michal Zahálka
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.