RICHTER KOHUTOVÁ, Petra: V Červeném Kostelci se hrálo o duši (podrobné informace, ocenění, výsledky). AS 22.2.2022.
V Červeném Kostelci se hrálo o duši
25. ročník krajské divadelní přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci s postupem na Divadelní Piknik Volyně proběhl ve dnech 17. – 20. února 2022 v Divadle J. K. Tyla.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory
Přihlášeno bylo čtrnáct souborů – a čtrnáct představení jsme skutečně v průběhu čtyř dnů zhlédli. Nepřekvapivě šlo převážně o veseloherní žánr, ale přece jen nabídla východočeská přehlídka jednu zvláštnost – šest souborů nalezlo ve svých řadách autora, který je mocen vlastní výpovědi; nutno dodat, že většina autorských textů byla na pozoruhodné úrovni. Sešli se úplní nováčci, například Šňůra Konice (ta se dala dohromady a uvedla historicky první premiéru v roce 2021, tedy během covidu) se soubory poučenějšími i těmi s dlouholetou tradicí; skvělé je třeba spojení starší generace souboru Symposion z Třebechovic pod Orebem s mladými absolventy tamního dramatického kroužku. Tématem, které se objevilo v různých podobách ve všech uvedených představeních, byla mnohovrstevnatost lidské duše a její cena, debatami s lektorským sborem procházely úvahy o úskalí dramaturgie obecně a volby výchozího materiálu pro osobní sdělení (a s ohledem na síly souboru) konkrétně, tvořivost jako nezbytný princip divadelní práce a hudba a její funkce v inscenaci.
Divadelní spolek 3 na 3 z Nové Paky vedený a režírovaný Jakubem Trnkou přivezl první reprízu Cooneyho evergreenu 1 1=3. V zásadě lze o představení novopackých pětkrát použít slovo „dobře“ – dobře si vybrali dobře napsanou hru a dobře ji pochopili; dobře a přehledně převyprávěli základní příběh a nabídli dobře obkoukaný feeling. Jejich inscenace v této chvíli funguje jako sousedské divadlo; bohužel v počátku práce chyběla přesnější analýza vztahů a situací. Čestné uznání za roli detektiva Porterhouse si odnesl Martin Krause.
Petr Vanžura z Ďyvadla Neklid Trutnov po řadě dřívějších vlastních kusů (Obraz na sekeru, Ulice bastardů, Prase v kufru) nabídl hru Závadný obsah (a získal čestné uznání za námět inscenace). Hraje se o Mezischovce duší, podivném úřadu mezi nebem a… (pojmenovat druhý prostor je krajně nevhodné!), jímž procházejí duše mrtvých předtím, než odejdou z tohoto světa. Kus vychází z tradice absurdního divadla, nezapírá inspiraci hrami Václava Havla; nabízí dvě jak obsahově, tak formálně rozdílné poloviny, ve kterých se kromě přebujelé a nesmyslné byrokracie a vlastností určitých sociálních skupin tepe současný požadavek na hyperkorektnost, grantovou politiku, neziskovky, volá po svobodě rozhodování, vypráví o tvorbě nesmyslných zákonů a vraždění selského rozumu, boji mezi úředníky a jejich klienty, strachu, vůli k moci… Méně by bylo více. Obsahová a žánrová neujasněnost (způsob vedení herců se blíží komedii, použitá píseň naopak odkazuje na drama idejí) volala po upřesnění, oč tady vlastně jde a jakými prostředky to sdělit. A dvou a půl hodinová stopáž byla vražedná.
Společnost bloumající veřejnosti z Turnova se postarala o první velkou divadelní radost červenokostelecké přehlídky. Tvůrci si vzali námět ze hry Petera Barnese, na jehož základě stvořili zcela originální inscenaci Záblesk o zvláštním milostném trojúhelníku. Další informace by připravila o rozkoš z objevování a z několika nečekaných zvratů budoucí diváky, a tak se omezím pouze na konstatování, že inscenace, byť se tváří jako nezávazná anekdota vycházející z tradic francouzské frašky, je zábavná, ale tragikomická a v dopadu emocionálně silná, vědomě se pohybuje na hranici, přitom ji nikdy nepřekročí. Byly uděleny herecké ceny všem třem účinkujícím, Aleně Tomášové, Jakubu Chundelovi a Janu Markovi, souboru cena za inscenaci a Záblesk byl nominován do programu Divadelního Pikniku Volyně.
Divadelní spolek HRRR (nebo také HRajeme pRo Radost) z Nemošic přivezl po loňském Ani za milion! autorskou taškařici Prevít a potvora, která vznikla rozvedením povídky jednoho z protagonistů, filozofa Karla Kukly; původně ji jako dárek k autorovým narozeninám režírovala další účinkující, Renáta Šťastná. Bohužel inscenaci ublížil charakter hereckých prostředků použitých zejména pro ženské postavy (rasantní karikatura hluboko pod hranicí vkusu), stejně jako bezradnost při převádění reálných příběhů do divadelního jazyka.
Sluha dvou pánů divadelního souboru Vrchlický Jaroměř v režii Evy Urbancové měl – navzdory deváté hodině ranní a avizované dlouhé stopáži – téměř plné hlediště. Bohužel je pečlivě udělaná inscenace postavena na nápodobě hitu režiséra Ivana Rajmonta z Národního divadla, a to v organizaci scény i přístupu k situacím – a představitel Truffaldina Milan Hrycík, herec nepochybně schopný vlastní cesty, důsledně kopíroval Miroslava Donutila jak v pohybu, tak v řeči (a začasté mu nebylo rozumět). Herecky nejpřesnější a nejvěcnější v motivacích i projevu byla Stanislava Glembek, představitelka Beatrice, a zaujaly kostýmy Ivy Innertové (čestná uznání pro obě dámy).
Vlastenecký divadelní soubor Vlastík z Vrchlabí inscenoval Gogolova Revizora v úpravě a režii Tibora Hájka. Text byl výrazně seškrtán, postavy zúženy na typy, žánr se blíží grotesce. Inscenace v základu mnohé nabízí: pozoruhodné obsazení – co člověk, to přesný typ (a takové věkové rozvrstvení, že by se skoro nabízelo hrát o Chlestakovovi jako o mladém predátorovi ve světě starců); úpravu, která v některých situacích umožňuje jít na dřeň (mistrovská by mohla být scéna ve druhé polovině, kdy Chlestakov obchází jakýsi panoptikální orloj a od každého úředníka si veřejně a bezskrupulózně půjčuje peníze) – ale ponechává vysvětlující monology; práci se znakem (židle, kravaty, kabát…), jejichž význam se bohužel nelogicky mění… Inscenace zkrátka trpí nerozhodnutostí – až se tvůrci odváží dotáhnout to, na co již mají založeno, mohli by dosáhnout pozoruhodného tvaru; prozatím získali čestné uznání za výchozí koncepci inscenace.
NoDivse z Nového Města nad Metují (Novoměstská divadelní seriózní sebranka) je skutečně neobyčejný úkaz. Pracuje pod vedením Lucie Kotěrové, s níž prozatím inscenovala Shakespearovu Půjčku za oplátku a Odsouzení Hostiny. Letos přivezla druhou reprízu třetího dílka, uváděného pod názvem Nahoru na horu – pokusu o zdivadelnění zprávy o lidech, kteří v roce 1991 absolvovali výpravu na Mont Blanc, vycházejícího z autentických zážitků a výpovědí rodičů jednoho z účinkujících (čestné uznání za kolektivní autorství). Úžasná energie, která šla z jeviště, evidentní radost ze hry, touha být spolu a tvůrčím způsobem to zúročit jsou hlavní klady inscenace. Bylo však nutno mluvit i o úskalích použité metody a nekompaktnosti tvaru. Inscenace byla doporučena jako inspirativní představení do programu přehlídky Dětská scéna Svitavy.
Jirásek z Úpice vyzval ke spolupráci herce a režiséra Ladislava Peřinu, s nímž nazkoušel Královnu Dagmar Ludvíka Kundery. V předloze se jedná o historický příběh Markéty Přemyslovny/ Dagmar Dánské, zapomenuté důležité české postavy, která vládla severní zemi ve 13. století; autor se při jeho zpracování inspiroval barokními lidovými hrami. Úpičtí si ze své minulé inscenace, superúspěšné Prodané nevěsty, vypůjčili to, co se osvědčilo – točnu, smysl pro hru a hudební nadání. Bohužel se nepodařilo najít klíč, který by jim pomohl těžký a ne zcela vyhraněný materiál zpracovat; trojdílná otáčivá scéna nepomáhala, text, jenž měl být spíše demonstrován, podléhal zbytečné psychologizaci, nepřetržitě znějící hudba vedla ke stereotypu. Úpičtí získali čestné uznání za volbu tématu inscenace – a dlouhotrvající potlesk diváků jim byl odměnou za srozumitelné převyprávění příběhu, kolektivní energii obecně a zařazené akrobatické kousky zvlášť.
OCHOS Smiřice si vybral Robbinsovu Hrobku s vyhlídkou – a výběr tohoto textu mu zlomil vaz, protože v této fázi vývoje je nad síly tvůrců, a to ve všech složkách (uděleno alespoň čestné uznání Kateřině Brožové za to, že se nejvíce přiblížila své postavě, ošetřovatelce Anně Franklinové). Lépe se dařilo v inscenaci, již stejný soubor uvedl o pár hodin později. Člen souboru Martin Zbořil napsal aktovku Setkání (čestné uznání za původní hru) a režii svěřil kolegovi Karlovi Syrovému; spolupráce evidentně funguje a pozitivně se odrazila na výsledku. Smiřičtí hrají o tom, co znají, způsobem, který jim vyhovuje – a který je vstřícný i vůči divákovi. Čtyřicetiminutová aktovka o oslavě perlové svatby, během níž vyjde najevo nejedno tajemství v obyčejné rodině, je sice bakalářskou epizodou na divadle, ale otevírá odlehčeným způsobem důležitá témata.
O další velkou divadelní radost se postaral TRIARIUS Česká Třebová, který nabídl svou verzi Absolventa, známého z filmu z roku 1967 s Dustinem Hoffmanem v titulní roli; režisér Josef Jan Kopecký předlohu přesně vyložil, nenápadně posunul k dnešku a upravil pro potřeby svého souboru. Příběh romantické komedie bez happy endu o Benjaminovi, jeho románku s vdanou přítelkyní rodičů, pozdějším vztahu s její dcerou a veškerých (ne)následků, je notoricky známý, přesto se inscenaci daří držet diváky v napětí; aktuálně působí vypjatý individualismus všech postav napříč generacemi, nuda a absurdnost jako převažující životní pocit a neschopnost vymanit se ze statutu quo, který je značně neuspokojivý, ale také bezpečný – a vypadá to, že z něj není východiska… Inscenace provokuje věcností a minimalismem ve všech složkách, péčí o detaily a kompaktností tvaru. Odehrává se na prázdné scéně, veškerou dekoraci tvoří židle (stává se podle potřeby recepcí atd.) a obyčejné dveře (které kromě konkrétní funkce plní i funkci metaforickou, stávají se branou do dospělosti, ale také překážkou bližšího vztahu mezi lidmi apod.). Vynikající a sehraní jsou účinkující bez výjimky, poučeným způsobem se ve vystavěných situacích jedná, často „pouze“ slovem, přesto naplněně. Byla udělena cena za herectví, Josef Jan Kopecký získal cenu za režii, inscenace jako celek čestné uznání a zaslouženě doporučení do programu Divadelního Pikniku Volyně.
Notoricky známá komedie S tvojí dcerou ne Antonína Procházky v podání souboru Tyl Meziměstí prošla Miletínským divadelním jarem 2021 a následně národní přehlídkou ve Vysokém nad Jizerou (zpráva Michala Zahálky zde Antonín Procházka: S tvojí dcerou ne – Krakonošův divadelní podzim (kdpvysoke.cz). Nutno dodat, že na přesnost náročná inscenace obdivuhodně drží pohromadě navzdory dlouhé hrací pauze. Byly uděleny ceny Aleši Kučerovi za roli Luboše a Anežce Harušťákové za roli Sandry, čestné uznání Zdeňku Šimkovi za roli Česti a Ireně Kozákové za režii.
Páni vesmíru aneb Kupte duši, sci fi komedie s detektivními prvky autora Romana Krejčíře, který inscenaci souboru Šňůra z Konice také režíroval, byl rovněž v loňském roce uveden v Miletíně (reflexe Josefa Jana Kopeckého v rámci zprávy o přehlídce Miletínské sluníčko – Amatérská Scéna (amaterskascena.cz)). Text hry je výborný, řemeslně dobře vystavěný jak v logice sci fi světa a jeho atributů, tak ve struktuře komedie, mnohé repliky mají hláškový potenciál, navíc faustovské téma a téma vlivu příběhů na náš život je zřetelné a důležité (autorovi byla udělena cena za původní hru). Provedení však porušilo snad všechny divadelní zákonitosti, hrálo se chaoticky, nápověda si pro sebe zabrala hlavní roli, přestavby byly nekonečné, tempo se změnilo z rockového ve valčíkové a rytmus se vytratil někam do vesmírných dálek. Přesto nelze tvrdit, že se obecenstvo nebavilo; hravost souboru, jeho energie a suverenita v řešení všeho, co se nedařilo, byla odzbrojující.
Inscenaci Hotel Modrá hvězda v podání DS Symposion Třebechovice pod Orebem pod vedením debutujících režisérek Karly Drašnarové a Ivy Charvátové lze vnímat jako cvičení stylu, které pokud bude směřovat k vzájemné inspiraci lidí, kteří dosud pracovali odlišnými metodami, má na cestě souboru velkou cenu. Spokojeni byli zejména milovníci filmů pro pamětníky. A bylo uděleno čestné uznání Petru Maléřovi za roli Vladimíra Rychty.
Lektorský sbor pracoval ve složení Aleš Bergman (předseda), Jakub Korčák, Petra Richter Kohutová a Emilie Zámečníková, funkci tajemnice plnila neobyčejně zdatně Kateřina Fikejzová Prouzová. Hostem přehlídky z nejvzácnějších byla paní Mirka Císařová. V sobotu se uděloval Zlatý odznak J.K. Tyla, a to Ludmile Šmídové, představitelce Emilie Marty či generálky Josefiny a režisérky se zálibou v hrách Alejandra Casony z Náchodské divadelní scény, a Jiřímu Pošepnému, „vysockému Truffaldinovi“, purkrabímu z červenokostelecké Noci na Karlštejně a zakladateli LOSa (čii Libošovického ochotnického spolku). Streamovalo se Antré o festivalovém životě na jevišti i v zákulisí, poprvé se sešli frekventanti Hradecké divadelní konzervatoře, večery zněla kytara a fňukna (čili akordeon) a množství luxusních věnečků zkonzumovaných na baru by naplnilo štěstím nejednoho horlivého dopingového kontrolora.
Přehlídku pořádá Centrum uměleckých aktivit ve spolupráci s VSVD, MKS Červený Kostelec a DS Na tahu za finanční podpory Královéhradeckého kraje a Ministerstva kultury ČR, na představeních se za Město Červený Kostelec střídali starosta Rostislav Petrák a místostarosta Jiří Regner. Velký dík patří týmu divadelního souboru Na tahu a technikům Divadla J. K. Tyla v Červeném Kostelci.
Ti, co vsadili duši do hry o smysluplně trávený čas, ať už šlo o pořadatele, účinkující soubory či diváky červenokostelecké přehlídky, jednoznačně vyhráli… Děkuji.
Výsledky přehlídky:
Porota na celostátní přehlídku Divadelní piknik Volyně nominovala inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov.
Doporučila na celostátní přehlídku Divadelní piknik Volyně inscenaci Absolvent souboru TRIARIUS, Česká Třebová.
Doporučila na celostátní přehlídku Dětská scéna Svitavy jako inspirativní představení inscenaci Nahoru na horu souboru NODIVSE, Nové Město nad Metují.
Lektorský sbor udělil ceny:
• Aleně Tomášové za roli Julie v inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov
• Jakubu Chundelovi za roli Pavla Berky v inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov
• Janu Markovi za roli Ernesta v inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov
• Společnosti bloumající veřejnosti Turnov za inscenaci Záblesk
• Stanislavě Glembek za roli Beatrice v inscenaci Sluha dvou pánů souboru DS Vrchlický, Jaroměř
• souboru TRIARIUS Česká Třebová za herectví v inscenaci Absolvent souboru TRIARIUS, Česká Třebová
• Josefu Janu Kopeckému za režii inscenace Absolvent souboru TRIARIUS, Česká Třebová
• Aleši Kučerovi za roli Luboše v inscenaci S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Anežce Harušťákové za roli Sandry v inscenaci S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Romanu Krejčířovi za text hry Páni vesmíru aneb Koupím duši
Lektorský sbor udělil čestná uznání:
• Martinu Krausemu za roli Detektiva Porterhouse v inscenaci 1 1=3 souboru 3 na 3 Nová Paka
• Petru Vanžurovi za námět inscenace Závadný obsah Ďyvadla Neklid, Trutnov
• Ivě Innertové za kostýmy k inscenaci Sluha dvou pánů souboru DS Vrchlický Jaroměř
• Vlasteneckému divadelnímu souboru Vlastík Vrchlabí za výchozí koncepci inscenace Revizor
• za kolektivní autorství inscenace Nahoru na horu souboru NODIVSE, Nové Město nad Metují
• SDO Alois Jirásek Úpice za volbu tématu inscenace Královna Dagmar
• Kateřině Brožové za roli Anny Franklinové v Hrobce s vyhlídkou OCHOS Smiřice
• Martinu Zbořilovi za text hry Setkání
• za režii inscenace S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Zdeňku Šimkovi za roli Česti v inscenaci S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Petru Maléřovi za roli Vladimíra Rychty v inscenaci Hotel Modrá hvězda souboru DS Symposion Třebechovice pod Orebem • souboru TRIARIUS Česká Třebová za inscenaci Absolvent
V příloze fotografie z představení Záblesk Společnosti bloumajíc veřejnosti Trutnov. Foto Ivo Mičkal – pozn. red.
Autor: Petra Richter Kohutová
Přílohy:
Zablesk-Spolecnost-bloumajici-verejnosti-Trutnov-ur6f8
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543
25. ročník krajské divadelní přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci s postupem na Divadelní Piknik Volyně proběhl ve dnech 17. – 20. února 2022 v Divadle J. K. Tyla.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory
Přihlášeno bylo čtrnáct souborů – a čtrnáct představení jsme skutečně v průběhu čtyř dnů zhlédli. Nepřekvapivě šlo převážně o veseloherní žánr, ale přece jen nabídla východočeská přehlídka jednu zvláštnost – šest souborů nalezlo ve svých řadách autora, který je mocen vlastní výpovědi; nutno dodat, že většina autorských textů byla na pozoruhodné úrovni. Sešli se úplní nováčci, například Šňůra Konice (ta se dala dohromady a uvedla historicky první premiéru v roce 2021, tedy během covidu) se soubory poučenějšími i těmi s dlouholetou tradicí; skvělé je třeba spojení starší generace souboru Symposion z Třebechovic pod Orebem s mladými absolventy tamního dramatického kroužku. Tématem, které se objevilo v různých podobách ve všech uvedených představeních, byla mnohovrstevnatost lidské duše a její cena, debatami s lektorským sborem procházely úvahy o úskalí dramaturgie obecně a volby výchozího materiálu pro osobní sdělení (a s ohledem na síly souboru) konkrétně, tvořivost jako nezbytný princip divadelní práce a hudba a její funkce v inscenaci.
Divadelní spolek 3 na 3 z Nové Paky vedený a režírovaný Jakubem Trnkou přivezl první reprízu Cooneyho evergreenu 1 1=3. V zásadě lze o představení novopackých pětkrát použít slovo „dobře“ – dobře si vybrali dobře napsanou hru a dobře ji pochopili; dobře a přehledně převyprávěli základní příběh a nabídli dobře obkoukaný feeling. Jejich inscenace v této chvíli funguje jako sousedské divadlo; bohužel v počátku práce chyběla přesnější analýza vztahů a situací. Čestné uznání za roli detektiva Porterhouse si odnesl Martin Krause.
Petr Vanžura z Ďyvadla Neklid Trutnov po řadě dřívějších vlastních kusů (Obraz na sekeru, Ulice bastardů, Prase v kufru) nabídl hru Závadný obsah (a získal čestné uznání za námět inscenace). Hraje se o Mezischovce duší, podivném úřadu mezi nebem a… (pojmenovat druhý prostor je krajně nevhodné!), jímž procházejí duše mrtvých předtím, než odejdou z tohoto světa. Kus vychází z tradice absurdního divadla, nezapírá inspiraci hrami Václava Havla; nabízí dvě jak obsahově, tak formálně rozdílné poloviny, ve kterých se kromě přebujelé a nesmyslné byrokracie a vlastností určitých sociálních skupin tepe současný požadavek na hyperkorektnost, grantovou politiku, neziskovky, volá po svobodě rozhodování, vypráví o tvorbě nesmyslných zákonů a vraždění selského rozumu, boji mezi úředníky a jejich klienty, strachu, vůli k moci… Méně by bylo více. Obsahová a žánrová neujasněnost (způsob vedení herců se blíží komedii, použitá píseň naopak odkazuje na drama idejí) volala po upřesnění, oč tady vlastně jde a jakými prostředky to sdělit. A dvou a půl hodinová stopáž byla vražedná.
Společnost bloumající veřejnosti z Turnova se postarala o první velkou divadelní radost červenokostelecké přehlídky. Tvůrci si vzali námět ze hry Petera Barnese, na jehož základě stvořili zcela originální inscenaci Záblesk o zvláštním milostném trojúhelníku. Další informace by připravila o rozkoš z objevování a z několika nečekaných zvratů budoucí diváky, a tak se omezím pouze na konstatování, že inscenace, byť se tváří jako nezávazná anekdota vycházející z tradic francouzské frašky, je zábavná, ale tragikomická a v dopadu emocionálně silná, vědomě se pohybuje na hranici, přitom ji nikdy nepřekročí. Byly uděleny herecké ceny všem třem účinkujícím, Aleně Tomášové, Jakubu Chundelovi a Janu Markovi, souboru cena za inscenaci a Záblesk byl nominován do programu Divadelního Pikniku Volyně.
Divadelní spolek HRRR (nebo také HRajeme pRo Radost) z Nemošic přivezl po loňském Ani za milion! autorskou taškařici Prevít a potvora, která vznikla rozvedením povídky jednoho z protagonistů, filozofa Karla Kukly; původně ji jako dárek k autorovým narozeninám režírovala další účinkující, Renáta Šťastná. Bohužel inscenaci ublížil charakter hereckých prostředků použitých zejména pro ženské postavy (rasantní karikatura hluboko pod hranicí vkusu), stejně jako bezradnost při převádění reálných příběhů do divadelního jazyka.
Sluha dvou pánů divadelního souboru Vrchlický Jaroměř v režii Evy Urbancové měl – navzdory deváté hodině ranní a avizované dlouhé stopáži – téměř plné hlediště. Bohužel je pečlivě udělaná inscenace postavena na nápodobě hitu režiséra Ivana Rajmonta z Národního divadla, a to v organizaci scény i přístupu k situacím – a představitel Truffaldina Milan Hrycík, herec nepochybně schopný vlastní cesty, důsledně kopíroval Miroslava Donutila jak v pohybu, tak v řeči (a začasté mu nebylo rozumět). Herecky nejpřesnější a nejvěcnější v motivacích i projevu byla Stanislava Glembek, představitelka Beatrice, a zaujaly kostýmy Ivy Innertové (čestná uznání pro obě dámy).
Vlastenecký divadelní soubor Vlastík z Vrchlabí inscenoval Gogolova Revizora v úpravě a režii Tibora Hájka. Text byl výrazně seškrtán, postavy zúženy na typy, žánr se blíží grotesce. Inscenace v základu mnohé nabízí: pozoruhodné obsazení – co člověk, to přesný typ (a takové věkové rozvrstvení, že by se skoro nabízelo hrát o Chlestakovovi jako o mladém predátorovi ve světě starců); úpravu, která v některých situacích umožňuje jít na dřeň (mistrovská by mohla být scéna ve druhé polovině, kdy Chlestakov obchází jakýsi panoptikální orloj a od každého úředníka si veřejně a bezskrupulózně půjčuje peníze) – ale ponechává vysvětlující monology; práci se znakem (židle, kravaty, kabát…), jejichž význam se bohužel nelogicky mění… Inscenace zkrátka trpí nerozhodnutostí – až se tvůrci odváží dotáhnout to, na co již mají založeno, mohli by dosáhnout pozoruhodného tvaru; prozatím získali čestné uznání za výchozí koncepci inscenace.
NoDivse z Nového Města nad Metují (Novoměstská divadelní seriózní sebranka) je skutečně neobyčejný úkaz. Pracuje pod vedením Lucie Kotěrové, s níž prozatím inscenovala Shakespearovu Půjčku za oplátku a Odsouzení Hostiny. Letos přivezla druhou reprízu třetího dílka, uváděného pod názvem Nahoru na horu – pokusu o zdivadelnění zprávy o lidech, kteří v roce 1991 absolvovali výpravu na Mont Blanc, vycházejícího z autentických zážitků a výpovědí rodičů jednoho z účinkujících (čestné uznání za kolektivní autorství). Úžasná energie, která šla z jeviště, evidentní radost ze hry, touha být spolu a tvůrčím způsobem to zúročit jsou hlavní klady inscenace. Bylo však nutno mluvit i o úskalích použité metody a nekompaktnosti tvaru. Inscenace byla doporučena jako inspirativní představení do programu přehlídky Dětská scéna Svitavy.
Jirásek z Úpice vyzval ke spolupráci herce a režiséra Ladislava Peřinu, s nímž nazkoušel Královnu Dagmar Ludvíka Kundery. V předloze se jedná o historický příběh Markéty Přemyslovny/ Dagmar Dánské, zapomenuté důležité české postavy, která vládla severní zemi ve 13. století; autor se při jeho zpracování inspiroval barokními lidovými hrami. Úpičtí si ze své minulé inscenace, superúspěšné Prodané nevěsty, vypůjčili to, co se osvědčilo – točnu, smysl pro hru a hudební nadání. Bohužel se nepodařilo najít klíč, který by jim pomohl těžký a ne zcela vyhraněný materiál zpracovat; trojdílná otáčivá scéna nepomáhala, text, jenž měl být spíše demonstrován, podléhal zbytečné psychologizaci, nepřetržitě znějící hudba vedla ke stereotypu. Úpičtí získali čestné uznání za volbu tématu inscenace – a dlouhotrvající potlesk diváků jim byl odměnou za srozumitelné převyprávění příběhu, kolektivní energii obecně a zařazené akrobatické kousky zvlášť.
OCHOS Smiřice si vybral Robbinsovu Hrobku s vyhlídkou – a výběr tohoto textu mu zlomil vaz, protože v této fázi vývoje je nad síly tvůrců, a to ve všech složkách (uděleno alespoň čestné uznání Kateřině Brožové za to, že se nejvíce přiblížila své postavě, ošetřovatelce Anně Franklinové). Lépe se dařilo v inscenaci, již stejný soubor uvedl o pár hodin později. Člen souboru Martin Zbořil napsal aktovku Setkání (čestné uznání za původní hru) a režii svěřil kolegovi Karlovi Syrovému; spolupráce evidentně funguje a pozitivně se odrazila na výsledku. Smiřičtí hrají o tom, co znají, způsobem, který jim vyhovuje – a který je vstřícný i vůči divákovi. Čtyřicetiminutová aktovka o oslavě perlové svatby, během níž vyjde najevo nejedno tajemství v obyčejné rodině, je sice bakalářskou epizodou na divadle, ale otevírá odlehčeným způsobem důležitá témata.
O další velkou divadelní radost se postaral TRIARIUS Česká Třebová, který nabídl svou verzi Absolventa, známého z filmu z roku 1967 s Dustinem Hoffmanem v titulní roli; režisér Josef Jan Kopecký předlohu přesně vyložil, nenápadně posunul k dnešku a upravil pro potřeby svého souboru. Příběh romantické komedie bez happy endu o Benjaminovi, jeho románku s vdanou přítelkyní rodičů, pozdějším vztahu s její dcerou a veškerých (ne)následků, je notoricky známý, přesto se inscenaci daří držet diváky v napětí; aktuálně působí vypjatý individualismus všech postav napříč generacemi, nuda a absurdnost jako převažující životní pocit a neschopnost vymanit se ze statutu quo, který je značně neuspokojivý, ale také bezpečný – a vypadá to, že z něj není východiska… Inscenace provokuje věcností a minimalismem ve všech složkách, péčí o detaily a kompaktností tvaru. Odehrává se na prázdné scéně, veškerou dekoraci tvoří židle (stává se podle potřeby recepcí atd.) a obyčejné dveře (které kromě konkrétní funkce plní i funkci metaforickou, stávají se branou do dospělosti, ale také překážkou bližšího vztahu mezi lidmi apod.). Vynikající a sehraní jsou účinkující bez výjimky, poučeným způsobem se ve vystavěných situacích jedná, často „pouze“ slovem, přesto naplněně. Byla udělena cena za herectví, Josef Jan Kopecký získal cenu za režii, inscenace jako celek čestné uznání a zaslouženě doporučení do programu Divadelního Pikniku Volyně.
Notoricky známá komedie S tvojí dcerou ne Antonína Procházky v podání souboru Tyl Meziměstí prošla Miletínským divadelním jarem 2021 a následně národní přehlídkou ve Vysokém nad Jizerou (zpráva Michala Zahálky zde Antonín Procházka: S tvojí dcerou ne – Krakonošův divadelní podzim (kdpvysoke.cz). Nutno dodat, že na přesnost náročná inscenace obdivuhodně drží pohromadě navzdory dlouhé hrací pauze. Byly uděleny ceny Aleši Kučerovi za roli Luboše a Anežce Harušťákové za roli Sandry, čestné uznání Zdeňku Šimkovi za roli Česti a Ireně Kozákové za režii.
Páni vesmíru aneb Kupte duši, sci fi komedie s detektivními prvky autora Romana Krejčíře, který inscenaci souboru Šňůra z Konice také režíroval, byl rovněž v loňském roce uveden v Miletíně (reflexe Josefa Jana Kopeckého v rámci zprávy o přehlídce Miletínské sluníčko – Amatérská Scéna (amaterskascena.cz)). Text hry je výborný, řemeslně dobře vystavěný jak v logice sci fi světa a jeho atributů, tak ve struktuře komedie, mnohé repliky mají hláškový potenciál, navíc faustovské téma a téma vlivu příběhů na náš život je zřetelné a důležité (autorovi byla udělena cena za původní hru). Provedení však porušilo snad všechny divadelní zákonitosti, hrálo se chaoticky, nápověda si pro sebe zabrala hlavní roli, přestavby byly nekonečné, tempo se změnilo z rockového ve valčíkové a rytmus se vytratil někam do vesmírných dálek. Přesto nelze tvrdit, že se obecenstvo nebavilo; hravost souboru, jeho energie a suverenita v řešení všeho, co se nedařilo, byla odzbrojující.
Inscenaci Hotel Modrá hvězda v podání DS Symposion Třebechovice pod Orebem pod vedením debutujících režisérek Karly Drašnarové a Ivy Charvátové lze vnímat jako cvičení stylu, které pokud bude směřovat k vzájemné inspiraci lidí, kteří dosud pracovali odlišnými metodami, má na cestě souboru velkou cenu. Spokojeni byli zejména milovníci filmů pro pamětníky. A bylo uděleno čestné uznání Petru Maléřovi za roli Vladimíra Rychty.
Lektorský sbor pracoval ve složení Aleš Bergman (předseda), Jakub Korčák, Petra Richter Kohutová a Emilie Zámečníková, funkci tajemnice plnila neobyčejně zdatně Kateřina Fikejzová Prouzová. Hostem přehlídky z nejvzácnějších byla paní Mirka Císařová. V sobotu se uděloval Zlatý odznak J.K. Tyla, a to Ludmile Šmídové, představitelce Emilie Marty či generálky Josefiny a režisérky se zálibou v hrách Alejandra Casony z Náchodské divadelní scény, a Jiřímu Pošepnému, „vysockému Truffaldinovi“, purkrabímu z červenokostelecké Noci na Karlštejně a zakladateli LOSa (čii Libošovického ochotnického spolku). Streamovalo se Antré o festivalovém životě na jevišti i v zákulisí, poprvé se sešli frekventanti Hradecké divadelní konzervatoře, večery zněla kytara a fňukna (čili akordeon) a množství luxusních věnečků zkonzumovaných na baru by naplnilo štěstím nejednoho horlivého dopingového kontrolora.
Přehlídku pořádá Centrum uměleckých aktivit ve spolupráci s VSVD, MKS Červený Kostelec a DS Na tahu za finanční podpory Královéhradeckého kraje a Ministerstva kultury ČR, na představeních se za Město Červený Kostelec střídali starosta Rostislav Petrák a místostarosta Jiří Regner. Velký dík patří týmu divadelního souboru Na tahu a technikům Divadla J. K. Tyla v Červeném Kostelci.
Ti, co vsadili duši do hry o smysluplně trávený čas, ať už šlo o pořadatele, účinkující soubory či diváky červenokostelecké přehlídky, jednoznačně vyhráli… Děkuji.
Výsledky přehlídky:
Porota na celostátní přehlídku Divadelní piknik Volyně nominovala inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov.
Doporučila na celostátní přehlídku Divadelní piknik Volyně inscenaci Absolvent souboru TRIARIUS, Česká Třebová.
Doporučila na celostátní přehlídku Dětská scéna Svitavy jako inspirativní představení inscenaci Nahoru na horu souboru NODIVSE, Nové Město nad Metují.
Lektorský sbor udělil ceny:
• Aleně Tomášové za roli Julie v inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov
• Jakubu Chundelovi za roli Pavla Berky v inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov
• Janu Markovi za roli Ernesta v inscenaci Záblesk souboru Společnost bloumající veřejnosti, Turnov
• Společnosti bloumající veřejnosti Turnov za inscenaci Záblesk
• Stanislavě Glembek za roli Beatrice v inscenaci Sluha dvou pánů souboru DS Vrchlický, Jaroměř
• souboru TRIARIUS Česká Třebová za herectví v inscenaci Absolvent souboru TRIARIUS, Česká Třebová
• Josefu Janu Kopeckému za režii inscenace Absolvent souboru TRIARIUS, Česká Třebová
• Aleši Kučerovi za roli Luboše v inscenaci S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Anežce Harušťákové za roli Sandry v inscenaci S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Romanu Krejčířovi za text hry Páni vesmíru aneb Koupím duši
Lektorský sbor udělil čestná uznání:
• Martinu Krausemu za roli Detektiva Porterhouse v inscenaci 1 1=3 souboru 3 na 3 Nová Paka
• Petru Vanžurovi za námět inscenace Závadný obsah Ďyvadla Neklid, Trutnov
• Ivě Innertové za kostýmy k inscenaci Sluha dvou pánů souboru DS Vrchlický Jaroměř
• Vlasteneckému divadelnímu souboru Vlastík Vrchlabí za výchozí koncepci inscenace Revizor
• za kolektivní autorství inscenace Nahoru na horu souboru NODIVSE, Nové Město nad Metují
• SDO Alois Jirásek Úpice za volbu tématu inscenace Královna Dagmar
• Kateřině Brožové za roli Anny Franklinové v Hrobce s vyhlídkou OCHOS Smiřice
• Martinu Zbořilovi za text hry Setkání
• za režii inscenace S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Zdeňku Šimkovi za roli Česti v inscenaci S tvojí dcerou ne souboru DS J. K. Tyl Meziměstí
• Petru Maléřovi za roli Vladimíra Rychty v inscenaci Hotel Modrá hvězda souboru DS Symposion Třebechovice pod Orebem • souboru TRIARIUS Česká Třebová za inscenaci Absolvent
V příloze fotografie z představení Záblesk Společnosti bloumajíc veřejnosti Trutnov. Foto Ivo Mičkal – pozn. red.
Autor: Petra Richter Kohutová
Přílohy:
Zablesk-Spolecnost-bloumajici-verejnosti-Trutnov-ur6f8
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.