RICHTER KOHUTOVÁ, Petra: Sokolovská čurda 2020 plná překvapení. AS 19.10.2020.
Sokolovská čurda 2020 plná překvapení
Ve dnech 25. a 26. září 2020 se konal osmnáctý ročník nesoutěžní Sokolovské čurdy, organizátorem a moderátorem Martinem Volným několikrát označeným za „válečný“, „improvizovaný“ a „plný překvapení“.
Činoherní | Experimentální | Hudební | Loutkové | Soubory
Nelze se divit – coronavirus vyřadil dvě představení takřka na poslední chvíli; soubor z Václavova odvolal Poslední doutník týden před konáním přehlídky, karlovarské Déčko zrušilo účast Tří verzí života den před jejím začátkem. Uvedení se tak dočkala dvě představení v pátek – Čertí nadílení hranického M M a Adresát neznámý plzeňského JakoHosta – a dvě v sobotu – dopoledne přijel nejdecký Jirásek s Dveřmi Jana Zindulky v režii Karla Uzla a večer proběhlo Bedosovo Do zdi v režii Kateřiny Fikejzové Prouzové pardubického Exilu. Přehlídka byla o den kratší, vyhlášení cen se konalo po sobotním večerním představení. Jarce Nikodémové, Evě Valjentové a dalším členům Divadla bez zákulisí patří letos velký dík nejen za pořádání a organizaci přehlídky, ale také za pohotovost a schopnost improvizace.
Čertí nadílení v podání Vratislava Mikana a Michala Nechutného před prospektem barevné čertí vrátnice, s využitím čertích maňásků a chytlavými písničkami je pohádka o tom, jak i čerti se mohou dočkat vánočních dárků, pokud má anděl dobrou vůli; potěšila pozitivním poselstvím a pohodovostí. Členové JakoHosta Plzeň zpracovali jako scénické čtení vynikající novelu Adresát neznámý americké autorky Kathrine Kressmann Taylor, postavené na korespondenci mezi Židem žijícím v USA a jeho přítelem a obchodním společníkem přesídlivším do Německa v roce 1933. Zpráva o proměně liberála v nacistu, o síle slova a rafinované pomstě je uváděna v podání Radima Brejchy a Ondřeje Beneše v hlavních rolích, dále za účasti Jakuba Klímy v roli listonoše, Marie Chmelíkové coby výborné interpretky dobových písní a klavíristky Alice Liškové. Úsporná inscenace s takřka šokujícím závěrem inspirovala vzrušenou debatu o pozoruhodné aktuálnosti tématu; novela poprvé vyšla – neuvěřitelné! – v roce 1938. Dveře Jana Zindulky jsou komediální variací na Hotel mezi dvěma světy; tuto „úsměvohru“ si vybral divadelní soubor Jirásek Nejdek navzdory logickým lapsům v ději a ne zcela zřetelným motivacím postav, snad proto, že nevyžaduje náročnou scénografii, nabízí čitelnou základní situaci a rovnocenné herecké příležitosti. Herecky zaujal Jan Rejcha jako realitní agent, Věra Kalistová jako drbna Blaženka – a hlavně představitelka bezdomovkyně Romana Malá Bodešínská. Duel ve slam poetry, která evidentně v Sokolově dosud nezdomácněla, v podání Herr Tuttera neboli Tomáše Tuttera (původně Sokolováka, dnes Plzeňana) a loketského Siegfrieda aka Víti Adamce přinesl jako náhradní program zážitek divákům napříč generacemi. A večerní Do zdi, festivalový hit posledních dvou let, byl opět hereckým koncertem Alexandra Gregara a Věry Pojmanové; ta inscenace zraje jako víno.
Příjemná byla účast Hanky Šikové, která jako zástupkyně západočeského SČDO předala morální ocenění za práci v ochotnickém hnutí – Janu Marešovi z Ochotníků Ostrov Zlatého Harlekýna, Kolombínu pak členům Divadelního studia D3 Karlovy Vary Martinu Cirklovi, Petru Johanovskému – a v nepřítomnosti také Magdě Hniličkové a Elišce Huber Malíkové.
Nepřekvapivě příjemné byly rozborové semináře: po plzeňském Adresátovi se debatovalo déle, než se hrálo, a po Dveřích se rozvinul dělný dialog mezi členy nejdeckého méně ostříleného souboru a zkušenějšími kolegy ze Sokolova a Plzně. A naopak nadmíru příjemný byl počet diváků, kteří si do divadla našli cestu. Navzdory rouškám a dalšímu nepohodlí bylo jejich množství srovnatelné se „zdravými“ ročníky.
Ač je Sokolovská čurda nesoutěžní, uděluje několik cen. Letos tomu nebylo jinak.
Cenu Františka Zborníka – Velkou Sokolovskou čurdu získal Jakub Klíma za roli pošťáka Mr. Burtona ve hře Adresát neznámý Divadla JakoHost Plzeň,
Zlatý vrtík Vaška Junka za tvůrčí přístup ke scénografii získalo Divadlo M M Hranice za pohádku Čertí nadílení, a
Ozvěny Sokolovské čurdy neboli certifikát na večerní představení v sokolovském divadle získala hra Do zdi Divadla Exil Pardubice.
Pozn. red.: Na připojených fotografiích: Do zdi (Exil Pardubice) Saša Gregar a Věra Pojmanová a Adresát neznámý (JakoHost Plzeň) Radim Brejcha a letošní nositel Ceny F. Zborníka – Sokolovské čurdy Jakub Klíma
Autor: Petra Richter Kohutová
Ve dnech 25. a 26. září 2020 se konal osmnáctý ročník nesoutěžní Sokolovské čurdy, organizátorem a moderátorem Martinem Volným několikrát označeným za „válečný“, „improvizovaný“ a „plný překvapení“.
Činoherní | Experimentální | Hudební | Loutkové | Soubory
Nelze se divit – coronavirus vyřadil dvě představení takřka na poslední chvíli; soubor z Václavova odvolal Poslední doutník týden před konáním přehlídky, karlovarské Déčko zrušilo účast Tří verzí života den před jejím začátkem. Uvedení se tak dočkala dvě představení v pátek – Čertí nadílení hranického M M a Adresát neznámý plzeňského JakoHosta – a dvě v sobotu – dopoledne přijel nejdecký Jirásek s Dveřmi Jana Zindulky v režii Karla Uzla a večer proběhlo Bedosovo Do zdi v režii Kateřiny Fikejzové Prouzové pardubického Exilu. Přehlídka byla o den kratší, vyhlášení cen se konalo po sobotním večerním představení. Jarce Nikodémové, Evě Valjentové a dalším členům Divadla bez zákulisí patří letos velký dík nejen za pořádání a organizaci přehlídky, ale také za pohotovost a schopnost improvizace.
Čertí nadílení v podání Vratislava Mikana a Michala Nechutného před prospektem barevné čertí vrátnice, s využitím čertích maňásků a chytlavými písničkami je pohádka o tom, jak i čerti se mohou dočkat vánočních dárků, pokud má anděl dobrou vůli; potěšila pozitivním poselstvím a pohodovostí. Členové JakoHosta Plzeň zpracovali jako scénické čtení vynikající novelu Adresát neznámý americké autorky Kathrine Kressmann Taylor, postavené na korespondenci mezi Židem žijícím v USA a jeho přítelem a obchodním společníkem přesídlivším do Německa v roce 1933. Zpráva o proměně liberála v nacistu, o síle slova a rafinované pomstě je uváděna v podání Radima Brejchy a Ondřeje Beneše v hlavních rolích, dále za účasti Jakuba Klímy v roli listonoše, Marie Chmelíkové coby výborné interpretky dobových písní a klavíristky Alice Liškové. Úsporná inscenace s takřka šokujícím závěrem inspirovala vzrušenou debatu o pozoruhodné aktuálnosti tématu; novela poprvé vyšla – neuvěřitelné! – v roce 1938. Dveře Jana Zindulky jsou komediální variací na Hotel mezi dvěma světy; tuto „úsměvohru“ si vybral divadelní soubor Jirásek Nejdek navzdory logickým lapsům v ději a ne zcela zřetelným motivacím postav, snad proto, že nevyžaduje náročnou scénografii, nabízí čitelnou základní situaci a rovnocenné herecké příležitosti. Herecky zaujal Jan Rejcha jako realitní agent, Věra Kalistová jako drbna Blaženka – a hlavně představitelka bezdomovkyně Romana Malá Bodešínská. Duel ve slam poetry, která evidentně v Sokolově dosud nezdomácněla, v podání Herr Tuttera neboli Tomáše Tuttera (původně Sokolováka, dnes Plzeňana) a loketského Siegfrieda aka Víti Adamce přinesl jako náhradní program zážitek divákům napříč generacemi. A večerní Do zdi, festivalový hit posledních dvou let, byl opět hereckým koncertem Alexandra Gregara a Věry Pojmanové; ta inscenace zraje jako víno.
Příjemná byla účast Hanky Šikové, která jako zástupkyně západočeského SČDO předala morální ocenění za práci v ochotnickém hnutí – Janu Marešovi z Ochotníků Ostrov Zlatého Harlekýna, Kolombínu pak členům Divadelního studia D3 Karlovy Vary Martinu Cirklovi, Petru Johanovskému – a v nepřítomnosti také Magdě Hniličkové a Elišce Huber Malíkové.
Nepřekvapivě příjemné byly rozborové semináře: po plzeňském Adresátovi se debatovalo déle, než se hrálo, a po Dveřích se rozvinul dělný dialog mezi členy nejdeckého méně ostříleného souboru a zkušenějšími kolegy ze Sokolova a Plzně. A naopak nadmíru příjemný byl počet diváků, kteří si do divadla našli cestu. Navzdory rouškám a dalšímu nepohodlí bylo jejich množství srovnatelné se „zdravými“ ročníky.
Ač je Sokolovská čurda nesoutěžní, uděluje několik cen. Letos tomu nebylo jinak.
Cenu Františka Zborníka – Velkou Sokolovskou čurdu získal Jakub Klíma za roli pošťáka Mr. Burtona ve hře Adresát neznámý Divadla JakoHost Plzeň,
Zlatý vrtík Vaška Junka za tvůrčí přístup ke scénografii získalo Divadlo M M Hranice za pohádku Čertí nadílení, a
Ozvěny Sokolovské čurdy neboli certifikát na večerní představení v sokolovském divadle získala hra Do zdi Divadla Exil Pardubice.
Pozn. red.: Na připojených fotografiích: Do zdi (Exil Pardubice) Saša Gregar a Věra Pojmanová a Adresát neznámý (JakoHost Plzeň) Radim Brejcha a letošní nositel Ceny F. Zborníka – Sokolovské čurdy Jakub Klíma
Autor: Petra Richter Kohutová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.