Bošovice, Excerpce pro MČAD 1998-2002
BOŠOVICE o.Vyškov
Nejstarší zájmový spolek v obci byl Čtenářsko - pěvecký spolek Svornost, zal. 1881. Největšího rozvoje dosáhl 1890 - 1899. Pořádal různé besedy, na nichž prováděl mužské a smíšené sbory. Poté činnost ochabovala, až zanikla. 1884 vznikla Dobrovolná hasičská jednota. Zanikla během 1914 - 1918. 1911 ustanoven místní odbor Národní jednoty. Koordinoval místní kulturní činnost, pořádal přednášky, výlety, taneční zábavy, dožínky. Po 1918 nositeli kulturní činnosti, a tedy i divadelní, byly tělocvičné jednoty Orel a Sokol, hasičský sbor, Národní jednota. Uvedení Jana Výravy v přírodním divadle se zúčastnilo 157 účinkujících. Velkou ochotnickou aktivitu vykazovala do poloviny 30. let Národní jednota. Pod vedením učitele Karla Fišera provedli řadu divadelních představení, výtěžek věnovali podpoře českých škol v pohraničí. 1922 zahájil ochotnické divadlo otevřením vlastního kulturního domu Orel. Do 1927 hráli náročnější repertoár, mj. Gazdinu robu, Slováckou princeznu. 1928 byla Na rybníčku provedená scéna Dožínky a uvítání vrchnosti před 100 lety. V té době se zde hrála činohra a opereta, repertoár byl náročnější /Noc na Karlštejně/, ale převažoval zábavný. Ve 30. letech byla velmi oblíbená opereta. Orel byl činný až do rozpuštění okupačními úřady. Nejbohatší divadelní činnost vykazoval Sokol. Provedl řadu klasických a historických her, charakteristická byla náročná výprava, nákladné kostýmy a dekorace, které si půjčovali z Brna. Soubor měl dobrý výběr oblíbených zpěváků a komiků. V polovině 20. let začal v divadelním kroužku pracovat učitel Karel Fišer, režizér a herec. Orientoval se především na operetu a na zpěvohru, doprovázel na klavír. Uvedl i řadu soudobých her. Používal moderní realistickou a náznakovou scénu. Herce si vybíral především z mládeže. Nacvičoval i pravidelná představení se školními dětmi, přičemž si sami hotovili veškerou výpravu. V polovině 30. let, po odchodu Fišera do zahraničí, Sokol v divadelní tradici úspěšně pokračoval až do zákazu. Umělecké výkony byly na dobré úrovni a návštěvnost představení vysoká. Soubor hrál i v okolních vesnicích. Všechny soubory od počátku hrávaly v místním hostinci, výjimku tvořil Orel. Jeviště bylo skládací, měli stahovací, malovanou oponu. Místa byla k sezení a ke stání. Počátkem 20. let bylo jeviště elektrifikováno. V letních měsících se hrálo v přírodě, nejraději Na Výravě, ale též na nádvoří historické tvrze a na Rybníčku. Přírodní prostředí bylo doplněné kulisami a uplatnila se i živá zvířata. Nejúspěšnějším byl Jan Výrava /1919, 1933 Maryša.../. Po 1945 Místní národní výbor zahájil obnovu kulturních tradic, přerušených německou okupací. V činnosti pokračovali ochotníci Sokola a Orla. 1946 byla postavená sokolovna se sálem, kde se hrálo divadlo. Byla obnovená i tradice dětského divadla. 1948 došlo k sjednocení ochotnických souborů do divadelního kroužku Osvětové besedy. Působilo zde i loutkové divadlo. Ochotnická činnost měla dobrou uměleckou i technickou úroveň. Repertoár sestával z klasických a soudobých her. Hrálo se i v přírodě na Hájku, náměty z vesnického prostředí / Maryša, 1977 /. Rekvizity a kostými si půjčovali ze Státního divadla v Brně. 1977 ochotníci provedli na Okresní mírové slavnosti ve Vyškově dožínkovou scénu. 1980 - 1983 ochotnická činnost stagnovala. 1984 se divadelní soubor představil poprvé na moderním jevišti kulturního domu. Byl hostitelem amatérských divadel z Újezda a z Křenovic. 1982 se při OB vytvořil loutkový kroužek, který se výrazně projevil na přehlídkách. Během let po 1945 ochotníci získali řadu ocenění. (JM)
Ochotnické divadlo v Bošovicích. Výběr z publikace Bošovice - dějiny. Bošovice 1985.
Xerox vybraných stránek s informacemi o ochotnickém divadle. OÚ. kART
1895 zal.
1922- 1938 DO Sokol, DO Orel
1928 hasiči
1948 spojení Sokol a Orel, později OB
Zbořilová s.10
Loutkáři:
Adresář 93: LS
Nejstarší zájmový spolek v obci byl Čtenářsko - pěvecký spolek Svornost, zal. 1881. Největšího rozvoje dosáhl 1890 - 1899. Pořádal různé besedy, na nichž prováděl mužské a smíšené sbory. Poté činnost ochabovala, až zanikla. 1884 vznikla Dobrovolná hasičská jednota. Zanikla během 1914 - 1918. 1911 ustanoven místní odbor Národní jednoty. Koordinoval místní kulturní činnost, pořádal přednášky, výlety, taneční zábavy, dožínky. Po 1918 nositeli kulturní činnosti, a tedy i divadelní, byly tělocvičné jednoty Orel a Sokol, hasičský sbor, Národní jednota. Uvedení Jana Výravy v přírodním divadle se zúčastnilo 157 účinkujících. Velkou ochotnickou aktivitu vykazovala do poloviny 30. let Národní jednota. Pod vedením učitele Karla Fišera provedli řadu divadelních představení, výtěžek věnovali podpoře českých škol v pohraničí. 1922 zahájil ochotnické divadlo otevřením vlastního kulturního domu Orel. Do 1927 hráli náročnější repertoár, mj. Gazdinu robu, Slováckou princeznu. 1928 byla Na rybníčku provedená scéna Dožínky a uvítání vrchnosti před 100 lety. V té době se zde hrála činohra a opereta, repertoár byl náročnější /Noc na Karlštejně/, ale převažoval zábavný. Ve 30. letech byla velmi oblíbená opereta. Orel byl činný až do rozpuštění okupačními úřady. Nejbohatší divadelní činnost vykazoval Sokol. Provedl řadu klasických a historických her, charakteristická byla náročná výprava, nákladné kostýmy a dekorace, které si půjčovali z Brna. Soubor měl dobrý výběr oblíbených zpěváků a komiků. V polovině 20. let začal v divadelním kroužku pracovat učitel Karel Fišer, režizér a herec. Orientoval se především na operetu a na zpěvohru, doprovázel na klavír. Uvedl i řadu soudobých her. Používal moderní realistickou a náznakovou scénu. Herce si vybíral především z mládeže. Nacvičoval i pravidelná představení se školními dětmi, přičemž si sami hotovili veškerou výpravu. V polovině 30. let, po odchodu Fišera do zahraničí, Sokol v divadelní tradici úspěšně pokračoval až do zákazu. Umělecké výkony byly na dobré úrovni a návštěvnost představení vysoká. Soubor hrál i v okolních vesnicích. Všechny soubory od počátku hrávaly v místním hostinci, výjimku tvořil Orel. Jeviště bylo skládací, měli stahovací, malovanou oponu. Místa byla k sezení a ke stání. Počátkem 20. let bylo jeviště elektrifikováno. V letních měsících se hrálo v přírodě, nejraději Na Výravě, ale též na nádvoří historické tvrze a na Rybníčku. Přírodní prostředí bylo doplněné kulisami a uplatnila se i živá zvířata. Nejúspěšnějším byl Jan Výrava /1919, 1933 Maryša.../. Po 1945 Místní národní výbor zahájil obnovu kulturních tradic, přerušených německou okupací. V činnosti pokračovali ochotníci Sokola a Orla. 1946 byla postavená sokolovna se sálem, kde se hrálo divadlo. Byla obnovená i tradice dětského divadla. 1948 došlo k sjednocení ochotnických souborů do divadelního kroužku Osvětové besedy. Působilo zde i loutkové divadlo. Ochotnická činnost měla dobrou uměleckou i technickou úroveň. Repertoár sestával z klasických a soudobých her. Hrálo se i v přírodě na Hájku, náměty z vesnického prostředí / Maryša, 1977 /. Rekvizity a kostými si půjčovali ze Státního divadla v Brně. 1977 ochotníci provedli na Okresní mírové slavnosti ve Vyškově dožínkovou scénu. 1980 - 1983 ochotnická činnost stagnovala. 1984 se divadelní soubor představil poprvé na moderním jevišti kulturního domu. Byl hostitelem amatérských divadel z Újezda a z Křenovic. 1982 se při OB vytvořil loutkový kroužek, který se výrazně projevil na přehlídkách. Během let po 1945 ochotníci získali řadu ocenění. (JM)
Ochotnické divadlo v Bošovicích. Výběr z publikace Bošovice - dějiny. Bošovice 1985.
Xerox vybraných stránek s informacemi o ochotnickém divadle. OÚ. kART
1895 zal.
1922- 1938 DO Sokol, DO Orel
1928 hasiči
1948 spojení Sokol a Orel, později OB
Zbořilová s.10
Loutkáři:
Adresář 93: LS
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.