Josefodolské divadelní jaro 2020 - Kukátko č. 2 s výsledky.
Josefodolské divadelní jaro 2020 - Kukátko č. 2 s výsledky
30. ročník
Poděkování Tylákům za TylaPrvním soutěžním představením letošního Josefodolského divadelního jara byla Tvrdohlavá žena vpodání domácího souboru. Kdo se po skončení představení zdržel v předsálí divadla, měl možnostsi vyslechnout rozbor poroty, nebo lépe řečeno odborný vhled v přátelské atmosféře. Nezkušenéucho divákovo mohlo mít pocit, že plynou slova až moc přímá a přísná. Je ale potřeba znátsouvislosti, jak je patrné na konci těchto řádků. Ale postupně. Zazněla stará známá pravda, že detaily tvoří celek. Dalo by se vyjmenovat několik drobností, kterémohly diváka vyvézt z vystavěné iluze, z pohádkové příběhu, z báchorky. Jedná se třeba okombinaci dobového kostýmu a současného účesu, o nepřesné použití světel a jejich barev, nábytku,včetně materiálu a celkového zasazení. To vše a mnohé další je nutné brát spíše jako téma dodiskuze, jakési povšimnutí někoho, kdo se v divadle pohybuje. Je tu však několik mnohemdůležitějších bodů, kterým jepotřeba věnovat pozornost.Navíc to jsou body, kterévyvolaly diskuzi, což je ale vpřípadě odborné rozpravyvlastně dobrá zpráva.Točna na jevišti rozhodnězaujme a celé inscenaci můžehodně pomoci. Je všakpotřeba ctít pravidla, vědět,kdo a kam s točnou otáčí, cose divákovi otevírá, co muzůstává zahaleno, kdo sedostane na scénu, kdo naopakze scény odjede, proč někdopřijede a jiný odchází doportálu sám,... může to být ve výsledku trochu matoucí. Možná by stálo za to sejít se nad scénářema znovu si upřesnit, o jaký žánr se jedná, komu je představení určené a zda je možné zapracovat natakzvaném zveřejňování pocitů, nálady, vztahů atd. S tím pak souvisí také úloha jednotlivýchpostav. Jasným příkladem mohou být lesní duchové, kteří jsou v jednom momentě součástí děje atvoří kouzelný svět, ovšem hned poté jsou spíše technickou pomocí k přestavbě na scéně, aniž byjejich činnost vyzněla jako propojení světa lidí a světa Zlatohlava. Dále také jde o mladé postavy ajejich přenos lásky a pozitivní budoucnosti. Je nutné otočit list a na závěr zmínit ta pozitiva, pochvalu. Domácí soubor má jméno J. K. Tyla vesvém názvu a hrdě ho nosí již 75 let. Vzít do ruky scénář Tvrdohlavé ženy chtělo hodně odvahy,protože se jedná o těžký materiál. Celkově přichází příjemná úleva, že v Josefově Dole hrají Tylajako Tyla, tedy žádný výsměch, žádná parodie a odstup. Tvůrci umí přemýšlet o divadle, divadlu sevěnují a vedou k němu i mladou generaci. Jedna další pochvala pak visí ve vzduchu, ale můžezaznít až ve chvíli, kdy se celé představení odehraje stejně svižně, jako v pátek druhá část. Ale ten,kdo zná zákulisní informace a nutné rychlé přezkoušení dvou postav, tak Tylákům za Tyla skutečněpoděkuje.
Muž na vodítku reakce diváků pár minut po skončení dlouhého potlesku(poznámka – dotazník byl genderově vyvážený). Řachanda, fakt moc pěkné, feminismus až na půdu,život....Komedie, vděčné téma....Vztahy, hezké hereckévýkony....Pěkné divadlo, bavil jsem se, ale tu opilostjsem mu nevěřil....Možná by se mohlo méněkřičet....Pobavilo, sice žádná hloubka myšlenek, ale tojsem ani nečekala, super hlášky....Viděl jsem půvabnoupředstavitelku hlavní role....Jestli s námi takhle ženský vážně lomcují, tak potěš pánbůh....No, užtoho bylo až moc....Herci výborní, znám je, nezklamali....Milé představení, poctivě nastudované, vytváření vtipů, což se ne každému podaří....Koukal jsem,kolik se museli naučit textu, smál jsem se....Bylo to takové prvoplánové....Fajn obsazení....Pro měaž moc urážlivá sexistická hra proti mužům....No, takhle... raději to nechme....Jo, fajn, mohli hrátsoutěžně, snad příště....Krásný den, super divadlo, jsme spokojení.
Další Tyl, tentokrát ze Slané
Do Josefova Dolu dorazily v sobotu večer hned dvě tchyně na zabití. Divadelní soubor Tyl Slanási vybral typickou agenturní zájezdovou duchařskou komedii českého autora. Všichni aktéři mají na jevišti plus mínus stejný prostor. Pokud se někdo přišel do sálu pobavit, užít si uvolněnou atmosféru přehlídky a podívat se na divadelníky ze Slané, tak pravděpodobně odcházel spokojený. Jenže v hledišti byla také porota a seminaristé a ti všichni pak dumali nad tím, proč některé prvky nefungovaly. Tady je několik možných odpovědí. Konverzační komedie je sama o sobě velkou disciplínou, má svá žánrová pravidla, která se musívelice přesně dodržovat. Existuje zde jakýsi mechanismus vtipu, který se musí vystavět, musí zazníta také musí doznít. Komedie je postavená na očekávání a také na změně. K tomu však nikdynedojde, pokud se na jevišti jen odříkává text, místo aby se vystavěly situace. Komedie Tchyně nazabití je také komedií bulvární. Pokud se k tomu takto přistupuje, očekává se, že sled událostí aabsurdit diváka pohltí. Vyžaduje se ostrost, aby se nemohlo stát, že se inscenace začne rozpadat. Nahercích a tvůrcích je sice znát vzájemná propojenost a radost ze společné práce, jenže hereckásymbióza se maličko vytrácí. To však neznamená, že herci nemají talent. Mají. Jen ho musí využítminimálně ve dvou věcech, tzn. na straně herců větší uvěřitelnost a pro diváky menšípředvídatelnost. Se scénou i kostýmy si Tyl Slaná poradil vcelku dobře, ale i zde je prostor na větší důslednost. Jakopříklad lze uvést odchody do zákulisí, tedy jasné vymezení toho, kde je koupelna a kde vstupnídveře. Technici souboru si pak mohou více vyhrát se světlem a se zvukem, což také přispěje k jižzmíněnému temporytmu.
Vraťme se ještě k žánrovému vymezení. Tchyně na zabití je také komedií s erotickým nádechem.Herci by měli zahodit stud, dostat na jeviště „erotično“a více ho prodat. Jen pozor, nepoplést si to svulgaritou, ta totiž nemá s hrou nic společného. Opět platí, že setkání s porotou má být hlavně inspirující, motivující a přátelské. Kdo toto přijímá,tak také ví, že Tchyně na zabití byla příjemným překvapením přehlídky.
Nopoď v Josefově DoleNedělní dopoledne výroční přehlídky patřilo situačníkomedii Pavla Němce Amant. To jsou jasná fakta převzatá zprogramu a místního zpravodaje Kukátko. Jenže: nevšechno, co nese označení „situační komedie“ je skutečněkomedií, natož situační. Při práci s tímto textem je potřeba znát souvislosti. Autorpřináší text, který vykazuje prvky komedie situační, spojenés komedií konverzační s jistým průnikem do frašky. Nebo byse dalo jedním slovem říci, že autor přináší anekdotu. Je tujedno velké bohužel. Soubor se absolutně minul žánrem, který nenaplnil, natož, aby ho ctil. Protoani herci nevěděli, co sami se sebou. Pomyslným vykřičníkem, že je „něco špatně“ může být délkahry. Dle programu je to 104minut, v reálu s potleskem ještě o trochu déle. Přitom divadelní praxejiných souborů ukázala, že se celé dílo vejde do hodiny. Celý soubor by se mohl také zaměřit na technickou stránku věci. Trochu si ubližuje nepřesnýmvyužíváním světelného parku. Scénu si pak zkomplikuje paravány jež divákovi zúží zorné pole. Jetoho pochopitelně mnohem více. Pro příklad se dá zmínit divoce poskládaný kostým policisty.Možná bylo záměrem dělat legraci. Jen se ptejme, jestli místo smíchu nezněl ze sálu spíše výsměch.„Teď a tady“, jako poznámka pod čarou, víc, než kdykoli jindy, je potřeba zdůraznit jednu důležitouvěc. Cílem rozborů a odborné rozpravy není v žádném případě soubor dehonestovat. Všichni vefoyer se mohli na začátku domluvit, že si v jedné větě poděkují za odehrané představení a půjdou naoběd. Ale to by přeci jen bylo mělké a mimo smysl přehlídek.
Ruská surovost na prknech v Josefově DoleNení tajemstvím, že Vassa se objevila již loni na přehlídce v Děčíně, následně pak ve Volyni.Rádobydivadlo Klapý zná tedy názor již několika porot, nově se k tomu přidal i názor poroty naJDJ. Než divák vstoupí do sálu, měl by alespoň přibližně tušit, na co se jde podívat. Soubor by pak mohlna začátku hry věnovat více času a prostoru vystavění expozice, což v tomto případě znamená vícepředstavit jednotlivé postavy a jejich vztahy. Rozbor odborné poroty začal přiblížením doby, ve které tato hra vznikala, což dalo celémuhodnocení konkrétní rámec a bylo to ku prospěchu věci. Není pochyb o tom, že herecká práce celého souboru je na vysoké úrovni. Pokud jde o herectví jakotakové, stojí za úvahu, zda nepřidat na expresivní stylizaci. Tak je totiž koncipovaná celá hra aněkteré herecké výkon působí více realisticky. Může tozní jako paradox, ale celku by taková drobná úpravaprospěla. Zazněly i poznatky ke scénografii. Možná stojí zaúvahu, zda „desky“ na scéně plní svou funkci,respektive zda motiv na deskách neodvádí divákovupozornost. Vedle dámského dokonalého líčení působílíčení pánské části souboru poněkud neupraveně anejednotně. Kostýmy jsou volené velmi precizně. Opatrnost je ale nutná v případě, kdy odhalováníněkterých částí těla herečkám spíše škodí. Vassa byla hodnocená jako zdařilé představení, které si jistě zaslouží pozornost.
JOSEFODOLSKÉ DIVADELNÍ JARO 2020
30. ročník Krajské postupové přehlídky venkovských divadelních souborů
Čestná uznání
Denisa Svárovská za herecký výkon v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Eliška Hrdá za herecký výkon v tragikomedii VASSA
CENY
Hana Stuchlíková za kostýmy v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Denisa Svárovská za kostýmy v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Kamila Čadílková za kostýmy v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Martina Witmayerová za herecký výkon v komedii „TCHÝNĚ NA ZABITÍ“
Martina Čechová za herecký výkon v tragikomedii „VASSA“
Jiří Chadraba za herecký výkon v tragikomedii „VASSA“
Rádobydivadlo Klapý za dramaturgický výběr textu
Doporučení
Rádobydivadlo Klapý s tragikomedií „VASSA“ na národní přehlídku venkovských divadelních souborů „Krakonošův divadelní podzim“ ve Vysokém n. J.
30. ročník
Poděkování Tylákům za TylaPrvním soutěžním představením letošního Josefodolského divadelního jara byla Tvrdohlavá žena vpodání domácího souboru. Kdo se po skončení představení zdržel v předsálí divadla, měl možnostsi vyslechnout rozbor poroty, nebo lépe řečeno odborný vhled v přátelské atmosféře. Nezkušenéucho divákovo mohlo mít pocit, že plynou slova až moc přímá a přísná. Je ale potřeba znátsouvislosti, jak je patrné na konci těchto řádků. Ale postupně. Zazněla stará známá pravda, že detaily tvoří celek. Dalo by se vyjmenovat několik drobností, kterémohly diváka vyvézt z vystavěné iluze, z pohádkové příběhu, z báchorky. Jedná se třeba okombinaci dobového kostýmu a současného účesu, o nepřesné použití světel a jejich barev, nábytku,včetně materiálu a celkového zasazení. To vše a mnohé další je nutné brát spíše jako téma dodiskuze, jakési povšimnutí někoho, kdo se v divadle pohybuje. Je tu však několik mnohemdůležitějších bodů, kterým jepotřeba věnovat pozornost.Navíc to jsou body, kterévyvolaly diskuzi, což je ale vpřípadě odborné rozpravyvlastně dobrá zpráva.Točna na jevišti rozhodnězaujme a celé inscenaci můžehodně pomoci. Je všakpotřeba ctít pravidla, vědět,kdo a kam s točnou otáčí, cose divákovi otevírá, co muzůstává zahaleno, kdo sedostane na scénu, kdo naopakze scény odjede, proč někdopřijede a jiný odchází doportálu sám,... může to být ve výsledku trochu matoucí. Možná by stálo za to sejít se nad scénářema znovu si upřesnit, o jaký žánr se jedná, komu je představení určené a zda je možné zapracovat natakzvaném zveřejňování pocitů, nálady, vztahů atd. S tím pak souvisí také úloha jednotlivýchpostav. Jasným příkladem mohou být lesní duchové, kteří jsou v jednom momentě součástí děje atvoří kouzelný svět, ovšem hned poté jsou spíše technickou pomocí k přestavbě na scéně, aniž byjejich činnost vyzněla jako propojení světa lidí a světa Zlatohlava. Dále také jde o mladé postavy ajejich přenos lásky a pozitivní budoucnosti. Je nutné otočit list a na závěr zmínit ta pozitiva, pochvalu. Domácí soubor má jméno J. K. Tyla vesvém názvu a hrdě ho nosí již 75 let. Vzít do ruky scénář Tvrdohlavé ženy chtělo hodně odvahy,protože se jedná o těžký materiál. Celkově přichází příjemná úleva, že v Josefově Dole hrají Tylajako Tyla, tedy žádný výsměch, žádná parodie a odstup. Tvůrci umí přemýšlet o divadle, divadlu sevěnují a vedou k němu i mladou generaci. Jedna další pochvala pak visí ve vzduchu, ale můžezaznít až ve chvíli, kdy se celé představení odehraje stejně svižně, jako v pátek druhá část. Ale ten,kdo zná zákulisní informace a nutné rychlé přezkoušení dvou postav, tak Tylákům za Tyla skutečněpoděkuje.
Muž na vodítku reakce diváků pár minut po skončení dlouhého potlesku(poznámka – dotazník byl genderově vyvážený). Řachanda, fakt moc pěkné, feminismus až na půdu,život....Komedie, vděčné téma....Vztahy, hezké hereckévýkony....Pěkné divadlo, bavil jsem se, ale tu opilostjsem mu nevěřil....Možná by se mohlo méněkřičet....Pobavilo, sice žádná hloubka myšlenek, ale tojsem ani nečekala, super hlášky....Viděl jsem půvabnoupředstavitelku hlavní role....Jestli s námi takhle ženský vážně lomcují, tak potěš pánbůh....No, užtoho bylo až moc....Herci výborní, znám je, nezklamali....Milé představení, poctivě nastudované, vytváření vtipů, což se ne každému podaří....Koukal jsem,kolik se museli naučit textu, smál jsem se....Bylo to takové prvoplánové....Fajn obsazení....Pro měaž moc urážlivá sexistická hra proti mužům....No, takhle... raději to nechme....Jo, fajn, mohli hrátsoutěžně, snad příště....Krásný den, super divadlo, jsme spokojení.
Další Tyl, tentokrát ze Slané
Do Josefova Dolu dorazily v sobotu večer hned dvě tchyně na zabití. Divadelní soubor Tyl Slanási vybral typickou agenturní zájezdovou duchařskou komedii českého autora. Všichni aktéři mají na jevišti plus mínus stejný prostor. Pokud se někdo přišel do sálu pobavit, užít si uvolněnou atmosféru přehlídky a podívat se na divadelníky ze Slané, tak pravděpodobně odcházel spokojený. Jenže v hledišti byla také porota a seminaristé a ti všichni pak dumali nad tím, proč některé prvky nefungovaly. Tady je několik možných odpovědí. Konverzační komedie je sama o sobě velkou disciplínou, má svá žánrová pravidla, která se musívelice přesně dodržovat. Existuje zde jakýsi mechanismus vtipu, který se musí vystavět, musí zazníta také musí doznít. Komedie je postavená na očekávání a také na změně. K tomu však nikdynedojde, pokud se na jevišti jen odříkává text, místo aby se vystavěly situace. Komedie Tchyně nazabití je také komedií bulvární. Pokud se k tomu takto přistupuje, očekává se, že sled událostí aabsurdit diváka pohltí. Vyžaduje se ostrost, aby se nemohlo stát, že se inscenace začne rozpadat. Nahercích a tvůrcích je sice znát vzájemná propojenost a radost ze společné práce, jenže hereckásymbióza se maličko vytrácí. To však neznamená, že herci nemají talent. Mají. Jen ho musí využítminimálně ve dvou věcech, tzn. na straně herců větší uvěřitelnost a pro diváky menšípředvídatelnost. Se scénou i kostýmy si Tyl Slaná poradil vcelku dobře, ale i zde je prostor na větší důslednost. Jakopříklad lze uvést odchody do zákulisí, tedy jasné vymezení toho, kde je koupelna a kde vstupnídveře. Technici souboru si pak mohou více vyhrát se světlem a se zvukem, což také přispěje k jižzmíněnému temporytmu.
Vraťme se ještě k žánrovému vymezení. Tchyně na zabití je také komedií s erotickým nádechem.Herci by měli zahodit stud, dostat na jeviště „erotično“a více ho prodat. Jen pozor, nepoplést si to svulgaritou, ta totiž nemá s hrou nic společného. Opět platí, že setkání s porotou má být hlavně inspirující, motivující a přátelské. Kdo toto přijímá,tak také ví, že Tchyně na zabití byla příjemným překvapením přehlídky.
Nopoď v Josefově DoleNedělní dopoledne výroční přehlídky patřilo situačníkomedii Pavla Němce Amant. To jsou jasná fakta převzatá zprogramu a místního zpravodaje Kukátko. Jenže: nevšechno, co nese označení „situační komedie“ je skutečněkomedií, natož situační. Při práci s tímto textem je potřeba znát souvislosti. Autorpřináší text, který vykazuje prvky komedie situační, spojenés komedií konverzační s jistým průnikem do frašky. Nebo byse dalo jedním slovem říci, že autor přináší anekdotu. Je tujedno velké bohužel. Soubor se absolutně minul žánrem, který nenaplnil, natož, aby ho ctil. Protoani herci nevěděli, co sami se sebou. Pomyslným vykřičníkem, že je „něco špatně“ může být délkahry. Dle programu je to 104minut, v reálu s potleskem ještě o trochu déle. Přitom divadelní praxejiných souborů ukázala, že se celé dílo vejde do hodiny. Celý soubor by se mohl také zaměřit na technickou stránku věci. Trochu si ubližuje nepřesnýmvyužíváním světelného parku. Scénu si pak zkomplikuje paravány jež divákovi zúží zorné pole. Jetoho pochopitelně mnohem více. Pro příklad se dá zmínit divoce poskládaný kostým policisty.Možná bylo záměrem dělat legraci. Jen se ptejme, jestli místo smíchu nezněl ze sálu spíše výsměch.„Teď a tady“, jako poznámka pod čarou, víc, než kdykoli jindy, je potřeba zdůraznit jednu důležitouvěc. Cílem rozborů a odborné rozpravy není v žádném případě soubor dehonestovat. Všichni vefoyer se mohli na začátku domluvit, že si v jedné větě poděkují za odehrané představení a půjdou naoběd. Ale to by přeci jen bylo mělké a mimo smysl přehlídek.
Ruská surovost na prknech v Josefově DoleNení tajemstvím, že Vassa se objevila již loni na přehlídce v Děčíně, následně pak ve Volyni.Rádobydivadlo Klapý zná tedy názor již několika porot, nově se k tomu přidal i názor poroty naJDJ. Než divák vstoupí do sálu, měl by alespoň přibližně tušit, na co se jde podívat. Soubor by pak mohlna začátku hry věnovat více času a prostoru vystavění expozice, což v tomto případě znamená vícepředstavit jednotlivé postavy a jejich vztahy. Rozbor odborné poroty začal přiblížením doby, ve které tato hra vznikala, což dalo celémuhodnocení konkrétní rámec a bylo to ku prospěchu věci. Není pochyb o tom, že herecká práce celého souboru je na vysoké úrovni. Pokud jde o herectví jakotakové, stojí za úvahu, zda nepřidat na expresivní stylizaci. Tak je totiž koncipovaná celá hra aněkteré herecké výkon působí více realisticky. Může tozní jako paradox, ale celku by taková drobná úpravaprospěla. Zazněly i poznatky ke scénografii. Možná stojí zaúvahu, zda „desky“ na scéně plní svou funkci,respektive zda motiv na deskách neodvádí divákovupozornost. Vedle dámského dokonalého líčení působílíčení pánské části souboru poněkud neupraveně anejednotně. Kostýmy jsou volené velmi precizně. Opatrnost je ale nutná v případě, kdy odhalováníněkterých částí těla herečkám spíše škodí. Vassa byla hodnocená jako zdařilé představení, které si jistě zaslouží pozornost.
JOSEFODOLSKÉ DIVADELNÍ JARO 2020
30. ročník Krajské postupové přehlídky venkovských divadelních souborů
Čestná uznání
Denisa Svárovská za herecký výkon v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Eliška Hrdá za herecký výkon v tragikomedii VASSA
CENY
Hana Stuchlíková za kostýmy v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Denisa Svárovská za kostýmy v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Kamila Čadílková za kostýmy v báchorce „TVRDOHLAVÁ ŽENA“
Martina Witmayerová za herecký výkon v komedii „TCHÝNĚ NA ZABITÍ“
Martina Čechová za herecký výkon v tragikomedii „VASSA“
Jiří Chadraba za herecký výkon v tragikomedii „VASSA“
Rádobydivadlo Klapý za dramaturgický výběr textu
Doporučení
Rádobydivadlo Klapý s tragikomedií „VASSA“ na národní přehlídku venkovských divadelních souborů „Krakonošův divadelní podzim“ ve Vysokém n. J.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.