PÁCL, Radvan: Krátká bilance přehlídky „ČK uvádí:“ a 55 let ČK. AS-Aktuality, 20.1.2020.
Krátká bilance přehlídky „ČK uvádí:“ a 55 let ČK
Na úvod krátké bilance cyklu „Činoherní klub uvádí:“ chci připomenout, že lidský rozměr scénické poetiky Činoherního klubu vždy měl a snad ještě i má vliv na neprofesionální divadelní aktivitu, na české amatérské a ochotnické divadlo.
Činoherní | Experimentální | Hudební | Soubory | Studentské
Krátká bilance přehlídky „ČK uvádí:“ při příležitosti 55 let Činoherního klubu
Činoherní klub si v roce 2020 připomíná padesát pět let existence. Jeho spoluzakladatelé, dramatik a režisér Ladislav Smoček a teatrolog a dramaturg Jaroslav Vostrý, vytvořili spolu s hercem a režisérem Janem Kačerem v rámci Státního divadelního studia divadlo, kde byl člověk se všemi svými možnostmi „objevován“ prostřednictvím režírovaného herce, a to zejména v původních hrách a dramatizacích napsaných přímo pro toto divadlo. Pro moderní činohru své doby dokázali nalézt osobité a tvořivé herce. Patřili k nim: Jana Břežková, Nina Divíškova, Věta Galatíková, Táňa Fischerová, Jana Marková, Libuše Šafránková, Jiřina Třebická, Josef Abrhám, Petr Čepek, Jiří Hálek, Jiří Hrzán, František Husák, Jiří Kodet, Václav Kotva, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Vladimír Pucholt, Josef Somr, Josef Vondráček a Jiří Zahajský.
K ansámblu přináleželi dramaturgové a překladatelé Leoš Suchařípa a František Fröhlich. Coby hudební dramaturg tu fungoval skladatel Petr Skoumal, který spolu s Janem Vodňanským rozšířil repertoár o tři inscenace tzv. „zpěvohry Činoherního klubu“, v níž vystupovali Táňa Fischerová, Miloslav Štibich a Leoš Suchařípa.
Nepominutelnou tvůrčí součástí Činoherního klubu byli dva jedineční výtvarníci: scénograf Luboš Hrůza a grafik Libor Fára, jenž byl také autorem loga. Ke spolupráci byli v prvních letech přizváni filmoví režiséři: Jiří Krejčík, Jiří Menzel a Evald Schorm.
Činoherní klub se postupně dostával za hranice naší země a jeho inscenace mohli shlédnout diváci téměř celé Evropy. Za vrchol zahraničního hostování lze považovat účast tří inscenací Činoherního klubu na Světové divadelní přehlídce v Londýně v roce 1970.
Přestože okupace vojsky Varšavského paktu v srpnu 1968 ukončila tříleté období rozletu a svobody, v němž se formovalo jedinečné scénické vidění a cítění (stojící v té šťastné době vedle skvělých představení Semaforu, Divadla Na zábradlí a Divadla Za branou), soubor mohl i nadále pracovat. Činoherní klub nepostihlo ani v roce 1972 zrušení, jako se to bohužel stalo Divadlu Za branou. Pod tlakem „nového okupačního pořádku“ však museli Činoherní klub postupně opustit: Jaroslav Vostrý, Leoš Suchařípa, František Fröhlich, Jan Kačer, Petr Skoumal s Janem Vodňanským, Táňa Fischerová, František Husák, Pavel Landovský, Jiří Hrzán. Z repertoáru musely postupně mizet inscenace z let 1965–1973. Ani tato vnucená fragmentárnost souboru ale divadlo zcela neochromila. Režisér Ladislav Smoček, jemuž bylo zakázáno uvádět vlastní hry, spolu se zbylými herci zvolil „náhradní program“, který věrní i nově přicházející diváci dobře chápali. A poté přicházeli i noví herci: Oldřich Vízner, Jiřina Krejčíková, Kateřina Frýbová, Veronika Freimanová, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Středa, Petr Nárožný, Veronika Žilková, Lenka Skopalová, Vladimír Kratina, Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava. S nimi tu byli dramaturg Jiří Daněk a režisér Ivo Krobot. V těchto letech vznikla i spolupráce Ladislava Smočka s dramaturgem, a současným ředitelem, Vladimírem Procházkou. Činoherní klub přežil až do roku 1989, kdy na jeho jevišti (v dekoraci Gogolových Hráčů, které Ladislav Smoček v roce 1982 režíroval) vzniklo 19. listopadu 1989 Občanské fórum. Činoherní klub se ocitl ve svobodných časech…
Na úvod krátké bilance cyklu „Činoherní klub uvádí:“ chci připomenout, že lidský rozměr scénické poetiky Činoherního klubu vždy měl a snad ještě i má vliv na neprofesionální divadelní aktivitu, na české amatérské a ochotnické divadlo. V době své nuceně okleštěné profesionální činnosti spolupracoval prof. Jaroslav Vostrý s amatérským divadlem, a to jak prostřednictvím svých odborných textů, tak osobně. I Jan Kačer přenášel svou jedinečnou divadelní zkušenost na amatérské divadelníky. Nejrozšířenější však jistě byly osobní divácké zážitky amatérských divadelníků z bezprostředního vnímání inscenací Činoherního klubu. Moje osobní zkušenost z prostředí amatérského divadla mě o tom vícekrát přesvědčila. Důkazem je možná i ta skutečnost, že ve chvíli, kdy se Činoherní klub právně proměnil z příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost, dal vzniknout cyklu „Činoherní klub uvádí:“.
Zde jsou obecná fakta plynoucí z dosavadní sedmnáctileté existence přehlídky amatérského divadla v Činoherním klubu: V letech 2003–2006 byla přehlídka pod názvem Nedělní večery amatérských a poloprofesionálních divadelních souborů financována Činoherním klubem o.p.s. Od roku 2007 se cyklus nazývá „Celoroční přehlídka amatérského divadla za podpory MK ČR“. Při výběrů souborů vycházíme z regionálních a národních přehlídek Nipos-ARTAMA, z mezidruhového festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov, i z osobního výběru souborů, které se neúčastní výše jmenovaných přehlídek, a z náhodných setkání amatérských divadelníků, kteří, přestože jsou teprve na počátku, již prokazují určitou scénickou kvalitu. Pochopitelně se snažíme také o to vytvořit v cyklu „Činoherní klub uvádí:“ jistou neopakovatelnost a jedinečnost při spolupráci s jednotlivci i soubory, kteří neprofesionální divadelní aktivitu nechápou v zajetých institucionálních polohách. Celkem v letech 2003–2019 odehrálo 143 souborů z Čech, Moravy a Slezska v Činoherním klubu 250 představení. Z toho od roku 2007 (za přispění MK ČR) to bylo 121 souborů a 222 představení.
Rád bych Vás na závěr pozval na představení, které zahajují letošní rok. Po lednovém vystoupení Divadla (bez) záruky / Karel Čapek: R.U.R. (Rossum´s Universal Robots) budou následovat tyto soubory:
Neděle 2. února / Divadlo Prima den / Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: STRANGE LOVE
Neděle 9. února / Divadelní Sekce Praha/ Jiří Havelka: SPOLEČENSTVO VLASTNÍKŮ
Pondělí 10. února / DIvadlo (v)Ochotných Chemiků / Oscar Wilde: JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA
Neděle 16. února / Divadýlko na dlani Mladá Boleslav / VÁVRA aneb všechno, co jste chtěli vědět o MARYŠE a báli jste se MRŠTÍKŮ zeptat
Program na další měsíce najdete na stránkách www.cinoherniklub.cz. Na shledanou…
P.S. V rámci 55. výročí Činoherního klubu Vás od 27. února do 31. března 2020 můžeme pozvat na výstavu v Činoherní kavárně. // Kino Ponrepo bude v průběhu března, dubna a května promítat filmy „české nové vlny“ s herci Činoherního klubu i několik záznamů významných inscenací ČK. // Součástí připomenutí narozenin našeho divadla bude i vědomostní soutěž v elektronických médiích Činoherního klubu, jejíž tři výherci dostanou volné vstupenky na představení z repertoáru ČK a všichni účastníci dárek.
Autor: Radvan Pácl
Na úvod krátké bilance cyklu „Činoherní klub uvádí:“ chci připomenout, že lidský rozměr scénické poetiky Činoherního klubu vždy měl a snad ještě i má vliv na neprofesionální divadelní aktivitu, na české amatérské a ochotnické divadlo.
Činoherní | Experimentální | Hudební | Soubory | Studentské
Krátká bilance přehlídky „ČK uvádí:“ při příležitosti 55 let Činoherního klubu
Činoherní klub si v roce 2020 připomíná padesát pět let existence. Jeho spoluzakladatelé, dramatik a režisér Ladislav Smoček a teatrolog a dramaturg Jaroslav Vostrý, vytvořili spolu s hercem a režisérem Janem Kačerem v rámci Státního divadelního studia divadlo, kde byl člověk se všemi svými možnostmi „objevován“ prostřednictvím režírovaného herce, a to zejména v původních hrách a dramatizacích napsaných přímo pro toto divadlo. Pro moderní činohru své doby dokázali nalézt osobité a tvořivé herce. Patřili k nim: Jana Břežková, Nina Divíškova, Věta Galatíková, Táňa Fischerová, Jana Marková, Libuše Šafránková, Jiřina Třebická, Josef Abrhám, Petr Čepek, Jiří Hálek, Jiří Hrzán, František Husák, Jiří Kodet, Václav Kotva, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Vladimír Pucholt, Josef Somr, Josef Vondráček a Jiří Zahajský.
K ansámblu přináleželi dramaturgové a překladatelé Leoš Suchařípa a František Fröhlich. Coby hudební dramaturg tu fungoval skladatel Petr Skoumal, který spolu s Janem Vodňanským rozšířil repertoár o tři inscenace tzv. „zpěvohry Činoherního klubu“, v níž vystupovali Táňa Fischerová, Miloslav Štibich a Leoš Suchařípa.
Nepominutelnou tvůrčí součástí Činoherního klubu byli dva jedineční výtvarníci: scénograf Luboš Hrůza a grafik Libor Fára, jenž byl také autorem loga. Ke spolupráci byli v prvních letech přizváni filmoví režiséři: Jiří Krejčík, Jiří Menzel a Evald Schorm.
Činoherní klub se postupně dostával za hranice naší země a jeho inscenace mohli shlédnout diváci téměř celé Evropy. Za vrchol zahraničního hostování lze považovat účast tří inscenací Činoherního klubu na Světové divadelní přehlídce v Londýně v roce 1970.
Přestože okupace vojsky Varšavského paktu v srpnu 1968 ukončila tříleté období rozletu a svobody, v němž se formovalo jedinečné scénické vidění a cítění (stojící v té šťastné době vedle skvělých představení Semaforu, Divadla Na zábradlí a Divadla Za branou), soubor mohl i nadále pracovat. Činoherní klub nepostihlo ani v roce 1972 zrušení, jako se to bohužel stalo Divadlu Za branou. Pod tlakem „nového okupačního pořádku“ však museli Činoherní klub postupně opustit: Jaroslav Vostrý, Leoš Suchařípa, František Fröhlich, Jan Kačer, Petr Skoumal s Janem Vodňanským, Táňa Fischerová, František Husák, Pavel Landovský, Jiří Hrzán. Z repertoáru musely postupně mizet inscenace z let 1965–1973. Ani tato vnucená fragmentárnost souboru ale divadlo zcela neochromila. Režisér Ladislav Smoček, jemuž bylo zakázáno uvádět vlastní hry, spolu se zbylými herci zvolil „náhradní program“, který věrní i nově přicházející diváci dobře chápali. A poté přicházeli i noví herci: Oldřich Vízner, Jiřina Krejčíková, Kateřina Frýbová, Veronika Freimanová, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Středa, Petr Nárožný, Veronika Žilková, Lenka Skopalová, Vladimír Kratina, Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava. S nimi tu byli dramaturg Jiří Daněk a režisér Ivo Krobot. V těchto letech vznikla i spolupráce Ladislava Smočka s dramaturgem, a současným ředitelem, Vladimírem Procházkou. Činoherní klub přežil až do roku 1989, kdy na jeho jevišti (v dekoraci Gogolových Hráčů, které Ladislav Smoček v roce 1982 režíroval) vzniklo 19. listopadu 1989 Občanské fórum. Činoherní klub se ocitl ve svobodných časech…
Na úvod krátké bilance cyklu „Činoherní klub uvádí:“ chci připomenout, že lidský rozměr scénické poetiky Činoherního klubu vždy měl a snad ještě i má vliv na neprofesionální divadelní aktivitu, na české amatérské a ochotnické divadlo. V době své nuceně okleštěné profesionální činnosti spolupracoval prof. Jaroslav Vostrý s amatérským divadlem, a to jak prostřednictvím svých odborných textů, tak osobně. I Jan Kačer přenášel svou jedinečnou divadelní zkušenost na amatérské divadelníky. Nejrozšířenější však jistě byly osobní divácké zážitky amatérských divadelníků z bezprostředního vnímání inscenací Činoherního klubu. Moje osobní zkušenost z prostředí amatérského divadla mě o tom vícekrát přesvědčila. Důkazem je možná i ta skutečnost, že ve chvíli, kdy se Činoherní klub právně proměnil z příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost, dal vzniknout cyklu „Činoherní klub uvádí:“.
Zde jsou obecná fakta plynoucí z dosavadní sedmnáctileté existence přehlídky amatérského divadla v Činoherním klubu: V letech 2003–2006 byla přehlídka pod názvem Nedělní večery amatérských a poloprofesionálních divadelních souborů financována Činoherním klubem o.p.s. Od roku 2007 se cyklus nazývá „Celoroční přehlídka amatérského divadla za podpory MK ČR“. Při výběrů souborů vycházíme z regionálních a národních přehlídek Nipos-ARTAMA, z mezidruhového festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov, i z osobního výběru souborů, které se neúčastní výše jmenovaných přehlídek, a z náhodných setkání amatérských divadelníků, kteří, přestože jsou teprve na počátku, již prokazují určitou scénickou kvalitu. Pochopitelně se snažíme také o to vytvořit v cyklu „Činoherní klub uvádí:“ jistou neopakovatelnost a jedinečnost při spolupráci s jednotlivci i soubory, kteří neprofesionální divadelní aktivitu nechápou v zajetých institucionálních polohách. Celkem v letech 2003–2019 odehrálo 143 souborů z Čech, Moravy a Slezska v Činoherním klubu 250 představení. Z toho od roku 2007 (za přispění MK ČR) to bylo 121 souborů a 222 představení.
Rád bych Vás na závěr pozval na představení, které zahajují letošní rok. Po lednovém vystoupení Divadla (bez) záruky / Karel Čapek: R.U.R. (Rossum´s Universal Robots) budou následovat tyto soubory:
Neděle 2. února / Divadlo Prima den / Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: STRANGE LOVE
Neděle 9. února / Divadelní Sekce Praha/ Jiří Havelka: SPOLEČENSTVO VLASTNÍKŮ
Pondělí 10. února / DIvadlo (v)Ochotných Chemiků / Oscar Wilde: JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA
Neděle 16. února / Divadýlko na dlani Mladá Boleslav / VÁVRA aneb všechno, co jste chtěli vědět o MARYŠE a báli jste se MRŠTÍKŮ zeptat
Program na další měsíce najdete na stránkách www.cinoherniklub.cz. Na shledanou…
P.S. V rámci 55. výročí Činoherního klubu Vás od 27. února do 31. března 2020 můžeme pozvat na výstavu v Činoherní kavárně. // Kino Ponrepo bude v průběhu března, dubna a května promítat filmy „české nové vlny“ s herci Činoherního klubu i několik záznamů významných inscenací ČK. // Součástí připomenutí narozenin našeho divadla bude i vědomostní soutěž v elektronických médiích Činoherního klubu, jejíž tři výherci dostanou volné vstupenky na představení z repertoáru ČK a všichni účastníci dárek.
Autor: Radvan Pácl
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.