HRDINOVÁ, Radmila: Jiráskův Hronov: Jak si Vávra vzal místo Maryši Evu, 89. Jiráskův Hronov 2019, novinky.cz 5. 8. 2019
Jiráskův Hronov: Jak si Vávra vzal místo Maryši Evu
Pokusů o přepisy klasických dramatických příběhů zná divadlo hodně. Z domácího kontextu připomeňme jen Erbenovu Kytici v semaforské verzi anebo rozkošnou Provdanou nevěstu Jindřicha Součka.
Na 89. ročníku vrcholné přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov představilo Divadýlko na dlani z Mladé Boleslavi svou verzi Maryši bratří Mrštíků. Uvedlo ji pod názvem Vávra, aneb Všechno, co jste chtěli vědět o Maryše a báli jste se Mrštíků zeptat.
Nejedná se ale o pouhou parodii či persifláž, nýbrž o autorské rozvedení textu bratří Mrštíků, jen s jinými motivacemi a vyústěním. Do středu dění postavili mladoboleslavští divadelníci v čele s režisérem a hercem Petrem Matouškem nikoli Maryšu, ale Vávru.
Jak v rozhovoru na Divadelním Pikniku ve Volyni, odkud byla inscenace na Hronov nominována, Matoušek prozradil, vše vyšlo ze cvičení na Kurzu praktické režie, kde účastníci dostali za úkol obhájit některou postavu z Maryši, a on s kolegy si vybrali právě Vávru. A položili si otázku: Proč by Vávra musel být zloduchem, který utrápil první ženu a týrá i Maryšu? A nebylo ono to nakonec úplně jinak?
Na verzi Mladoboleslavských je cenné, že se připsané texty a změny důsledně opírají o motivace původního textu. Ať už jde o intrikánství Lízalky (a v inscenaci i její sestry Strouhalky), Lízalovu chamtivost, Vávrovu nerozhodnost a pokus o lidské sblížení s Maryšou a další, v textu doložitelné opěrné body. Ale ani připsané postavy Vávrovy milenky Evy Bučkové či obou bratří Mrštíků nepůsobí v textu cizorodě. Alois Mrštík je vesnickým učitelem a jeho bratr Vilém pobývá na letním bytě u Lízalů. A že se mu pěkná Maryša zalíbí, netřeba dodávat.
První část sedmdesátiminutové inscenace staví nové motivace a vztahy, druhá umně navazuje na původní text, ve třetí pak dochází k rozuzlení, kdy Vávra neskončí u oltáře s Maryšou, ale se svou původní láskou Evou, zatímco Maryša odchází s Vilémem do Brna. Naprázdno nevyjde ani Francek, o něhož se postará ovdovělá Strouhalka. A i na to kafe nakonec dojde. Jen se jím nikdo neotráví.
Takto převyprávěné to celé zní poněkud šíleně, ale inscenace běží logicky a svižně, v šikovně odposlouchaném nářečí, s inteligentním a dobře prezentovaným situačním humorem. Mladoboleslavští jsou zkušení herci, kteří dokážou prodat nadsázku a pointu, ale nepodléhají ošidnému úskalí přehrávání. A tak jejich Maryšu, respektive Vávru, provázel smích i bouřlivý potlesk a nejspíš se právem zařadí k vrcholům letošního Jiráskova Hronova.
Radmila Hrdinová
Zdroj:
https://www.novinky.cz/kultura/512346-...ak-si-vavra-vzal-misto-marysi-evu.html
Pokusů o přepisy klasických dramatických příběhů zná divadlo hodně. Z domácího kontextu připomeňme jen Erbenovu Kytici v semaforské verzi anebo rozkošnou Provdanou nevěstu Jindřicha Součka.
Na 89. ročníku vrcholné přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov představilo Divadýlko na dlani z Mladé Boleslavi svou verzi Maryši bratří Mrštíků. Uvedlo ji pod názvem Vávra, aneb Všechno, co jste chtěli vědět o Maryše a báli jste se Mrštíků zeptat.
Nejedná se ale o pouhou parodii či persifláž, nýbrž o autorské rozvedení textu bratří Mrštíků, jen s jinými motivacemi a vyústěním. Do středu dění postavili mladoboleslavští divadelníci v čele s režisérem a hercem Petrem Matouškem nikoli Maryšu, ale Vávru.
Jak v rozhovoru na Divadelním Pikniku ve Volyni, odkud byla inscenace na Hronov nominována, Matoušek prozradil, vše vyšlo ze cvičení na Kurzu praktické režie, kde účastníci dostali za úkol obhájit některou postavu z Maryši, a on s kolegy si vybrali právě Vávru. A položili si otázku: Proč by Vávra musel být zloduchem, který utrápil první ženu a týrá i Maryšu? A nebylo ono to nakonec úplně jinak?
Na verzi Mladoboleslavských je cenné, že se připsané texty a změny důsledně opírají o motivace původního textu. Ať už jde o intrikánství Lízalky (a v inscenaci i její sestry Strouhalky), Lízalovu chamtivost, Vávrovu nerozhodnost a pokus o lidské sblížení s Maryšou a další, v textu doložitelné opěrné body. Ale ani připsané postavy Vávrovy milenky Evy Bučkové či obou bratří Mrštíků nepůsobí v textu cizorodě. Alois Mrštík je vesnickým učitelem a jeho bratr Vilém pobývá na letním bytě u Lízalů. A že se mu pěkná Maryša zalíbí, netřeba dodávat.
První část sedmdesátiminutové inscenace staví nové motivace a vztahy, druhá umně navazuje na původní text, ve třetí pak dochází k rozuzlení, kdy Vávra neskončí u oltáře s Maryšou, ale se svou původní láskou Evou, zatímco Maryša odchází s Vilémem do Brna. Naprázdno nevyjde ani Francek, o něhož se postará ovdovělá Strouhalka. A i na to kafe nakonec dojde. Jen se jím nikdo neotráví.
Takto převyprávěné to celé zní poněkud šíleně, ale inscenace běží logicky a svižně, v šikovně odposlouchaném nářečí, s inteligentním a dobře prezentovaným situačním humorem. Mladoboleslavští jsou zkušení herci, kteří dokážou prodat nadsázku a pointu, ale nepodléhají ošidnému úskalí přehrávání. A tak jejich Maryšu, respektive Vávru, provázel smích i bouřlivý potlesk a nejspíš se právem zařadí k vrcholům letošního Jiráskova Hronova.
Radmila Hrdinová
Zdroj:
https://www.novinky.cz/kultura/512346-...ak-si-vavra-vzal-misto-marysi-evu.html
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.