PORTYKOVÁ, Jana: Přehlídka dětské recitace Hradec Králové, 11.–26. 4. 2019. Deník Dětské scény, č. 0., str. 21, 7.6.2019.
PŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
HRADEC KRÁLOVÉ, 11.-26. 4. 2019
Několik postřehů z Královéhradeckého krajeOd února se tým devíti porotců rozjel do okresních kol našeho kraje (některým okresním kolům předcházela i „pracovní setkání“, kde měli recitátoři možnost společně s pedagogy konzultovat své výběry a přístupy k interpretaci). Tým porotců se po ukončení krajského kola sešel a společně se pokusil zodpovědět několik otázek spojených s průběhem letošního ročníku přehlídky dětských recitátorů.
Co se mi líbí na dětském přednesu?
- především samotný fakt, že děti mají chuť pracovat s literaturou, textem, slovem- určitá míra autenticity
- vnitřní dětská čistota úmyslu u většiny dětí
- pokud je spontánní a přirozený
- osobitost bez vnějšího zásahu
- když je osobnost vytušitelná z interpretace
- upřímnost výpovědi, pokud je přítomna
- když v projevu není kalkul a na nic si nehraje
- když je pro interpreta důležité osobní sdělení
Nejsilnější zážitek z letošního roku?
- autentičnost především u 1. kategorie
-interpretace vážných témat týkajících se života a smrti v emočně silných sděleních (řada recitátorů 4. kategorie)
- letos bylo mnohem více přirozených vystoupení proti kolovrátkovým, neosobním, mechanickým a formálním projevům, a to napříč všemi kategoriemi
- v 1. kategorii to byla letos větší hravost, nadšení, nezkažená přirozenost- ve 4. kategorii byla pro mne nejsilnější interpretace textu My děti ze stanice ZOO Veroniky Vítkové, a to čistotou emocí a silou výpovědi- sledování vývoje recitátorů, které známe od 1. kategorie a letos jsme se s nimi loučili ve 4. kategorii (např. Aglája Krausová, David Štandera, Matěj Neumann, kteří vyrostli v interprety s jasným názorem, srozumitelným, přirozeným a osobitým sdělením)
Co mě v souvislosti s dětským přednesem letos nejvíc mrzelo?
- absence pedagogického vedení u některých dětí – jejich upřímná snaha vázne na základních technických problémech v artikulaci a ve volbě prostředků
- když byla daleko více než snaha interpreta cítit manipulace pedagoga, která interpreta svazovala v přirozeném projevu
- stále se opakují podobné texty, mnohdy ne moc kvalitní, nebo čítankové texty, kdy interpret ani netuší, co je před a co je po a na nás se valí jen slova, slova, slova
- chybí mi snaha hledat nové texty
- když macha přebila upřímnost a opravdovost
- když děti nedokázaly přijmout „prohru“
- když si interpret vybral text „na první dobrou“, ale chyběla vysloveně poctivá práce na jeho uchopení
- často o výběru textu rozhoduje dospělý – učitel, rodič
- že se v celostátním kole stále přednáší jen jeden text ve 3. a 4. kategorii – v krajském kole jsme slyšeli tak zajímavé výkony, které dávaly smysl právě ve výběru a rozdílnosti obou připravených textů a daly nám ucelený obraz o interpretových schopnostech
- pedagogové, kteří nejvíc potřebují poradit jak na to, většinou na rozborové semináře nechodí a většinou z nich odvedou i své žáky
Z 2. kategorie byli na celostátní Dětskou scénu ve Svitavách nominováni Gabriela Hejčová (M. Čunderle: Jak se včela Minda málem vdala) a Matyáš Hubálek (P. Nikl: Hodiny). Gabriela zaujala zejména svojí hlasovou vybaveností a prací s tempem, pauzou a dynamikou. Matyáš pak velkou vnitřní představivostí a neotřelou prací s veršem.
Ve 3. kategorii postupuje Ondřej Fifka (F. Nepi:, Já, Baryk; J. Suchý: Divná věc), který zaujal zejména citem pro humor a nadsázku, osobním zaujetím a vědomou prací s výrazovými prostředky, a Filip Šisler (A. Lindgernová: Bratři Lví srdce; M. Drijverová: Sísa Kyselá). Filip dokázal své texty dobře logicky vystavět, pracovat s pauzou a s pointou. Působil přirozeně.
Postupujícími ze 4. kategorie jsou Matěj Neumann (R. Fulghum: Dobří přátelé; E. Keret: Najednou někdo klepe na dveře) a Veronika Vítková (Christianne F.: My děti ze stanice ZOO; V. Dyk: Smrt panenky). Matěj je dobře technicky vybavený a vědomě pracuje s výrazovými prostředky. Autentický byl zejména v úvahových pasážích v textu R. Fulghuma. Veronika si vybrala opravdu náročné texty, které velmi citlivě zpracovala a přinesla silnou autentickou výpověď. Technicky je dobře vybavená a přesně pracuje s výrazovými prostředky.
Aleš Dvořák, Josef Kopecký, Jan Holek, Jaroslav Pokorný, Monika Janáková, Tereza Vodochodská, Karel Pešek, Jiřina Krtičková a Jana Portyková
HRADEC KRÁLOVÉ, 11.-26. 4. 2019
Několik postřehů z Královéhradeckého krajeOd února se tým devíti porotců rozjel do okresních kol našeho kraje (některým okresním kolům předcházela i „pracovní setkání“, kde měli recitátoři možnost společně s pedagogy konzultovat své výběry a přístupy k interpretaci). Tým porotců se po ukončení krajského kola sešel a společně se pokusil zodpovědět několik otázek spojených s průběhem letošního ročníku přehlídky dětských recitátorů.
Co se mi líbí na dětském přednesu?
- především samotný fakt, že děti mají chuť pracovat s literaturou, textem, slovem- určitá míra autenticity
- vnitřní dětská čistota úmyslu u většiny dětí
- pokud je spontánní a přirozený
- osobitost bez vnějšího zásahu
- když je osobnost vytušitelná z interpretace
- upřímnost výpovědi, pokud je přítomna
- když v projevu není kalkul a na nic si nehraje
- když je pro interpreta důležité osobní sdělení
Nejsilnější zážitek z letošního roku?
- autentičnost především u 1. kategorie
-interpretace vážných témat týkajících se života a smrti v emočně silných sděleních (řada recitátorů 4. kategorie)
- letos bylo mnohem více přirozených vystoupení proti kolovrátkovým, neosobním, mechanickým a formálním projevům, a to napříč všemi kategoriemi
- v 1. kategorii to byla letos větší hravost, nadšení, nezkažená přirozenost- ve 4. kategorii byla pro mne nejsilnější interpretace textu My děti ze stanice ZOO Veroniky Vítkové, a to čistotou emocí a silou výpovědi- sledování vývoje recitátorů, které známe od 1. kategorie a letos jsme se s nimi loučili ve 4. kategorii (např. Aglája Krausová, David Štandera, Matěj Neumann, kteří vyrostli v interprety s jasným názorem, srozumitelným, přirozeným a osobitým sdělením)
Co mě v souvislosti s dětským přednesem letos nejvíc mrzelo?
- absence pedagogického vedení u některých dětí – jejich upřímná snaha vázne na základních technických problémech v artikulaci a ve volbě prostředků
- když byla daleko více než snaha interpreta cítit manipulace pedagoga, která interpreta svazovala v přirozeném projevu
- stále se opakují podobné texty, mnohdy ne moc kvalitní, nebo čítankové texty, kdy interpret ani netuší, co je před a co je po a na nás se valí jen slova, slova, slova
- chybí mi snaha hledat nové texty
- když macha přebila upřímnost a opravdovost
- když děti nedokázaly přijmout „prohru“
- když si interpret vybral text „na první dobrou“, ale chyběla vysloveně poctivá práce na jeho uchopení
- často o výběru textu rozhoduje dospělý – učitel, rodič
- že se v celostátním kole stále přednáší jen jeden text ve 3. a 4. kategorii – v krajském kole jsme slyšeli tak zajímavé výkony, které dávaly smysl právě ve výběru a rozdílnosti obou připravených textů a daly nám ucelený obraz o interpretových schopnostech
- pedagogové, kteří nejvíc potřebují poradit jak na to, většinou na rozborové semináře nechodí a většinou z nich odvedou i své žáky
Z 2. kategorie byli na celostátní Dětskou scénu ve Svitavách nominováni Gabriela Hejčová (M. Čunderle: Jak se včela Minda málem vdala) a Matyáš Hubálek (P. Nikl: Hodiny). Gabriela zaujala zejména svojí hlasovou vybaveností a prací s tempem, pauzou a dynamikou. Matyáš pak velkou vnitřní představivostí a neotřelou prací s veršem.
Ve 3. kategorii postupuje Ondřej Fifka (F. Nepi:, Já, Baryk; J. Suchý: Divná věc), který zaujal zejména citem pro humor a nadsázku, osobním zaujetím a vědomou prací s výrazovými prostředky, a Filip Šisler (A. Lindgernová: Bratři Lví srdce; M. Drijverová: Sísa Kyselá). Filip dokázal své texty dobře logicky vystavět, pracovat s pauzou a s pointou. Působil přirozeně.
Postupujícími ze 4. kategorie jsou Matěj Neumann (R. Fulghum: Dobří přátelé; E. Keret: Najednou někdo klepe na dveře) a Veronika Vítková (Christianne F.: My děti ze stanice ZOO; V. Dyk: Smrt panenky). Matěj je dobře technicky vybavený a vědomě pracuje s výrazovými prostředky. Autentický byl zejména v úvahových pasážích v textu R. Fulghuma. Veronika si vybrala opravdu náročné texty, které velmi citlivě zpracovala a přinesla silnou autentickou výpověď. Technicky je dobře vybavená a přesně pracuje s výrazovými prostředky.
Aleš Dvořák, Josef Kopecký, Jan Holek, Jaroslav Pokorný, Monika Janáková, Tereza Vodochodská, Karel Pešek, Jiřina Krtičková a Jana Portyková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.