GARDAVSKÝ, Vladimír: V Dialogu se se vším čile obchoduje. PLŽ – Plzeňský literární život č. 6/2019, příloha Listy Ason-klubu, str. 7.
V Dialogu se se vším čile obchoduje
Vladimír Gardavský
Členové plzeňského generačního divadelního souboru Chlupatej kaktus spolu tvoří od dob povinné školní docházky do nyní již pozvolna se o slovo hlásícího středního věku. A kladou si před sebe stále náročnější úkoly, o čemž svědčí i nastudování hořké komedie Viliama Klimáčka Dealeři. Repertoár Divadla Dialog v Plzni přitom stále obohacují již dříve uvedenou hrou stejného autora Nízkotučný život. Zdá se, že poetika slovenského dramatika, básníka, prozaika a režiséra bratislavského divadla GUnaGU, původním povoláním anesteziologa, je souboru blízká. Jeho nejnověji inscenovaná hra však nahlíží současnou realitu o poznání vyhroceněji v její absurdnosti. Vše se odehrává na pomezí skutečnosti a fikce, Naděžda Lindovská trefně nazvala reflexi prvního provedení jako Pulp fiction na slovenský způsob.
Chlupatej kaktus byl nucen si slovenský text sám přeložit. Režie se ujaly dvě výrazné herečky souboru Klára Pešková a Olga Činádrová, které se snaží co nejpřehledněji rozplétat klubko značně zamotaných, v jádru tragických a poněkud bizarních lidských osudů podávaných místy s velmi černým humorem. Vzhledem k tomu, že v Klimáčkově světě je všechno na prodej, nekupují se jen věci, ale i štěstí, sny, emoce či přátelství, je mezi rozšířenými portály s kolážemi uctívaných předmětů výstižně jako jediný mobiliář využíván mnohoúčelový nákupní vozík. Režisérkám se vydařilo typově přesné obsazení, takže všechny postavy vyznívají věrohodně, ač některé osoby jsou podstatně starší než jejich představitelé. Ale herci se nepitvoří, vystačí si s několika určujícími gesty, vypomohou si vhodným kostýmem a ztvárňují své role se značnou mírou autentičnosti. To je případ i režisérky Kláry Peškové ztělesňující Matku, jinak distingovanou vdovu, učitelku filosofie, ostýchavě si kupující erotické pomůcky. Protagonistka by mohla ostřejšími střihy více zvýraznit momenty, kdy z terapeutických důvodů „hraje“ před svým nevlastním synem jeho vlastní tyranskou matku. Neotesaný syn z prvního manželství jejího zesnulého muže je Mafián v podání Vojtěcha Bláhy (alternuje Ivo Opl), jenž na scéně vhodně uplatňuje i svůj impozantní exteriér. Sebevědomí mu dodává jeho dávný idol, dnes už poněkud vyčpělý Komik (Martin Čadek), se kterým se rád podělí i o nedovzdělanou Dívku lehčích mravů (Olga Činádrová). Znechucena muži je pak Dealerka (Monika Menclová), jinak též studentka přivydělávající si podomním prodejem exkluzivních vibrátorů. Režisérky posilují mimo jiné i téma falešné duchovnosti, když jako vykupitele nechají na scéně výsměšně figurovat zmiňovaného Mafiána. Při sledování sugestivní podívané diváci rádi přehlédnou občasnou nepřesnou dikci.
Psáno pro PLŽ – Plzeňský literární život č. 6/2019, příloha Listy Ason-klubu, str. 7.
Vladimír Gardavský
Členové plzeňského generačního divadelního souboru Chlupatej kaktus spolu tvoří od dob povinné školní docházky do nyní již pozvolna se o slovo hlásícího středního věku. A kladou si před sebe stále náročnější úkoly, o čemž svědčí i nastudování hořké komedie Viliama Klimáčka Dealeři. Repertoár Divadla Dialog v Plzni přitom stále obohacují již dříve uvedenou hrou stejného autora Nízkotučný život. Zdá se, že poetika slovenského dramatika, básníka, prozaika a režiséra bratislavského divadla GUnaGU, původním povoláním anesteziologa, je souboru blízká. Jeho nejnověji inscenovaná hra však nahlíží současnou realitu o poznání vyhroceněji v její absurdnosti. Vše se odehrává na pomezí skutečnosti a fikce, Naděžda Lindovská trefně nazvala reflexi prvního provedení jako Pulp fiction na slovenský způsob.
Chlupatej kaktus byl nucen si slovenský text sám přeložit. Režie se ujaly dvě výrazné herečky souboru Klára Pešková a Olga Činádrová, které se snaží co nejpřehledněji rozplétat klubko značně zamotaných, v jádru tragických a poněkud bizarních lidských osudů podávaných místy s velmi černým humorem. Vzhledem k tomu, že v Klimáčkově světě je všechno na prodej, nekupují se jen věci, ale i štěstí, sny, emoce či přátelství, je mezi rozšířenými portály s kolážemi uctívaných předmětů výstižně jako jediný mobiliář využíván mnohoúčelový nákupní vozík. Režisérkám se vydařilo typově přesné obsazení, takže všechny postavy vyznívají věrohodně, ač některé osoby jsou podstatně starší než jejich představitelé. Ale herci se nepitvoří, vystačí si s několika určujícími gesty, vypomohou si vhodným kostýmem a ztvárňují své role se značnou mírou autentičnosti. To je případ i režisérky Kláry Peškové ztělesňující Matku, jinak distingovanou vdovu, učitelku filosofie, ostýchavě si kupující erotické pomůcky. Protagonistka by mohla ostřejšími střihy více zvýraznit momenty, kdy z terapeutických důvodů „hraje“ před svým nevlastním synem jeho vlastní tyranskou matku. Neotesaný syn z prvního manželství jejího zesnulého muže je Mafián v podání Vojtěcha Bláhy (alternuje Ivo Opl), jenž na scéně vhodně uplatňuje i svůj impozantní exteriér. Sebevědomí mu dodává jeho dávný idol, dnes už poněkud vyčpělý Komik (Martin Čadek), se kterým se rád podělí i o nedovzdělanou Dívku lehčích mravů (Olga Činádrová). Znechucena muži je pak Dealerka (Monika Menclová), jinak též studentka přivydělávající si podomním prodejem exkluzivních vibrátorů. Režisérky posilují mimo jiné i téma falešné duchovnosti, když jako vykupitele nechají na scéně výsměšně figurovat zmiňovaného Mafiána. Při sledování sugestivní podívané diváci rádi přehlédnou občasnou nepřesnou dikci.
Psáno pro PLŽ – Plzeňský literární život č. 6/2019, příloha Listy Ason-klubu, str. 7.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.