KODEŠ, Jaroslav: Němčice plodné (výsledky). AS 16.5.2019.
Němčice plodné
Nejdříve malá statistika. Na letošním Hanáckém divadelním máji se od 27. dubna do 4. května představilo celkem dvanáct souborů s třinácti inscenacemi.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky
Pět představení soutěžilo o postup na Národní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník a zbytek, tj. osm představení usilovalo o možnost zahrát si na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou 2019. Pro zajímavost stojí uvést, že ochotníci ze souboru z Velké Bystřice měli v soutěži hned dvě inscenace (Otylka, Krakonošův klobouk), z Velkých Opatovic zase přijely dva soubory (teaTrum a Divadlo Naživo). A Pavel Dorazil ze Štemberka se jako režisér či spolurežisér aktivně podílel hned na třech inscenacích. V hledišti němčického divadla pak zasedlo odhadem k dvěma tisícovkám diváků, většina představení měla dobrou až vynikající návštěvnost.
Zaměřím-li se na úroveň jednotlivých představení, tak souhrnně lze říci, že letošní ročník měl nadprůměrnou úroveň. Nejdříve však několik vět týkajících se linie pohádek, respektive k představením usilujícím o Popelku. Bylo tomu tak bohužel i letos, že tato představení v inscenačních výsledcích zaostávají za inscenacemi určenými prioritně pro dospělého diváka. Příčin je několik od nekvalitních předloh, přes nedůslednou dramaturgii až po tvůrčí nezkušenost či neuvědomělé podcenění této linie – vždyť jsou to „jen“ pohádky pro děti. I letos jsme tyto trendy zaznamenali. Nezkušenost v převodu filmové látky na jeviště se projevila u souboru Lejdy z Pajdy ze SPgŠ Přerov – Walt Disney: Na vlásku, výběr nekvalitního textu u souboru ŠOK ze Šternberka – M. Doležalová, R. Vencl: Dobrodružství na ostrově Čičidžuma, nebo nedůslednost v režii jsme zaznamenali u DS Osvětová beseda Velká Bystřice – Božena Šimková: Krakonošův klobouk. Ani zbylé dvě inscenace, Ottfried Preussler: Malá čarodějnice souboru J. K. Tyl z Brodku u Přerova a autorský jevištní převod pohádky Josefa Čapka O tlustém pradědečkovi od Divadla Hanácké obce z Prostějova nejsou dokonalé. Nicméně obě se jednoznačně vyznačují dobrou dramaturgií, schopnostmi tvůrců vystavět finální tvar inscenace ve všech inscenačních složkách (režie, scénografie, herecké výkony). A je tu i samotný autorský podíl, neboť se jedná o dramatizace či jevištní převody původně prozaických látek. Vida, předvedli se tu šikovní tvůrci, a to těší.
Jak se mi jeví oněch osm představení pro dospělého diváka. I tu jsou pochopitelně rozdíly v kvalitě předvedeného tvaru. Od dramaturgicko – režijních nedomyšleností, až po inscenace vyznačující se poučenou režií a výbornými hereckými výkony. Ale je potěšitelné, že těch průměrných až nadprůměrných bylo letos výrazně víc. Hned tři soubory vsadily na klasiku a to českou i světovou. DS Stonařov nazkoušel Deskový statek od Václava Štecha. Počestné paní aneb Mistr ostrého meče od Karla Krpaty a Karla Steklého připravil DS bratří Mrštíků z Boleradic. A ruskou klasikou N. V. Gogola: Revizor se prezentoval DS tea Trum Velké Opatovice. Všechny tři soubory se s nelehkým úkolem inscenovat klasiku tady a teď vypořádaly opravdu se ctí a zajímavě. Návrat na scénu zvláště českých prvorepublikových her je zajímavý a ukazuje, že problémy první republiky nás v současnosti tíží podobně, jako tehdejší autory. Proto je velmi chvalitebné vytáhnout je ze zaprášených regálů a udělat je scénicky nově, ale současně tak, aby se nezamlčelo jejich poslání. Myslíme si, že to se povedlo.
Pak jsem tu zaznamenal i silnou linku autorského divadla. Všechny filozofy bych postavil ke zdi, napsala pro soubor Morkovští ochotníci z Morkovic Marie Tesař (pseudonym souborového autora). „Co víc si přát“ Romana Krejčíře ze souboru Naživo z Velkých Opatovic je také autorský počin. Ovšem tady je značný rozdíl. Prvně jmenovaná inscenace dosahuje svými tvůrci velmi osobitého, ale zároveň divadelně poučeného a smysluplného tvaru, druhá je zatím na počátku své cesty, i když i ona ukazuje na talentový potenciál v řadách autorů píšících přímo na tělo souboru.
A ještě se musím zmínit o třech inscenacích současných autorů: Osvětová beseda Velká Bystřice nazkoušela komedii Jaromíra Břehového Otylka. DS Bezchibi Brtnice se pokusil o komedii Pavla Němce Amant a Smotaná hadice z Křenovic se velmi dobře utkala s předlohou R. Vencla a M. Doležalové: Královny. Zatímco prvé dvě hry jednoznačně míří k žánru zábavného divadla, bez nároků na závažnější sdělení, a skrývají v sobě dramaturgické problémy, které se nepodařilo zcela odstranit, posledně jmenovaná si klade vyšší ambice. Umožnit divákovi nejen zasmání, ale i dát mu šanci spoluprožít si některé starosti našich současníků. A to je očistná katarze, která se s touto inscenací dostavila.
Závěrem chci ještě konstatovat, že besedy po představení byly báječné, a to i když jsme říkali, že ne všechno se podařilo. Porota – lektoři Pavel Zajíček, Ladislav Valeš a Jaroslav Kodeš – nebyla bita za kritická slova, ale myslím si, že si pokaždé s tvůrci porozumělě, i když nemohla vždycky chválit. Hanácký divadelní máj 2019 proběhl v tvůrčí atmosféře i společensky úspěšně. Místo tečky teď vkládám emotikon, vybírám smajlíka – velký úsměv.
Porota Hanáckého divadelního máje nominovala na KDP do Vysokého nad Jizerou DS bratří Mrštíků z Boleradic – Počestné paní aneb…, doporučila Morkovské ochotníky – Všechny filozofy… a DS Smotaná hadice Křenovice – Královny. Na Národní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník doporučila porota DS J.K. Tyl Brodek u Přerova – Malá čarodějnice a Divadlo Hanácké obce Prostějov – O tlustém pradědečkovi.
Pozn. red.: V příloze naleznete po dvou fotografiích z představení Počestné paní aneb…, Malá čarodějnice, Královny, Všechny filozofy bych postavil ke zdi, O tlustém pradědečkovi, Deskový statek, Otylka a 1× Revizor. Foto Jaroslav Kodeš – archiv přehlídky.
Autor: Jaroslav Kodeš
Nejdříve malá statistika. Na letošním Hanáckém divadelním máji se od 27. dubna do 4. května představilo celkem dvanáct souborů s třinácti inscenacemi.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky
Pět představení soutěžilo o postup na Národní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník a zbytek, tj. osm představení usilovalo o možnost zahrát si na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou 2019. Pro zajímavost stojí uvést, že ochotníci ze souboru z Velké Bystřice měli v soutěži hned dvě inscenace (Otylka, Krakonošův klobouk), z Velkých Opatovic zase přijely dva soubory (teaTrum a Divadlo Naživo). A Pavel Dorazil ze Štemberka se jako režisér či spolurežisér aktivně podílel hned na třech inscenacích. V hledišti němčického divadla pak zasedlo odhadem k dvěma tisícovkám diváků, většina představení měla dobrou až vynikající návštěvnost.
Zaměřím-li se na úroveň jednotlivých představení, tak souhrnně lze říci, že letošní ročník měl nadprůměrnou úroveň. Nejdříve však několik vět týkajících se linie pohádek, respektive k představením usilujícím o Popelku. Bylo tomu tak bohužel i letos, že tato představení v inscenačních výsledcích zaostávají za inscenacemi určenými prioritně pro dospělého diváka. Příčin je několik od nekvalitních předloh, přes nedůslednou dramaturgii až po tvůrčí nezkušenost či neuvědomělé podcenění této linie – vždyť jsou to „jen“ pohádky pro děti. I letos jsme tyto trendy zaznamenali. Nezkušenost v převodu filmové látky na jeviště se projevila u souboru Lejdy z Pajdy ze SPgŠ Přerov – Walt Disney: Na vlásku, výběr nekvalitního textu u souboru ŠOK ze Šternberka – M. Doležalová, R. Vencl: Dobrodružství na ostrově Čičidžuma, nebo nedůslednost v režii jsme zaznamenali u DS Osvětová beseda Velká Bystřice – Božena Šimková: Krakonošův klobouk. Ani zbylé dvě inscenace, Ottfried Preussler: Malá čarodějnice souboru J. K. Tyl z Brodku u Přerova a autorský jevištní převod pohádky Josefa Čapka O tlustém pradědečkovi od Divadla Hanácké obce z Prostějova nejsou dokonalé. Nicméně obě se jednoznačně vyznačují dobrou dramaturgií, schopnostmi tvůrců vystavět finální tvar inscenace ve všech inscenačních složkách (režie, scénografie, herecké výkony). A je tu i samotný autorský podíl, neboť se jedná o dramatizace či jevištní převody původně prozaických látek. Vida, předvedli se tu šikovní tvůrci, a to těší.
Jak se mi jeví oněch osm představení pro dospělého diváka. I tu jsou pochopitelně rozdíly v kvalitě předvedeného tvaru. Od dramaturgicko – režijních nedomyšleností, až po inscenace vyznačující se poučenou režií a výbornými hereckými výkony. Ale je potěšitelné, že těch průměrných až nadprůměrných bylo letos výrazně víc. Hned tři soubory vsadily na klasiku a to českou i světovou. DS Stonařov nazkoušel Deskový statek od Václava Štecha. Počestné paní aneb Mistr ostrého meče od Karla Krpaty a Karla Steklého připravil DS bratří Mrštíků z Boleradic. A ruskou klasikou N. V. Gogola: Revizor se prezentoval DS tea Trum Velké Opatovice. Všechny tři soubory se s nelehkým úkolem inscenovat klasiku tady a teď vypořádaly opravdu se ctí a zajímavě. Návrat na scénu zvláště českých prvorepublikových her je zajímavý a ukazuje, že problémy první republiky nás v současnosti tíží podobně, jako tehdejší autory. Proto je velmi chvalitebné vytáhnout je ze zaprášených regálů a udělat je scénicky nově, ale současně tak, aby se nezamlčelo jejich poslání. Myslíme si, že to se povedlo.
Pak jsem tu zaznamenal i silnou linku autorského divadla. Všechny filozofy bych postavil ke zdi, napsala pro soubor Morkovští ochotníci z Morkovic Marie Tesař (pseudonym souborového autora). „Co víc si přát“ Romana Krejčíře ze souboru Naživo z Velkých Opatovic je také autorský počin. Ovšem tady je značný rozdíl. Prvně jmenovaná inscenace dosahuje svými tvůrci velmi osobitého, ale zároveň divadelně poučeného a smysluplného tvaru, druhá je zatím na počátku své cesty, i když i ona ukazuje na talentový potenciál v řadách autorů píšících přímo na tělo souboru.
A ještě se musím zmínit o třech inscenacích současných autorů: Osvětová beseda Velká Bystřice nazkoušela komedii Jaromíra Břehového Otylka. DS Bezchibi Brtnice se pokusil o komedii Pavla Němce Amant a Smotaná hadice z Křenovic se velmi dobře utkala s předlohou R. Vencla a M. Doležalové: Královny. Zatímco prvé dvě hry jednoznačně míří k žánru zábavného divadla, bez nároků na závažnější sdělení, a skrývají v sobě dramaturgické problémy, které se nepodařilo zcela odstranit, posledně jmenovaná si klade vyšší ambice. Umožnit divákovi nejen zasmání, ale i dát mu šanci spoluprožít si některé starosti našich současníků. A to je očistná katarze, která se s touto inscenací dostavila.
Závěrem chci ještě konstatovat, že besedy po představení byly báječné, a to i když jsme říkali, že ne všechno se podařilo. Porota – lektoři Pavel Zajíček, Ladislav Valeš a Jaroslav Kodeš – nebyla bita za kritická slova, ale myslím si, že si pokaždé s tvůrci porozumělě, i když nemohla vždycky chválit. Hanácký divadelní máj 2019 proběhl v tvůrčí atmosféře i společensky úspěšně. Místo tečky teď vkládám emotikon, vybírám smajlíka – velký úsměv.
Porota Hanáckého divadelního máje nominovala na KDP do Vysokého nad Jizerou DS bratří Mrštíků z Boleradic – Počestné paní aneb…, doporučila Morkovské ochotníky – Všechny filozofy… a DS Smotaná hadice Křenovice – Královny. Na Národní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník doporučila porota DS J.K. Tyl Brodek u Přerova – Malá čarodějnice a Divadlo Hanácké obce Prostějov – O tlustém pradědečkovi.
Pozn. red.: V příloze naleznete po dvou fotografiích z představení Počestné paní aneb…, Malá čarodějnice, Královny, Všechny filozofy bych postavil ke zdi, O tlustém pradědečkovi, Deskový statek, Otylka a 1× Revizor. Foto Jaroslav Kodeš – archiv přehlídky.
Autor: Jaroslav Kodeš
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.