RUMLER, Martin: Soubory na výletě mimo klasické drama -. AS 10.4.2019.
Soubory na výletě mimo klasické drama -
Divadelní Tříska 2019
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Už podevatenácté se uskutečnila krajská přehlídka amatérského divadla Divadelní Tříska (2.-3. března 2019). DIVADLO (bez záruky) PRAHA tentokrát dokázalo na jeviště pražského DISKu přivést během dvou dnů jedenáct představení činoherního, hudebního i divadla pro děti.
Divadelní Tříska 2019 přinesla alespoň pro mě minimálně jedno zaznamenáníhodné zjištění. Řadě souborů bylo těsno v původní divadelní tvorbě a hledala materiál k jevištnímu zpracování mimo dramatickou literaturu.
Někdo sáhnul po próze, například soubor Reverzní dveře po velmi nedramatické povídce Marka Šindelky v jedné z vrcholných inscenací přehlídky Mluvící hlava. Jiní se sami stali autory a pustili se až na půdu sociálního divadla, jak například divadelní soubor Rozkoš s autorskou inscenací Kráska a bojovník, která je více terapeutickým nástrojem a sociální prací než činoherním divadlem.
Pokud už k textům napsaným primárně pro divadlo soubor sáhnul, otočil například žánr nebo styl, případně různě rozstříhával a zkoušel slepit textovou látku.
To byl příklad inscenace Republika na nás čeká aneb Kde domov můj souboru Tanečního studia Light, kterému text Václava Havla Zítra to spustíme, určený k scénickému čtení, případně činohernímu ztvárnění, posloužil jako základová deska k výslednému tanečně-scénickému hraní s původním textem.
Jinou metodu přetvoření pak v duchu vlastní svérázné poetiky zvolilo divadlo Esence, kterému byla jedna hra Václava Klimenta Klicpery málo a rovnou se pokusila o fúzi tří autorových textů v jeden inscenační celek. Že se to tentokrát nijak zvlášť nepovedlo, nic nemění na nechuti souboru spokojit se jen s jedním a pevně daným dramatickým textem.
Teritoriálnímu tyjátru v existujících textech určených pro jevištní zpracování zase chybělo téma jim vlastní, tedy ne zcela známá historie mladé československé republiky, a tak byl výsledkem vlastní text Togo o koloniálních pokusech nové demokracie.
Alespoň zdánlivě se klasickou cestou „původní dramatický text – dramaturgie – inscenace“ nakonec vydaly jen dva soubory z jedenácti. A zase to nebylo tak jednoduché. Obě dramata totiž patří k současné světové tvorbě a obě určitě nepatří k dílům hladícím po srsti většinové publikum. Naopak klade jak inscenátorům, tak divákům nástrahy, pasti v podobě například nedramatičnosti, symboliky, ne zcela lineárnímu vyprávěcímu stylu. Hry, kde čato melodie řeči a opakování podobných vět slov, vrstvení jazyka i významů potlačuje dramatičnost.
Řeč je o Iluzi Ivana Vyrypajeva v podání souboru OLDStars. Tato hra bývá označována za režisérskou i hereckou výzvu, kterou ne každý dokáže podstoupit a často nabízí na českých jevištích v podobě scénického čtení.
A druhým příkladem je Zlatý drak Rolanda Schimmelpfenniga souboru Ty-já-tr HROBESO. Schimmelpfennigovi jako autorovi jsou velmi vlastní ozvláštňující prvky dramatické struktury: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Už jen základní rámec, kdy pět herců představuje sedmnáct postav jasné ukazuje, že nebudeme svědky klasické stavby dramatu. Někdo takové hry označuje za postdramatické, jiní s tím polemizují. Ať tak, či onak, z použití klasických jevištních principů vzniká velmi neklasický jevištní tvar.
Porota ve složení scénografka a režisérka Kateřina Baranowska a režiséři Adam Doležal a Jan Holec nakonec dospěla k tomuto verdiktu:
Do programu celostátní přehlídky divadla pro děti Popelka Rakovník 2019: • doporučila inscenaci Republika na nás čeká aneb Kde domov můj souboru Taneční studio Light, • doporučila inscenaci Za pohádkou kolem světa souboru Ty-já-tr Bylo/ Nebylo.
Do programu celostátní přehlídky činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně 2019: • doporučila inscenaci Iluze souboru OLDstars, • doporučila inscenaci Mluvící hlava souboru Reverzní dveře, • nominovala inscenaci Zlatý drak souboru Ty-já-tr HROBESO.
Pozn. red.: V příloze naleznete po třech fotografiích z doporučených/nominovaných inscenací. Iluze, Mluvící hlava, Republika…, Za pohádkou…, Zlatý drak. Foto archiv přehlídky.
Autor: Martin Rumler
Divadelní Tříska 2019
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Už podevatenácté se uskutečnila krajská přehlídka amatérského divadla Divadelní Tříska (2.-3. března 2019). DIVADLO (bez záruky) PRAHA tentokrát dokázalo na jeviště pražského DISKu přivést během dvou dnů jedenáct představení činoherního, hudebního i divadla pro děti.
Divadelní Tříska 2019 přinesla alespoň pro mě minimálně jedno zaznamenáníhodné zjištění. Řadě souborů bylo těsno v původní divadelní tvorbě a hledala materiál k jevištnímu zpracování mimo dramatickou literaturu.
Někdo sáhnul po próze, například soubor Reverzní dveře po velmi nedramatické povídce Marka Šindelky v jedné z vrcholných inscenací přehlídky Mluvící hlava. Jiní se sami stali autory a pustili se až na půdu sociálního divadla, jak například divadelní soubor Rozkoš s autorskou inscenací Kráska a bojovník, která je více terapeutickým nástrojem a sociální prací než činoherním divadlem.
Pokud už k textům napsaným primárně pro divadlo soubor sáhnul, otočil například žánr nebo styl, případně různě rozstříhával a zkoušel slepit textovou látku.
To byl příklad inscenace Republika na nás čeká aneb Kde domov můj souboru Tanečního studia Light, kterému text Václava Havla Zítra to spustíme, určený k scénickému čtení, případně činohernímu ztvárnění, posloužil jako základová deska k výslednému tanečně-scénickému hraní s původním textem.
Jinou metodu přetvoření pak v duchu vlastní svérázné poetiky zvolilo divadlo Esence, kterému byla jedna hra Václava Klimenta Klicpery málo a rovnou se pokusila o fúzi tří autorových textů v jeden inscenační celek. Že se to tentokrát nijak zvlášť nepovedlo, nic nemění na nechuti souboru spokojit se jen s jedním a pevně daným dramatickým textem.
Teritoriálnímu tyjátru v existujících textech určených pro jevištní zpracování zase chybělo téma jim vlastní, tedy ne zcela známá historie mladé československé republiky, a tak byl výsledkem vlastní text Togo o koloniálních pokusech nové demokracie.
Alespoň zdánlivě se klasickou cestou „původní dramatický text – dramaturgie – inscenace“ nakonec vydaly jen dva soubory z jedenácti. A zase to nebylo tak jednoduché. Obě dramata totiž patří k současné světové tvorbě a obě určitě nepatří k dílům hladícím po srsti většinové publikum. Naopak klade jak inscenátorům, tak divákům nástrahy, pasti v podobě například nedramatičnosti, symboliky, ne zcela lineárnímu vyprávěcímu stylu. Hry, kde čato melodie řeči a opakování podobných vět slov, vrstvení jazyka i významů potlačuje dramatičnost.
Řeč je o Iluzi Ivana Vyrypajeva v podání souboru OLDStars. Tato hra bývá označována za režisérskou i hereckou výzvu, kterou ne každý dokáže podstoupit a často nabízí na českých jevištích v podobě scénického čtení.
A druhým příkladem je Zlatý drak Rolanda Schimmelpfenniga souboru Ty-já-tr HROBESO. Schimmelpfennigovi jako autorovi jsou velmi vlastní ozvláštňující prvky dramatické struktury: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Už jen základní rámec, kdy pět herců představuje sedmnáct postav jasné ukazuje, že nebudeme svědky klasické stavby dramatu. Někdo takové hry označuje za postdramatické, jiní s tím polemizují. Ať tak, či onak, z použití klasických jevištních principů vzniká velmi neklasický jevištní tvar.
Porota ve složení scénografka a režisérka Kateřina Baranowska a režiséři Adam Doležal a Jan Holec nakonec dospěla k tomuto verdiktu:
Do programu celostátní přehlídky divadla pro děti Popelka Rakovník 2019: • doporučila inscenaci Republika na nás čeká aneb Kde domov můj souboru Taneční studio Light, • doporučila inscenaci Za pohádkou kolem světa souboru Ty-já-tr Bylo/ Nebylo.
Do programu celostátní přehlídky činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně 2019: • doporučila inscenaci Iluze souboru OLDstars, • doporučila inscenaci Mluvící hlava souboru Reverzní dveře, • nominovala inscenaci Zlatý drak souboru Ty-já-tr HROBESO.
Pozn. red.: V příloze naleznete po třech fotografiích z doporučených/nominovaných inscenací. Iluze, Mluvící hlava, Republika…, Za pohádkou…, Zlatý drak. Foto archiv přehlídky.
Autor: Martin Rumler
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.