DOLEŽAL, Tomáš: Přehlídka dětského divadla Uherské Hradiště – Vésky, 6.4.2017. Deník Dětské scény, č. 0., str. 31 - 32, 9.6.2017.
PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
UHERSKÉ HRADIŠTĚ, KULTURNÍ DŮM VÉSKY,
6. 4. 2017
6. dubna se dětská divadla Zlínského kraje sešla ve Véskách (poblíž Uherského Hradiště). Zde se pod taktovkou paní Šikuly (jak jí překřtil jeden z klientů aktivit pořádaných domem dětí Šikula) přesněji Martiny Dörrové - vedoucí estetického oddělení DDM Šikula Uherské Hradiště a jejího týmu, představilo 9 divadelních souborů ze ZŠ, ZUŠ a gymnázií.
Větrušky a Větrníci (ZŠ Větrná, Uherské Hradiště) vtrhli na jeviště se svou adaptací (úprava a vedení Kateřina Vrbová) filmové pohádky Šmankote, babičko čaruj. Na všech 22 účinkujících bylo znát zaujetí tímto příběhem, ochota a nasazení k jejímu předvedení. To se zrcadlilo i ve vlastnoručně vytvořených scénických a výpravných prostředcích (malované a šité kulisy, výběr a využití kostýmů a rekvizit). Někdy jich bylo možná až příliš. Dynamicky a svěže působily všechny vložené taneční výstupy. Velmi nedotažené však bylo herecké ztvárnění jednotlivých postav (chyběly emoce, adekvátní intonace) a také gradování děje (napětí a překvapení).
Velmi kultivovanou nejen recitační drobničku Co se děje před usnutím (pásmo básní Karolíny Kamberské) jsme viděli v podání Pytle blech (pedagogické vedení Radmila Mrázová). Osm dětí mladšího školního věku nám odkrývá formou jevištní hry a hrou se slovy, jak mohou děti „zlobit“, když mají jít spát. Vytvářejí různá prostředí, rozehrávají dílčí situace a zdárně je dotvářejí k překvapivým koncům.
Další dva kolektivní recitační výstupy předvedly Recitační soubor z Gymnázia Kroměříž (vedení Irena Procházková) a Divadelní soubor Pokaždé jinak z Církevní základní školy také z Kroměříže (vedení Romana Blažková). První si pohrál s pásmem veršů Jarmily Opravilové o světě kolem nás s názvem Pampelišky. Pěkně se tu střídají výstupy jednotlivců a chóru. Celku však chybí smysluplný rámec, který by více posílil sdělení obsažené v textech. Soubor Pokaždé jinak v Usínacím blues (autor Michal Bystrov) svůj funkční rámec má. Je jím snění a činění se ve snech se sny.
Jedna z povídek z knihy Ester Staré A pak se to stalo s názvem O neuklizených hračkách, zaujala soubor Tintili Vantili (ZŠ Vsetín Trávníky, vedení Michaela Vráželová) natolik, že jej pod stejnojmenným názvem předvedl ve své inscenaci. V příběhu sourozenců Pavla a Jany se vzbouří věčně neuklizené hračky a přinutí tak svého majitele Pavla, aby své chování k nim změnil. Vlastní dramatizaci místy chybí více akce a naopak přebývá příliš textu.
Zvláštní ocenění za pracovitost by si jistě zasloužil Roman Švehlík ze ZUŠ Uherský Brod a Bojkovice. Letos přivezl a připravil na tuto přehlídku, spolu se svými kolegyněmi, hned tři představení. Stará ruská pohádka O rybáři a jeho ženě aneb Zlatá rybka (A. S. Puškin, J. Werich) oživla v podání nejmladších žáků ZUŠ. Jejich herecký výkon je podtržen dobrým hlasovým projevem. Situačně je ale příběh interpretován příliš zdlouhavě a negraduje. Také scénografie je někdy zbytečně komplikovaná. Ve spolupráci s výtvarným oborem ZUŠ Uherský Brod vznikla inscenace Černý
drak (čínská lidová pohádka). Pohyb obřích draků vedených více vodiči dává tomuto představení zajímavý nádech exotického asijského divadla. Před diváky vznikají pestré obrazy vážného příběhu o vítězství nad záludným černým drakem. Triádu Romanových představení uzavřela Nekonečná jízda (Marka Míková). Holčička Lú hledá tajemství skryté na konci ulice. Na této cestě jí potká mnoho roztodivných příhod. Této groteskní roadstory by prospělo nějaké cílenější sdělení. Roman navíc ještě celou přehlídku moderoval a mezi představeními lektoroval diskusní klub na spacácích určený všem účinkujícím dětem. Nelze než smeknout před nasazením tohoto nadšeného vedoucího. Romane, díky.
Rčení: „To nejlepší nakonec“ se zcela vyplnilo uvedením představení O bílé kočičí princezně (Alois Mikulka) v podání souboru Bubu ze Vsetína (vedení Barbora Dohnálková) v samém závěru přehlídky. Čtveřice děvčat s patrnou velmi dobrou loutkohereckou průpravou a dobrou zkušeností bravurně zvládla sehrát se třemi maňásky a jednou muppet loutkou napínavý pohádkový thriller, ve kterém zlá ale zároveň taky trochu zmatená
krysa unese nebohou kočičí princeznu. Vše pochopitelně dobře dopadne. V inscenaci výborně fungují všechny zapojené složky: herecká, výpravná (výtvarná) i hudebně zvuková. Viděli jsme tak velmi kvalitní loutkové divadlo.
Porota pracující ve složení Tomáš Doležal (Labyrint Lužánky Brno) a Tomáš a Hanka Volkmerovi (Divadlo loutek a spolek Theatr ludem Ostrava) navrhla k přímému postupu inscenaci O bílé kočičí princezně souboru Bubu ze Vsetína. Dále pak ocenila soubor Pytel blech za dobrý start k velkému divadlu, soubor ZUŠ Uherský Brod za výtvarnou podobu inscenace Černý drak, soubor ZUŠ Bojkovice za vytvoření poetických obrazů v inscenaci Nekonečná jízda.
Tom Doležal
UHERSKÉ HRADIŠTĚ, KULTURNÍ DŮM VÉSKY,
6. 4. 2017
6. dubna se dětská divadla Zlínského kraje sešla ve Véskách (poblíž Uherského Hradiště). Zde se pod taktovkou paní Šikuly (jak jí překřtil jeden z klientů aktivit pořádaných domem dětí Šikula) přesněji Martiny Dörrové - vedoucí estetického oddělení DDM Šikula Uherské Hradiště a jejího týmu, představilo 9 divadelních souborů ze ZŠ, ZUŠ a gymnázií.
Větrušky a Větrníci (ZŠ Větrná, Uherské Hradiště) vtrhli na jeviště se svou adaptací (úprava a vedení Kateřina Vrbová) filmové pohádky Šmankote, babičko čaruj. Na všech 22 účinkujících bylo znát zaujetí tímto příběhem, ochota a nasazení k jejímu předvedení. To se zrcadlilo i ve vlastnoručně vytvořených scénických a výpravných prostředcích (malované a šité kulisy, výběr a využití kostýmů a rekvizit). Někdy jich bylo možná až příliš. Dynamicky a svěže působily všechny vložené taneční výstupy. Velmi nedotažené však bylo herecké ztvárnění jednotlivých postav (chyběly emoce, adekvátní intonace) a také gradování děje (napětí a překvapení).
Velmi kultivovanou nejen recitační drobničku Co se děje před usnutím (pásmo básní Karolíny Kamberské) jsme viděli v podání Pytle blech (pedagogické vedení Radmila Mrázová). Osm dětí mladšího školního věku nám odkrývá formou jevištní hry a hrou se slovy, jak mohou děti „zlobit“, když mají jít spát. Vytvářejí různá prostředí, rozehrávají dílčí situace a zdárně je dotvářejí k překvapivým koncům.
Další dva kolektivní recitační výstupy předvedly Recitační soubor z Gymnázia Kroměříž (vedení Irena Procházková) a Divadelní soubor Pokaždé jinak z Církevní základní školy také z Kroměříže (vedení Romana Blažková). První si pohrál s pásmem veršů Jarmily Opravilové o světě kolem nás s názvem Pampelišky. Pěkně se tu střídají výstupy jednotlivců a chóru. Celku však chybí smysluplný rámec, který by více posílil sdělení obsažené v textech. Soubor Pokaždé jinak v Usínacím blues (autor Michal Bystrov) svůj funkční rámec má. Je jím snění a činění se ve snech se sny.
Jedna z povídek z knihy Ester Staré A pak se to stalo s názvem O neuklizených hračkách, zaujala soubor Tintili Vantili (ZŠ Vsetín Trávníky, vedení Michaela Vráželová) natolik, že jej pod stejnojmenným názvem předvedl ve své inscenaci. V příběhu sourozenců Pavla a Jany se vzbouří věčně neuklizené hračky a přinutí tak svého majitele Pavla, aby své chování k nim změnil. Vlastní dramatizaci místy chybí více akce a naopak přebývá příliš textu.
Zvláštní ocenění za pracovitost by si jistě zasloužil Roman Švehlík ze ZUŠ Uherský Brod a Bojkovice. Letos přivezl a připravil na tuto přehlídku, spolu se svými kolegyněmi, hned tři představení. Stará ruská pohádka O rybáři a jeho ženě aneb Zlatá rybka (A. S. Puškin, J. Werich) oživla v podání nejmladších žáků ZUŠ. Jejich herecký výkon je podtržen dobrým hlasovým projevem. Situačně je ale příběh interpretován příliš zdlouhavě a negraduje. Také scénografie je někdy zbytečně komplikovaná. Ve spolupráci s výtvarným oborem ZUŠ Uherský Brod vznikla inscenace Černý
drak (čínská lidová pohádka). Pohyb obřích draků vedených více vodiči dává tomuto představení zajímavý nádech exotického asijského divadla. Před diváky vznikají pestré obrazy vážného příběhu o vítězství nad záludným černým drakem. Triádu Romanových představení uzavřela Nekonečná jízda (Marka Míková). Holčička Lú hledá tajemství skryté na konci ulice. Na této cestě jí potká mnoho roztodivných příhod. Této groteskní roadstory by prospělo nějaké cílenější sdělení. Roman navíc ještě celou přehlídku moderoval a mezi představeními lektoroval diskusní klub na spacácích určený všem účinkujícím dětem. Nelze než smeknout před nasazením tohoto nadšeného vedoucího. Romane, díky.
Rčení: „To nejlepší nakonec“ se zcela vyplnilo uvedením představení O bílé kočičí princezně (Alois Mikulka) v podání souboru Bubu ze Vsetína (vedení Barbora Dohnálková) v samém závěru přehlídky. Čtveřice děvčat s patrnou velmi dobrou loutkohereckou průpravou a dobrou zkušeností bravurně zvládla sehrát se třemi maňásky a jednou muppet loutkou napínavý pohádkový thriller, ve kterém zlá ale zároveň taky trochu zmatená
krysa unese nebohou kočičí princeznu. Vše pochopitelně dobře dopadne. V inscenaci výborně fungují všechny zapojené složky: herecká, výpravná (výtvarná) i hudebně zvuková. Viděli jsme tak velmi kvalitní loutkové divadlo.
Porota pracující ve složení Tomáš Doležal (Labyrint Lužánky Brno) a Tomáš a Hanka Volkmerovi (Divadlo loutek a spolek Theatr ludem Ostrava) navrhla k přímému postupu inscenaci O bílé kočičí princezně souboru Bubu ze Vsetína. Dále pak ocenila soubor Pytel blech za dobrý start k velkému divadlu, soubor ZUŠ Uherský Brod za výtvarnou podobu inscenace Černý drak, soubor ZUŠ Bojkovice za vytvoření poetických obrazů v inscenaci Nekonečná jízda.
Tom Doležal
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.